Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Během balení rpm se různé věci zapisují do různých adresářů nebo se
v nich hledají. RPM umožňuje flexibilní nastavení adresářové
struktury, pro začátek se však vyplatí seznámit se s tou standardní.
Nainstalujeme-li rpm-build, vytvoří se v /usr/src/RPM
(na RedHatu /usr/src/redhat, jinde případně i jinde)
následující podadresáře:
SPECS – sem se instalují spec soubory.SOURCES – sem se instalují zdrojové kódy a patche.BUILD – do tohoto adresáře se zdrojové kódy
rozbalují (každý do svého podadresáře) a probíhá v něm vlastní
překlad.RPMS – adresář, do nejž se po úspěšné
kompilaci nahrají vytvořené binární balíčky. Přesněji do podadresářů
odpovídajících jejich achitektuře (i386, …,
noarch).SRPMS – sem se případně nahraje vytvořený zdrojový balíček.Do /usr/src/RPM však může zapisovat jen root,
a jelikož k balení rpm není zapotřebí být rootem, nebudeme balit
jako rooti a namísto toho si stejnou adresářovou strukturu vytvoříme
někde v domovském adresáři, řekněme v ~/src/rpm.
RPM vysvětlíme, že ji má používat, přidáním řádku
%_topdir /home/yeti/src/rpm
do souboru ~/.rpmmacros. Kdo nemá uživatelské jméno yeti,
nahradí /home/yeti svým domovským adresářem. Do
/var/tmp, kam se při balení zapisují a dočasně instalují
soubory, sice zapisovat smíme, budeme však chránit životní prostředí
a změníme i adresář pro dočasné soubory:
%_tmppath /home/yeti/tmp
V souboru ~/.rpmmacros můžeme změnit řadu dalších
zajímavých věcí, prozatím se spokojíme s nastavením tvůrce balíku:
%packager Yeti <yeti@physics.muni.cz>
Kdo se nejmenuje Yeti, opět změní na svoje jméno, a především adresu.
Hodnota %_topdir také ovlivňuje, kam se nainstaluje obsah
zdrojového rpm. Nyní tedy můžeme spustit (nebude-li uvedeno jinak, bude se
náš balíček vždy nazývat lobster).
rpm -i lobster-1.10-1.src.rpm
jako obyčejní uživatelé a soubory se objeví
v ~/src/rpm/SOURCES
a ~/src/rpm/SPECS namísto
v /usr/src/SOURCES
a /usr/src/SPECS.
Myslíme-li to s balením vážně, budeme chtít oddělit systém, na
němž pracujeme, od cílového systému, pro nějž kompilujeme – byť
by se lišil jen nainstalovaným softwarem. V tom případě cílový
systém nainstalujeme do alternativního rootu a budeme při balení
a testování používat chroot. rpm a rpmbuild
sice mají argument --root, ten ale podle mne funguje jaksi
zvláštně. Chrootnout se do alternativního rootu přímo příkazem
chroot pracuje spolehlivě – jako obyčejní
uživatelé na to ovšem nemáme práva. Distribuce a významní nezávislí
baliči (např. Dag)
vyvinuli různé nástroje a systémy kompilace oproti čistým instalacím
a ověřování balíčků, které má smysl prostudovat, budete-li se
pouštět do nějakých větších akcí.
Než se pustíme do výroby vlastních balíčků, hodí se umět zkompilovat
ty, u nichž už nám někdo všechno přichystal. Argumenty
rpmbuildu se mírně liší podle toho, z čeho
kompilujeme.
Zdrojový balíček. Máme-li
lobster-1.10-1.src.rpm, binární rpm z něj vytvoříme
rpmbuild --rebuild lobster-1.10-1.src.rpm
Spec soubor a zdrojový kód. Ze zdrojových
kódů v SOURCES a spec souboru kdekoli (obvykle ho
ale budeme mít ve SPECS) zkompilujeme binární balíček
rpmbuild -bb lobster.spec
Ke spec souboru musíme vždy uvést cestu, nehledá se
v SPECS. S -ba namísto
-bb bychom získali binární i zdrojový balíček,
s -bs jen zdrojový balíček.
Tento způsob použijeme nejen při tvorbě vlastních balíčků, ale také když chceme překompilovat balíček například pro jinou distribuci, který vyžaduje úpravy. Zdrojové rpm nainstalujeme, upravíme, co je zapotřebí, a zkompilujeme rpm z „rozložené“ formy.
Tarová koule. Zabalil-li nám nějaký dobrodinec spec soubor do tarové koule se zdrojovým kódem, můžeme ji přímo přebalit do rpm:
rpmbuild -tb lobster-1.10.tar.bz2
Analogicky předchozí možnosti můžeme -tb nahradit
-ta či -ts a získat obě rpm či jen
zdrojové. Každá volba -bněco, co se má udělat se
samotným spec souborem (jsou i další než ty tři uvedené, časem na ně
dojde), má své dvojče -tněco pro spec soubor
obsažený v tarové kouli.

Obrázek shrnuje průběh kompilace a adresáře, jež se účastní výroby RPM balíku ze zdrojového rpm, případně z tarové koule. Adresáře jsou zobrazeny v záhlavích rámečků; rámečky samé ukazují jejich typický obsah. Černé šipky sledují postup kompilace; zelené znázorňují, jak spec soubor řídí jednotlivé její fáze (ty podrobně probereme v další kapitole).
rpmbuilduNelze přehlédnout, že se při kompilaci vypisují do terminálu spousty
věcí. Sám rpmbuild vypisuje na standardní výstup informace
o jednotlivých fázích kompilace a na konci, resp. těsně před
koncem, vypíše, co za balíčky vytvořil:
Wrote: /home/yeti/src/RPM/SRPMS/lobster-1.10-1.src.rpm Wrote: /home/yeti/src/RPM/RPMS/i586/lobster-1.10-1.i586.rpm
Na standardní chybový výstup se pak vypisují všechny spuštěné příkazy
stylem sh -x. Do toho se míchá, co vypisuje na
standardní, resp. chybový výstup ./configure,
make, make install, etc. –
zkrátka pěkný guláš. Zejména z něj nelze snadno vydobýt, jaké balíčky
se nám kde objevily (pokud vůbec), což by se ale často hodilo vědět (volba
--pipe pomůže jen marginálně). Můžeme si pomoci wrapperem
podobným následujícímu, jenž v případě úspěšné kompilace vypíše jen
jména balíčků, selže-li však něco, vypíše na chybový výstup celý log:
#!/bin/bash
outdir=${TMPDIR:-$HOME/tmp}
specfile=$(grep -o '\<[a-zA-Z][-_+a-zA-Z0-9]*\.spec\>' <<<"$@" \
|| { echo "No spec file" 1>&2; exit 1; } | tail -n 1)
log="$outdir/rpmbuild-$specfile-$$.log"
if rpmbuild "$@" &>"$log"; then
sed 's/^Wrote: //;t;d' "$log"
rm "$log"
else
cat "$log" 1>&2
echo Logfile: "$log"
fi
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: