Plan 9 - návrat do budúcnosti Unixu

18.1.2006 22:14 | Přečteno: 2303× | seriózne | poslední úprava: 19.1.2006 12:44

Time for Unix to retire

-- Ken Thompson, Dennis Ritchie

Plan 9 je niečo ako voľné pokračovanie Unixu od samotných tvorcov originálneho Unixu z Bell Laboratories (dnes Lucent Technologies). Plan 9 odstránil problémy starej briliantnej architektúry Unixu a doviedol ju do až do extrémov. Ak by existovala bájna strieborná guľka, ktorá by vyriešila všetky problémy softvéru, Plan 9 by bol striebro z ktorého by bola vyliata.

Dnes je Plan 9 dostupný pod Slobodnou Licenciou zadarmo, aj so zdrojovými kódmi. Škoda, že som o tom nevedel skôr. Ale teraz, keď už o tom viem, moja cesta za poznaním sa môže začať. A vy ma môžete sledovať.

Architektúra OS Plan 9

Ešte som Plan 9 neskúšal, takže o ňom nemôžem veľmi hovoriť, ale zhrniem, čo som čítal.

Plan 9 má dve pravidlá, ktorými sa jeho architektúra riadi:

1. Všetko, ale tentokrát _všetko_ je súbor
2. Neexistuje žiadny rozdiel medzi lokálnými a vzdialenými objektmi

Plan 9 ako prvý priniesol adresár /proc s procesmi reprezentovanými ako súbory v ňom. Súbory sú samozrejme aj všetky zariadenia, ale aj užívatelia, počítače a kdo vie čo všetko.

Zdrojom súborov sú súborové servery (file servery). To je niečo ako súborový systém (file system). Každý súbor je odkazovaný podobne ako internetové stránky, takže miznú všetky rodiely medzi lokálnymi a vzdialenými súbormy. Trasnparenciu zabespečuje protokol 9P (a modernejší 9P2000), ktorý pracuje s každým objektom rovnako bez rozdielu a robí z distribuovaného počítania triviálnu záležitosť.

Každý proces môže mať pripojené vlastné súborové servery do vlastnej adresárovej štruktúry. Užívateľ si môže postaviť vlastný pseudo-počítač. Áno, teraz to vyrará už naozaj zložito, ale vraj to tak nie je.

Všetko je ukryté v implementácii a užívateľ len pracuje so všetkým rovnako, rovnakými nástrojmi. Eric Steven Raymond v knihe Art of Unix programing (kapitola Plan 9: The Way the Future Was) tvrdí:

Compared to Plan 9, Unix creaks and clanks and has obvious rust spots, but it gets the job done well enough to hold its position.

V zrozumiteľnom jazyku, Plan 9 sa neujal len kôly tomu, že Unix jednoducho funguje. Viem, jednoduchosť vôbec nespomína, ale z jeho slov cítiť, že to mohlo byť úplne inak a dnes by som tento zápis nepísal.

Ako Plan 9 získať

Navštívte domovské stránky Plan 9, stiahnite si CD a medzi tým si prečítajte nejakú tú dokumentáciu, pozrite screenshoty (no... KDE pod X Windows to nie je, ale ja používam podobné) a stránky komunity.

Formulárov sa nebojte, chcú od Vás len, aby ste začiarkli nejaké butoniky. Plan 9 je Slobodný softvér, takže nič viac od Vás chcieť nebudú. Bootovaciu disketu Vám pravdepodobne netreba, lebo CD je bootovateľné. CD napáľte a odskúšajte... ja som sa sem ešte nedostal.

Záver

Tak... skúsim, čo to má do seba a svoje skúsenosti dám do tohto blogu. Neviem ako Vám, ale mne Plan 9 pripadá naozaj zaujímavý. Ak somnou nesúhlasíte, asi som to zle vysvetlil. Ale ak to chápete, ale aj tak somnou nesúhlasíte, nezúfajte... dnes sú lieky na všetko ;D

---

UPDATE: Gramatika a vizuálne úpravy.

       

Anketa

Komentáře

[Michal Vyskočil]

Nedá mi to, než sem přihodit odkaz na školičku 28.

[Yin]

Z ktorého je to roku? Je to zaujímavé, ale asi staré...

[Michal Vyskočil]

Tipuju kolem roku 1996.

[Yin]

No... Plan 9 4th Edition je už úplne slodobný v plnej verzii.

[alblaho]

Ad školička. Tohle mě dostalo, vytrženo z kontextu...

To ze linker neni linker ale loader ma svuj vyznam. Objekty totiz nejsou objekty.

[Clojster]

Tak honem honem... nainstaluj a popis jak to funguje, prihod screenshoty atd. Jsem zvedavy...

[Käyttäjä 11133]

Heh si to nainstaluj do qemu ne?

[puco]

Ak to niekoho zaujima, potom nech si urcite pozrie aj Inferno http://www.vitanuova.com ,nejake info o tom je aj tu http://hysteria.sk/v92/mediawiki/index.php/Hlavn%C3%A1_str%C3%A1nka

[VícNežNic]

Kdo by to dneska chtěl. Hory existujících aplikací pro Linux nikdo obětovat nechce a výhody všech těchto vymyšleností mohu získat přidáním další vrstvy nad Linux. A ztráty v železe jsou zanedbatelné.

[Michal Vyskočil]

To je fakt. Vždyť ESR píše o tom, že /proc filesystém je jedna z Plan9 myšlenek, které byly zavedeny do FreeBSD a Linuxu. No a nějaká podpora pro 9P je už v jádře taky a knihovny z Plan9 jsem v Portage také někde zahlédl.

[Yin]

Áno, súhlasím. Tie dobré veci sa dajú do iných, živších projektov prebrať aj nenásilným spôsobom. Ja si to chcem len odskúšať, aby som to mal z prvej ruky. BTW, Linux, *BSD, Solaris a Mac OS X už majú Plan 9 from User Space.

[puco]

Kazda architektura ma svoje limity. Prikladom moze byt napr. TCP/IP, kde sa pri navrhu na bezpecnost nepozeralo a tak to aj teraz vyzera, len kopa problemov, ktore sa riesia cez vselijake vrstvy. Alebo IMO dalsim prikladom je Windows, na zaciatku blby navrh a nech teraz robia co len mozu, uz sa z toho nevedia vysekat. Nehovorim ze to v sucastnosti niekto chce, ale bral by som to ako viziu, ktora sa mozno bude niekedy hodit.

[VícNežNic]

No to nemusíme chodit k TCP/IP nebo Windows, takové PC je taky pěkný bastl a stejně se většina problémů a nedostatků nakonec na vyšší úrovni dá řešit. A když to má každý a vyrobí to kdejakej tajwanec za pár korun, proč by kdo chtěl něco jiného.

[Käyttäjä 11133]

A ztráty v železe jsou zanedbatelné.

Myslíš tím ztráty výřivými proudy?

[VícNežNic]

Ne, ale koukal jsem nedávno do historického sešitu ze zaečka a zrovna tohle se mi hrozně líbilo

[vencour]

Že by vířiví adventisté sedmého dne?

[podlesh]

A ztráty v železe jsou zanedbatelné.

Myslíš tím ztráty výřivými proudy?

Jak tam poletují ti výři.

[Spike]

Kdo by to dneska chtěl. Hory existujících aplikací pro Windows nikdo obětovat nechce a výhody všech těchto vymyšleností mohu získat přidáním další vrstvy nad Windows. A ztráty v železe jsou zanedbatelné.

[Martin Böhm]

Inu, několik ledabylých detailů : 1. Vaše anketa je dle mého názoru poměrně nejednoznačně a diskutabilně vystavěna.
1a) Jaký je rozdíl mezi cestou BSD a cestou UNIXu, když pořád můžeme (všechna!) *BSD klasifikovat jako *nixy, které mají poměrně pevné spojení s historii původního UNIXu?
1b) QNX má sice stabilní mikrokerdnel, ale tvůrci GNU Hurdu se nejspíše právě obracejí ve svých postelích, neboť jste je vložil do jednoho pytle s "nesvobodným" komerčním projektem. :o) 2. Plan9 ( a jiné malé projekty ) trpí především nedostatkem aplikací, které by z výzkumného projektu udělaly i použitelný projekt (omlouvám se za silná slova). Grafické prostředí je poměrně nepraktické, vizuálně zastaralé. Podle mého názoru by mělo být do základního nastavení přidáno více aplikací známých i z nových *nixů ... X11,mc, apod. Jinak hrozí, že uživatelé (jako já) se odvrátí od testování něčeho, co "nejde rozumně používat", i když to má sebevíc krásný teoretický koncept.

3. Jak jistě víte (ale stojí to za zmínku), GNU/Linux už delší dobu přebírá myšlenky z Plan9 (např. Linux umí jejich filesystém nebo třeba FUSE, resp. sshfs je poměrně silně plan-nine-ovská myšlenka ).

[Martin Böhm]

... a říkám nevědomky něco podobného jako ti nade mnou, neb jsem začal psát dříve než oni :o)

[Yin]

Súhlasím so všetkými troma bodmi, až na to BSD/Unix, tam súhlasím na 50%.

[elviin]

V ankete je uvedeno QNX jako mikrokernel. To ale tak neni. QNX(v4) samotne neni mikrokernel. To az "QNX(v6) Neutrino" je opravdu mikrokernelem.

[kotyz]

nebudem se hadat prece o slovicka ne ? je-litam qnx jako microkernel jiste je tim mysleno neutrino ktere jim opravdu je.historii qnx tak dobre nastudovanou nemam, jinou verzi nez 6ku sem nemel/nevidel/nepouzival.

hezky den ;)

[kotyz]

souhlasim, plan9 me odradil od hlubsiho zkouseni svym ovladanim, qnx s bsd se mi libil mnohem vic. gnu/hurd sem jeste na pc nemel.

s malyma projektama taky souhlasim - zajimavy myslenky ale k pouziti jinymu nez experimentalnimu to neni - treba visopsys, menuetos(na jednu disketu a cely v assembleru, 32 i 64bit verze), reactos, syllable a plno dalsich. hodne jich kopiruje osvedceny *nixovy postupy (adresarova struktura a podobne) a nektery dou svou vlastni cestou. ale nemyslim si ze z plan9 nebo plno dalsich by neco bylo v tom smyslu ze by se ten system zacal masove pouzivat, spis se dobre veci budou portovat do jiz existujicich systemu ktere jen tak nezahodme kdyz nam fungujou a staci (nekdy).

nic novyho nepisu nez co uz to bylo receno, ale (jako sberatel a milovnik vsemoznych systemu) jsem neodolal ;)

[paskma]

Unix je mrtev. Jako takový už se vyvíjet nebude (už se ani nevyvíjí), protože to, co máme teď je "dostatečně dobré". Pro současnou HW architekturu nemá cenu zavádět něco nového. Jen pomalá evoluce bude fungovat pořád.

Nějaké nápady z takových projektů se budou dostávat do vyšších vrstev. Příkladem budiž VFS z KDE nebo GNOME.

Možná uspěje něco jako Singularity/JNode - psané ve vyšších a bezpečnějších jazycích. Rozhodně ne nějaké derivace céčka z Planu9 - to patří do 80. let a nyní je těžce z módy.

[White Raven]

Jaj, len keby sa ten pravopis zlepšil ;) "servéry" -> "servery", "súbormy" -> "súbormi" (2x), "zabespečuje" -> "zabezpečuje", "servre" -> "servery", "top" malo byť asi "to", "neboljte" -> "nebojte", "skúsim čo to má do" -> "skúsim, čo to má do", "nesúhlasíme" asi "nesúhlasíte". Nad tým, že nové vety sa začínajú veľkým písmenom a ani nad slangovými výrazmi sa pozastavovať nebudem... ;)

Na druhú stranu - článok ma extrémne zaujal a idem sťahovať ;)

[Yin]

Tri bodky podľa mňa vetu nekončia a v mojom texte slúžia skôr ako silnejšia čiarka. Pokiaľ viem, súbor má tvar dub (o súbore, o dube, o stroji) - takže po update zostanú súbory.

[White Raven]

O troch bodkách a ich vetotvornej úlohe sa nebudem hádať, pravidlá si nepamätám. Myslím však, že môžu spĺňať ako úlohu nedokončenia vety (potom po nich nasleduje veľké písmeno), tak aj vynechania slova (potom ide malé)...

Slovo "súbori" som ti ani nanútiť nechcel. Išlo o slovo "súbormy" v slovnom spojení "vzdialenými súbormy" - tam asi patrí mäkké i. A nepýtaj sa ma, kde som nabral pocit, že to tam bolo 2x :))

[Yin]

Aha... :|

[Mr.]

http://lsub.org/ls/planb.html - odvozeno z Plan 9 a off++

[washeck]

Plan9 mě docela zaujal, shodou okolností jsem na článek "Plan 9: The Way the Future Was" narazil před pár dny. Souhlasím s názorem, že cesta budoucnosti (současnosti) je přejímají dobrých nápadů z Plan9 do Unixu.

Když už jsme to načali, moc se mi nelíbí otevírání spojení zápisem stringu typu "connect 135.104.9.52!23" do nějakého souboru. Předpokládám, že je v tom nějaký principiální problém, ale proč by to nemohlo být něco na způsob open(/net/connect/tcp/135.104.9.52/23) pro klienta, resp. open(/net/listen/tcp/135.104.9.52/23) pro server? Pochopitelně existují odlišnosti v semantice práce se souborem a síťovým socketem, ale jako správný unixový přístup mi připadá takové řešení, které umožní použití síťových spojení jako standardních vstupů a výstupů.