O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Mat byl pěkný. Ještě ho mám schovaný.Kolega v něm dokonce napsal matematická skripta.
Nemluvě o Expanded memory či Extended memory XMS (využívané například DOS/4G).
https://en.m.wikipedia.org/wiki/History_of_Unix#/media/File%3AUnix_history-simple.svg
byte[] tak evidentně stejně neví co dělá
sun.misc.Unsafe zní hrozivě, ale ve skutečnosti to zas tak strašné není a používá se překvapivě často (i když větišna programátorů o tom ani neví, protože je to někde v útrobách populární knihovny). V novějších JVM bylo nahrazeno lépe vypadajícím a "oficiálnějším" API.
Problémem je že je to nakonec program jak za krále klacka a nejde to moc vylepšit kvůli absenci metaprogramování.
. Samotnému se mi jedou stalo, že jsem něco provedl a PCéčko přestalo bootovat. Šel jsem kajícně za správcem a ten tam hned systém opravil. Asi jsem si dělal bootovací disketu a příkaz sys jsem pustil blbě a máznul jsem bootovací soubory na disku. V předmětu sítě jsme vlastně tenkrát probírali Netbios. TCP/IP přišlo až později. Elektronická pošta byla asi také nějaké propojená do toho Netware. Mám pocit, že se to jmenovalo Pegas mail a šlo tím psát si mezi uživateli sítě Netware. Byly tam také skupiny. Myslím, že jsem byl člen skupiny FAV90, jakožto rok nástupu studia.
Dneska už si ani nepamatuji, jak se zaváděl ten ovladač síťovky v DOSu... Jedna věc asi byl ovladač na síťovku a pak muselo být něco na to IPX a nějaký jiný driver na TCP/IP?
A ohledně těch kapacit disků. Pamatuji si jak jsem žasl nad pklite, nebo jak se jmenovalo, ten pakovač z rodiny pkzip/pkunzip, který uměl zkomprimovat exe soubor. Při spuštění se to rozbalilo, a v paměti spustilo. To byla věc. Také potom existoval komprimovač disku, taky si teď hned nemohu vzpomenout jak se to jmenovalo. Disk se pak tvářil transparentně jako normální disk, ale dvakrát větší než fyzický. He, nejmenovalo se to právě nějak double-něco? Double-driver?
jestli si dnešní omladina bude za třicet let bude pamatovat jménoPreeeesne, woe. A kdo rika, ze tohle nedela, ten to dela kazdej den!
. A jelikož mám stále své BAJTy schované a pamatuji si celkem dobře, že to byla programátorská perlička, snadno jsem to teď znova našel. Byl to BAJT květen 1993. Přikládám přílohu. Mimochodem, velké dodatečné díky za existenci časopisu BAJT, který mě hodně ovlivnil. Díky moc ELZET (budiž ti země lehká) a Tom Lindenthal.
Tiskni
Sdílej: