O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Nějakou dobu pobíhám mezi hudebními přehrávači, od doby kdy se Amarok stal molochem, který je hodně rozežraný a pomalý.
Chtěl bych přehledné kolekce (ala amarok1), přehledný playlist (jako měl amarok1), úpravu tagů v přehrávači a přitom nízké nároky na paměť abych ho mohl případně použít i na svém netbooku (ale tam mám většinou pustěný MPD bez GUI s jedním playlistem a jenom přepínám písničky mpc který mám namapovaný na zkratky).
Na PC nepoužívám MPD,protože poslední dobou se docela zažírá do paměti, pustím ho vezme si tak 1% RAM ale postupně vyroste na nějakých 15% když k tomu započítám klienta, který vezme taky monimálně 3-5% tak mám Amarok v méně luxusním balení s rychlejšími odezvami GUI.
Přehrávače stylu Rythmbox (nebo jak se to píše) nemám rád pro jejich kolekce a přístup k přehrávání písniček. A pokud možno snažím se sehnat něco pod QT. Myslel jsem,že zakotvím pod Cuberokem, ale ten se ukázal být celkem dost nestabilní a taky má nepřehledný pohled na kolekce (zvlášť pokud máte v kolekci kolem 1000 interpretů a 30k skladeb).
Tak nevím kde skončím teď používám Qmmp, ale ten postrádá kolekce.
Ideální přehrávač bych si představil tak, že by používal jednoduché kolekce z MPD měl playlist podobný Amaroku2 a přehrával písničky třebas pomocí mplayeru.
Nemáte nějaké návrhy? Jaký přehrávač používáte?
Tiskni Sdílej:
Používam 1.4.10. Ten je dostatočne rýchly.
netusil jsem, ze jednou takhle dopadnu. foobar2000 pres wine..
XMMS
Ja jeden cas pouzival mp3blaster a playmp3listPlaylist? Ježiš kde bych to vzal? Můj playlist je ls a cd.
modplug playerTo má s ModPlug Trackerem společného co? Jinak by ještě mohl být dobrý ocb (Open Cubic Player - používá Adplug knihovnu a ta umí docela dost formátů) kdybych ho uměl ovládat.
Chybi mi na linuxu prehravac kterej by toho umel aspon pulku co Modplug player.
Na playmp3list neni potreba mit playlist, vytvori si ho sam, bud se mi tam nasazi pisnicky jedna po druhy nebo celej adresar. Ovladani mi prislo tenkrat prijemnejsi nez u mp3blastera.Jako databázi písniček používám tu, která se nejvíce nabízí – souborový systém.
A kolik těch písniček máš? Já jsem také považoval adresářovou strukturu za ideální databázi, ale ve chvíli, kdy se počet skladeb přiblížil dvěma tisícům a já jsem objevil možnost pohodlného vyhledávání a automatického doplňování informací, byla volba jasná.
dvěma tisícůmJežiš a co to furt všichni posloucháte? Bušení do hrnců na dva tisíce a jeden způsobů?
$ find -type d | wc -l 659 $ find -type f -name "*.mp3" -o -name "*.ogg" | wc -l 5965
/muzika/ find -type f -name "*.mp3" -o -name "*.ogg" | wc -l 24029 /nova\ muzika/ find -type f -name "*.mp3" -o -name "*.ogg" | wc -l 602 /muzika\ neposlucham/ find -type f -name "*.mp3" -o -name "*.ogg" | wc -l 5240
nechápu co je na Rhythmboxu špatného u kolekcí? to že se o ní absolutně nemusím starat, nebo to, že jde ovládat třeba z GnomeDo, nebo já nevím... Vžd všichni říkají, jak je u Rhythmboxu špatná kolekce, ale ještě jsem neviděl takový přehrávač, který by byl tak bezúdržbový, jako je Rhythmbox...