Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených technologií a otevřeného přístupu na 151. brněnský sraz, který proběhne v pátek 20. 4. od 18:00 hodin v restauraci Benjamin na Drobného 46.
Byla vydána verze 18.04.0 KDE Aplikací (KDE Applications). Přehled novinek v kompletním seznamu změn a na stránce s dalšími informacemi.
Bylo oznámeno vydání nové stabilní verze 1.26 a beta verze 1.27 open source textového editoru Atom (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Dle plánu byla dnes vydána hra Rise of the Tomb Raider (Wikipedie) pro Linux. Koupit ji lze za 49,99 €.
Společnost Oracle vydala čtvrtletní bezpečnostní aktualizaci svých softwarových produktů (CPU, Critical Patch Update). Opraveno bylo celkově 254 bezpečnostních chyb. V Oracle Java SE je například opraveno 14 bezpečnostních chyb. Vzdáleně zneužitelných bez autentizace je 12 z nich. V Oracle MySQL je opraveno 33 bezpečnostních chyb. Vzdáleně zneužitelné bez autentizace jsou 2 z nich.
Byla vydána verze 8.0 linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Nejnovější verze Trisquel nese kódové jméno Flidas a bude podporována do roku 2021. Výchozím prostředím je nově MATE 1.12. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Byla vydána nová verze 27.9.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o poslední větší aktualizaci verze 27. Vývojáři se zaměří na novou verzi 28.
Google Chrome 66 byl prohlášen za stabilní (YouTube). Nejnovější stabilní verze 66.0.3359.117 tohoto webového prohlížeče přináší řadu oprav a vylepšení. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube). Opraveno bylo 62 bezpečnostních chyb.
Byla vydána druhá RC verze nové řady 2.10 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP. Přehled novinek i s náhledy v oznámení o vydání.
Již tento čtvrtek (19. 4.) se v posluchárně 107 na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze Dejvicích odehraje večer s Turrisem, tentokrát zaměřený na nový modulární router MOX. Mluvit o něm budou Patrick Zandl a Ondřej Filip, ale bude i prostor pro dotazy a diskuzi s vývojáři. Akce začíná v 18:00 a plánovaný konec je v 19:45. Mapka, kde se nachází daná posluchárna, a možnost registrace je k dispozici na webu CZ.NIC.
Tímto článkem začíná seriál o vypalování CD pod Linuxem. Jedná se o spolupráci více autorů, z nichž každý přispěl jedním nebo více díly. Jednotlivé části budou zaměřeny na všechny možné věci, které se týkají této problematiky.
Postupně budou pokryta následující témata:
Měl jsem původně v úmyslu vyprávět pohádky o tom, kterak se narodí malé kulaťoučké cédéčko, co se s ním stane ve vypalovačce, a jak s tím souvisí všechny možné barvičky, kterých se můžete na těch placatých věcičkách dočkat. Rozhodl jsem se však změnit přístup a radši vám nabídnu spoustu zkratek a termínů, o které jste třeba už někdy zavadili. Vše je doplněno definicemi, vysvětlením a samozřejmě také odkazy. Předem upozorňuji, že článek je plný teorie, která je sice zajímavá, ale jak vypálit cédéčko vám neporadí. O tom budou další díly. Rozepsána je navíc úplně každá zkratka, takže pokud o jejich význam nestojíte nebo jej už znáte, směle početné závorky přeskakujte.
Máte-li zájem o velmi pěkně zpracované články o výrobě CD-R, vypalovacích technologiích a všech možných technických záležitostech týkajících se vypalování, doporučuji český server www.cdr.cz. Je si trošku win-centrický, ale na kvalitě informací to neubírá.
Ponořme se tedy do bahna hardwarové terminologie. Začneme banalitami obecného rázu a postupně se propracujeme až k čistě linuxové problematice.
Z čeho lze vybírat? Možností je dost (IDE, SCSI, paralelní port, USB, 1394, PCMCIA/PC-Card a CardBus), většinou však záleží na tom, jaký počítač používáte a jaké jsou tedy vaše možnosti, respektive potřeby. U externích zařízení je často k dispozici kombinace více možností připojení, což vám dává možnost využít rozhraní, které dané situaci nejvíce vyhovuje.
IDE - Drtivá většina všech vypalovaček používá rozhraní IDE/ATAPI. Podpora ATAPI pod Linuxem je kapitola sama pro sebe, a proto jí věnuji alespoň následující odstavec.
Linux a ATAPI
Linux až donedávna používal pro IDE CD mechaniky ovladač (ide-cd module), který umožňoval přístup pouze pro čtení a nikoliv už posílání potřebných SCSI příkazů. Aby mohly být ATAPI CD-R/W jednotky využity také pro vypalování, existovala (a samozřejmě i nadále existuje) tzv. SCSI emulace (ide-scsi module). Nové verze ovladače "ide-cd" (vývojové jádro 2.5.43 a výše) již podporují ATAPI komunikaci v dostatečné míře a lze jich tedy využít i k samotnému pálení bez nutnosti zabývat se SCSI emulací. Z praktického hlediska se této problematice věnuje druhý díl seriálu.
Doplním tedy glosář o další dvě položky:
SCSI vypalovačky byly sice dříve považovány za spolehlivější, ale jejich doba už minula. Nástup levných a stále rychlejších ATAPI mechanik způsobil, že 'scuzzy' už se vám bude těžko shánět. Pokud ji už máte nebo na ní trváte, neměli byste s ní mít žádné problémy, protože systém (respektive modul 'sg' - SCSI ovladač Linuxu) by ji měl rozpoznat a obsluhovat jako každé jiné SCSI zařízení.
Připojení přes Paralelní port se už dnes také moc nepoužívá, protože přenosová rychlost neodpovídá potřebám vypalovaček, které mohou plivat hotová cédéčka častěji než jednou za 5 minut... Externí vypalovačky používající paralelní port jsou vlastně obyčejné ATAPI mechaniky vybavené adaptérem propojujícím PP a IDE kabel. Je třeba mít nainstalovaný PARIDE subsystém, z něhož využijete ovladač 'pg'. Paralelní port nastavit na EPP (rychlost 2x).
USB není pro Linux problém. K vypalovačce bude přistupováno jako k SCSI Mass Storage Device. Kromě 'usb-storage' je třeba mít nainstalovánu podporu OHCI/UHCI (Open/Universal Host Controller Interface) - podle chipsetu, případně EHCI (Enhanced HCI) pro USB 2.0.
1394 (FireWire) mechaniky vyžadují kromě modulů pro IEEE-1394 ('ieee1394' a 'ohci1394') ještě ovladač SBP-2 (Serial Bus Protocol-2; 'sbp2_1394'). Vypalovačka pak opět funguje jako SCSI zařízení.
PCMCIA a CardBus je podporováno pomocí pcmcia-cs (Card
Services) ovladačů. Kernely řady 2.4 mají vlastní ovladače, jejichž
funkčnost je více méně shodná s pcmcia-cs - mužete si vybrat, které použít.
Podporují mnoho SCSI karet a téměř všechny ATA/IDE. A protože naprostá
vetšina PCMCIA vypalovaček je ATAPI, s jejich použitím by neměl být problém.
Využití SCSI emulace však vyžaduje malý trik. Vzhledem k tomu, že PCMCIA
zařízení nejsou načítána při bootu, je třeba řešit, který ovladač (IDE x
SCSI) se bude o mechaniku starat, jinak než rádkem v lilo.conf
(např: modules.conf
).
Nejedná-li se vám o interní mechaniku do klasického stolního počítače,
budou vaše nároky asi vycházet především z možností připojení a případně
napájení. Naopak máte-li v počítači volný 5¼ slot a místo na IDE
řadiči, vaší volbou bude určitě běžná ATAPI vypalovačka. Ceny těchto
šikovných kousků hardware jsou dnes směšně nízké. Kolem dvou tisíc se
prodává většina 48 rychlostních modelů. Vzpomenu-li si, jak dlouho jsem
čekal, až bude čtyřrychlostní zázrak stát 12 tisíc...
Nebudu se pouštět do vychvalování své oblíbené značky. Dvě věci jsou však při výběru důležité:
Nepoužíváte-li nějaký druh RAID (Redundant Array of Independent/Inexpensive Disks), máte pravděpodobně na IDE sběrnici k dispozici dva kanály (Primární a Sekundární), na které lze na každý připojit dvě IDE zařízení. Pro umístění vypalovačky lze použít jednoduché pravidlo. Měla by být na jiném kabelu než předpokládaný zdroj dat. To znamená, že pokud například počítáte s častým kopírováním přímo z CD na CD, obě mechaniky (CD-ROM/DVD-ROM a vypalovačka) by neměly sdílet jeden kabel. Plánujete-li však spíše vypalování dat z pevného disku, připojte raději disky na Primary a vypalovačku na Secondary.
A nakonec se zmíním o prázdných médiích. Kvalitu, použité materiály, skutečnou kapacitu a spoustu dalších informací vám ze své úctyhodné databáze může poskytnout již zmiňovaný CDR server. Pokud nejste příliš paranoidní a věříte prostě tomu, co v obchodě mají, dávejte pozor na podporované rychlosti zápisu. Vaše nové dělo vám nepřinese tolik užitku, koupíte-li média, na které lze zapisovat třeba jen poloviční rychlostí.
Tak to by bylo 'stručně' na úvod... V druhém díle se již Juraj Remenec pustí do praktičtějších záležitostí.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
ano, opravdu jsem mohl napsat i neco takoveho... a mozna by to i nekomu pomohlo. kdyz jsem poprve stavel svuj vlastni pocitac, take jsem peclive dotahoval vsechny sroubky, s procesorem zachazel s posvatnou uctou (ackoliv to byla 286) a bal jsem se zatlacit na kartu, abych ji zasunul do slotu. - a nestydim se za to. kdyz jsem to delal podruhe, vedel uz jsem vic. podvacate uz to slo uplne samo.
jsem jen clovek a jak se rika, uceny jsem z nebe nespadl. ty asi ano, takze pokud pro tebe clanek neni prinosem, proste jej necti - pouze jej doporuc tem, kterym by mohl pomoci.
ahoj, snad to autori zmini. nicmene pro netrpelive, najdete to v man mkisofs:
The following command puts the contents of the directory cd_dir on the CD along with the three README files - but only one will be seen from each of the three filesystems:
mkisofs -o cd.iso -hfs -J -r graft-points
-hide README.hfs
-hide README.joliet
-hide-joliet README.hfs
-hide-joliet README.unix
-hide-hfs README.joliet
-hide-hfs README.unix
README=README.hfs
README=README.joliet
README=README.unix
cd_dir
i.e. the file README.hfs will be seen as README on the HFS CD and the other two README files will be hidden. Similarly for the Joliet and ISO9660/RockRidge CD.