Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Otázkou je jestli není lepší nejprve tlačit na změny standardů.To je dobrá otázka. Ale zatím se mi daří tlačit leda tak na záchodě. Nebudu generovat tunu errat či draftů, které nikdy nikdo nezačlení a zatím nemám za sebou ani jeden úspěšný. http://tools.ietf.org/html/draft-gont-6man-slaac-dns-config-issues-00 Zatím moc žádná odezva a to je tam se mnou podepsaný člověk, který už se IETF nějak účastnil. Pokud se ke mě někdo připojí a pomůže mi opravy standardů prosadit, tak budiž. Do té doby ale radši budu produkovat funkční nestandardní implementace.
Celkově ale, ať už by to bylo implementováno jakkoli, jsem skeptický k praktickým výsledkům. Programátoři si buďto na paměť dávají pozor, a pak jsou jejich programy obvykle paměťově snesitelné, anebo na to kašlou, optimalizacemi se nezabývají, a tudíž ani s tímhle API se nebudou zabývat, se obávám...IMO pro autory virtuálních strojů / garbage collectorů to může být užitečné.
/proc, možná rovnou i do /proc/meminfo, kde by jádro jasně říkalo, jak moc potřebuje volnou paměť. Přece jenom GC nebo nějaká ta údržba paměťových struktur se nemusí pouštět zas tak často, aby to mělo nějaký zásadní vliv na výkonost.
No nevim no, unix signals jsou dost prasečina (hlavně způsob, jakým jejich obsluha přerušuje tok programu) a jsou vázány vždy na konkrétní proces, takže bys například nemohl funkcionalitu šetření paměti implementovat do sdílené knihovny / toolkitu bez nějaké explicitní spolupráce s hlavním programem.To je možné, ale zas na druhou stranu vidím několik - dle mého názoru zásadních - rozdílů: Např. nějak nedokážu pochopit, proč získání pouze orientační a obecné informace vůbec vázat na nějakou informaci o velikosti struktury. Další nevýhoda, kterou v tomto případě vidím, že kontrolu musím provádět průběžně za běhu programu, nebo před každou alokací paměti. Na co? Pokud chci sledovat informativní stav nějakého zdroje stačí mi tři udaje : dostatek, dochází, kritický stav. K předání takových informací se prostě skvěle hodí signály, nebo jediné systémové volání. Signály mají ještě tu výhodu, že si napíši a zaregistruji odpovídající obslužné handlery a a tím pádem mi odpadá pravidelná kontrola a problém se řeší až opravdu nastane. A pokud mě to nezajímá, žádné handlery neřeším a aplikace bude tím pádem veškeré snahy jádra ji předběžně informovat zatvrzele ignorovat.
Např. nějak nedokážu pochopit, proč získání pouze orientační a obecné informace vůbec vázat na nějakou informaci o velikosti struktury.Tak to je poměrně zvykem, že se podobná informace v těhle strukturách předává. Celkem bych ty 4 bajty neviděl jako problém. Krom toho, to je otázka tohohle konkrétního návrhu, klidně může to API být řešeno jinak. Jak píšou v článku, v téhle podobě to stejně nejspíš neprojde...
Na co? Pokud chci sledovat informativní stav nějakého zdroje stačí mi tři udaje : dostatek, dochází, kritický stav.Kvůli každýmu stavu zavádět další signál je imho blbost. Signály jsou určeny na správu procesů jako takových, ne detailů ohledně správy paměti procesu a už vůbec ne na IPC.
