Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Pro tento článek byla použita distribuce SuSE 8.0, situace v jiných distribucích je však podobná.
V předešlých článcích (1, 2) jsme si ukázali, jak nastavit vzhled písma v prohlížeči Mozilla pomocí TTF fontů Microsoft. Bohužel tyto fonty již nejsou dostupné na WWW stránkách. Proto jsem hledal jiné řešení a výsledek je překvapující.
Po standardní instalaci SuSE 8.0 a instalaci Mozilly vypadají stránky www.zive.cz zhruba takhle:

Výsledek je otřesný a naprosto nepoužitelný, začínající uživatel, který si nainstaluje tuto distribuci Linuxu pro vyzkoušení, se podle mého názoru vrátí ke svým Windows a bude si myslet o Linuxové komunitě, že snad není normální.
Náprava je jednoduchá. Firma SuSE se asi rozhodla nahradit kvalitu kvantitou, a proto ve standardní instalaci najdeme mnoho různých fontů v kodování ISO-8859-2. Navíc jsou jména fontů aliasovány, takže najdeme ve výpisu fontů např courier new, což je název Microsoftího fontu, který samozřejmě v systému není.
Po odstranění těchto balíků:
Stále nic moc, ale stačí nastavit minimální velikost fontu na 12.
(Edit/Preferences/Appearance/Fonts/Minimum font size).
Výsledek:
Poznámka: škoda, že jsem neudělal náhled u prvního obrázku s nastavenou min. velikostí fontu, ono to vypadá ještě hůř než první obrázek.
Nastavení fontu jsem ponechal na původních hodnotách:
Zkuste porovnat stránky Tiscali s TrueType fonty a dnešními úpravami.
Situace v Linuxu v oblasti fontů není nijak růžová, uživatelé stále narážejí na problémy se zobrazováním a kódováním fontů. Myslím si, že postup Microsoftu ve Windows je správný. Windows 3.11 - XP obsahují cca 5 základních druhů písma a aplikace spoléhají, že v systému jsou. V Linuxu máme na výběr z mnoha fontů, ale každá aplikace chce svůj font a když v systému chybí, tak použije první font, na který přijde, takže výsledek je potom strašný. Názvy písem jsou různě aliasovány, z čehož vznikne hotový guláš.
Přeji si, aby byly v každé linuxové distribuci základní druhy písma stejné a aby všechny aplikace tyto písma využívaly. Jestli bude někdo chtít si nainstaloval další druhy písma a používat je v aplikacích, je to jen otázka jeho vlastního uvážení a volby.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
)
,verze 1.0 vypadala uplne super,ale po instalaci 1.1 se to zmrsilo
trosku sem se hrabal ve skinu takze uz to je skoro vsude v poradku...ale stejne,asi zmenili(tzn. zacli pouzivat jine) nejake "defaultni" pismo
)