V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
To vedlo Linuse Torvaldse k sepsání návrhu RFC, aby do jádra byly zařazeny konfigurační volby pro konkrétní distribuce.A to se zrovna snažím vykopat zbytečné závislosti na distribucích z NetworkManageru. Názor Linuse hodně moc uznávám, ale v tomhle případě se mi zdá, že to není ústupek na správném místě.
http://kmuto.jp/debian/hcl/ tohle?
Nebo pokud te to vic zajima, muzes se primo podivat, jak se dela distribucni jadro:
fedpkg clone --anonymous kernel
Tak si naklonujes git repozitar se vsemi skripty, patchi a konfiguraky. Btw treba v README.txt se pise:
config heirarchy.
-----------------
Instead of having to maintain a config file for every arch variant we build on,
the kernel spec uses a nested system of configs. At the top level, is
config-generic. Add options here that should be present in every possible
config on all architectures.
Beneath this are per-arch overrides. For example config-x86-generic add
additional x86 specific options, and also _override_ any options that were
set in config-generic.
The heirarchy looks like this..
config-generic
|
config-x86-generic
| |
config-x86-32-generic config-x86-64-generic
An option set in a lower level will override the same option set in one
of the higher levels.
There exist two additional overrides, config-debug, and config-nodebug,
which override -generic, and the per-arch overrides. It is documented
further below.
/proc/config.gz
, je pořád možné, že je konfigurace v jádře obsažena a dá se z něj vytáhnout pomocí scripts/extract-ikconfig
(viz volby CONFIG_IKCONFIG
a CONFIG_IKCONFIG_PROC
).
buil-essential
).
Docela by se to hodilo i pro ne-x86 platformy (rozličné SoC ARMy obzvlášť), kde je docela problematické zjistit, co tom kterém zařízení je (u x86 je alespoň lspci
), takže pokud distribuční/defaultní jádro nemá vestavěný .config.gz
, tak to znamená spousta googlení, prolézání hlášek jádra a zkoumání jednotlivých obvodů na desce.
Já osobně používám na svých strojích vlastní jádro "odjakživa" a mám přehled, co je potřeba a co ne, ale kdybych musel dělat jádro pro jinou distribuci než Debian nebo specializovaný pseudo-LFS, tak bych podobný přehled toho, co je třeba zapnou, uvítal.
Zbytečně závislosti NM lze elegantně vyřešit jeho odistalováním a nahrazením Connmanem...Co by mi to přineslo?
Tiskni
Sdílej: