Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
docela ironie. Povodenej
) a veškeré "náhodné" jevy ve skutečnosti pseudonáhodné s tím, že nemáme přístup ke vstupu toho generátoru, takže pro nás je to opravdu náhodné, ale pro adminy tam venku jen pseudonáhodné
Ehm - ještě před chvíli jste říkal "I počítač vygeneruje náhodné číslo a tam je přitom jasně určené seedem", teď už jste se rozhodl, že /dev/random vlastně funguje jinak... Tak jak to vlastně je?
Kromě toho se dopouštíte dalších drobných nekonzistencí - např. "Přesná předvídatelnost je založená na tom, že máme naprosto všechny informace - toho ale prostě nemůžeme dosáhnout, už proto, že sami jsme součástí soustavy...". Počínaje "už proto" je to celé kompletní ocasovina - možná byste se mohl vykašlat na metafyziku a informovat se o fyzice. Pro začátek si najděte na wikipedii něco o Heisenbergově principu neurčitosti.
, akorát je ten seed z reálného světa.
Jinak ad heisenberg: Opravdu by nešel simulovat na stroji ve vesmíru s myslitelně i nemyslitelně rozdílnými fyzikálními zákony?
ty šumy se nedají předvídatA opravdu je prokázána existence skutečně náhodného jevu? (není to sarkasmus, je to opravdu otázka, protože to nevím) Protože já zatím vnímám šum jako jev, který zatím nejsme schopni dekomponovat či předpovídat.
Jak daleko hodláš dekomponovat? Co když se ukáže, že je k tomu třeba přesně tolik stavů, kolik jich může nabýt vesmír? Jinak řečeno mi to připomíná Gödelův theorém o neúplnosti uzavřených (logických) soustav. Ale nic si z toho nedělej, vesmír je zlý.
P.S.:
A pak ještě jednu do dalšího:
"I'm so smart that I can offend your ability to produce free thoughts."
Otázka Q5 skrytě implikuje, že svobodná vůle porušuje fyzikální zákony, což je skloubení metafyziky a fyziky na jednu hromadu. Jinými slovy je to hrozný blábol.Mně se nelíbí ani ten pojem
svobodná vůle. Já na mozek pohlížím jako na systém. Systém který má spousty podsystémů. Na celek se dá dívat jako na nějakou vyhodnocovačku, která vyhodnocuje stavy na základě událostí získaných skrze vstupy (smysly), projevující se skrze výstupy (nervová soustava) + možnost ukládání úloh do fronty pro pozdější zpracování + pár podsystémů, které mi přijdou naprosto na hlavu padlé a jejichž opravdový účel je mi dodnes skrytý. Proboha, jak by vůbec taková
svobodná vůlevůbec vypadala? Jakože by vyhodnocovala i když by byla poprvé spuštěna, neměla žádné vstupy a nic ve frontě(paměť)?
Díky!
.
Tiskni
Sdílej: