raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Nechápu, proč je tolik Linuksáků z programu vim tak vystříkaný. To fakt nechápu. Vždyť je to jen prográmek pro psaní textů, kterej se chová dost trapně a nepružně. Jeho ovládání je nestandartní a málo intuitivní. Programů pro psaní textů je hromada, mnohé jsou také zadarmo, mají grafické nastavení konfigurace, kontrolu překlepů, zvýraznění syntaxe a hlavě se chovaj normálně.
< úchylárna >[Esc] :wq < /úchylárna >
Tiskni
Sdílej:
Jestli myslíte použití templatů \1 … \9 v replacement textu, odpověď zní ano.
(pozn.: předpokládám, že myslíte nestandardní) Možná to bude tím, že samotný program vi je pravděpodobně starší než ty "standardy", kterým odporuje. Je to asi tak, jako když se laik ptá, proč se v Linuxu adresáře v cestě oddělují lomítkem místo "obvyklých" backslashů a proč si ti linuxáci musejí za každou cenu vymýšlet odlišnosti…
… a málo intuitivní
U programu, který používám několikrát denně, je mi intuitivnost ovládání naprosto ukradená. Daleko důležitější je pro mne efektivita a tam je na tom vim velmi dobře. V některých situacích (např. editace souboru na vzdáleném počítači pří roundtripu okolo dvou sekund (to bohužel není hypotetický příklad)) je dokonce nedostižný…
… a hlavě se chovaj normálně
Co je normální, je značně subjektivní a navíc ještě závislé na kontextu.
Nebo že ze sebe ten dotyčný dělá idiota schválně, že.
vi, z kterého vychází vim, se říkalo, že je všude. Možná to byla kdysi pravda, ale dnes už není, v základních instalacích některých distribucích Linuxu chybí (překvapivě třeba v Gentoo, jak někteří psali), to ale nic nemění na tom, že zkušený unixový uživatel by měl znát nejméně základní příkazy. (Třeba ono naprosto přirozené a rozumné, nikoli úchylné [ESC][:][w][q][ENTER].) Obyčejný linuxový uživatel jej už v dnešní době znát nemusí - v konzoli je třeba ještě mcedit - ne nepodobný známému nceditu - a kopec dalších (pico, nano, ...), v Xkách Kate, Bluefish, gEdit a mnoho jiných.
O editoruMyslite pred instalaci, tj. na instalacnim bootovacim LiveCD, ktere jen nabootuje a jehoz ukolem je zajistit spojeni s ftp repozitari? Ano tam chybi stejne jako skoro vsechny ostatni aplikace. Aby tam byl kvuli par kratkym radkam textu, ktere je eventuelne treba napsat, by byl asi zbytecny luxus. Pri instalaci si pak VIM naopak muzete doinstalovat pred upravou vetsiny konfiguracnich souboru. Ze z Gentoo vyhodili VIM, je obycejny hoax (o to oblibenejsi). Naopak, ja se k VIM dostal diky Gentoo. Viz napr. Learning vi -- the "cheatsheet" technique - manual pro zacatecniky v dokumentaci ke Gentoo.vi, z kterého vycházívim, se říkalo, že je všude. Možná to byla kdysi pravda, ale dnes už není, v základních instalacích některých distribucích Linuxu chybí (překvapivě třeba v Gentoo, jak někteří psali)
:help ZZ
Kruci! On vim není náboženství, filozofie, nebo něco takového?
Ale vážně... Existují i jiné dobré editory, třeba jEdit.
Necítím valnou potřebu s kýmkoliv diskutovat o svém sexuálním životě, nicméně vás mohu ujistit, že z vimu jsem se ještě nikdy nevystříkal. I přesto si myslím, že jde o naprosto vynikající nástroj, který je ke spoustě účelů dokonce daleko vhodnější než moje manželka, ze které ...
Prostě melete hlouposti a předpokládám, že vám nejde o nic jiného, než provokovat. Kdybych se nicméně náhodou mýlil a toužíte po věcné diskusi na téma, co a jak s vimem, bránit se nebudu.
Tedy ne, že bych chtěl rýpat, jen… to „jynýho“ myslíš vážně?
:s%/jynýho/jiného/

Gvim pod OS Linux se rozjede také docela pomalu. Bohužel.Takový znalec Linuksu, jako vy, si jistě musel již dávno všimnout toho, že GVim podporuje asi nejvíce různých uživatelských rozhraní na světě. Ne všechna jsou pomalá jako GTK+ 2.
BTW.: mv xplesa /dev/null
nebo spis
?

A aké to je to "štandardné ovládanie"?