Knižní tipy za rok 2022

20.12.2022 10:45 | Přečteno: 1118× | poslední úprava: 20.12.2022 12:54

Rád bych zde uvedl stručný přehled několika zajímavých knih, na které jsem letos narazil. Nejedná se většinou o novinky, ale knihy které jsem četl až v tomto roce. Třeba vás z nich některá zaujme.

The Typewriter Century (Martyn Lyons)

Tato kniha má v podstatě dvě části. První popisuje vývoj, vzestup a úpadek psacích strojů a to, jaký dopad a vliv měla tato technologie na společnost. Druhá se zabývá tím, jak se stavěli různí spisovatelé k psacím strojům a jaký vliv měl na jejich tvorbu. Vždy se našla řada a odpůrců žehrajících na industrializaci psaní (stejné namitky, jaké se ozývaly již při zavedení ocelového pera na úkor brku) i těch, kterým nový pomocník dovolující psát rychleji bezmezně vyhovoval. Zajímavý je popis kultury pulp fiction, kdy výrazné zlevnění produkce knih a naopak nedostatečná konkurence jiných médií, jako je kino, rádio a televize, vedly k tomu, že čtení se stalo masovým prostředkem zábavy v míře do té doby ani poté nevídané.

As far as employers were concerned, female typists were cheap, docile, and punctual. They did not smoke, drink heavily, or spit, and they raised the moral tone of the office. They were expected to leave the job when they married, and so they were seen as transient workers, and it would profit enterprises very little to invest in their future.

The Charisma Machine (Morgan G. Ames)

Tato kniha se zabývá historií, průběhem a výsledky projektu One Laptop Per Child. Zajímavý je její úhel pohledu. Napsala ji etnografka a rozhodně nešetří kritikou na samotnou ideu tohoto projektu založenou na nostalgickém modelu předčasně technicky vyspělého kluka, který ale nelze aplikovat na většinu populace. Pokud máte něco společného s výchovou dětí počítačovým dovednostem, povinná četba.

“It is amazing. Kids who cannot read or write know how to download games, sometimes even in English. They memorize what to write, even if they don’t understand anything—click here, copy and paste there, follow the links. They follow directions well. But if you give them directions on the computer for something you want them to do, they cannot do it. It is amazing.”

The Psychology of Computer Programming (Gerald M. Weinberg)

Klasika, kterou bych zařadil po boku The Mythical Man-Month. Přes svoje stáří, vyšla již v roce 1971, má stále co říci. Zaměřuje se na sociální aspekty programování a pro lidi pracující v týmech, především pro vedoucí pracovníky, by měla být povinnost tuto knihu znát. Čte se velmi dobře, je plná zajímavých historek a pro mě se jedná o jednu z nejlepších knih o programování, co znám. Zároveň poskytuje zajímavý vhled do počátků moderní výpočetní techniky.

Against the Grain: A Deep History of the Earliest States (James C. Scott)

Velice zajímavý pohled na přechod společností lovců sběračů k prvním státům a roli, jakou při něm sehrálo obilí. Ukazuje, že proces domestikace lidí nebyl rozhodně přímočarý a rozhodně ne jednoznačně pozitivní. V jeho starší knize Seeing Like a State je role a vývoj státu rozebírán z delší časové perspektivy.

Data-Oriented Programming (Yehonathan Sharvit)

Jednotlivé programátorské techniky a postupy popisované v této velice přístupně napsané knize vám asi nebudou nové, ale ukazuje, že když se skloubí dohromady, tvoří ucelený, funkční a praktický systém, který je rozhodně dobré znát. Je psána tak, aby nebyla omezena jen na jeden implementační jazyk.

Zatím dobrý (Jan Novák)

Knižní zpracování osudu skupiny bratrů Mašínů a částečně i jejich otce. Zatraceně dobře napsaná a nadmíru napínavá kniha, které se občas vytýká, že jim nadržuje, ale na to by si měl každý udělat názor sám. Materiálu k tomu poskytuje víc než dost.

