Myšlenkové mapy a aplikace FreeMind - 3

27. 12. 2005 | Pavel Tišnovský | Recenze | 12292×

V dnešní části seriálu věnovaného myšlenkovým mapám a zejména aplikaci FreeMind se budeme zabývat popisem operací s uzly a hranami myšlenkové mapy. Na první pohled se sice jedná o jednoduché a přímočaré činnosti, ovládání FreeMindu se však v tomto ohledu liší od mnoha podobných aplikací, zejména díky některým "skrytým" operacím.

Obsah

1. Operace s uzly myšlenkové mapy
    1.1 Vytváření a rušení uzlů
    1.2 Editace uzlů
    1.3 Hypertextové odkazy a obrázky
    1.4 Styl písma a formátování celého uzlu
    1.5 Ikony vkládané do uzlů
2. Operace s hranami myšlenkové mapy
    2.1 Styl hran
    2.2 Barva hran
    2.3 Tloušťka hrany
    2.4 Vyhlazení hran
    2.5 Přídavné hrany
3. Obsah dalšího pokračování tohoto seriálu

1. Operace s uzly myšlenkové mapy

Při tvorbě a následné úpravě myšlenkové mapy jsou jednou z nejdůležitějších činností operace prováděné s jednotlivými uzly mapy. FreeMind používá techniku automatického umisťování uzlů v pracovní ploše, což znamená, že uživatel pouze specifikuje vztah nově vytvářeného uzlu k uzlům ostatním. Nové uzly lze vytvářet na dvou místech: buď se jedná o uzly na stejné úrovni, jako je uzel aktivní, nebo se jedná o poduzel, tj. o uzel na nižší úrovni. Po vytvoření uzlů je možné začít s úpravami myšlenkové mapy: uzly lze přemisťovat, měnit jejich hierarchii (vzájemné vazby) a styl, přepisovat části textu v uzlech, pracovat s hypertextovými odkazy a obrázky apod. Všechny tyto možnosti budou zmíněny v následujících podkapitolách.

1.1 Vytváření a rušení uzlů

Pro vytvoření nového poduzlu stačí použít klávesu [Insert]. Po stlačení této klávesy se vytvoří nový poduzel, do kterého je ihned možno zapisovat nový text nebo vkládat předpřipravené ikony. To, že je možné do uzlu zapisovat text, je symbolizováno textovým kurzorem, který se v uzlu objeví. Uzel se v této chvíli chová jako systémové textové pole, takže je například možné pracovat ze schránkou (clipboardem) apod. Nový uzel lze také vytvořit pomocí kontextového menu, ze kterého se vybere příkaz New Child Node.

Uzel na stejné úrovni v mapě se vytvoří po stlačení klávesy [Enter]. Také po vytvoření tohoto uzlu je možné do něj ihned zapisovat informace. Po stlačení klávesové kombinace [Shift]+[Enter] se taktéž vytvoří nový uzel na stejné úrovni v hierarchii, ale tento uzel bude umístěn nad aktivním uzlem, nikoli pod ním. I tyto dva příkazy jsou dostupné z hlavního i kontextového menu pod položkami Insert->New Sibling Node a Insert->New Previous Sibling Node.

Pokud se po zápisu nového textu do uzlu stiskne pouze klávesa [Enter], bude nový uzel obsahovat jen jeden řádek textu. Je však možné vytvářet i uzly s delšími (odstavcovými) texty - takové uzly se ve FreeMindu nazývají "dlouhé uzly" (long nodes) a jsou vytvořeny tak, že se po zadání prvního řádku textu do uzlu stiskne místo pouhého [Enteru] kombinace kláves [Alt]+[Enter]. Po tomto příkazu se otevře malé okno s textovým polem, do kterého je možné zapsat několikařádkový text. O odstavcový text se jedná z toho důvodu, že se konec řádku musí specifikovat pouze tam, kde je zapotřebí ukončit odstavec. Vestavěný textový editor (tvořený javovským widgetem) totiž automaticky ukončuje řádky podle šířky okna a přitom na další (obrazové) řádky přesouvá celá slova, tj. jedná se o známý režim word wrap

Při zápisu textu do "dlouhého uzlu" se pro ukončení jednotlivých řádků používá buď pouze [Enter] nebo klávesová kombinace [Ctrl]+[Enter]. Konkrétní chování aplikace závisí na nastavení zatrhávacího boxu "Enter confirms", který podle uživatelova zvyku přehazuje význam klávesových zkratek [Enter] a [Ctrl]+[Enter]. Text v "dlouhém uzlu" může obsahovat i tabelační zarážky, tímto způsobem je možné do myšlenkové mapy vkládat i jednoduché tabulky bez nutnosti vázat uzel myšlenkové mapy na externí soubor. Texty vkládané do uzlů je možné přenášet i přes schránku (například z textového editoru nebo internetového prohlížeče. V tomto případě, se každý řádek textu vloží do nového uzlu.

O rušení uzlů se postará klávesa [Delete]. Stiskem této klávesy je možné vymazat i celý podstrom. Naproti tomu klávesa [BackSpace] slouží k vymazání textu z uzlu a přepnutí aplikace do režimu, ve kterém je možné do právě aktivního uzlu zapsat nový text. Vzhledem ke zmatkům v řízení kláves [Delete] a [BackSpace] v javovských aplikacích běžících pod (resp. nad :-)) X Window mohou být funkce těchto dvou kláves prohozeny.

1.2 Editace uzlů

Základním editačním příkazem je samozřejmě změna textu, který je v uzlu uložen. Po výběru některého uzlu lze stlačit klávesu [F2], po jejímž stisku se celá aplikace přepne do režimu změny textu v uzlu, což je symbolizováno textovým kurzorem, který se v uzlu objeví. Nyní se také změní funkce některých kláves, zejména kláves pro posun kurzoru ([šipka doleva], [šipka doprava], [Home] a [End]) a pro práci se schránkou. Tyto klávesy nyní fungují tak, jak je to běžné v textových editorech.

Při editaci "dlouhého uzlu" (viz předchozí podkapitola) se otevře samostatné okno, ve kterém je možné úpravy provádět. Nastavení klávesových zkratek [Enter] a [Ctrl]+[Enter] zůstává nastavené stejně, jako při vytváření nového uzlu. V okně, které se otevře pro editaci dlouhého uzlu lze použít i další užitečnou operaci nazvanou Split, pomocí které lze uzel rozdělit na dva uzly. Pouze stačí najet textovým kurzorem na místo rozdělení a stlačit tlačítko Split - část textu před kurzorem se stane jedním uzlem, zbylý text se stane uzlem druhým. Postupným použitím operace Split a přesunem uzlů je do myšlenkové mapy možné dostat původně lineární text, což jej mnohdy zpřehlední a urychlí jeho pochopení.

Dalším často používaným editačním příkazem je přesun uzlu na jiné místo v myšlenkové mapě. Tento příkaz lze provádět jak pomocí klávesnice, tak i pomocí myši. Pro přesun uzlu nahoru či dolů na stejné úrovni hierarchie je možné použít klávesové zkratky [Ctrl]+[šipka nahoru] a [Ctrl]+[šipka dolů]. Stejnou operaci je možné provést tažením uzlu pomocí myši. Nové umístění uzlu je indikováno gradientním přechodem - viz ilustrační obrázky zobrazené níže.

Obrázek 1: Přesun uzlu číslo 1 na stejnou úroveň v hierarchii

Obrázek 2: Stav po přesunutí uzlu číslo 1

Pokud je nutné přesunout uzel na libovolné (i dosti vzdálené) místo v myšlenkové mapě, je použití klávesnice omezené na práci se schránkou, tj. na klávesové zkratky [Ctrl+X], [Ctrl+C], [Ctrl+V], což je poněkud těžkopádné. V tomto případě je mnohem výhodnější použít myš a uzel na požadované místo přetáhnout (drag) se stlačeným levým tlačítkem. Pokud je zapotřebí přetáhnout uzel na jinou úroveň hierarchie, musí se kurzor myši umístit na místo, kde se objeví horizontální gradientní přechod. Uvedená operace je znázorněna na dalších dvou ilustračních obrázcích.

Obrázek 3: Přesun uzlu číslo 1 na odlišnou úroveň v hierarchii

Obrázek 4: Stav po přesunutí uzlu číslo 1

Verze FreeMindu 0.8.0 zahrnuje i (před uživateli poněkud ukrytou) možnost manuálního přesunu uzlu - ostatně vedle operace Undo je operace přesunu uzlu jednou z největších vymožeností nové verze oproti starší verzi 0.7.1. Manuální přesun uzlu se provádí následovně: kurzor myši se umístí k levému okraji uzlu tak, aby se u kurzoru zobrazila malá elipsa. Tuto elipsu je možné pomocí levého tlačítka "chytit" a uzel následně přesunout. Spolu s přesouvaným uzlem se dynamicky mění i část myšlenkové mapy v okolí uzlu tak, aby se dodržela stanovená hierarchie, tj. aby přesouvaný uzel nepřeskočil svého předchůdce nebo následníka. Pomocí příkazu Format->Reset Position je uzel navrácen do své počáteční pozice. Současná verze FreeMindu 0.8.0 prozatím korektně neřeší protínání uzlů a hran, takže hrana vedoucí k manuálně přesunutému uzlu může protínat další části myšlenkové mapy (vzhledem k tomu, že hrana je tvořena buď jednou úsečkou nebo Bézierovou kubikou, není možné problematiku protínání vyřešit stoprocentně, k tomu by bylo nutné použít složitější tvary, například lomené čáry nebo křivky s více řídicími body). Ukázka manuálního přesunu uzlu je ukázána na pátém a šestém obrázku.

