abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
22.11. 22:30 | Zajímavý projekt
Steve Chamberlin představil (YouTube) svůj malý počítač s Linuxem, jenž pojmenoval 68 Katy. Jádrem počítače postaveného na nepájivém poli (breadboard) je procesor Motorola 68008. [Slashdot]
Ladislav Hagara | Komentářů: 4
21.11. 08:57 | Zajímavý článek
Na titulnej stránke slashdotu dnes nájdete aj správičku o Vojtěchovi Pavlíkovi. Patrí mu uznanie za vedúcu rolu v SUSE Labs a projekty, ako sú kGraft (patchovanie jadra za behu) a bootovanie počítačov zamknutých pomocou secure boot. Pôvodný článok o Vojtěchovi Pavlíkovi nájdete na IT Wire. Gratulujeme.
rastos | Komentářů: 20
20.11. 10:54 | Komunita
Počínaje prosincem bude v některých zemích provedena změna na pozici výchozího vyhledávače ve Firefoxu. V USA bude nově výchozím vyhledávačem Yahoo a v rámci nové pětileté dohody bude podporovat technologii Do Not Track. V Rusku se stane výchozím vyhledávačem Yandex. V Číně bude jako výchozí pokračovat Baidu. Ostatní vyhledávače jako Google či Bing budou v nabídce i nadále. Mozilla mění strategii. Místo jedné globální smlouvy na výchozí … více »
Ladislav Hagara | Komentářů: 23
19.11. 19:34 | Zajímavý projekt
Společnost Jolla spustila na Indiegogo kampaň na podporu svého tabletu. Cílová částka 380 tisíc dolarů byla vybrána za něco málo přes 2 hodiny. V době zveřejnění zprávičky bylo vybráno přes 700 tisíc dolarů. Jolla Tablet s operačním systémem Sailfish OS 2.0, displejem o velikosti 7,85 palce a rozlišení 2048x1536, lze aktuálně koupit za 204 dolarů. Předpokládaná cena po kampani je 249 dolarů.
Ladislav Hagara | Komentářů: 44
19.11. 12:33 | Zajímavý článek
Debian zveřejnil výsledky hlasování o způsobu integrace init systémů v Debianu. V hlasování zvítězila možnost označovaná jako "General Resolution is not required".… více »
Ondřej Surý | Komentářů: 145
19.11. 10:22 | Zajímavý článek
WhatsApp, proprietární aplikace rychlých zpráv pro chytré telefony, která má více než 70 milionů aktivních uživatelů (z celkového počtu 700 milionů registrovaných), zavedla silné šifrování end-to-end. Vyvinul a nasadil je pro ni Moxie Marlinspike, známý bezpečnostní expert a aktivista, který stojí za TextSecure a WhisperPush (implementací TextSecure protokolu v CyanogenModu). Jedná se o implementaci Axolotl Ratchet (vylepšené OTR).
xm | Komentářů: 20
19.11. 04:04 | Zajímavý projekt
Electronic Frontier Foundation (EFF), Mozilla, Cisco, Akamai, IdenTrust a University of Michigan představují projekt Let’s Encrypt. Jedná se o projekt otevřené certifikační autority, jež bude od léta 2015 nabízet certifikáty pro servery rychle, bezpečně, transparentně a zadarmo. Pro správu certifikátů a automatické nastavování serverů je vyvíjen klientský software. Videoukázka na YouTube. Technické detaily na stránkách projektu. Popis použitého protokolu ACME (Automated Certificate Management Environment) na GitHubu. [Slashdot]
Ladislav Hagara | Komentářů: 47
19.11. 01:01 | Zajímavý článek
Bylo uvolněno první číslo časopisu Linux Voice z letošního dubna. K dispozici je jak jedno velké PDF o 116 stranách (61 MB), tak PDF nebo HTML verze jednotlivých článků. K některým z článků je k dispozici také jejich audio verze (OGG, MP3). Linux Voice je anglicky psaný "papírový" časopis. Po úspěšné kampani na Indiegogo bylo vydáno již 9 čísel. Jedno číslo vyjde na cca 330,- Kč, roční předplatné na cca 3000,- Kč. Polovina zisku časopisu se vrací komunitě. Jednotlivá čísla časopisu jsou po 9 měsících od vydání uvolněna pod licencí CC-BY-SA.
Ladislav Hagara | Komentářů: 0
18.11. 17:19 | Pozvánky
Spolek OpenAlt zve na 110. sraz příznivců open source, který proběhne v pátek 21. listopadu od 18:00 v Brně U Bílého beránka (Štefánikova 85/16) a v Praze v restauraci Lokalblok (Náměstí 14. října 10, Praha 5).
Ladislav Hagara | Komentářů: 0
17.11. 18:19 | Nasazení Linuxu
Byl aktualizován seznam 500 nejrychlejších superpočítačů na světě TOP500. Pořadí na prvních devíti místech se od června nezměnilo. Nejrychlejším superpočítačem na světě je již počtvrté čínský Tianhe-2 (MilkyWay-2). Počet superpočítačů v TOP500 bežících na Linuxu zůstal 485. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Ladislav Hagara | Komentářů: 4
Disketu jsem naposledy použil během
 (46%)
 (3%)
 (11%)
 (38%)
 (2%)
Celkem 1104 hlasů
 Komentářů: 39, poslední včera 15:25
Rozcestník
Reklama
Autoškola testy online Levný benzín

CentOS 4.2

21. 12. 2005 | Martin Tesař | Recenze | 24880×

CentOS je komunitním klonem RHEL - Red Hat Enterprise Linuxu. V článku najdete podrobný popis instalace a stručné shrnutí poinstalačního nastavení.

Vznik a určení distribuce

Ačkoliv formálně je distribuce šířená pod akronymem CentOS (The Community ENTerprise Operating System) nováčkem (prakticky od roku 2004), zasvěcení vědí, že jde o klon zasloužilého matadora se slavným jménem RedHat (přesněji Red Hat Enterprise Linux, RHEL), který v dobách své největší slávy byl pro mnohé synonymem linuxové distribuce vůbec (o čemž svědčí i výsledky starších anket tohoto portálu O nejpopulárnější distribuci) a který stále zůstává globálně nejužívanější serverovou distribucí, zejména díky oblibě v USA (viz údaje z prosince 2005, Netcraft.com).

Na rozdíl od druhého komunitního dítka firemního RedHatu, distribuce s buřinkovým názvem Fedora Core, nevznikl CentOS jako vývojový experiment, ale naopak konzervativně zachovává veškeré parametry mateřské distribuce. Poněkud se tak liší i od záměru OpenSUSE, která je kromě oficiálních verzí shodných s komerční distribucí SUSE komunitě k dispozici i jako vývojová verze (např. 10.1 alpha). Krátce řečeno, CentOS je komunitní kompilací ze zdrojových kódů RHEL, uvolněných firmou Red Hat pod licencí GPL.

RHEL je primárně určen k serverovému či podnikovému nasazení, od něhož se žádá především bezpečnost a spolehlivost, a CentOS se jako jeho klon kompilovaný z totožných zdrojových kódů tedy hodí pro ty uživatele, kteří si profesionální (placené) řešení RHEL nemohou či z principu nechtějí dopřát.

Bezpečnostní updaty vydávané pro RHEL jsou jen s několikahodinovým zpožděním k dispozici i pro CentOS. V CentOS fungují i binární ovladače psané pro RHEL, stejně jako proprietární software pro tuto firemní distribuci: využívat lze zdrojové balíčky kompilované pro RHEL. CentOS je stejně jako RHEL dostupný pro řadu platforem (ia_32, x86_64, ia64, s390x, ppc a další) a prakticky tedy oproti RHEL budete postrádat pouze firemní podporu.

Serióznosti je podřízen i vývojový cyklus distribuce, který kopíruje vývojový cyklus RHEL: namísto rolling upgrade a honby za "living on the edge" raději solidní vyzkoušené verze aplikací doprovázené pečlivými bezpečnostními updaty a backporty jdoucími několik verzí dozadu: tak, abyste nemuseli stále upgradovat, ačkoliv jste s dosavadní verzí plně spokojeni a nová verze vám nepřináší žádná podstatná vylepšení, což s sebou vždy nese jisté riziko (neboli "never touch a running system"). Číslování verzí se shoduje s číslováním RHEL: CentOS 4.2 je tedy totožný s verzí RHEL 4 Update 2 a podpora aktuální verze 4 bezpečnostními updaty je plánována až do roku 2012.

Zajímavý může být CentOS i jako desktopový systém pro jednotlivé uživatele: buď si může chtít budoucí potenciální administrátor osahat, jestli mu look&feel RHEL vyhovuje pro případné širší nasazení, nebo si na domácím desktopu zkoušet a ladit aplikace, než je nasadí coby firemní řešení naostro.

Nakonec i jednotlivec jakožto běžný uživatel může zatoužit po pocitu "robustní" a solidní distribuce i na svém zcela soukromém desktopu. O tom svědčí např. čtenářská anketa magazínu LinuxJournal.com, kde se letos v oblibě CentOS umístil mezi třetí Fedora Core a první Ubuntu na pěkné druhé místo. Zejména těmto uživatelům je určen následující popis instalace domácího uživatelského desktopu této v první řadě serverové a firemní distribuce.

Poznámky k instalaci desktopu nejnovější verze (4.2)

Příprava instalace

K výběru je na řadě mirrorů ke stažení několik instalačních médií, která vybereme podle způsobu instalace: můžete instalovat jako obvykle lokálně z vypálených CD-ROM (4 CD), přes bittorrent staženého a vypáleného DVD, z ISO obrazu na pevném disku (nelze však instalovat ze souborového systému reiserfs) nebo zvolit síťovou instalaci přes NFS, FTP či HTTP. Vybrat a stáhnout lze také přímo ISO obraz instalačního CD-ROM s předvybraným výběrem balíčků a služeb pro nasazení na server bez grafického prostředí (a tím ušetřit stahování tří ostatních cédéček).

Instalační CD bootuje samozřejmě do anglického prostředí a nabízí u instalačního CD dnes obvyklé parametry: vedle testu integrity instalačního média (mediacheck) start s různými možnostmi. V minulosti se objevily problémy s médii vypálenými v aplikaci Nero v operačním systému MS Windows, které neprošly testem integrity. Nezkoušel jsem, jestli už se situace zlepšila, v diskusních fórech se však radí, budete-li mít problémy s mediacheck, zkusit stažený ISO obraz vypálit raději v Linuxu nějakou aplikací, která při tom nepoužívá buffer.

Zvolit můžete buď instalaci v grafickém (což je hezčí a pohodlnější) nebo v textovém režimu (hodí se pro instalaci serveru, kam nechcete grafické prostředí). V textovém režimu instalace narazíte občas na drobná omezení oproti grafickému instalátoru (např. vyberete-li v textovém režimu omylem špatný jazyk, nebo si později volbu rozmyslíte, nelze se po výběru jazyka nijak vrátit, instalátor sveřepě pokračuje na výběr klávesnice).

Budete-li chtít vybrat typ instalace (např. přes FTP), startujte s parametrem linux askmethod (tento i jiné parametry jsou dostupné přes nápovědu uvítací obrazovky). V případě instalace přes síť je možné použít automatické konfigurace DHCP. Pokud nemáte DHCP k dispozici, měli byste znát údaje o nastavení vašeho síťového připojení; také byste si měli předem připravit a ověřit jméno FTP (či HTTP) serveru, např. wftp.tu-chemnitz.de) a správný adresář (např. /pub/linux/centos/4.2/os/i386), z něhož chcete instalovat.

Zejména v tomto případě si musíte uvědomit, že instalujete CentOS a ne RedHat (RHEL), protože instalační manuály poskytované na stránkách CentOS.org jsou vlastně převzaté nepozměněné manuály mateřské distribuce: na několika málo místech proto obsahují odkazy týkající se výhradně RHEL. Tak je tomu i v případě výběru instalačního serveru a správné cesty k adresáři s balíčky: navzdory instrukcím v manuálu pochopitelně musíte použít mirror a adresář s CentOS.

Já jsem zvolil variantu něco mezi: stáhl jsem pouze první instalační CD a po zdárném nabootování zvolil přes parametr linux askmethod instalaci přes FTP. Zdá se, že si instalátor některé balíčky vybral z CD-ROM, protože celkové stahování netrvalo tak dlouho (bohužel jsem nemohl být celé proceduře přítomen, ale vybraná instalace zabírající v konečném výsledku něco kolem 1,5 GB netrvala na PII 400MHz 320MB RAM při rychlosti internetového připojení 64 kB/s déle než dvě hodiny).

Konfigurace instalace

"Redhatí" instalátor Anaconda (bez kloboukového loga a nápisů) provede analýzu hardware (grafické karty, monitoru, myši) a na uvítací obrazovce grafického instalátoru nabídne základní úvod do ovládání dialogů klávesnicí. Pravděpodobně ale budete mít štěstí jako já a bude vám fungovat myš již nyní včetně kolečka.

Také si můžete již teď zvolit češtinu coby preferovaný instalační jazyk (slovenština však bohužel v seznamu dostupných jazyků chybí). Americký původ distribuce se nezapře v nabídce rozložení klávesnice jako "Czechoslovakian" (což je navzdory našim zvyklostem QWERTY a variantu QWERTZ je naopak třeba explicitně vybrat). Startujete-li s parametrem linux askmethod, je k dispozici nastavení klávesnice v textovém režimu jako cz-us-qwertz a cz-lat2 (popř. sk-qwerty), musím však poznamenat, že poinstalační automatická konfigurace navzdory mému výběru zapsala do souboru /etc/X11/xorg.conf klávesnici QWERTY, což pak nejde z konfiguračního prostředí Gnome jednoduše změnit.

Jako jediná část instalace nejsou přeloženy do češtiny "Poznámky k vydání" (Release Notes), které obsahují poměrně užitečné informace (např. o tom, že než začnete používat správce balíčků YUM, musíte importovat RPM-GPG-KEY příslušným uvedeným příkazem) a informace o změnách v balíčcích (vesměs týkající se odstranění loga a názvů RedHat, dále kompilaci dhcp se starší verzí gcc) i o přidání několika balíčků oproti "upstream distribution", tedy mateřské distribuci RHEL, k zajištění funkčnosti správce balíčků YUM. Průběžná nápověda v instalačním dialogu je už důsledně hezky česky.

Nastavení oddílů disku nástrojem Disk Druid nabízí (pro někoho možná přehlednější) grafické znázornění jednotlivých oddílů a jejich obsazení. Samozřejmě můžete zvolit důsledně ruční dělení disku; ale i v případě automatického máte tři volby: kromě odstranění všech dosavadních oddílů disku také uvolnit místo, které zabírají pouze linuxové oddíly, nebo instalovat do existujícího volného místa se zachováním všech dosavadních oddílů. Lze vybrat ze souborových systémů ext2, ext3 a vfat, chybí však reiserfs: uživatelé toužící po tomto souborovém systému jej budou muset později do systému samostatně přidat, čímž ovšem stejně jako dalšími nestandardními doplňky poněkud popřou smysl a účel distribuce CentOS.

Odborný zásah bude v případě nestandardní instalace (např. i tehdy, instalujete-li vedle ostatních operačních systémů) vyžadovat instalace zavaděče (výchozí je GRUB); instalátor totiž nedetekuje ostatní systémy a budete je tedy muset v případě instalace zavaděče dodat později ručně (i zde je přístup SUSE k začátečníkům poněkud vstřícnější, když nabízí detekci již nainstalovaných systémů).

Lze samozřejmě zvolit položku "Neinstalovat zavaděč systému", pokud již na svém systému spolehlivý zavaděč (Linuxu) máte, jako to bylo v mém případě. Zmínku zaslouží ještě možnost zvolit si již v této fázi zaheslovaný přístup k zavaděči a tím zabránit v podnikovém prostředí, aby jednotliví uživatelé mohli startovat s vlastními libovolnými bootovacími parametry, což jsem zatím v instalátoru žádné jiné distribuce nepotkal.

Instalátor nabízí i okamžité nastavení sítě, firewallu, povolení vzdáleného přihlášení (SSH) a další služby, které de facto uživatel domácího desktopu nebude potřebovat. Instalujete-li tedy na domácí počítač, který nebude sloužit jako server, vynechte položky jako je "WWW Server", "FTP Server", "poštovní server SMTP" a podobně. Funkčnost běžného desktopu (přístup na internet, přijímání a odesílání souborů v protokolu FTP i přijímání a odesílání e-mailů) tím nebude dotčena ani v nejmenším. I zde platí, že byste měli povolit pouze to, o čem víte určitě, že to budete potřebovat, protože neuvážená volba má určitá bezpečnostní rizika.

Také můžete zakázat SELinux (Security Enhanced Linux), který je v souladu s určením distribuce ve výchozím nastavení aktivován. Problematika SELinuxu je nastíněna v nápovědě v levém sloupci instalačního dialogu, ale obecně lze říci, že na soukromém desktopu vám může způsobit více problémů než užitku. Zajímavá je však volba "Varovat", která dává možnost otestovat podle varovných hlášení chování tohoto bezpečnostního opatření, aniž by byla fakticky funkčnost systému omezena.

Zvolit můžete i podporu dalších jazyků (což ocení zejména provozovatelé víceuživatelských stanic v multikulturním prostředí), kde je tentokrát přítomna jako možnost i slovenština. Výběr časové zóny vás možná potěší pohledem a možností kliknutí na interaktivní mapu světa, ale to už vás čeká nastavení hesla administrátora root. CentOS vás nebude varovat jako jiné distribuce (např. Ubuntu, SUSE), když si zvolíte heslo příliš primitivní: tak nějak od vás očekává, že víte, co děláte. Uživatelské účty si vytvoříte (s pomocí asistenta) až po dokončení instalace.

Výběr instalovaných programů

V této fázi instalace můžete zvolit typ desktopu a upravit výběr instalovaných balíčků a tím třeba podstatně zredukovat potřebu místa, pokud nebude instalátor protestovat kvůli závislostem. K dispozici jsou předvolby pro nezkušené uživatele: "Osobní systém" (domácí desktop), "Pracovní stanice" (pro vývoj aplikací) a "Server". Zkušení uživatelé si mohou rovnou naklikat pro ně ideální sestavu pod položkou "Vlastní".

Zejména uživatelé domácího desktopu by si měli uvědomit primární určení distribuce a předem si ověřit verze instalovaných aplikací (viz též RHEL 4 Update 2 Release Notes): ačkoliv popisovaná verze CentOS 4.2 byla uvolněna v říjnu, stále v ní jako výchozí figuruje OpenOffice.org ve verzi 1.1.2, což by leckomu v době halasného nástupu verze 2 tohoto kancelářského balíku mohlo připadat přehnaně zpátečnické. Naštěstí takto konzervativní není výběr balíčků všech. Při volbě prostředí "Osobní systém" je předvybráno Gnome (2.8) coby desktopové prostředí a vedle již zmíněného OpenOffice.org (1.1.2) také Mozilla Firefox (1.0.7) jako prohlížeč internetu, Evolution jako mailový klient, Gaim jako instant messenger (ICQ, Jabber), aplikace pro multimedia a některé hry, což zabere celkem 2 549 MB na disku.

Máte samozřejmě možnost ještě před instalací tyto volby změnit: každé desktopové prostředí i kategorie aplikací obsahují seznam a možnost výběru ze základních povinných a volitelných balíčků (chybí však podrobnější informace o jednotlivých balíčcích, pokud byste se chtěli na jejich základě rozhodovat, zda nějaký potřebujete či nikoliv). Možné je zvolit také předvýběr pro minimální instalaci, pokud jste omezeni místem a chcete jen ty opravdu nejnutnější aplikace pro běh systému, nebo "Všechno", pokud vám na době instalace a místu na disku nezáleží.

Instalujete-li z klasických CD-ROM, instalátor vám také sdělí, která instalační CD bude postupně vyžadovat. Buďte připraveni na to, že když vám bude nějaké cédéčko chybět, zahájenou instalaci nelze korektně přerušit ani chybějící aplikace prostě neinstalovat (např. volbou "Ignorovat") a ocitnete se tedy v smyčce, kterou ukončí pouze hardwarové tlačítko RESET (a tím pochopitelně zruší dosavadní proceduru instalace).

Zde je také poslední možnost instalaci řádně přerušit beze změn na disku, po zahájení instalace už vás vysvobodí jen "trojhmat" Ctrl-Alt-Del nebo již zmíněné tlačítko Reset. Rozhodnete-li se instalovat, proběhne formátování zvolených oddílů, vytvoří se souborové systémy a zahájí se vlastní instalace, při níž vám pak již nezbývá než sledovat informace o právě instalovaných balíčcích a modrý progress bar, přičemž trvání celé procedury bude závislé na rychlosti vašeho počítače, použitém instalačním médiu a množství vybraných aplikací.

Poinstalační nastavení

Při prvním restartu buďte trpěliví a počkejte, než se spustí Setup Agent, který vás provede poinstalační konfigurací systému. Nastavíte konto běžného uživatele, můžete upravit čas a datum, nastavení sítě, rozlišení desktopu, otestovat funkci zvukové karty, případně rovnou doinstalovat nějaké požadované extra programy (i z výměnných médií). Setup Agent také automaticky nakonfiguruje grafické prostředí, které také automaticky spustí.