Signály mají ještě tu výhodu, že si napíši a zaregistruji odpovídající obslužné handlery a a tím pádem mi odpadá pravidelná kontrola a problém se řeší až opravdu nastane.Neodpadá, protože způsob, jakým se signal handlery vykonávají, je hrozně debilní. Ten handler se nevykoná v nějakým jiným vlákně, místo toho se prostě přeruší hlavní vlákno programu, jen tak hala bala, bez jakýchkoli ohledů na to, co se v něm dějě - takže to klidně přeruší thread-unsafe funkce, syscally, afaik i I/O, atd. Nemáš ale vyhráno ani ve chvíli, kdy už se spustí handler, protože se klidně může stát, že mezitím dorazí stejný signál znova nebo jiný a tvůj milej handler je přerušen, protože se vykoná jiný handler nebo bez varování znova ten samý. Takže v handleru toho nemůžeš moc dělat, rozhodně v něm nemůžeš uvolňovat někde nějakou paměť, protože to není reentrantní. Takže by sis stejně v signal handleru mohl tak akorát zamknout mutex, nastavit nějaký globalní příznak, odemknout mutex, co nejrychleji vypadnout a ten příznak pak vzít v úvahu během jiné činnosti programu, takže by tě to vyšlo úplně nastejno, jako s nějakým
poll(). Nehledě na řadu možných race condition, pokud tvůj program používá víc vláken, což nejspíš používá.
Navíc u signálů není garantováno, že budou doručeny ve stejném pořadí jako byly vyslány. Takže by se technicky vzato mohlo stát, že by jádro vyslalo signál VMPRESSURE_LOW a vzápětí VMPRESSURE_MEDIUM, ovšem program by je obdržel v opačném pořadí, takže by se choval, jako kdyby systém měl paměti habaděj, což by ale ve skutečnosti nebyla pravda.
Celkově vzato, signály vypadají hezky na papíře, když ale člověk veme v úvahu tyhle detaily, tak zjistí, že signály jsou fakt dobrý tak akorát na SIGTERM, SIGKILL a podobně...
Nemáš ale vyhráno ani ve chvíli, kdy už se spustí handler, protože se klidně může stát, že mezitím dorazí stejný signál znova nebo jiný a tvůj milej handler je přerušen, protože se vykoná jiný handler nebo bez varování znova ten samý.
Jen pro pořádek: defaultně je signál, který se právě zpracovává, blokován. Můžete to samozřejmě potlačit, např. pomocí SA_NODEFER, ale pak už si za své problémy můžete sám.
takže to klidně přeruší thread-unsafe funkce, syscally, afaik i I/OKvůli tomu se taky syscally obalují makrem TEMP_FAILURE_RETRY, které v případě návratové hodnoty -1 a errno == EINTR daný syscall zavolá znova.
To, co je ve výstupu ps vidět jako stav D, může interně znamenat dvě různé věci (možná i víc, ve scheduleru se moc nevyznám) podle toho, jestli má task nastavený flag TASK_WAKEKILL - buď je opravdu nepřerušitelný nebo je sice nepřerušitelný, ale lze ho zabít signálem KILL.
Jinak ale syscally, kde se čeká na I/O (read(), recv(), poll(), …) - a vlastně obecně syscally, kde se na něco čeká - by měly být přerušitelné. Userspace procesy by neměly ve stavu D viset zbytečně dlouho, pokud ano, je to většinou příznak, že něco není v pořádku.
před každou alokací pamětiDoporucuju si precist sekci BUGS v manualove strance malloc. K alokovani libovolne velke casti pameti potrebujete 0 az _pamet_nutna_pro_vytvoreni_tabulky_stranek_ B.
No nevim no, unix signals jsou dost prasečinaAsi tak, než signály je lepší mít otevřený deskriptor a toho se ptát, když na to je správný čas. Ostatně tak se dá pracovat i se signály samotnými - signalfd()
Ostatně tak se dá pracovat i se signály samotnými - signalfd()Aha, díky, to jsem neznal...
Jak kdy, treba signal poslany pri nevalidni instrukci se pres signalfd bude osetrovat velmi spatne. Obcas se proste hodi mit dalsi zasobnik.No nevim no, unix signals jsou dost prasečinaAsi tak, než signály je lepší mít otevřený deskriptor a toho se ptát, když na to je správný čas. Ostatně tak se dá pracovat i se signály samotnými - signalfd()
Bohužel není nic jako EKERNELSCREWEDUP [kód pro „jádro to podělalo“], tak obvykle používáme EINVAL [neplatná vstupní hodnota].V GNU Hurd už podobně barvitý chybový kód je -
EIEIO aneb Computer bought the farm (to první je odkaz refrén ve známé písničce, zatímco to druhé je v angličtině známý eufemismus), nícméně tam znamená spíše to, co v Linuxu panika jádra.
Tiskni
Sdílej: