Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
Během balení rpm se různé věci zapisují do různých adresářů nebo se
v nich hledají. RPM umožňuje flexibilní nastavení adresářové
struktury, pro začátek se však vyplatí seznámit se s tou standardní.
Nainstalujeme-li rpm-build, vytvoří se v /usr/src/RPM
(na RedHatu /usr/src/redhat, jinde případně i jinde)
následující podadresáře:
SPECS – sem se instalují spec soubory.SOURCES – sem se instalují zdrojové kódy a patche.BUILD – do tohoto adresáře se zdrojové kódy
rozbalují (každý do svého podadresáře) a probíhá v něm vlastní
překlad.RPMS – adresář, do nejž se po úspěšné
kompilaci nahrají vytvořené binární balíčky. Přesněji do podadresářů
odpovídajících jejich achitektuře (i386, …,
noarch).SRPMS – sem se případně nahraje vytvořený zdrojový balíček.Do /usr/src/RPM však může zapisovat jen root,
a jelikož k balení rpm není zapotřebí být rootem, nebudeme balit
jako rooti a namísto toho si stejnou adresářovou strukturu vytvoříme
někde v domovském adresáři, řekněme v ~/src/rpm.
RPM vysvětlíme, že ji má používat, přidáním řádku
%_topdir /home/yeti/src/rpm
do souboru ~/.rpmmacros. Kdo nemá uživatelské jméno yeti,
nahradí /home/yeti svým domovským adresářem. Do
/var/tmp, kam se při balení zapisují a dočasně instalují
soubory, sice zapisovat smíme, budeme však chránit životní prostředí
a změníme i adresář pro dočasné soubory:
%_tmppath /home/yeti/tmp
V souboru ~/.rpmmacros můžeme změnit řadu dalších
zajímavých věcí, prozatím se spokojíme s nastavením tvůrce balíku:
%packager Yeti <yeti@physics.muni.cz>
Kdo se nejmenuje Yeti, opět změní na svoje jméno, a především adresu.
Hodnota %_topdir také ovlivňuje, kam se nainstaluje obsah
zdrojového rpm. Nyní tedy můžeme spustit (nebude-li uvedeno jinak, bude se
náš balíček vždy nazývat lobster).
rpm -i lobster-1.10-1.src.rpm
jako obyčejní uživatelé a soubory se objeví
v ~/src/rpm/SOURCES
a ~/src/rpm/SPECS namísto
v /usr/src/SOURCES
a /usr/src/SPECS.
Myslíme-li to s balením vážně, budeme chtít oddělit systém, na
němž pracujeme, od cílového systému, pro nějž kompilujeme – byť
by se lišil jen nainstalovaným softwarem. V tom případě cílový
systém nainstalujeme do alternativního rootu a budeme při balení
a testování používat chroot. rpm a rpmbuild
sice mají argument --root, ten ale podle mne funguje jaksi
zvláštně. Chrootnout se do alternativního rootu přímo příkazem
chroot pracuje spolehlivě – jako obyčejní
uživatelé na to ovšem nemáme práva. Distribuce a významní nezávislí
baliči (např. Dag)
vyvinuli různé nástroje a systémy kompilace oproti čistým instalacím
a ověřování balíčků, které má smysl prostudovat, budete-li se
pouštět do nějakých větších akcí.
Než se pustíme do výroby vlastních balíčků, hodí se umět zkompilovat
ty, u nichž už nám někdo všechno přichystal. Argumenty
rpmbuildu se mírně liší podle toho, z čeho
kompilujeme.
Zdrojový balíček. Máme-li
lobster-1.10-1.src.rpm, binární rpm z něj vytvoříme
rpmbuild --rebuild lobster-1.10-1.src.rpm
Spec soubor a zdrojový kód. Ze zdrojových
kódů v SOURCES a spec souboru kdekoli (obvykle ho
ale budeme mít ve SPECS) zkompilujeme binární balíček
rpmbuild -bb lobster.spec
Ke spec souboru musíme vždy uvést cestu, nehledá se
v SPECS. S -ba namísto
-bb bychom získali binární i zdrojový balíček,
s -bs jen zdrojový balíček.
Tento způsob použijeme nejen při tvorbě vlastních balíčků, ale také když chceme překompilovat balíček například pro jinou distribuci, který vyžaduje úpravy. Zdrojové rpm nainstalujeme, upravíme, co je zapotřebí, a zkompilujeme rpm z „rozložené“ formy.
Tarová koule. Zabalil-li nám nějaký dobrodinec spec soubor do tarové koule se zdrojovým kódem, můžeme ji přímo přebalit do rpm:
rpmbuild -tb lobster-1.10.tar.bz2
Analogicky předchozí možnosti můžeme -tb nahradit
-ta či -ts a získat obě rpm či jen
zdrojové. Každá volba -bněco, co se má udělat se
samotným spec souborem (jsou i další než ty tři uvedené, časem na ně
dojde), má své dvojče -tněco pro spec soubor
obsažený v tarové kouli.

Obrázek shrnuje průběh kompilace a adresáře, jež se účastní výroby RPM balíku ze zdrojového rpm, případně z tarové koule. Adresáře jsou zobrazeny v záhlavích rámečků; rámečky samé ukazují jejich typický obsah. Černé šipky sledují postup kompilace; zelené znázorňují, jak spec soubor řídí jednotlivé její fáze (ty podrobně probereme v další kapitole).
rpmbuilduNelze přehlédnout, že se při kompilaci vypisují do terminálu spousty
věcí. Sám rpmbuild vypisuje na standardní výstup informace
o jednotlivých fázích kompilace a na konci, resp. těsně před
koncem, vypíše, co za balíčky vytvořil:
Wrote: /home/yeti/src/RPM/SRPMS/lobster-1.10-1.src.rpm Wrote: /home/yeti/src/RPM/RPMS/i586/lobster-1.10-1.i586.rpm
Na standardní chybový výstup se pak vypisují všechny spuštěné příkazy
stylem sh -x. Do toho se míchá, co vypisuje na
standardní, resp. chybový výstup ./configure,
make, make install, etc. –
zkrátka pěkný guláš. Zejména z něj nelze snadno vydobýt, jaké balíčky
se nám kde objevily (pokud vůbec), což by se ale často hodilo vědět (volba
--pipe pomůže jen marginálně). Můžeme si pomoci wrapperem
podobným následujícímu, jenž v případě úspěšné kompilace vypíše jen
jména balíčků, selže-li však něco, vypíše na chybový výstup celý log:
#!/bin/bash
outdir=${TMPDIR:-$HOME/tmp}
specfile=$(grep -o '\<[a-zA-Z][-_+a-zA-Z0-9]*\.spec\>' <<<"$@" \
|| { echo "No spec file" 1>&2; exit 1; } | tail -n 1)
log="$outdir/rpmbuild-$specfile-$$.log"
if rpmbuild "$@" &>"$log"; then
sed 's/^Wrote: //;t;d' "$log"
rm "$log"
else
cat "$log" 1>&2
echo Logfile: "$log"
fi
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: