Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.6. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
V Edici CZ.NIC, knižní řady správce české národní domény, vychází nová kniha Martina Malého Kódy, buildy, firmwary. Autor po půl roce od vydání předchozího titulu přichází se svou již sedmou knihou, tentokrát zaměřenou na vývoj programového vybavení pro embedded zařízení. Publikace s podtitulem Základy vývojářského řemesla pro tvůrce hobby elektroniky nabízí praktického průvodce pro všechny, kdo své projekty vytvořené s Arduinem
… více »V Brně na FIT VUT probíhá dvoudenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Snad měsíc a půl tomu, co v Laseru vyšly Hladové hry Dana Simmonse, takto jedno z klíčových děl moderního hororu. A já se, necelá hodina a půl tomu, vrátil z Lízalky, kde jsem je konečně dočetl. Už přítomnost tohoto zápisku pak svědčí o mimořádné mimořádnosti tohoto monumentálního díla.
Začátky jsou u skvělých knih vždycky těžké, a co teprve tady. Ale zkusme to. A jen krátce, protože teď nic delšího nezvládnu.
Melanie, Nina a Willi tvoří trojici přátel téměř nerozlučných, byť jejich přátelství přetrvává přes půl století. Dvacátého století, aby bylo jasno. Nerozlučně je totiž pojí jedna zvláštnost: jejich Schopnost. Schopnost psychicky ovládat normální lidi (kromě Neutrálů).
A tak se po krátkém úvodu z Chelmna roku 1942 ocitáme (s jednou mezihrou v Sobiboru opět za Války) na konci roku 1980 v Charlestonu, kde se naše trojice opět setkává, aby porovnala svoje úspěchy ve Hře. Zabijácké, psychopatické Hře. Setkání samotné ovšem, proti zvyklostem, skončí zabijácky a psychopaticky, čímž se na scénu dostává místní šerif, dcera zabitého fotografa a Saul Laski, psychiatr, kterého jsme poznali už v prologu.
Celý příběh se odehrává v šachovém rytmu, tedy na devíti stech stránkách se dočkáme pomalého zahájení, v němž se představuje většina hlavních i vedlejších postav, střední hry, která, přesunuta do Filadelfie, místy nabírá šílené otáčky, ale kromě vyklizení nedůležitých figur se v ní nic zásadně zásadního nestane, i koncovky na Dolmannově ostrově, v níž jednak skončí šachová partie, kterou spolu vedou C. A. Barent a Willi Borchert, a jednak očekávaným, i když zcela neuvěřitelným způsobem dojde završení samotný příběh.
A ten si, přátelé, prostě na třech stech stránkách nedokážu představit. Zdánlivé ploužení děje je nedílnou součástí Díla, jímž se Autor prakticky na začátku své literárně fantastické kariéry stává neochvějným Mistrem žánru, který píše Zásadní věci snad levou rukou.
Slyš! Ó Izraeli! Můj nejstarší syn přežije!
I jen kvůli čtyřiasedmdesáté kapitole to celé stojí za to.
Zdál se mi sen
tak strašlivý sen:
můj lid už nebyl,
už nebyl!
S křikem se probouzím.
Můj sen byl pravda:
vskutku se to stalo,
mně se to stalo.
Kdo nikdy nebrečel při čtení, nečetl.
Tiskni
Sdílej:
Nestává se mi to často, ale tahle scéna je jedna z nejsilnějších, co jsem v posledních letech četl. Ty verše byly už jenom poslední kapka.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz