abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
včera 19:22 | Nová verze

Byla vydána verze 11.3 open source alternativy GitHubu, tj. softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech, GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy v příspěvku na blogu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
22.9. 13:00 | Komunita

Do 30. října se lze přihlásit do dalšího kola programu Outreachy (Wikipedie), jehož cílem je přitáhnout do světa svobodného a otevřeného softwaru lidi ze skupin, jež jsou ve světě svobodného a otevřeného softwaru málo zastoupeny. Za 3 měsíce práce, od 4. prosince 2018 do 4. března 2019, v participujících organizacích lze vydělat 5 500 USD.

Ladislav Hagara | Komentářů: 84
21.9. 22:22 | Komunita

Společnost Purism představila kryptografický token Librem Key. Koupit jej lze za 59 dolarů. Token byl vyvinut ve spolupráci se společností Nitrokey a poskytuje jak OpenPGP čipovou kartu, tak zabezpečení bootování notebooků Librem a také dalších notebooků s open source firmwarem Heads.

Ladislav Hagara | Komentářů: 8
21.9. 20:33 | Nová verze

Společnost NVIDIA oficiálně vydala verzi 10.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
21.9. 20:00 | Upozornění

Příspěvek Jak přežít plánovanou údržbu DNS na blogu zaměstnanců CZ.NIC upozorňuje na historicky poprvé podepsání DNS root zóny novým klíčem dne 11. října 2018 v 18:00. Software, který nebude po tomto okamžiku obsahovat nový DNSSEC root klíč, nebude schopen resolvovat žádná data. Druhým důležitým datem je 1. února 2019, kdy významní výrobci DNS softwaru, také historicky poprvé, přestanou podporovat servery, které porušují DNS standard

… více »
Ladislav Hagara | Komentářů: 11
21.9. 15:55 | Pozvánky

Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 156. brněnský sraz, který proběhne v pátek 21. září od 18:00 v restauraci Na Purkyňce na adrese Purkyňova 80.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
21.9. 13:22 | Nová verze

Alan Griffiths z Canonicalu oznámil vydání verze 1.0.0 display serveru Mir (GitHub, Wikipedie). Mir byl představen v březnu 2013 jako náhrada X serveru a alternativa k Waylandu. Dnes Mir běží nad Waylandem a cílen je na internet věcí (IoT).

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
20.9. 22:00 | Nasazení Linuxu
Stabilní aktualizace Chrome OS 69 (resp. Chromium OS), konkrétně 69.0.3497.95, přináší mj. podporu linuxových aplikací. Implementována je pomocí virtualizace, a proto je tato funkce také omezena na zařízení s dostatkem paměti a podporou hardwarové akcelerace, tudíž nejsou podporovány chromebooky s 32bitovými architekturami ARM, či Intel Bay Trail (tzn. bez Intel VT-x).
Fluttershy, yay! | Komentářů: 5
20.9. 21:32 | Zajímavý projekt

Došlo k uvolnění linuxové distribuce CLIP OS, vyvíjené francouzským úřadem pro kybernetickou bezpečnost ANSSI, jako open source. Vznikla za účelem nasazení v úřadech, kde je potřeba omezit přístup k důvěrným datům. Je založená na Gentoo.

Fluttershy, yay! | Komentářů: 1
20.9. 16:00 | Komerce

Zjistěte více o bezpečné a flexibilní architektuře v cloudu! IBM Cloud poskytuje bezpečné úložiště pro Vaše obchodní data s možností škálovatelnosti a flexibilitou ukládání dat. Zároveň nabízí prostředky pro jejich analýzu, vizualizaci, reporting a podporu rozhodování.

… více »
Fluttershy, yay! | Komentářů: 12
Na optické médium (CD, DVD, BD aj.) jsem naposledy vypaloval(a) data před méně než
 (13%)
 (15%)
 (21%)
 (23%)
 (25%)
 (4%)
 (1%)
Celkem 398 hlasů
 Komentářů: 33, poslední 16.9. 11:55
Rozcestník

Zákon zachování nepoužitelnosti

22.8. 21:47 | Přečteno: 1960×

Nucený přechod na novou verzi uživatelského rozhraní Gmailu mě přinutil se znovu zamyslet nad tím, čemu říkám “zákon zachování nepoužitelnosti”. Ten tvrdí, že kdykoliv se nějaká technologie dostane do stavu, kdy začne být použitelná, kdy vám začne vyhovovat, sžijete se s ní a jste s ní spokojení, vždy se stane něco, co ji buď úpně znčí nebo práci s ní s ní výrazně znepříjemní.

Ono “něco” přitom často nemá žádné rozumně zdůvodnitelné opodstatnění a důvody pro to vypadají dost uměle. Velké korporace jsou v tom naprostými přeborníky. Pokud mluvíme o Gmailu, citelné bylo už zaříznutí podpory standardního protokolu XMPP umožňující používat Googe Talk i pro komunikaci s lidmi používající například Jabber. Mezi novější “vylepšení” spadající do portfolia Google patří nedávné omezení vyhledávání obrázků, kdy teď ve většině případů na odkazované stránce obrázek, který hledáte, vůbec nenajdete.

Ani Google se však nemůže v dodržování tohoto zákona rovnat dalšímu gigantovi, Microsoftu. Je až zarážející, jak lehkomyslně se tato firma chová. Ve snaze obsadit nový trh s dotykem ovládanými přenosnými zařízeními byla ochotna poštvat proti sobě uživatele z trhu, který tvoří základ jejich obchodu. Obzvláště vtipně jejich přepracované uživatelské rozhraní optimalizované pro tablety vypadá na serverových verzích Windows. Stanoveného cíle stejně nakonec nedokázali dosáhnout. Na trhu s mobilními zařízeními byli schopni utopit miliardy dolarů po té, co nejdříve zařízli původní platformu Windows Mobile s několikaletým náskokem před dnes dominující konkurencí. PDA s Pocket PC sice nebyla dokonalá, ale programovala se velmi podobně jako běžná Windows a nabízela obrovskou nabídku aplikací, z nichž na nástupnických Windows Phone nefungovala ani jedna.

Dalších příkladů se dá najít nespočet, ale v těchto případech se dá namítnout, že je pošetilé se stát závislým na libovůli takových společností. Jenže svobodný software ani trochu nezaostává. Velice tristní situace nastala především v době, kdy se krátce po sobě rozhodly jak KDE, tak Gnome naplnit co nejlépe literu tohoto zákona. První verze KDE 4 (rok 2008) byly pod hranicí použitelnosti, což mě přinutilo přejít na Gnome. Když jsem se s ním sžil, přišel Gnome-shell (rok 2011), díky kterému jsem si uvědomil, že to, jak se jmenuji, co je dnes za den v týdnu a jméno aplikace, se kterou právě pracuji, jsou to nejdůležitější a vlastně také to jediné, co na počítači potřebuji vidět. Já utekl k Xfce, které zatím přírodním zákonům odolává.

Smutné je, že tyto změny měly alespoň částečně podobnou motivaci jako v případě Microsoftu a výsledek je stejně tristní. Mít tablet s plnohodnotnou podporou Linuxu je dnes prakticky stejně nemožné jako tenkrát. Dnes je rok 2018 a tento zápisek píši na notebooku, jehož display není dotykový, zato má 269 PPI. To není nijak ohromující hodnota, ale ani s ní se řada udržovaných aplikací po všech těch letech nedokáže rozumně vypořádat. Nehledě na to, že ani nastavení těch, které to dokáží, není otázka jednoduchého zadání jednoho čísla pro danou obrazovku platného pro všechny někde v nastavení systému.

Pojmy jako XFree86, System V Init, ifconfig, XULRunner, PDFtk, Gentoo wiki či X11 jsou dalšími z řady dokladů, že open source projetky za těmi konkurenčními rozhodně nezaostávají. Částečně by se sem daly počítat i případy Pythonu a Perlu. Nehledě na drobnější změny v aplikacích, které směřují k domněle snazší adaptaci pro nové uživatele, zatímco těm dosavadním nezbývá než znovu spolknout hořkou pilulku. Další taková změna čeká na podzim Blender.

I obyčejné procházení webu se stalo o hodně méně pohodlným poté, co si řada provozovatelů vyložila povinnosti plynoucí z GDPR tak, že uživatelé musí při návštěvě jejich stránek nejdříve projít přes vrstvu s potvrzením textu, jež se snaží pod rouškou líbivých slov co nejlépe zakrýt podstatu svého smyslu.

Zákon zachování nepoužitelnosti si nebere na paškál jen jednotlivé programy. Dopadá i na celé operační systém nebo dokonce platformy. Kdysi jsem musel přihlížet, jak je OS/2, který jsem v té době používal, válcován o tolik horšími Windows 95, než byl mateřskou IBM úplně odepsán. Uživatelé Amig, Atari ST a RiscOS by určitě mohli také vyprávět.

Platnost tohoto zákona se ani zdaleka neomezuje jen na software. Byly časy, kdy mě ani nenapadlo, že by můj další telefon mohl být větší a těžší než ten stávající. Už vůbec bych nečekal, do jak absurdního stavu se trh s telefony ohledně jejich velikosti dokáže dostat. K tomu je nutné ještě přičíst děsivá umělá softwarová omezení, jimž naprosto kraluje platforma iOS. Srdce by se ustrnulo nad nejedním majitelem N900, který marně hledá náhradu za svého dosluhujícího miláčka. Dokonce i procesor, co máte v počítači, už možná není tak rychlý jako před rokem.

Stejná zákonitost samozřejmě platí i oblastech, které s počítači nemají nic společného. Takto by se dalo lamentovat ještě hodně dlouho. Ale co je příčinou tohoto jevu? Svalit to na zvyšující se entropii vesmíru by bylo příliš laciné řešení. Při pohledu na příklady je zjevné, že se nejedná o jeden jediný důvod.

Kdysi mi jedna účetní říkala, že všechny změny, které se za její dlouhou kariéru v jejím pracovním životě odehrály, všechny ty změny v softwaru, hardwaru, legislativy a pracovních postupů a prostředí, byly vždy k horšímu. Člověk si tedy musí zákonitě položit otázku, jak skvělé vše muselo být na začátku její kariéry. Zaručeně nebylo. Jak to, že i přes všechny ty změny k horšímu byla schopná pracovat a i já nemohu tvrdit, že celkově vzato by se mi dnes pracovalo hůře, než tomu bylo v minulosti.

Člověk má tendenci vidět silně všechna ta náhlá zhoršení, ale už opomíjí drobná postupná vylepšení, která se mezi nimi odehrávají. I ty o tolik horší technologie, na které je nucen přejít, se většinou následně nějak zlepší nebo se člověk naučí žít s jejich omezeními, přičemž si může užívat jiných výhod, které mu na oplátku přinesly. Alespoň do doby, než i ty podlehnout zákonu zachování nepoužitelnosti.

V případě velkých společností jde o to, že ty prostě nefungují. Po hořkých zkušenostech, které si lidstvo vytrpělo, vám každý rozumně uvažující člověk ochotně potvrdí, že centrálně řízené státní ekonomiky jsou nesmysl, ale to, že velké korporace, které svým rozsahem nejednu státní ekonomiku hravě překonávají, jsou řízeny úplně stejně, už se přehlíží. Například na Google Calendar se od jeho spuštění prakticky nesáhlo. Přitom kdyby se jednalo o produkt menší firmy, která by na něm byla životně závislá, postupně by se jej snažila vylepšovat. Google se všemi svými lidskými a finančními zdroji to nedokáže. Velké firmy často úplně postrádají pojem o nutnosti kontinuálního postupného rozvoje. Microsoft se například úplně vykašlal na svůj prohlížeč v okamžiku, kdy převálcoval konkurenci, a pak začal bít na poplach až ve chvíli, kdy zjistil, že všichni používají prohlížeče jiné. Ale na druhou stranu je dobře, že velké korporace nefungují, protože pak zůstává prostor pro malé firmy.

Občas k znepoužitelnění nějaké technologie stačí, aby se stala příliš úspěšnou. Jakmile se jí to podaří, v plné síle a výrazně znásobené se projeví všechny její negativní vlastnosti. Každá technologie takové má. Naprosto zářným příladem jsou automobily.

Jedním z hlavních důvodů, proč použitelnost věcí tak často kolísá, vidím v praktickém uplatnění principu “Worse is Better”. Podle něj se mezi konkurencí má šanci nejdříve prakticky prosadit ta technologie, která vymění část vlastností, které by z ní dělaly implementačně dokonalejší, za jiné, které jí pomohou ve snazším rozšíření. Což ovšem neznamená, že by musela být výrazně horší. Ve většíně případů je dostatečná a díky tomu, že se rychle rozšíří, strhne na sebe většinu pozornosti a investic, takže se nakonec dokáže ke spokojenosti svých uživatelů vypořádat i s většinou zbylých problémů, ač třeba za cenu zvýšených nákladů.

Jenže to sebou nese několik problémů. Tím prvním je, že daná technologie si neporadí se vším a postupem času se třeba zlepšováním hardwaru může zvětšovat důležitost toho, co v ní nelze udělat nebo v ní bylo porůznu doflikováno. Pak se zvýší tlak na její výměnu.

Druhý problém je, že takovými technologiemi jsme doslova obklopeni, ač si to nemusíme plně uvědomovat. Ba co víc, takové technologie se vrství jedna na druhou, takže nakonec stačí velmi málo k tomu, aby nějaká technologie v základu pyramidy zaškobrtla a vše se zhroutí jako domeček z karet.

Třetí problém tkví v tom, že se do takové technologie investuje tak velké množství prostředků a práce, že je prakticky nemožné ji okamžitě plnohodnotně nahradit jinou. Většina konkurence bude hůře použitelná než ta, kterou má nahradit. Tento stav se časem zhoršuje, takže to může dosáhnout obludných rozměrů. Viz třeba článek “C Is Not a Low-level Language”, který dokumentuje přesně takovou situaci vzniklou u současných procesorů.

Čtvrtý problém je asi nejvíce deprimující, ukazuje totiž na nevyhnutelnost tohoto procesu. I když se nejrychleji rozšíří ta “horší” technologie, je důležité si uvědomit, že se jedná o relativní relaci. Technologie, které zabere místo, také nebude dokonalá. A i kdyby byla, vždy bude dokonalá jen v určitém aktuálním kontextu. Ten se ale postupně mění. I pokud by se prosazovaly vždy ty nejlepší možné technologie, platnost zákona zachování nepoužitelnosti to neohrozí, pouze by o sobě nedával vědět tak často.

Takže až se příště budete rozčilovat, že to, co dříve tak dobře fungovalo, někdo zase úplně hloupě znepoužitelnil, až budete třeba v Gmailu muset ze zálohy dolovat seznam úkolů, který přechod na nový vzhled záhadně nepřežil, berte to se zvýšenou dávkou flegmatismu. Je to úplně normální a v zásadě nevyhnutelná součást pokroku. A pokud se uklidňujete tím, že si vybíráte takové technologie, kterých se to netýká, vzpomeňte si, že přednáška, na které byl princip "Worse is Better" poprvé prezentován, to ukazovala na příkladu Unixu.

       

Hodnocení: 86 %

        špatnédobré        

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

23.8. 00:38 Neeeeeeeeerr
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Napísal som dlhý a kvalitný komentár a keď už bol skoro hotový, zahnal som sa po muche a omylom zatvoril browser. Poviem len toľko že to bol nasratý komentár na tému single-window Gimp.

kotyz avatar 23.8. 01:22 kotyz | skóre: 25 | blog: kotyzblog | Radnice
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
a me ten single window rezim nechce v kdeckach fungovat. na win to jde, dokonce i v kdeckach ve virtualu to jde, ale na kompu doma proste ne, ikdyz to je nastaveny stejne tak ty okynka furt nekde litaj a vecne je nevidim a nemuzu najit. tohle me na gimpu vzdycky sralo. a pak jeste to debilni celkovy ovladani, takze ani po nakejch 10 letech ho neumim pouzivat (zvlast vrstvy me nechteji vubec poslouchat). to ze je to tedka v jednom okne beru jako pokrok. a navic to jde vypnout (kez by mi to na tom jednom neposlusnym kompu slo i zapnout).
Mul-ti-pass! | Hrdý člen KERNEL ULTRAS. | Furry/Brony/Otaku | Nemám čas ztrácet čas. | In 'pacman -Syu' we trust!
Agent avatar 23.8. 16:04 Agent | HC city
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Na ztracené texty Lazarus form recovery, Typio form recovery nebo jiný podobný doplněk.
Nevěděl zpočátku, co si počít, jak žít, co dělat, ale brzy se vpravil do role samotáře.
23.8. 02:06 Bherzet | skóre: 4 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Obávám se, že přinejmenším část změn vedoucích k nepoužitelnosti lze vysvětlit mnohem nižší pohnutkou: potřebou změny. Ta má (kolektivní) psychologickou podstatu a související ekonomické implikace. Tento trend se zdaleka netýká jen informačních technologií, ale vidíme ho v různých oblastech na tisíce let do minulosti. Vyvíjela se architektura i umělecké směry a lidé, pokud jim to ekonomická situace umožňovala, odjakživa měnili své šatníky podle aktuálních módních vln. Na jedince, kteří se odmítají uzpůsobit, je vyvíjen společenský nátlak.

Pro člověka, který počítač používá jako nástroj k dosažení určitých cílů, je zdrojem velkého utrpení, když mu někdo odstraní z klávesnice klávesy a bezcílně redesignuje nástroj, který denně používá. V očích mas je ale důležité spíše to, aby hardware i software měl „moderní design“. V opačném případě se dané produkty, stejně jako uživatelé, kteří je užívají, stanou cílem posměšků. Zmiňoval jsi Xfce. I v „technické“ komunitě jsi se proto někdy možná setkal z „názory“ (ve skutečnosti to jsou spíše pocity), které se nesou zhruba ve stylu: „Je to špatně, protože to nevypadá dostatečně moderně.“.

Čím více se IT stává mainstreamovou záležitostí, tím více těm módním trendům podléhá. Web vždy patřil mezi ty oblasti s nejnižší vstupní bariérou, a proto JavaScriptová komunita je toho zářným příkladem. Těch ryze subjektivních iracionálních pocitů, o kterých bych marně doufal, že snad nemohou zvítězit nad objektivitou a pragmatismem, je ale mnohem víc. Ne všechny změny jsou ovšem samozřejmě nutně špatné a někdy je iracionální právě jejich zaryté odmítání.

Zcela odmítat takové chování by popíralo samou podstatu člověka – a ostatně by bylo krajně naivní si namlouvat, že já sám tomu iracionálnímu chování nepropadám. Vadí mi to samozřejmě jen a pouze v tu chvíli, kdy se nějaká změna děje proti mojí vůli a já jsem nucen se jí uzpůsobit (nebo hledat alternativu, což to oddálí zpravidla jen na chvíli). Holt nezbývá než si zvyknout a brát to – jak sám píšeš – se zvýšenou dávkou flegmatismu.
23.8. 10:53 luv | skóre: 18 | blog: luv
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Ten tvuj gmail si nemuzes prepnout do stareho rozhrani?
23.8. 11:35 hefo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
No ale dokedy sa bude dať, než to natvrdo prepnú každému? (ja Gmail nepoužívam, ale zmätenosť manželky, a trochu snahy, kým som našiel, ako to prepnúť, si pamätám veľmi dobre)
23.8. 12:25 luv | skóre: 18 | blog: luv
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
To rozhodne nerozporuju. Nakonec, kdyby existoval open source webovy imap/smtp klient na urovni gmailu, tak uz jsem davno gmail opustil.

Jen jsem chtel upozornit, ze to stale prepnout lze (ale nejsem si jisty jestli vsem - proto jsem se ptal).
23.8. 14:01 Pavel Křivánek | skóre: 26 | blog: Kvičet nezávaznou konverzaci
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Přepnout to šlo, ale ztracené úkoly mi to nevrátilo ;-) Každopádně je to jen dočasné, protože Google nejpozději do konce roku přemigruje povinně všechny.
Mír je, když se střílí jinde.
23.8. 13:57 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Já utekl k Xfce, které zatím přírodním zákonům odolává.
Blbé je, že k některým programům se těžko hledá alternativa - takže pořád používám Kalarm, který bez zbytku KDE není schopen přijít na to, že tady v Čechách používáme UTC+2 a který všechna okna z upozorněním zásadně zobrazuje na poslední ploše.

Nebo třeba Kate, co pro změnu naprosto ignoruje veškeré nastavení o focus stealing, takže operace z gitem způsobí, že najednou místo do konzole píšu do dialogového okna.
Quando omni flunkus moritati
JiK avatar 24.8. 02:25 JiK | skóre: 8 | blog: Jirkoviny | Virginia
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
je to open source? je. Tak si to prepis.
24.8. 13:02 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Ještě že jste šel zrovna kolem, odborníku
Quando omni flunkus moritati
JiK avatar 24.8. 02:24 JiK | skóre: 8 | blog: Jirkoviny | Virginia
Rozbalit Rozbalit vše Re: Zákon zachování nepoužitelnosti
Google to aspon necha uzivatelem zrusit, resp. vratit do puvodniho stavu. Toho si vazim.

Vetsina podobnych redesignu je jednosmerna a uzivateli silou vnucena nejakymi marketingovymi frikuliny, kteri asi zijou mimo realny svet, buji jako plisen, jen nepotrebuji vlhko, teplo a tmu, ale korporatni zasedacky...
regine avatar 28.8. 11:21 regine | skóre: 21 | blog: regine
Rozbalit Rozbalit vše Yahoo

Do pekel kráčí i kdysi můj první mail Yahoo, stále užívaný vzhledem k mým kolegům z minulého tisíciletí. A jak byl dobrý, nejen první s téměř neomezenou kapacitou.

Cigareta krátí život o 1 minutu, láhev koňaku o 5 minut a pracovní den krátí život o 8 hodin.
regine avatar 28.8. 11:18 regine | skóre: 21 | blog: regine
Rozbalit Rozbalit vše IBM OS/2

 ...jak je OS/2, který jsem v té době používal, válcován o tolik horšími Windows 95 ...

I já jsem nepochopil, co lidi v té době vedlo k Microsoftu?

Cigareta krátí život o 1 minutu, láhev koňaku o 5 minut a pracovní den krátí život o 8 hodin.
28.8. 14:52 Gilhad | skóre: 20 | blog: gilhadoviny
Rozbalit Rozbalit vše Re: IBM OS/2
Pokud si dobre vzpominam, tak masivni reklama MS a velmi sporadicka reklama IBM (plus tam snad byly i nejake interni dohody a nasledne podpasovky od MS - jak je ostatne zvykem). OS/2 jsem v te dobe taky mel a byl vyrazne lepsi nez Windows (rychlejsi, mutlitaskoval ...), ale v podstate se o nem nikde nepsalo, zatimco Win mely reklamy vsude...
Josef Kufner avatar 28.8. 17:16 Josef Kufner | skóre: 68
Rozbalit Rozbalit vše Re: IBM OS/2
Marketing. To je jediné, co MS skutečně umí.
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
30.8. 08:20 Peter Golis | skóre: 56 | Bratislava
Rozbalit Rozbalit vše Re: IBM OS/2
Skôr to bolo BDSM ktoré je hlbohou súčasťou ľudskej podstaty.

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.