Obrázek 5: Kurzor myši v místě, kde může dojít k manuálnímu přesunu uzlu

Obrázek 6: Manuální přesun uzlu

1.3 Hypertextové odkazy a obrázky

Do uzlů lze kromě jednořádkového či odstavcového textu vkládat i hypertextové odkazy a obrázky. Vkládání hypertextových odkazů je jednoduché. Stačí vybrat některý uzel a stlačit klávesovou zkratku [Ctrl]+[K]. Objeví se dialogové okno, do kterého lze napsat (či přenést přes schránku například z internetového prohlížeče) URL, tj. celou cestu hypertextového odkazu. Pomocí klávesové kombinace [Ctrl]+[Shift]+[K] lze vyvolat dialogové okno, ve kterém je možné URL vybrat, takže se odkaz nemusí vypisovat ručně. Uzel, který obsahuje hypertextový odkaz, má na své levé straně zobrazenu šipku. Po kliknutí levým tlačítkem na šipku se provede skok na hypertextový odkaz, kliknutí do jiných částí uzlu způsobí zobrazení či skrytí poduzlů. Skok na hypertextový odkaz je možné provést i z klávesnice klávesovou zkratkou [Ctrl]+[Enter].

Pro vkládání obrázků lze použít klávesovou zkratku [Alt]+[K]. Po stlačení této kombinace kláves se objeví dialogové okno, pomocí kterého lze obrázek nalistovat. Při tomto způsobu výběru obrázku se do uzlu zapíše jednoduchý kód v jazyce HTML, který obsahuje odkaz na zobrazovaný obrázek. Kód lze samozřejmě opravit (klávesou [F2]) a ručně změnit například rozměry obrázku. Obrázky je vhodné vkládat pouze do uzlů, které neobsahují další poduzly, protože FreeMind (zejména ve verzi 0.7) nedokáže korektně zobrazit obrázek v uzlu, jež se nenachází na nejnižší úrovni v hierarchii. Tento nedostatek je již částečně odstraněn v současné verzi 0.8.0. U obrázků musíme mít dále na mysli, že do souboru s myšlenkovou mapou se ukládají pouze ODKAZY na obrázky a ne samotné bitmapy. Při posílání či přesunu souboru s myšlenkovou mapou je nutné tuto skutečnost vzít v úvahu, jinak se odkazy na obrázky "rozsypou". Ukázka myšlenkové mapy s vloženými obrázky je ukázána na sedmém screenshotu.

Obrázek 7: Myšlenková mapa s vloženými obrázky

1.4 Styl písma a formátování celého uzlu

Text v uzlu může být různým způsobem naformátován a mohou mu být přiděleny různé fonty. Nejjednodušší je použití horního toolbaru, který obsahuje prakticky všechny příkazy pro formátování textu v uzlu. Pomocí příslušných ikon nebo klávesových zkratek [Ctrl]+[B] a [Ctrl]+[I] lze zapínat a vypínat tučný text, popř. kurzívu. Na horním toolbaru se rovněž nachází rozbalovací boxy, ve kterých je možné vybrat velikost textu a použitý font. Výběr dostupných fontů je samozřejmě závislý na fontech, které jsou nainstalované v systému, samotný FreeMind žádné vlastní fonty neobsahuje.

Dalším atributem uzlů, který lze změnit, je jejich barva. Pomocí klávesové zkratky [Alt+C] (verze 0.7) či [Alt+B] (verze 0.8.0) nebo výběrem příslušného příkazu z kontextového menu uzlu (Format->Node Color) se zobrazí dialogové okno, ve kterém je možné zadat barvu textu v uzlu. Barvu pozadí je možné měnit pouze ve verzi 0.8.0 pomocí příkazu Format->Node Background Color. Speciálním příkazem je také možné vypočítat barvu nějakého uzlu jako průměr barev všech poduzlů. Tento příkaz lze vyvolat buď klávesovou zkratkou [Alt+B] nebo výběrem příkazu Node->Blend Color z kontextového menu. Uzly mohou mít kolem sebe zobrazen okraj - to se provádí příkazem Format->Bubble.

1.5 Ikony vkládané do uzlů

Ikony mohou v některých případech ulehčit orientaci v rozsáhlých myšlenkových mapách, stejně tak jako barvy a styly písma jednotlivých uzlů. Vložení ikony do uzlu je velice jednoduché. Stačí vybrat některou ikonu nabízenou na levém toolbaru a tato ikona se vloží do právě aktivního uzlu. Pokud je levý toolbar vypnutý, lze použít i kontextové menu, které se zobrazí kliknutím pravým tlačítkem myši na některém z uzlů. Z tohoto menu stačí zvolit příkaz Icons a rozbalí se submenu s názvy a náhledy jednotlivých dostupných ikon. V současné verzi FreeMindu není možné používat vlastní ikony, místo nich se do uzlů dají vkládat odkazy na obrázky (bitmapy i pixmapy) uložené v externích souborech - viz přecházející text, zejména podkapitola 1.3.

Pomocí dvou příkazů je možné odstranit buď poslední zadanou ikonu nebo všechny ikony. Příkaz Icons->Remove Last Icon odstraní poslední vloženou ikonu, která je umístěna napravo. Příkaz Icons->Remove All Icons odstraní všechny ikony v uzlu. Žádné další operace s ikonami však nejsou (prozatím) podporovány, takže například prohození dvou ikon se musí provádět jejich odstraněním a opětovným vložením.

2. Operace s hranami myšlenkové mapy

Každá myšlenková mapa se kromě uzlů skládá i z hran (na tomto místě se nenechte zmást pojmenováním mapa, z matematického pohledu se vlastně jedná o orientovaný graf). Operace, které je možné s hranami provádět, budou uvedeny v následujících podkapitolách.

2.1 Styl hran

Hrany mohou být v současné verzi zobrazeny čtyřmi různými způsoby. Nejpoužívanějším stylem je klasická úsečka s konstantní šířkou, která je použita i u dalších aplikací zpracovávajících myšlenkové mapy. Dalším stylem je úsečka s proměnlivou šířkou, která tak částečně nahrazuje šipky. Následuje hrana ve tvaru Bézierovy kubiky (tj. křivky určené pomocí čtyř řídicích bodů nebo dvou bodů a dvou tečen) a konečně hrana ve tvaru Bézierovy kubiky s proměnlivou šířkou, podobně jako u úseček. Styl hran v myšlenkové mapě se vybírá z hlavního či kontextového menu Format->Edge Styles. Hrany se změní pouze pro podstrom specifikovaný právě aktivním uzlem (nebo pro více podstromů, pokud je uzlů vybráno několik).

2.2 Barva hran

Barvy hran (ale i okrajů uzlů) je samozřejmě také možné měnit. Slouží k tomu příkaz Format->Edge Color vyvolaný z hlavního či kontextového menu. Kromě toho je také možné (alespoň v nové verzi) použít klávesovou zkratku [Alt]+[E]. Podobně jako u změny stylů hran, i jejich barvy se změní pouze v podstromu příslušejícím k aktivnímu uzlu či aktivním uzlům.

2.3 Tloušťka hrany

Tloušťku hran je možné měnit příkazem Format->Edge Widths. Tloušťka se zadává v pixelech, přičemž se samozřejmě nejedná o přesně zadanou hodnotu, protože hrany jsou zobrazovány pod různým sklonem, popř. i se zapnutým vyhlazováním. Pokud jsou použity takové styly hran, že u nich dochází ke zužování, platí zadaná tloušťka hran pro jejich tlustší začátek, tenčí začátek je vždy nastaven na jeden pixel.

2.4 Vyhlazení hran

Vyhlazení hran, které je vhodné zapnout zejména při práci na LC displejích, se zapíná pomocí volby dostupné na formuláři Preferences, který lze vyvolat buď z hlavního menu, nebo pomocí klávesové zkratky [Ctrl]+[,]. Volba pro vyhlazování se jmenuje "Appearance/Antialias".

2.5 Přídavné hrany

Myšlenkové mapy tvoří z matematického hlediska stromovou strukturu. V některých případech je však vhodné do mapy zavést i další vazby, které čistý strom porušují a "povyšují" ho na obecný graf. Ve FreeMindu se další vazby vytváří buď pomocí klávesnice (klávesová zkratka [Ctrl]+[L], nebo myší, a to tak, že se vazba vytvoří tažením kurzoru myši se stlačeným levým tlačítkem myši a současně klávesami [Ctrl]+[Shift]. Výsledná myšlenková mapa s dalšími vazbami je zobrazena na dalším obrázku.

Obrázek 8: Myšlenková mapa s přidanými vazbami mezi uzly

3. Obsah dalšího pokračování tohoto seriálu

V dalším, už závěrečném pokračování tohoto seriálu si popíšeme způsob uživatelské konfigurace programu FreeMind. Také si řekneme, jakým způsobem je možné přenášet data mezi FreeMindem a dalšími aplikacemi. Nezapomeneme ani na stručný popis formátu souborů, do kterých FreeMind ukládá informace o myšlenkových mapách.

       

Komentáře