Poslední den druhohor: Co stálo za vyhynutím dinosaurů? (Vladimír Socha)

Pokud čtete Osla, nebude vám tato kniha neznámá. I když jsem četl autorovy články a jen málo uvedených informací pro mě bylo nových, stejně jsem si tuto knihu užil. Je výborně sestavená, čtivá a skvěle nastiňuje, jakým nepředstavitelným peklem si život na přelomu druhohor a třetihor prošel.

Some Assembly Required: Decoding Four Billion Years of Life, from Ancient Fossils to DNA (Neil Shubin)

Třetí z Shubinových knih předkládajících nespočet zajímavých příkladů spletité cesty evoluce organismů a neméně spletitého procesu vedoucího k jejich pochopení. Mimochodem, kdysi jsem se bavil nad neuvěřitelně dlouhými názvy knih z 19. století, např. “On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life” od Darwina. Už mě to přešlo.

The Last Place on Earth: Scott and Amundsen's Race to the South Pole (Roland Huntford)

Podle této knihy, ač se jedná o faktografickou pubikaci, byl v polovině osmdesátých let natočen vynikající seriál, který odvysílala i Československá televize. Ač svou délkou překonává i Bílou vodu od Tučkové a je nadupaná fakty, čte se velmi lehce. Popisuje život těchto dvou polárních výzkumníků a nešetří kritikou na Scottův přístup, který ho a jeho muže nakonec stál život.

Eating Animals (Jonathan Safran Foer)

Na této knize mě zaujala hlavně myšlenka, že jednou na nás budou pro naše chování k hospodářským zvířatům budoucí generace hledět stejně příkře, jako se my díváme na to, jak starověké civilizace zacházely s otroky. Kniha ani zdaleka fanaticky neobhajuje vegetariánství a nabízí až nečekaně vyvážený vhled do této problematiky. Stojí za přečtení.

A Devil to Play: One Man's Year-Long Quest to Master the Orchestra's Most Difficult Instrument

Tato kniha popisuje, jak se autor v rámci krize středního věku impulzivně rozhodl oprášit svůj lesní roh značky Josef Lídl, na který jako školák hrával, a naučit se na něj za rok natolik dobře, aby mohl zahrát na koncertě před znalým publikem. Pokud jste v mládí chodili do lidušky na nějaký hudební nástroj, zanedbávali cvičení, ale teď to ve vás stále někde hluboko hlodá, třeba v této knize najdete inspiraci k jeho oprášení. Jako bonus v ní dostanete spoustu sebeironie a zajímavých informací o historii a současném použití lesního rohu.

The End Is Always Near Apocalyptic Moments, from the Bronze Age Collapse to Nuclear Near Misses

Pozoruhodná mi přišla především kapitola o jaderných zbraních. Kniha byla napsána ještě před COVIDem a Ukrajinou, ale o to zajímavější je číst některé pasáže z pohledu “jak to bylo doopravdy”. Jako doplnění doporučuji knihu What We Owe the Future (William MacAskill)

Námořní slepota (Michael Romancov)

Doufal jsem, že se dozvím více o současném námořním obchodu, ale kniha je zaměřena více na historii. I tak se jedná o vynikajícím způsobem zpracovanou knihu, jež bezesporu stojí za přečtení.

Selling Sounds: The Commercial Revolution in American Music

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak odlišný byl kulturní život v době, kdy ještě nebylo možné nahrávat hudbu? Jaké dopady mělo prosazení této technické vymoženosti na společnost a jak tyto změny vnímali lidé, kteří je prožívali. Selling Sounds se snaží na tyto otázky odpovědět a jako bonus přidává popis praktik vydavatelů not z konce 19. století, které vyšlapaly cestu hudebnímu průmyslu století dvacátého. Jedna z nejzajímavějších knih, co jsem letos četl.

Dějiny psané Římem (Vojtech Zamarovský)

Zamarovského klasika, kterou jsem kdysi četl v původní verzi prošpikované citáty z Marxe. Před časem ale vyšla aktualizovaná verze očištěná o nezbytně ideologiké vsuvky. Rád jsem si ji připomněl.

Jestliže nyní zavíráme knihu o dějinách antického Říma, jistě máme dojem, že tyto tisícileté dějiny poskytly lidstvu tolik poučení, že si je, jak se zdá, ani nestačilo zapamatovat.

How the World Really Works: A Scientist’s Guide to Our Past, Present and Future (Vaclav Smil)

Pro optimisty, kteří doufají v rychlou dekarbonizaci světové ekonomiky, může být tato kniha jako náraz do zdi. Realisticky hodnotí hospodářské základy, na nichž stojí moderní společnost a ukazuje, jak komplikované je na nich něco zásadně změnit.

Z dějin české každodennosti. Život v 19. Století (Milena Lenderová, Tomáš Jiránek, Marie Macková)

Kniha naplněná zajímavými informacemi o běžných každodenních životech lidí v 19. století až k prasknutí. Chcete-li si udělat ucelený obrázek o životech našich nedávných předků, lepší startovací bod sotva najdete.

Zajímavá byla i první polovina A Thousand Brains. Mrazík s pendrekem v ruce přináší dost smutný pohled na realitu současného Ruska. Poslední let pilota MIG-25 se četl také dobře, jen mi přišlo, že se snaží kontrast americké a ruské reality zobrazovat až příliš polopaticky. A Feathered River Across the Sky je děsivou připomínkou, co jsme my lidé zač.

Máte i vy tipy na zajímavé knihy, co jste v poslední době četli? Prosím, podělte se o ně v komentářích.        

Komentáře

[Want]

Jediná kniha, kterou potřebuješ číst, je Bible. Je v ní všechno, a co v ní není, je hereze.

Je v ní manuál k systemd?

[_]

ne, systemd je hereze

[init5]

Neni, je to proste Novy zakon. Neprisel stary zrusit, ale naplnit!

[JiK]

a cim to budete plnit, panimamo?

[kol tov]

To nam primo nerekl ale jiste to bude košer.

[vb]

kapustovy oficialne hrablo :rolleyes:

[Want]

To jsi vážně tak blbý?

[Kant]

vazne? na abicku? jsi upad? vymastenost^2?

[Akolyt]

Doufam, ze ji ctes v originalnich jazycich Jinak te tvuj vudce vzal pekne na hul. Abys byl kvalitnim oddanym tak potrebujes jeste Talmud (staci babylonsky, ale kdyz uz do toho jdes tak proc ne i jeruzalemsky), pak se hodi Koran a z vedskych spisu minimalne Shrimad Bhagavatam a Mahabharatu (jeji casti je i Bhagavadghita). Co nepovazuji za moc prinosne je teba louskat budhistickou Tripitaku, to radeji jit na zen a nejake Mahajanske sutry at je clovek v obraze.

[Want]

V originálních jazycích jsou to pouhé betaverze.

[notWant]

V tom je ta krasa. To je jak betaverze web stranky. Jen to podstatne. Ve finalni verzi tam navesi Google a Facebook smirovacky, tunu reklamy a hlaseni ze web pouziva susenky a kdyz je nechces tak zabiji kotatko!

[_]

na betaverzi byva misto obsahu loremipsum

[Wank]

LOL, boomer detected, lorem ipsum se ve webarine nepouziva snad 15 let...

[Radovan]

Jo Tripitaka, to mi něco připomnělo: https://www.youtube.com/watch?v=zsL8oKvfU8U

Asi bych si měl tuhle knížku konečně přečíst, už jí tady mám pár let odloženou :)

[kralyk z abclinuxu]

Doufam, ze ji ctes v originalnich jazycich

To bohužel není úplně možné, Nový zákon se v originálu nedochoval, k dispozici je pouze řecký překlad a nikdo neví, jak moc je věrný.

[iQ]

Tak za prve se tady bavime o Bibli a ne nejakem Novem zakone a jinych krestanskych vynalezech. A za druhe rectina je originalni jazyk evangelii. Jedine co snad bylo aramejsky jsou citaty rabiho Jehosuy z Nazaretu, v odbornych kruzich nazyvane Q.

[kralyk z abclinuxu]

Spíš bych to viděl naopak, křesťanství jako novozákonní vynález, respektive jeden z nich :)

Q, pokud existovalo, bylo s největší pravděpodobností taky psáno řecky. Ale účel všech těhle textů víceméně byl zapsat/zkompletovat předchozí obsah, který byl ve formě ústní tradice v aramejštině/hebrejštině, tj. v nějakém bodě musel nastat překlad/přenos do řečtiny... (Takže to pak spíš je o tom, nakolik člověk bere ty texty jako takové jako 'originály'.)

[///]

Judea v te dobe byla hodne helenizovana, prakticky od dob Alexandra Makedonskeho. Vyjimkou snad byla Hasmonejska dynastie nez zemi podrobili rimane. Takze rectina byla stejne bezna jako aramejstina, obzvlast u vzdelanejsi populace. V samotne Rimske risi byla rectina univerzalnim dorozumivacim jazykem jako treba dnes mame anglictinu. Takze nejake potize v prekladu Jezisovych kazani bych nehledal, ti co to zapisovali museli byt zbehli v obou jazycich a rectina jim zarucovala celorimske publikum.

[kralyk z abclinuxu]

To určitě souhlas, ono koneckonců i to učení samotné je zřejmě ovlivněné řeckými koncepty (i když je to samozřejmě sporné)... Potíže s překladem bych viděl na podobné úrovni jako obecně potíže s biasem autorů...

[_]

"reckymi koncepty" :) vzdyt je to plagiat recke literatury

[Radovan]

Ten seriál si pamatuji, byl fakt dobrý. Vzpomínáš na Červený stan? Ty fiktivní rozpravy to zdržovaly, ale třeba scéna s výrobou odporu do rozbité vysílačky je nezapomenutelná.

Mám tu rozečteno Tesáno do kamene, psáno na papyrus, ta je teda ještě o rok starší než ten stan, ale dala mi pár dobrých tipů co bych si měl přečíst dál. Párkrát mě u ní napadlo že čtení "nových" knih je možná jen ztráta času, protože v těch starých už vlastně všechno důležité bylo

[Ezau]

Kdyz uz cerveny stan tak snad tenhle ne?

[Pavel Křivánek]

Červený stan neznám, díky za tip.

[ehmmm]

No zrovna nedavno jsem na Krasnaju palatku koukal a uplne kdovico to nebylo.

Jinak o Amundsenovi a Scottovi se da psat/mluvit dlouho. Ve strucnosti lze rict, ze Amundsen byl proste dobre pripraveny borec, ktery tu akci provedl tak, jak se to provest melo. Zatimco Scottova expedice dopadla tak, jak dopadnout spravne mela.

Podobny pripad je Tenzing Norgay a Everest.

[Radovan]

Však neříkám že to bylo skvělé celé, ale ta sněhová část ano. A samozřejmě jsem si to přečetl i od Běhounka, kde jsou některé věci trochu jinak.

Ty ses ruštinu už neučil, žejo? Protože to tvoje skloňování fakt bolí

[làskā]

Rustina je pase a na par dekad toxicka. To takova ukrajinstina je jina pisnicka. Zvykej si. A nakonec budes kamarad i se Zelenskym, je to proste jen clovek, ne jak to monstrum z Kremla

[ehmmm]

Uhodls. Jak to je prosim spravne?

[Radovan]

"Krasnuju".

Připomněl jsi mi jeden rozhlasový pořad z let dávno minulých, kde se probíralo příjmení jistého sovětského papaláše, s tím že i v médiích se často skloňuje nesprávně:

Alexandr Bessměrtnych -> Alexandra Bessměrtnycha

Závěr byl ten, že čeština a ruština jsou natolik příbuzné jazyky, že když se člověk trochu zamyslí nad významem toho slova, přijde v naprosté většině případů na správný český tvar i bez hlubších znalostí ruského jazyka - stačí si to prostě říct česky a to 'a' na konci tam nebude. Řekl bych že už tehdy to byla kritika (ne)schopností mnoha nově se vyrojivších nájemných pisálků s plackou OF na klopě a plnou hubou Havla

[Glee]

Upali dva gvozdiki v vodu.

Kakoe ime sovetskogo poeta?

p.s. Gagle N/A?

[_]

cestina a rustina pribuzne jazyky?

naprosto nesrozumitelne pismo, naprosto nesrozumitelna gramatika, naprosto nesrozumitelna slovni zasoba

rustina je cestine nejvzdalenejsi slovansky jazyk a i nektere neslovanske jazyky jsou bez uceni srozumitelnejsi nez rustina

[Radovan]

Nesrozumitelné akorát pro imbecily.

Porovnej si řeckou abecedu, kterou jsme se učili na základní škole v matematice, s azbukou, a zjistíš že jsi imbecil.

Tak o tom přemýšlej, a já si mezitím přečtu pár kapitol z české klasiky, ze které ty nepřečteš ani nadpis. Když už jsme u těch knižních tipů

[kralyk z abclinuxu]

Tak "naprosto nesrozumitelná" ruština určitě není, nicméne s tou vzdáleností má pravdu - ruština je východní okraj slovanských jazyků...

[Radovan]

A čeština je zase západní okraj, dnes již téměř vymýcené polabské větve v Německu mezi živé jazyky nepočítám. No a mezi těmi okraji toho zase tak moc není.

[Glee]

No a mezi těmi okraji toho zase tak moc není.

Rekl bych, ze ne tak docela. Naopak, tech slovanskych mutaci je pomerne dost, jestli ne nejvic v Evrope oproti Romanskym nebo Germanskym.

Otazka jak do tohodle pocitat Jogurty.

[kralyk z abclinuxu]

Rekl bych, ze ne tak docela. Naopak, tech slovanskych mutaci je pomerne dost

+1. Ono i v tom Rusku těch jazyků/dialektů bývala hromada, než všichni dostali befelem ten moskevskej...

[Glee]

jazyků/dialektů bývala hromada, než všichni dostali befelem ten moskevskej...

Hallo, Dodo. Teda Moto...

Jo a Hantec nechci jako ofiko jazyk.

[kralyk z abclinuxu]

Já měl na mysli dialekty ruštiny...

[Glee]

Hele, kdyz dame politiku kompletne stranou, tak ktera rec ti prijde srozumitelnejsi and/or libozvucnejsi?

Napr. pri poslechu hlasatelu zprav/zpevu vs. pri cteni (berme v potaz transkripci).

Samo mam na mysli ted jen dve vychodni zeme.

[Radovan]

Tedy, vzhledem k tomu že ruštinu jsem úspěšně zapomněl skoro hned po základce, tak mi to vychází přibližně nastejno

Ale poslechově mi ukrajinština připadá trochu jako zkomolená ruština, kde většinu O nahradilo I.

[kralyk z abclinuxu]

Hele, kdyz dame politiku kompletne stranou, tak ktera rec ti prijde srozumitelnejsi and/or libozvucnejsi?

Ukrajinština mi přijde o trochu srozumitelnější - spousta slov má stejný/podobný základ, zatímco v ruštině úplně jiný. Jeden příklad z mnoha: "potřebuju" - ukrajinsky мені потрібно, rusky nějak úplně jinak.

Libozvučnost nevim, to je asi jedno...

[Radovan]

Rusky "mně nužno". Nouze=potřeba, ono to v té češtině je také, dodnes, jen to původně mělo širší význam. Čeština toho hodně ztratila.

V tomhle se dá užít spousta zábavy s polštinou, kde stejná nebo podobná slova znamenají něco jiného, a jsou dvojice slov, které mají významy dokonce zkřížené.

[kralyk z abclinuxu]

To se s gazpromštinou stává taky. Viz třeba slovo užasnyj...

[ling]

Reckou? To spise hebrejskou. Azbuka je zjednodusena cyrilika coz je revize neuspesne hlaholiky kde se mnohe novotvary nahradili hebrejskymi pismeny. Cpt out.

[Radovan]

Dokaž to.

[_]

treba poradi ma abvgd coz je stejne jako hebrejska ab/vgd. Ruske š ш je jako hebrejske š ש atd. Najdi si odborne clanky.

[Radovan]

Hebrejské písmo vychází z fénického, a ruské Š je převzaté z HLAHOLICE! Stejně jako pár dalších znaků pro hlásky, které řečtina nemá. Najdi si skutečné odborné stati a ne hovna.

Takže jak říkám já a odborníci, azbuka (ruská cyrilice) vychází z řecké abecedy:

Α ΒΓΔΕ  ΖΗΘΙ ΚΛΜΝΞΟΠΡΣΤΥΦΧΨΩ
АБВГДЕЁЖЗ  ИЙКЛМН ОПРСТУФХЦ ЧШЩЪЫЬЭЮЯ

[JiK]

Ten seriál si pamatuji, byl fakt dobrý. Vzpomínáš na Červený stan? Ty fiktivní rozpravy to zdržovaly, ale třeba scéna s výrobou odporu do rozbité vysílačky je nezapomenutelná.

Jak se da "na kolene" vyrobit odpor?

[Radovan]

Na koleně dost snadno, o dost těžší je to na ledové kře. Se podívej, jsou k tomu i titulky

[_]

sismarja odpor je kus spatneho vodice, treba tuha z tuzky, co je na to tezkeho?

jo kdybys potreboval presnou hodnotu... ale ani to nebude problem, pokud to mas cim merit nebo pokud muzes neomezene zkouset

jo, vyroba diody na kolene je tezsi a tranzistor, to uz je dobry konicek do duchodu

[Radovan]

Příloha:

• vysílač Italia.jpg (21517 bytů)

Diody a tranzistory tam neměli vůbec žádné, pouze jednu triodu. Zbytek je víceméně dráteničina, viz příloha.

[hefo]

A tú triódu vyrobíš na kolene presne ako?

[Radovan]

Nevyráběli tam triodu, ale odpor. Podívej se na ten film.

[hefo]

Javilo sa to, že nejakým spôsobom reaguješ na poslednú vetu predrečníka. Pokiaľ nie, aký má význam triódu vôbec spomínať?

[Radovan]

Byla řeč o vysílačce staré sto let, předřečník zmiňoval diodu a tranzistor, tak jsem upozornil že takové věci se tam nevyskytovaly. Ale jinak má ohledně té výroby pravdu.

[You don't Want]

Jediná kniha, kterou potřebuješ číst, je Komunistický manifest. Je v ní všechno, a co v ní není, je buržoazní propaganda.

[_]

vsak je to taky vicemene jen prevypravena bible

[Jendа]

No Rules Rules - jak provozovat složitou firmu (Netflix) a nezkrachovat

Never Split the Difference - jak provozovat sociální inženýrství

[Max]

Já se 90% mé knihovny zbavil. Uvědomil jsem si, že nic nebudu nikdy číst 2x, prostě mě nebaví jít stejnou cestou 2x. Daroval jsem je tedy místní škole.
Každopádně na čtení už nemám vůbec čas a vesměs ani neumím číst. Celkem přemýšlím o nahrávkách. Známý poslouchá Paměti národa / Příběhy 20. století. Drobným scriptem lze sosnout do offline režimu a je to super na delší cesty, když člověk třeba řídí.
Zdar Max

[Max]

Ještě se mi líbí, jak to mají rozšířeno, mají podcast u google, mají to i na spotify apod.
Zdar Max

[PL]

Můžeš naťuknout, co si četl, nějaké tituly, že si nikdy neměl chuť si knihu přečíst dvakrát?

Každopádně na čtení už nemám vůbec čas

Pořád kolem sebe slýchám že nikdo nemá čas. Myslel jsem, že se lidi vymlouvají, ale nakonec to pozoruji i u sebe. Snížil jsem pracovní nasazení cca o 60% a věnuji se čtení, chození ven a žití. A je fakt, že mě práce neskutečně ubírala čas a pak jsem taky neměl na nic čas.

[Max]

Já nikdy moc nečetl, nikdy jsem ani neuměl pořádně číst. Myslím teď rychlost a vytrvalost. I pohlcení dějem jsem nikdy moc nezažíval. Začínal jsem na klasice jako Jules Verne (kupodivu se mi nejvíce líbilo méně známé dílo: "Podivuhodné setkání v džungli", má první kniha pak byl Patnáctiletý kapitán) a pak přešel na něco reálnějšího v tom smyslu, že jsem chtěl znát nějaké aktuální, reálné příběhy. Info pak zde: Normální knížky pro ajťáka? Pár jich je.
Zbavil jsem se tedy odborné literatury (Linux Dokumentační projekt, xml, seo, databáze, programování v C++ apod.) + těch knih zmíněných v tom zápisku a pár věcí okolo.
Osobně čtu skoro nonstop, ale vesměs jen newsy (Twitter, Security channely,odborné články apod.).
Zdar Max

[_]

One Nation Under Blackmail is a damning indictment of the consequences resulting from the nearly century old relationship between both US and Israeli intelligence and the organized criminal network known as the National Crime Syndicate. This book specifically explores how that nexus between intelligence and organized crime directly developed the sexual blackmail tactics and networks that would later enable the sexual blackmail operation and other crimes of deceased pedophile and sex trafficker Jeffrey Epstein. Other books on Jeffrey Epstein focus on the depraved nature of his crimes, his wealth, and his most famous/politically-connected friends and acquaintances. This book, in contrast, reveals the extent to which Epstein’s activities were state-sponsored through an exploration of his intelligence connections.

[PS]

Pozor ma to ruske autory vyskolene v propagande. Takze to berte s velkou rezervou, ale stejne jestli jen 10% tehle slataniny vychazi z pravdy tak to stoji za povsimnuti.

[kralyk z abclinuxu]

Díky za zápisek.

Selling Sounds zní jako přesně to, co jsem poslední dobou hledal a nenacházel. Koukal jsem onehdá na záběry, jak Steve Aoki na fesťáku Tomorrowland hází masivní dort do davu posluchačů, kterým se dezert rozplácne po obličejích, a nechápal jsem, jak se mohla hudební kultura k něčemu takovýmu dopracovat. Částečně související: Zkoušel jsem knížku This Is Your Brain on Music a bylo to zklamání, přišlo mi, že tam dohromady nic moc zajímavýho nebylo...

+1 k Against the Grain, to bylo dobré. Škoda, že nejsou detailněji popsány bezprostřední okolnosti momentu vzniku prvních států (popsanej je hlavně širší kontext), ale to není chyba autora, to se prostě afaik do detailu neví...

[kralyk z abclinuxu]

Mně se poslední dobou líbily tyhle:

• Burkeman - The Antidote - proč self-help knížky nefungují a jaké jsou alternativny k huráoptimismu za každou cenu.
• Walker - Why We Sleep / Proč spíme
• Gunaratana - Mindfulness in Plain English - v aktální záplavě textů v rámci módní vlny okolo mindfulness mi tahle knížka přišla jako jedna z mála, která se drží původního tématu a vysvětluje ho normálním, srozumitelným způsobem.

[Bystroushaak]

Dík. Přihodím svoje tipy co stály za zmínku (zbytek tady):

Naučné

Život mezi atomy aneb jak to všechno u nás i jinde začínalo (Čestmír Šimáně)

Čestmír Šimáně stál u zrodu jaderné techniky v ČR a tahle kniha krásně popisuje v jak punkových podmínkách to v československu kdysi začínalo.

Bootstrapping: Douglas Engelbart, Coevolution, and the Origins of Personal Computing (Thierry Bardini)

Douglas Engelbart stál pro změnu u zrodu interaktivních počítačů. V médiích je znám jako vynálezce myši, pro zasvěcené je to ovšem vynálezce a inspirace slušné části ostatního zajímavého na informačních technologiích. Viz The Mother of All Demos. Posledních asi 30% knihy mě dost zaskočilo, a obsahuje informace ohledně atmosféry a divných kultů osobnosti o kterých se jinde moc nemluví.

The Psychopath Code: Cracking The Predators That Stalk Us (Pieter Hintjens)

Kniha o psychopatech od autora zmq. První půlka dobrá, pak to ztratí šťávu.

The Life-Changing Manga of Tidying Up: A Magical Story (Marie Kondō)

Marie Kondo je známá japonka co učí lidi jak si doma uklidit a vyházet většinu věcí. Docela dobré.

Software Engineering at Google: Lessons Learned from Programming Over Time (Titus Winters, Tom Manshreck, Hyrum Wright)

Velmi nevyvážená kniha. Některé části jsou super, jiné v podstatě nuda a příliš detailní popisy praktik co jsou všeobecně známé, nebo moc specifické pro google.

The Man from the Future: The Visionary Life of John von Neumann (Ananyo Bhattacharya)

Životopis Johna von Neumanna. Už jsem četl jeden, tenhle na něj vrhá zase trochu jiné světlo.

Font Technology: Methods and Tools (Peter Karow)

Opět velmi nevyvážená kniha. První půlka je super detailní popis toho jak fungují lidi kolem fontů, kde se vzaly, historie technologie a tak podobně. Druhá půlka jsou super specifické popisy techniky před 30 lety, a tedy v podstatě irelevantní.

The Unicorn Project (Gene Kim)

Taková programátorsko-manažerská fikce na téma co dělat, když má člověk nahovno projekt v práci a jak se z toho neposrat.

A New Kind of Science (Stephen Wolfram)

Epesní dílo, které jsem četl asi 4 měsíce. Ať už si myslíte o Wolframovi co chcete, tak ta kniha doslova srší nápady a novými pohledy na svět.

Zábava (sci-fi, fantasy atd)

Quicksilver (Neal Stephenson)

Na tohle už jsem tu kdysi psal recenzi. Historická fantasy odehrávající se v dobách Newtona. Velmi krutě zpracované, točí se to kolem matematiky, šifrování, vědy a tak dál.

101 minut (Štěpán Kopřiva)

Skvělá jednohubka na téma zaseklého hořícího vlaku v metru a hasičů, co se snaží vyprostit lidi než se udusí. Čte se to jedním dechem, dal jsem to za asi dvě hodiny.

Eastern Standard Tribe (Cory Doctorow)

Další jednohubka, tentokrát na téma tajných subkultur vznikajících na základě časových zón, které bojují proti ostatním časovým zónám.

Samarkand (Miroslav Žamboch)

A poslední jednohubka, v podstatě takové volné pokačování Drsného spasitele. Postapo svět, kde funguje magie, drsňárna.

The Man Who Bridged the Mist (Kij Johnson)

Velké překvapení, kde jsem si chrochtal blahem. Je to něco jako fantasy příběh o stavbě mostu, co v sobě dokonale propojuje vyprávěcí um s inženýrskýma technikáliema.

We Are Legion (Dennis E. Taylor)

Zajímavá sci-fi série o člověku kterého oscannují do počítače a on pak o stovky let později staví další kolonie u hvězd, zatímco se neustále klonuje, čímž vytváří malou civilizaci sám ze sebe.

Rivers of London (Ben Aaronovitch)

Na tohle mě upozornil Kralyk, je to taková fantasy kniha z moderního světa, odehrávající se v Londýně a okolí. Dost mě bavilo prvních pět dílů, pak jsem nějak ztratil zájem. Město tam hraje velkou roli.

Culture (Iain M. Banks)

Bohužel už jsem Culture dočetl. Ačkoliv dvě knihy byly dost špatné a v podstatě bych je do série ani neřadil, tak zbytek byl jedno z nejlepších sci-fi, co jsem četl.

Piranesi (Susanna Clarke)

Velmi zvláštní kniha, která mi trochu připoměla Library at mount char. Člověk žijící v nekonečném labyrintu zaplaveném mořem.

Weaponized (Neal Asher)

Středně meh. Neal Asher mě hodně baví, ale tohle se mu úplně nepovedlo. Přesto pořád nadprůměr.

[Hrdobcova švigrmutr]

We Are Legion - tohle už bylo i zfilmovaný, Červený trpaslík -> Rimerosvět.