Výchozí nastavení je start do grafického prostředí Gnome se správcem přihlášení GDM, který vyžaduje zadání uživatelského jména a hesla. V pravém horním rohu vás upozorní červeně blikající vykřičník na existenci aktualizovaných balíčků, které si můžete pomocí asistenta up2date také hned stáhnout a nechat nainstalovat. Asistent vám také umožní pohodlně stáhnout potřebný GPG-key k digitálnímu podpisu z přednastavených repozitářů, proto jej nemusíte zavádět ručně z příkazové řádky, jak upozorňoval instalátor.

CentOS public gpg key CentOS up2date kanaly CentOS up2date stahovani balicku

U výběru klávesnice jsem se zmínil o zmatcích kolem voleb qwertz/qwerty, což pokračovalo v grafickém prostředí Gnome. Jelikož konfigurátor zapsal automaticky do souboru xorg.conf u možnosti Xkb-Layout v rozporu s výběrem v instalátoru parametr "cz_qwerty", fungovala v nastavení Gnome pouze volba "Československá", která je ovšem na rozdíl od označení v instalátoru typ qwerty, nikoliv "Československá (qwertz)". Výběr z Gnome koliduje s nastavením v xorg.conf i v případě, že ručně dopíšete parametr "cz" (tj. qwertz). Ale vzhledem k tomu, že jde o distribuci primárně americkou, lze chápat, že unikátní české dilema qwertz/qwerty není pro testery RedHatu právě prioritou.

Další parametry distribuce zmíním už jen telegraficky, neboť by si vzhledem k jejímu určení zasloužily vlastní článek podepřený důkladnějším otestováním distribuce alespoň v simulaci serverového či podnikového nasazení. Ve standardní instalaci funguje automount, který připojí automaticky vložená média a zobrazí jejich ikonku na ploše. Kódování je nastaveno na UTF-8. Naopak multimediální potěšení jako je poslech mp3 souborů nebo sledování DVD si budete moci dopřát až po ruční instalaci patřičných nástrojů, což by primárně pracovnímu nasazení nemělo tolik vadit.

Pro updaty a instalaci dalších aplikací lze vedle nástroje up2date použít i YUM (s přednastavenými repozitáři, které je možné rozšířit v adresáři /etc/yum.repo.d/ např. o repozitář RPM balíčků rekompilovaných z příbuzných projektů), pak lze doinstalovat i správce balíčků apt a téměř libovolně doplňovat distribuci aplikacemi v RPM balíčcích (s tím, že budete muset pravděpodobně ručně upravit některé závislosti); pro specifické požadavky najdete často návod v komunitním fóru. Takové jednání však asi není přímo v souladu se záměrem distribuce a je možné, že se bezhlavým instalováním a konfigurováním můžete připravit o plnou kompatibilitu s RHEL.

Závěrem

Distribuce se nesnaží uživatele za každou cenu hýčkat (jako Mandriva či SUSE), ani nenabízí nejnovější výstřelky k experimentování (jako Fedora Core), naopak: svým záměrem kopírovat firemní edici RHEL představuje velmi konzervativní produkt. Pro české (i slovenské) uživatele je distribuce lokalizována a díky široké základně pamětníků RedHatu lze očekávat i dostupnou pomoc linuxové komunity při řešení případných problémů i v případě, že uživatel má potíže s výbornou a podrobnou anglickou dokumentací RHEL. Pro ty, kteří vzpomínají na RedHat blahé paměti, se jeví CentOS jako solidní alternativa k poněkud živelně se rozvíjející distribuci Fedora Core. Ocení ho však spíše konzervativnější uživatelé, kteří mají rádi své jisté a dávají přednost stabilitě a dlouhodobé podpoře bezpečnostními updaty před žhavými novinkami aplikací a vlastnoručními experimenty.

       

Hodnocení: 92 %

        špatnédobré        

Nástroje: Tisk bez diskuse

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

21.12.2005 00:40 Radek Hladik | skóre: 20
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Zkusil jsem u zakaznika nasadit CentOS 4.0 a uprimne receno: neni to spatna distribuce, ale zustanu u Fedory (i na serverech). Nekolik malo postrehu:

* adduser nechtel pridat uzivatele s $ ve jmene, takze nefungovalo spravne pridavani machine accounts pres sambu. Doporuceny workaround je nainstalovat userutils z FC4 :)

* potreboval jsem prelozit modul pro bttv kartu, ale nepodarilo se mi zdrojaky jadra ukecat k tomu, aby prelozeny modul fungoval s puvodnim supported kernelem (mozna kvuli podepisovani modulu, mozna kvuli necemu uplne jinemu). Kazdopadne jsem si musel nainstalovat unsupported kernel.

* Modul pro appletalk to same

* Nefungovaly lm_sensors, u FC4 na tom stejnem pocitaci chodily bez problemu

Kdyz to shrnu, tak vykonove a stabilitou to vypada na velmi dobrou distribuci, ale predevsim pro "standardni" sluzby.
21.12.2005 08:52 tezkatlipoka | skóre: 35
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
* adduser nechtel pridat uzivatele s $ ve jmene, takze nefungovalo spravne pridavani machine accounts pres sambu. Doporuceny workaround je nainstalovat userutils z FC4 :)

tahle chyba ale obevila o vsech RH klonu, a i u Redhatu, pouziti vbalicku z FC4 bylo nouzove reseni, prisla oprava.
Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne. Co je nad to, je od ďábla.
21.12.2005 10:34 Abraxis
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
No, workaround pro uzivatele je pridat je s jinym jmenem a potom vyeditovat /etc/passwd apod. Nevim, jak CentOS 4.0 (a RHEL), ale mel jsem problemy s minulym RedHatem, ze nechtel pridavat uzivatele s teckou ("jmeno.prijmeni") (grrrrrrrrr) (resil jsem upravou zdrojaku a rekompilaci RPMka ;-)))
21.12.2005 12:48 honza
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
ja pouzivam jiny workaround. Zakaznik, ktery chce $ nebo tecku v loginu, tak toho nejdrive nakopnu poradne do zadku. A budto svuj nazor zmeni, nebo si muze najit jineho dodavatele - to me neboli, protoze o takove zakazniky neni co stat ....
21.12.2005 13:09 Abraxis
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
A duvod? Tecka ve jmenu uzivatele je podle mne normalni regulerni znak (navic hodne firem ma emaily ve tvaru "jmeno.prijmeni@firma.cz", takze je dobre mit i stejne pojmenovane uzivatele).

$ v loginu jsou specialni loginy pro Sambu - tomu se nevyhnes!

Navic - obecne UNIXove loginy muzou obsahovat libovolne znaky krome : a NULLu ;-)
21.12.2005 14:03 Michal Kubeček | skóre: 69 | Luštěnice
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
A duvod? Tecka ve jmenu uzivatele je podle mne normalni regulerni znak (navic hodne firem ma emaily ve tvaru "jmeno.prijmeni@firma.cz", takze je dobre mit i stejne pojmenovane uzivatele).

To je sice populární a hojně rozšířené, ale nepříliš prozíravé. Login name je identifikátor, a kombinace jména a příjmení nesplňuje zcela zásadní požadavek jednoznačnosti. Chcete-li mermomocí někam nacpat jméno a příjmení, existuje v tabulce uživatelů položka, která je k tomuto účelu daleko vhodnější, už proto, že právě k tomuto účelu byla zřízena: full name. Chcete-li uživatelům zřizovat módní e-mailové adresy, i na to existuje standardní nástroj: aliasy.

21.12.2005 14:22 Abraxis
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Dle teto logiky je nejlepsim loginem rodne cislo uzivatele nebo nahodne vygenerovany string. Cokoliv jineho je nejednoznacne.

Full name i aliasy samozrejme znam. Mel jsem na mysli male firmy s par desitkami uzivatelu max.

Ja jsem jenom argumentoval na to, ze zakazovat v loginu apriori nejake relativne korektni znaky je blbost. Navic - pokud tahas uzivatele z winbindu nebo LDAPu, tak se ti tam velmi casto ve velkych sitich objevi veci, ze bys nad nimi rostl (diakritika, hvezdicky apod.) - a pak se teprve pozna spravne napsany nastroj pro praci s uzivateli ;-)
21.12.2005 22:23 Michal Kubeček | skóre: 69 | Luštěnice
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Ja jsem jenom argumentoval na to, ze zakazovat v loginu apriori nejake relativne korektni znaky je blbost.

A priori korektní znaky jsou písmena anglické abecedy (raději jen malá) a číslice. Čislice raději až od druhého znaku. Podle okolností ještě možná podtržítka a pomlčky. Na cokoli jiného si raději nechte zajít chuť, protože s tím můžete někde narazit. Například ta tečka: představte si, že existují uživatelé abc a abc.def a skupina def (povolíte-li tečku v login name, je něco takového naprosto korektní); co má podle vás potom udělat příkaz

  chown abc.def file
?
22.12.2005 00:30 Abraxis
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Co by delal? Nastavi vlastnika "file" na uzivatele "abc.def". Alespon v mem Linuxu ma chown syntaxi "chown user:group file" - cili stejne jako v passwd - tedy opet muze byt ve jmenu uzivatele cokoliv krome NULLu a dvojtecky.

Cislice ne "radeji az do druheho znaku", ale URCITE az od druheho znaku (vyzkouseno) - hromada utilit pak nepozna, zda zadavas UID nebo jmeno.
22.12.2005 17:41 Michal Marek (twofish) | skóre: 55 | blog: { display: blog; } | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Pokud uživatel abc.def neexistuje, tak nastaví vlastníka na abc a skupinu na def.
23.12.2005 01:17 Michal Kubeček | skóre: 69 | Luštěnice
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Alespon v mem Linuxu ma chown syntaxi "chown user:group file" - cili stejne jako v passwd - tedy opet muze byt ve jmenu uzivatele cokoliv krome NULLu a dvojtecky.

To je standardní chování. Ale všechny mně známé verze chown (včetně GNU verze) kvůli zpětné kompatibilitě stále akceptují i dříve používanou tečku.

21.12.2005 15:30 honza
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
[...] A duvod? [...]

loginm je zasadne neco co sestava z ascii 'a' - 'z' a eventuelne '0' az '9'. Vsechno ostatni je zakazane, protoze se muze stat, ze budu chtit nekdy v budoucnu nainstalovat nejaky OS (napr. Centos 4.X) a ono by to nemuselo funguvat ....

Rika se tomu zdravy rozum a vsechno ostatni je kraulovani v technickych problemech, ktere musi nekdo platit. Jestize zamestnavatel nebo zakaznik tyto zaliby plati, pak jsou povoleny i jine znaky.

Jinak nasazuji linux se sambou od roku 1994 a jeste nikdy jsem nepotreboval login s $. Clovek musi mit halt stesti....
Johny z Podoli avatar 21.12.2005 16:35 Johny z Podoli | skóre: 26 | blog: rocfdebian
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
to jste asi nikdy na sambe nedelal PDC, pak by vam bylo jasne, že $ je fakt třeba. Jedná se o specialni account clenttova pc...
Můj web o táborech: Letní dětské tábory, Hudební tábor , Můj nový blog na Nul.cz
21.12.2005 18:49 honza
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
a kazdy takovy client ma zaznam v /etc/passwd ??
22.12.2005 08:05 tezkatlipoka | skóre: 35
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
ano, kazdy ucet pro Win2k a WinXP musi mit zaznam v passwd a to s $ nakonci. Podle toho se pozna co je ucet cloveka a co je trusted account pro pocitac. Viditelne Samba neni z tveho kralovstvi.
Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne. Co je nad to, je od ďábla.
22.12.2005 11:51 Michal Kubeček | skóre: 69 | Luštěnice
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Nějak ale nevidím důvod, proč by ho měl mít v /etc/passwd. Proč ho raději nedáte do smbpasswd, kam patří?
22.12.2005 12:15 Abraxis
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
To, co je v passwd, tak MUZE byt v smbpasswd. To, co je v smbpasswd, tak MUSI byt v passwd (nebo LDAP/winbind...).
22.12.2005 12:40 Michal Kubeček | skóre: 69 | Luštěnice
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Dobře, vyjádřil jsem se nepřesně. Prostě jméno, pod kterým se přihlašuje klient, nemusí být stejné jako jméno lokálního unixového uživatele, kterému odpovídá. Můžete si ho přemapovat.
22.12.2005 18:43 tezkatlipoka | skóre: 35
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
ano, nemusi, klient muze mit jine jmeno v smbpasswd a jine v passwd, ale tady se bavime o uctu pocitace. Dava se jednou s $ na konci do passwd a jedno bez nej do smbpasswd. Davat pokazde jine jsem nezkousel, a prijde mi to divne, vzhledem k tomu ze se vlastne jedna o jmeno PC.
Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne. Co je nad to, je od ďábla.
21.12.2005 16:42 Abraxis
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Povolene znaky pro login u UNIXu je obecne cokoliv krome : a NULL a login nesmi zacinat cislem. Tot, AFAIK, pravi standard.
21.12.2005 18:51 honza
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
jak ale OP referoval, Centos se o ten standard tak nejak nestara ?? Zdravy rozum a normy jsou rozdilne veci
21.12.2005 21:19 Miloslav Trmac
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
To (aspon jeden) standard rozhodne nepravi :)

Jak Vas (na nekterych distribucich) presvedci (man 1p chown), standard IEEE 1003.1-2003 ("POSIX") pocita i s moznosti uplne numerickeho loginu.

Standard rika (3.426): To be portable across ..., the value is composed of characters from the portable filename character set. The hyphen should not be used as the first character of a portable user name.

"portable filename character set" je [-._a-zA-Z0-9]
21.12.2005 17:35 VícNežNic | skóre: 42 | blog: Spáleniště | Ne dost daleko
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Fuj, to jsou taky takoví fašisti co chtějí loginy maximálně osm znaků dlouhé protože podobné řeči.
Copak toho není dost?
23.12.2005 13:25 bhy | skóre: 35 | blog: bhyblog | brno
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
no, já jsem si o sobě nemyslel, že jsem fašista, spíš naopak, cítím se být anarchistou :) krátké loginy (a nejen loginy ale obecně řetězce, co na počítači opakovaně a často zadáváte) se mi líbí nikoliv protože podobné řeči, nýbrž protože to je pohodlnější (méně času zabere práce se psaním loginu, více času zbude na zábavu a jiné věci). do standardu bych to netahal, je to otázka priorit. :)
21.12.2005 19:39 Radek Hladik | skóre: 20
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Tak to pak prichazite zbytecne o hodne zakazniku, coz me vzhledem k vasemu pristupu k zakaznikum ani moc nemrzi :)

Kazdopadne $ ve jmene je potreba, pokud chci provozovat PDC pro WindowsNT+, protoze klient si zalozi machine account, coz je temer normalni systemovy ucet, pomoci ktereho se pocitac prihlasuje do domeny. A je standardne ve tvaru jmenopocitace$. A rucni editace resi jen cast problemu, protoze pak nefunguje automaticke pridavani novych pocitacu do domeny. Resp. fungovalo by, kdyby se na to napsal nejaky skript, protoze samba na to ma volbu add machine account script (nebo tak nejak), ktera vola primo prikaz adduser. Takze jednoduchy workaround by byl napsat skript, ktery usera prida bez $ a pak prida ten $.

Radek
21.12.2005 00:49 Pavel 'lingeek' Szalbot | skóre: 54 | Třinec
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Instalace a "poinstalace" ~ Fedora. Škoda, že se článek nevěnuje binární kompatibilitě s distribucí severoamerického výrobce, která na mě působí rozporuplným dojmem (něco funguje, i když by nemuselo, co by mělo zase nefunguje vůbec).
Math, as Barbie says, is hard.
21.12.2005 14:46 xkesh | skóre: 46 | blog: eXtempore
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Škoda, že se článek nevěnuje binární kompatibilitě s distribucí severoamerického výrobce
Souhlasim, skoda. Treba se toho nekdo ujme a napise pokracovani na zaklade vlastnich zkusenosti, kde uz se nemusi venovat trivialnostem zminenym v tomto clanku.
21.12.2005 01:57 amnesiac
Rozbalit Rozbalit vše CentOS a nejistá budoucnost ?
Jaká je pravděpodobnost, že jedním rozhodnutím v RedHatu přestanou veřejně uvolňovat zdrojové balíčky svého RHEL a tím zlikvidují tuto distribuci ?

Podle podmínek GPL, kterou je licencována většina sw v RHEL, jsou povini umožnit přístup ke zdrojákům pouze zákazníkům a hlavně to nemusí být v podobě připravených a funkčních balíčků, takže to co dělají je jenom čistě dobrovolná záležitost, která může ze dne na den skončit. Tak to alespoň vidím já.

21.12.2005 02:57 Honza Král | skóre: 3 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS a nejistá budoucnost ?
mozna (nevim, jestli se nezavazali nejakym prohlasim atp), ale kozdopadne to muze vzdy nekdo prevzit...

osobne povazuju byt i nejistou podporu firmou RedHat za spolehlivejsi nez podporu tisicem dobrovolniku (brano z hlediska cilovych zakazniku CentOSu - tzn podniky lakany kompatibilitou s RHEL - treba kvuli ORACLE ci jinym proprietarnim app, ktere podporuji pouze RHEL), protoze kdyz se nenajde dobrovolnik kdtery by se chtel hrabat v balicku XY, tak se proste nic neudela, naproti tomu RH dalo sve slovo a ma zamestnance, kterym rekne: hrab se!
21.12.2005 10:06 hyperion
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS a nejistá budoucnost ?
AFAIK CentOS narozdil od RHEL NENI certifikovanym OS pro Oracle, takze muze byt "kompatibilni" jak chce, ale pri prvnim problemu od toho daji lidi z Oraclu ruce pryc.
21.12.2005 12:01 Michal Kubeček | skóre: 69 | Luštěnice
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS a nejistá budoucnost ?
treba kvuli ORACLE ci jinym proprietarnim app, ktere podporuji pouze RHEL

(váš příspěvek)

Oracle's Unbreakable Linux Support offering includes Linux operating system support for Red Hat Enterprise Linux AS/ES (RHEL), Novell SUSE LINUX Enterprise Server (SLES), and Asianux. Oracle customers running RHEL, SLES or Asianux, can call Oracle directly for any Oracle or OS issue.

(web Oracle)

21.12.2005 09:16 Petr Špatka
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS a nejistá budoucnost ?
Podle mě, v tomto případě bude stačit pokud někdo z CentOS týmu koupí 1 kus příslušného RHEL a tím získá přístup ke zdrojákům oprav. Podle mě GPL licence pak nebrání vydávat tyto opravy zkompilované pro CentOS. A že by zákazníkům místo src.rpm dali jenom nějaká torza snad až tak nehrozí.

Jinak CentOS používám a jsem s ním spokojen. Prioritně jsem se nesnažil ušetřit, ale nechtěl jsem kupovat zajíce v pytli.
21.12.2005 09:52 Jiří Lisický | skóre: 30 | blog: JIL_blog | Olomouc
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Rád bych sem doplnil informaci, kterou jsem sám nedávno hledal (v článku je to naznačeno):

CentOS 4.2 = CentOS 4 + updaty

Ad instalace z prvního CD. Pokuď budete instalovat ze sítě a nechce se vám vypalovat (stahovat) celé CD, stačí použít image z adresáře os/i386/images. boot.iso (4.8 MB) je CD image, diskboot.img (6MB) se dá použít třeba na nabootovaní z USB flash disku.

21.12.2005 14:56 xkesh | skóre: 46 | blog: eXtempore
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
Ad instalace z prvního CD. Pokuď budete instalovat ze sítě a nechce se vám vypalovat (stahovat) celé CD, stačí použít image z adresáře os/i386/images. boot.iso (4.8 MB) je CD image, diskboot.img (6MB) se dá použít třeba na nabootovaní z USB flash disku.
Ano, diky za doplneni, tuhle moznost jsem opomnel popsat. Prvni CD jsem stahoval, protoze jsem byl zvedavy, jestli je mozne instalovat pouze z nej. Neni.
21.12.2005 13:52 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
pro ty uživatele, kteří si profesionální (placené) řešení RHEL nemohou či z principu nechtějí dopřát.

Co je to proboha za "princip"? Buď si jej nemohou dovolit, nebo ho nepotřebují. Nějak mi uniká význam. Pěkný článek.

21.12.2005 14:42 xkesh | skóre: 46 | blog: eXtempore
Rozbalit Rozbalit vše Re: CentOS 4.2
pro ty uživatele, kteří si profesionální (placené) řešení RHEL nemohou či z principu nechtějí dopřát.

Co je to proboha za "princip"? Buď si jej nemohou dovolit, nebo ho nepotřebují. Nějak mi uniká význam. Pěkný článek.

Diky :) Vyznam je ciste ironicky a znamena totez, co jste napsal vy. Je to princip neplatit za neco, co (jeste) nepotrebuji :)

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   Powered by Hosting 90 Server hosting
© 1999-2013 Argonit s. r. o. Všechna práva vyhrazena.