Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Nebudeme se zabývat gregoriánským chorálem, ale hudbou popovou. Pro
naše účely ji definuji jako jednoduchou (zpravidla jednohlasou) hudbu s
akordovými značkami a slovy.
Napsat notovou linku už pro nás není problém. Zbývají nám tedy akordové značky a slova. Co naplat, vzhůru do nich. Pro zadání akordů můžeme použít dva módy. Bez dlouhého povídání si je předvedeme:
akordy = \chords { c4 e:m e:7 }
% akordy = \notes { <c4 e g> <e g b> <e gis b d'> }
\score {
\simultaneous {
\context ChordNames \akordy
\context Staff {\clef bass \akordy }
}
}
Prvním módem je \chords. Je rozhodně používanější variantou.
Zápis akordů je v něm podobný jako zápis not. První část je jméno noty,
následuje volitelně délka. Pokud se jedná o něco jiného než běžný durový
kvintakord, tak následuje : a za ní všechny možné modifikace.
Základní je písmeno m označující mollový akord. Je to parametr
patřící mezi tzv. pojmenované parametry. Jiné jsou např. aug, sus,
dim. Druhou možností jsou přímo číselné hodnoty. Chceme-li přidat
septimu, napíšeme prostě 7. Pro sníženou tercii, tedy ekvivalent
parametru m napíšeme 3-. Jednotlivé parametry se
spojují tečkou. Pro obraty akordů použijeme například zápis c/g.
Odstranění tónu z akordu se provádí takto: c^3. Poslední variantou
je přidání basového tónu: c/+g.
Druhou možností je ona zapoznámkovaná. Vidíme, že je zde zápis obsahově
ekvivalentní s prvním, nicméně provedený ve standardním translatoru
\notes. Tyto zápisy jsou ekvivalentní nejen co do obsahu ale i v
použití. Lze je zcela volně zaměnit. Při této příležitosti si povšimněte,
jak je vytvořen objekt Score. Vidíme, že při použití kontextu
ChordNames se tisknou názvy not a v kontextu Staff
se tiskne osnova s patřičnými notami a to obé za použití stejného vstupu
(\akordy). \simultaneous, jak jste si jistě
domysleli, působí souběžný tisk obou kontextů nad sebou. Pokud by byly
uvedeny bez tohoto zapouzdření, byly by vytištěny za sebou.
To by asi tak stačilo jako lehký od do akordových značek. Na závěr jen
poznamenám, že názvy akordů jsou různé a mezi předvolenými se přepíná takto:
\property ChordNames.ChordName \override #'style = #'jazz.
melodie = \notes {
\property Staff.TimeSignature \override #'style = #'C
\property Staff.midiInstrument = "flute"
\property Voice.automaticMelismata = ##t
\time 4/4
\key e \major
\clef treble
e'8 e' e' e' e' e' e' e' |
}
slova = \lyrics {
Před -- stav -- te si, před -- stav -- te si
}
\score {
\simultaneous {
\addlyrics
\context Staff \melodie
\context Lyrics \slova
}
}
Ukážeme si opět jen nejpoužívanější variantu. Jednotlivé slabiky jsou v
této variantě vázány na patřičné noty. Myslím, že zápis je dostatečně
samovysvětlující, takže k možným volbám. -- značí roztažitelnou
pomlčku, která se umisťuje doprostřed mezi slabiky. Druhou variantou je tzv.
extender __. Ten se táhne od první slabiky po celou dobu jejího
trvání (vhodné např. u dlouhé ligatury). Volby jako velikost fontu, tloušťka
a podobně jsou opět dosažitelné přes vlastnosti kontextu. Pro složitější
použití opět odkážu na vzorové příklady a manuál.
Takže co dělá Lilypond tak dobrým? Ne na posledním místě je kvalita fontů. Jsou vytvořeny v MetaFontu a jsou opravdu pěkné. Druhou výhodou je kvalitní návrh systému a sázecí algoritmus. Poslední je velmi těsné propojení s jazykem Scheme. Ne zrovna malá část Lilypondu je napsána v tomto jazyce (samotný překladač je v C++). Scheme se dá používat opravdu všude a dají se jím ovlivnit snad všechny vlastnosti systému. Pro zvrhlíky je dostupná i možnost přepsání celého výstupu vlastními rutinami. Většinu času jej není třeba použít. Nicméně na druhé straně se stejně jako v TeXu občas najdou situace, které algoritmy neřeší zrovna kvalitně a tehdy nastupuje ruční ladění.
Lilypond umožňuje snad vše, co si v dané oblasti dokážete představit. Není problém pro něj sázet rytmickou linku pro bubny, stejně jako popovou písničku s textem a akordy. V módu ancient umí sázet i v barokním stylu (bohužel této notaci příliš nerozumím, takže nemohu posoudit jak kvalitně).
A co na závěr dnešního dílu? Společně jsme se probrodili bažinou syntaxe Lilypondu. Tímto uzavírám popis jazyka a v závěrečném díle se vrhneme na technické drobnosti, jako je zpříjemnění editace.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: