Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »VR-Zone to sice prezentuje jako informaci, která je výrazně zajímavější či pozitivnější oproti Papermasterovým třiceti procentům, ale nám to tak nepřijde. Inženýr totiž srovnává výslovně s Bulldozerem, zatímco Papermaster (jak bývá obvyklé) srovnává nový produkt s jeho předchůdcem, tedy s Piledriverem. A právě rozdíl 15 % mezi Bulldozerem a Piledriverem uspokojivě vysvětluje odlišná čísla, která oba pánové uvádějí.
?
než zase přijdou do módy normální rozměry 4:3A proc by meli? Vetsina SW bude zoptimalizovana pro sirokouhle formaty a video, 4:3 by prinesl prevazne problemy.
A proc by meli? Vetsina SW bude zoptimalizovana pro sirokouhle formaty a video, 4:3 by prinesl prevazne problemy.A bude taky ta většina optimalizována na IE 5...? Jsem menšina, takže mám dnes právo řvát a většina má právo držet hubu...
Zahlédl jsem zmínky ve fórech, že na procesoru nebude celý VRM, ale jenom kontrolér VRM... nebo co vlastně... Na dostupné fotce vzorku Haswell CPU taky není vidět žádná velká šílenost navíc. Svoje momentální dojmy bych shrnul asi takto:
VRM obsahuje výkonové spínací FETy, cívky a kondíky - pro hlavní větev dosud obvykle elyty, poslední dobou typu solid-polymer. Viděl jsem i jednu nebo dvě průmyslové desky, kde VRM pracoval skrz menší cívečky do větší baterie MLCC keramiky, ale spínače na vyšší frekvenci taky patřičně hřály... a pořád to bylo všechno příliš veliké, než aby se to vešlo do pouzdra procesoru. Je to tak dvě generace boardů zpátky, od té doby dotyčný výrobce dál používá konvenčnější solid-polymer kondíky. Dovedu si představit, že pro hlavní krmnou větev zůstane celý VRM venku, a na procesoru budou menší regulátorky pro nějaké pomocné větvičky, které vlastně nic moc nežerou, a možná se i na dnešních boardech krmí obvykle lineárním stabilizátorem.
Trochu váhám, jestli by se na čipu procesoru daly realizovat výkonové FETy - jestli by tomu vyhovoval "procesorový" litografický proces apod. Fakt je, že výkonový FET je v principu zase jenom pole menších/maličkých FETů - a výkonový FET na mrňavá napětí by mohl být technologicky docela blízko procesorové litografii.
Realizovat hlavní VRM celý v pouzdru procesoru by mohlo mít tu výhodu, že by skrz kontakty v patici tekl menší proud (protože na vyšším napětí) - ale jak říkám, moc nevěřím, že by šlo potřebné pasivy tak radikálně miniaturizovat. ([vtip]: žeby Intel zkusil realizovat hlavní VRM na řádově vyšší frekvenci a s velikým počtem "fází"? Takové synchronní usměrnění sekundáru někde na 100 MHz, to by bylo žůžo...[/vtip]) [vtip2] nebo se vrátí pouzdro typu "slot", velké jak audio kazeta? [/vtip2]
Moc mi nejde pod nos varianta, že by se třeba na procesor přestěhoval jenom programovatelný PWM kontrolér, a FETy + cívky + kondíky by zůstaly na motherboardu. Sice by to procesoru (resp. firmě Intel) umožnilo pružnější ovládání napětí než dnešní "VID interface", ale zas na druhou stranu: vzniklé analogové rozhraní by podle mého zhoršilo determinismus zpětnovazební regulační smyčky VRM. Vznikly by v ní dva mechanické kontakty: v buzení FETů a ve zpětnovazebním signálu, a druhak by vznikl prostor pro nesoulad mezi představou VRM regulátoru od firmy Intel a pasivními součástkami, které nakonec osadí výrobce motherboardu... což mi dohromady nezní moc důvěryhodně. Ladit spínané zdroje je docela duchařina - roztrhnout to na dvě půlky... no nevím.
A nakonec uštěpačná poznámka: jak asi dopadne integrovaný VRM v podání firmy Intel, která dokázala tak odfláknout/zprasit tepelné vlastnosti pouzdra Ivy Bridge?
Obecně se začínám škrábat na hlavě, jestli s Haswellem přijde doba, kdy se nám budou vracet do reklamace (nebo na pozáruční servis) procesory od Intelu - v průmyslových nepřetaktovaných počítačích. Doteď (486 - SandyBridge) jsme reklamace procesorů mohli počítat na prstech jedné ruky, a to s rezervou.
Samotný procesor byl doteď plátkem křemíku v natolik dobrém pouzdře, že prakticky neselhával. I když ho někdo provozoval trvale přehřátý, tak dřív odešel VRM okolo nebo jiné součástky na motherboardu. Ale v budoucnu, jestli do pouzdra CPU přibudou výkonové spínače, nedejbože nějaké pasivy s předem známou (nedlouhou) životností... čert ví. Hehe: aby nakonec nebyl celek CPU+motherboard ve výsledku spolehlivější - právě protože bude VRM jakožto součást CPU líp chlazený, než kdy byl na motherboardu
=> žeby další prostor pro (pod)dimenzování součástek VRM integrovaného v CPU?
V tom odkazovaném článku na Fudzille je v souvislosti se zdrojem zmínka o PLL - to je vůbec žvást. PLL se používá pro syntézu *hodin*, ještě jsem o tom neslyšel v souvislosti s napájením... možná to něco naznačuje o důvěryhodnosti pramene.
Stejně je to v tom článku výkřik do tmy = vytrženo z kontextu.
Pokud tomu správně rozumím, tak to PLL používají na motherboardech ... k čemu přesně? Ke vzájemnému provázání taktu několika PWM regulátorů? Na shodné frekvenci nebo na různých frekvencích? Vzájemná synchronizace fází je tam údajně kvůli tomu, aby se zamezilo interferenčním jevům mezi fázemi (které by mohly vznikat v důsledku vzájemného vandrování hodin). Což by šlo na první pohled zařídit i přímo. To PLL je tam údajně kvůli vyhlazení jitteru master hodin, a aby PWM kontrolér dokázal běžet i na "volnoběh", dřív než hodiny nastartují... a aby se plynule chytil externích hodin, poté co naběhnou (aniž by se zavlnila regulovaná napájecí větev). Nevím nakolik tady přijde ke slovu běžně používaná vlastnost "PLL s děličkou" = násobení hodin.
Vcelku mi i bez Vašeho užitečného linku došlo, že jediné možné použití PLL v napájecím zdroji je k řízení taktu PWM. Hezké je to. Přesto mi to nepřipadá jako nějaký ústřední princip fungování PWM regulátoru. Nebo nějaký základní kámen, který by měl rozhodující vliv při úvahách, zda má být VRM na motherboardu nebo na procesoru, na jaké frekvenci řádově poběží, jak velké bude mít indukčnosti a koďany. "PLL voltage regulators" zní asi jako "vodovodní redukční ventil s planetovou převodovkou a dvouhmotovým setrvačníkem". No když chtějí řídit vodovodní ventil ausgerechnet skrz planetovou převodovku, tak ať si to klidně páchají...
[vtip2] nebo se vrátí pouzdro typu "slot", velké jak audio kazeta? [/vtip2]Slot 1 byl o poznání větší, ten už by se skoro blížil videokazetě :) Vyndal jsem Celér 333 MHz a má 14,5 × 6,8 cm.
Intel „Haswell“ s on-CPU regulací napětíSkvělý, předpokládám opět plně zpětně kompatibilní patici jako u minulých typů
.
Tiskni
Sdílej: