Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Jediný knoflík pro nastavení napájeníProč mi to jen přijde jako nesmysl? Uživatel který to nechce řešit se stejně do /sys koukat nemusí (nastaví to za něj distribuce) a ten, který chce rozhodně "jeden knoflík" využívat nebude.
a ten, který chce rozhodně "jeden knoflík" využívat nebude.Proč ne?
nastaví to za něj distribuceTady je právě problém. Výsledek tohohle řešení je, že to buď v distribuci nefunguje pořádně, anebo to funguje ve sytlu "každý pes jiná ves".
Já mám btrfs na /, používám gentoo, takže tam je portage strom a další místa se spoustou malých souborů a už jsem na podobnou situaci narazil (že btrfs byl plný při ~65% využití). Ano, je stále ve vývoji, ale reiser4 se v tomhle ohledu choval vážně mnohem lépe... Samozřejmě se tyhle FS nedají porovnávat (jiné featury, návrh atd.), ale argument, že nejčastější užití bude jiné, než spousta malých souborů, mi přijde dost mimo.
byl plný při ~65% využití
To se ale stane velmi snadno. Většina FS (výjimkou je třeba Reiser) má nejmenší jednotku blok o velikosti 4kB (nebo i jinou -- zpravidla násobně větší). Tedy, pokud tam máš soubor o velikosti třeba 5kB, tak to zabere na disku dva bloky, tedy 8kB (jeden bok plný a ve druhém 1kB, 3kB jsou tedy "ztracené místo"). Pro 2kB dat je pak potřeba velikost 4kB. Tedy takový FS by byl plný při zaplnění 2kB soubory o celkové velikosti 50% velikosti FS (resp ještě méně než 50%, protože je potřeba další místo na adresářové struktury, a obecně metadata). To je prostě vlastnost, nikoliv chyba.
FS obecně umožňují velmi malé soubory uložit úsporně přímo v adresářové struktuře (to se ale netýká velikost větší jak blok). Reiser (volba tail) jde dál (jako imho jediný), umí využít místo z nezcela zaplněného bloku. Tím sice šetří místem, ale append na takové soubory je pomalejší.
ale argument, že nejčastější užití bude jiné, než spousta malých souborů, mi přijde dost mimo.
No jenže tak to prostě je. Pokud chceš ukládat data o velikosti cca 4kB (obecně velikost bloku na FS), tak to ukládat jako jednotlivé soubory na FS není vůbec nejlepší řešení (naopak je to jedno z nejhorších).
To je prostě vlastnost, nikoliv chyba.
Aha - v tom případě mi tyhle věci nedocházejí proto, že už od svých linuxových začátků (~6 let zpátky, nepamatuju se) používám reiser3 a reiser4 a až nedávno jsem přešel na btrfs.
No jenže tak to prostě je. Pokud chceš ukládat data o velikosti cca 4kB (obecně velikost bloku na FS), tak to ukládat jako jednotlivé soubory na FS není vůbec nejlepší řešení (naopak je to jedno z nejhorších).
No, tohle je myslím věc názoru - sám Hans viděl databáze jako řešení problémů filesystémů a chtěl, aby se to tak dělat nemuselo (proto taky pluginy pro reiser4, které měly rozšiřovat schopnosti FS na něco, co se dnes v "sémantickém desktopu" řeší kombinací FS a databáze). Nemyslím si, že pokusy o zrychlení portage přehozením metadat do sqlite jsou důkazem toho, že se FS pro tento účel nehodí, ale že se většina současných FS pro tento účel nehodí. V praxi ten rozdíl asi moc velký není (protože kdo ví, kde reiser4 skončí), ale neviděl bych správu malých souborů jako něco, co pod FS nespadá.
Nakonec ale uznávám, že FS rozumíš o dost víc - já tu jen tlumočím své dojmy z toho, co jsem kdysi od Hanse četl a taky to, že se reisery na malých souborech chovaly o dost lépe (a u těch velkých jsem nějaký velký rozdíl neviděl. Pravda, nebyly to soubory o desítkách GB na oddílech velkých v TB).
No, tohle je myslím věc názoru...
Jasně, mezi DB a FS není žádná ostrá hranice (jak by mohla být, obojí slouží k ukládání dat).
Nemyslím si, že pokusy o zrychlení portage přehozením metadat do sqlite jsou důkazem toho, že se FS pro tento účel nehodí, ale že se většina současných FS pro tento účel nehodí.
Neznám portage ani jeho potřeby. Relační DB (sqlite je relační) obecně poskytuje pohled na data z mnoha uhlů (where přes x sloupců, join přes y tabulek) a k tomu vyžaduje spoustu režijních struktur (indexy, transakční logy, mvcc). Zatímco FS prostě vrátí data tak, jak se válí na disku, na základě jednoho identifikátoru (v relační DB bychom si pouze s primárním klíčem nevystačili). Takže na jednu stranu ano, bylo by fajn mít "DBFS" a použít jej tam, kde to má smysl, na druhou stranu ta nutná režie navíc by byla obecně neakceptovatelná. Pokud si pro portage vybrali sqlite (místo nějaké jiné a rychlejší db typu key-value), tak k tomu asi měli lepší důvod než jen jako skladiště malých souborů.
Pokud chceš ukládat data o velikosti cca 4kB (obecně velikost bloku na FS), tak to ukládat jako jednotlivé soubory na FS není vůbec nejlepší řešení (naopak je to jedno z nejhorších).Podľa toho názoru je vidieť že sa dožijeme aj šmejdu ext999 a všetko lepšie zadupeme. Kde si myslíš že sa DB ukladá tie prťavé dáta?
normálne pôsobí len preto že možno nikto nerozpitval jeho súkromieKdyž rozpitváš soukromí téměř kohokoli, tak nebude "normální". Já teda bych si netrouf říct, že včetně soukromí jsem naprosto "normální", ty jo?
Ale pokiaľ poznáš človeka ktorého naozaj niečo nie že baví, ale úplne to žere, je to niečo ako heroin, kokain, automaty a bez dávky ...Ne, o tom jsem nemluvil, reagoval jsem na to, že duševně zdravý člověk nevynalezne něco průlomového... A čočky a silon jsou imho značně průlomové...
Reiser s nimi vie robiť fakt rýchloNe, neumí. Zkuste si založit řekněme 100 milionů 10-bajtových souborů s náhodnými názvy a pak je všechny přečíst. Pak to porovnejte s přečtením stejných dat uložených pohromadě v jednom 1GB souboru. Rozdíl několik řádů.
na tieto veci sa myslelo uz davno. a ak ma niekto potrebu zaplnit disk 1KB subormi moze si tak nastavit velkost bloku (aj u 20 rocneho NTFS).
Velikost bloku si můžeš nastavit u většiny FS. To ale na principu věci (tedy zápis souborů o velikosti přibližně velikosti bloku) nic nemění. Pro soubory do velikosti bloku bude vždy průměrná ztráta 50%. Malé bloky ale způsobují velkou režii pro FS, těch bloků je zkrátka moc*, bitmapa volného místa je pak příliš velká, nalezení volného rozsahu trvá déle apod.
17% je proste "proklate" malo.
To nijak nerozporuji.
*) Záměrně nepíšu kolik je moc. Pokud se bych měl říct, kolik je moc souborů, tak na běžném desktopovém disku jsem dosáhl použitelného (opět to záměrně nechám tako mlhavě definované -- prostě "to" bylo pomalé) limitu cca 700 000 souborů na ntfs a velmi podobného 600 000 limitu na ext3. Na 3.75TiB diskovém poli s xfs těch souborů mám cca 8 900 000 a už to začíná být takové všelijaké (zejména xfs_fsr
má problém najít souvislý rozsah o dostatečné velikosti, nové 20GB soubory mají běžně 1200 fragmentů, což je cca 17MB/s, což už zpomaluje kontinuální čtení). Na mailling listu xfs se lze dočíst, že rozumné maximum je 10 mil souborů (nějaký šašek chtěl na jeden FS chtěl výhledově ukládat až 500 mil. souborů, na počátku "jen" 100 mil.). Vývojáři XFS ho poslali do ... DB (tím nemyslím nutně SQL relační).
Pro soubory do velikosti bloku bude vždy průměrná ztráta 50%.Prave ze nie. Minimalne UFS/FFS deli bloky na tzv. fragmenty, ktore pouziva na kratke subory a "chvosty" dlhych suborov, cim vyznamne redukuje zmieneny problem plytvania miestom v poloprazdnych blokoch, a to zaroven pri zachovani dostatocne velkych blokov (typicky 8-16kB). Zil som v domneni, ze vsetky post-minix FS toto (alebo nejaku obdobu) robia - ak tomu tak nie je, je to pre mna dost velke prekvapenie. Uznavam, ze testovaci pripad s uniformnou starostlivo vypocitanou velkostou suboru je znacne umely. Zaroven vsak treba uznat, ze efektivita vyuzitia miesta 17%, ku ktorej tym FS dotlacil, je pre general-purpose FS neospravedlnitelna; a IMHO ospravedlnitelnych nie je ani tych 65%. Keby sa jednalo o na nieco specializovany FS a zmieneny testovaci pripad by bol proste zamerny "misuse", tak to by bolo mozne autora poslat kade lahsie. V tomto pripade to ale vyzera ako chyba. Kazdopadne tvrdit, ze BTRFS je kvoli tomu zle dizajnovany per-se je - jemne povedane - prehnane. Ako dlho trva vyladenie komplexneho FS je dobre vidiet na ZFS. BTRFS je velmi mlady a bez ohladu na slubne vyhliadky ma pred sebou este velmi dlhu cestu.
Tiskni
Sdílej: