V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
Jeden způsob, jak přistoupit k vizuálnímu porovnání dvou dokumentů, je překrýt je jako obrázky přes sebe. Přesně to dělá diff-pdf. Spouští se příkazem
$ diff-pdf --view soubor1.pdf soubor2.pdf
kde samozřejmě dosadíme jména souborů, které chceme srovnat. V novém okně se zobrazí pohled na překryté stránky; odpovídající vrstvy můžeme posouvat tlačítky s šipkami v horní části obrazovky.
Pokud interaktivní rozhraní nepotřebujeme, můžeme diff-pdf
nechat uložit výsledek porovnání do nového souboru příkazem
$ diff-pdf --output-diff=vystup.pdf soubor1.pdf soubor2.pdf
Takový přístup se hodí k rychlému prohlédnutí drobných změn v textu či ilustracích, a to bez ohledu na to, jak soubor PDF vznikl, ať už jde o skenování, nebo třeba různé metody vkládání diakritiky. Na druhou stranu, tvrdě narazí při výraznější úpravě sazby nebo změně pořadí stránek.
Zdrojové kódy aplikace jsou k mání na GitHubu pod GNU GPL. diff-pdf
je napsaný v C++ a závisí na knihovnách Cairo, Poppler a wxWidgets.
Uživatelé Ubuntu najdou diff-pdf v repozitáři GetDeb, balíčky jsou také v openSUSE Build Service a třeba v případě Arch Linuxu najdeme záznam v AUR.
Sofistikovanější srovnání umožňuje DiffPDF, resp. řádkový comparepdf. Jde o aplikace dnes již neudržované, stále však dostupné pod GNU GPL. Ze závislostí jsou potřeba knihovny Qt4 a Poppler; kód je v C++. Uživatelské rozhraní DiffPDF je jednoduché – vystačit si můžeme s toliko třemi tlačítky pro výběr souborů a porovnání – ale poskytuje několik velmi užitečných funkcí.
V prvé řadě si DiffPDF poradí s přidanými nebo přeházenými stránkami. Do pole Strany můžeme zadat seznam stránek, jak se mají z daného souboru brát. Čísla se oddělují čárkami a příp. můžeme použít spojovník pro zkrácený zápis rozsahu. Např. 2, 1, 6-9
pro jeden dokument a výchozí hodnota pro dokument druhý srovná dvojice stránek <2, 1>, <1, 2>, <6, 3> až <9, 6>.
Podstatná je také možnost výběru režimu porovnání (Porovnat) na kartě Ovládání. DiffPDF podporuje jak srovnání podle vzhledu (Vzhled), tak i podle obsahu (Znaky nebo Slova). V náhledu na stránky dokumentů budou barevně zvýrazněny odlišnosti; barvu můžeme změnit v dialogu Volby vyvolaném z karty Činnosti. Pokud provádíme srovnání textů psaných hláskovým písmem (obvykle latinkou), je žádoucí použít režim Znaky. Režim Slova je primárně vhodný pro texty psané logografickým písmem, ale může posloužit i tehdy, pokud chceme zvýraznit odlišně dělená slova (na konci řádků).
Pokud zkoumané dokumenty obsahují na každé stránce hlavičku či patičku, která se liší např. v datu – typické je to pro prezentace v Beameru – můžeme tuto část stránky vynechat ze srovnání. Na kartě Okraje označíme Vyloučit okraje a buď pro kýžený okraj stránky přímo nastavíme velikost ignorovaného pruhu, nebo kliknutí do náhledu stránky umístí příslušnou hranici.
Jestliže nám však na takových záležitostech nesejde a zajímá nás pouze to, zda se PDF (potažmo stránky) liší, postačí výše zmíněný comparepdf
, který se volá příkazem
$ comparepdf [režim] soubor1.pdf soubor2.pdf
kde [režim]
můžeme vynechat nebo je ho nahradíme argumentem -ct
pro srovnání na úrovni textu (výchozí), nebo -ca
pro vizuální porovnání.
DiffPDF je k mání přímo v oficiálních repozitářích Debianu, Fedory, Ubuntu aj.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
konečně použitelný článek na abclinuxu. Jen tak dále
Rozhraní jsem přeložil do češtiny, takže mě zarazilo, když se změnil obchodní model. Někdo by mohl zazálohovat zdrojové soubory.
http://www.fripohled.blogspot.cz/search/label/DiffPDF
Tímto chválím Davida Kolibáče.
--language=cz
, ale učinil jsem tak jen pro účely článku, protože na první pohled mi bylo bohužel jasné, kdo překlad dělal.
Poznámka k využití: já tím porovnával různé revize závěrečné práce při sazbě (před odevzdáním do tisku), slajdy z různých let, když jsem se učil ke státnicím, a nějaké formuláře.
A co před komisí, dal's to?
Jinak, když už sis dal práci, nejprve nastavil spouštění v angličtině, a potom spustil program v češtině (kvůli obrázkům, to se rozumí), měl jsi jich pořídit víc.
když už sis dal práci, nejprve nastavil spouštění v angličtině
wat
Nic jsem nenastavoval.
Něco jsi ale nastavit musel, je jedno kdy.
Ten pohled se taky mohl odehrát jinde a jindy.