Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Pure Data nebo-li také Pd je grafický programovací jazyk, který vyvinul Miller Puckette v 90. letech 20. století, a to především pro tvorbu interaktivních počítačových hudebních a multimediálních děl. Pd je open source alternativa ke komerčnímu řešení MAX/MSP, kterou taktéž stvořil Miller Puckette.
Vše začalo v pařížském IRCAMu (Institut de Recherche et Coordination Acoustique/Musique), který je součásti umělecké mekky: Centre Poumpidou. Funkcí institutu je obhajoba moderních hudebních tendencí a vytváření způsobů, jak uvést teoretické ideály do praxe. V 80. letech zde působil Miller Puckette, který začal rozvíjet syntezátor pro real-time zpracování zvuku pomocí grafického programovacího prostředí. Od roku 1989 byl program licencován společností Opcode system a komerčně prodáván. Od roku 1999 je aplikace distribuována společností Cycling '74 pod značkou Max/MSP. Za svou existenci si vybudoval širokou základnu uživatelů a stal se široce používaným nástrojem v elektroakustické hudbě.
Miller Puckette mezitím vydal pod copyleftovou licencí přepracovaný software s názvem Pure Data, který je přes řadu základních rozdílů od původního Maxu odlišný jenom povrchně. Systém se vyznačuje hlavně svou jednoduchostí. Díky balíčkům GEM od Marka Danka existuje možnost rozšíření na práci s počítačovou animací a audiem. Pd má vlastní sémantickou strukturu, která patří do rodiny programovacích jazyků Dataflow. Původ Pd systému můžeme hledat již v 60. letech u Berta Sutherlanda, který vytvořil jedno z prvních podobných grafických rozhraní.
licence: CC, zdroj: http://www.flickr.com/photos/lazzarello/
Aleši, co je podle tebe Pd?
První distribuce Pd byly brány jako hudební nastroj pro zpracování audia, tedy jednoduchý syntezátor s grafy. Díky otevřenosti se na projekt nabalilo spoustu šikovných vývojářů a z jednoduché hudební aplikace se stal všestranný nástroj pro práci s videem, internetovou sít, OSC protokoly, modelování i renderování 3D objektů. Stavebními kameny Pd jsou moduly, tedy samostatné částí, které zlepšují logické hranice mezi komponenty a taky umožňují jednoduché rozšiřování. Vlastnosti a funkce si tvoříš sám, ty jako autor jakéhokoliv aplikace. Hranice jsou dost široké.
Jaké vnímáš rozdíly mezi Maxem a Pd?
Pd je open source a má daleko větší komunitu dobrovolných přispěvatelů, testerů a vývojářů. Max je v určitých ohledech trochu napřed. V Pd se některé objekty objeví až za pár měsíců. Ale zase na druhou stranu je v Pd množství knihoven, které v Maxu nenajdeš, protože prostě nejsou komerčně využitelné. Pd má širší obzor. Pro komerční využití je Max jednodušší a přístupnější.
Takže ta otevřenost podporuje tvou kreativitu. Tím, že se toho účastní spousta lidí – a jak jsou ti lidé ulítlí, tak je to odráží.
To bych neřekl, je to asi obraceně. Ulítlost těch knihoven spíše zrcadlí kreativitu Pd, myslím tím, že vlastně je to na tobě, co tam děláš.
Nedávno ses vrátil z ciziny, co jsi tam dělal?
Od roku 2002 do roku 2006 jsem strávil v Grazu v galerii ESC a v medien.KUNSTLABOR. Dále jsem spolupracoval s lidmi z IEM (The Institute of Electronic Music), kde se zasloužili o napsání spousty výborných knihoven. Zaměstnali špičkové programátory, kteří začali doplňovat zvukové knihovny. Postavili zde první ambisonický systém: Místnost s 84 reproduktory, které jsou řízeny Pd patchem. Systém umí simuloval jakýkoliv prostor.
Ty jsi tam pracoval?
V ESC jsem dostal prostory a techniku a tam jsem začal dělal workshopy a zval lidi na přednášky. Většina jich byla úzce spojena s Pd a jinými open source projekty. ESC v roce 2004 uspořádala spolu s IEM a medien.Kunstlabor historicky první Pd konferenci. V jednom týdnu se tam setkali všichni významní vývojáři, probíhaly performance a různé přednášky. Po té akci byli všichni více motivováni a zdá se mi, že komunita více funguje.
Hodně jsem slyšel o tvém posledním projektu, popiš mi ho.
Jsou to dva moduly. Jeden je projekce statického obrázku, druhý je zvuk a ty se vzájemně ovlivňují. Grafiku narušuje systém tak, že je obraz transformován v ose y na časovou osu. Tím pádem vznikají v tom obraze nějaké vlny. Ty zase v určité přímce bodů detekuji, analyzuji pixely, které zpátky zasahují do samotného zvuku.
Na začátku je ticho. Obraz stojí. V systému nejsou žádné impulzy. Takže pro rozjetí je nutné malé posunutí. Pak to jede celé samo. Tento systém jde přirovnat k sonické řeči.
Děkuji za rozhovor.
Kde a jak začít s Pd? Komplexnější zdroj českých tutoriálů Pd naleznete na vyuka.avu.cz od Michala Cabowitze, který také vede do konce roku 2009 pravidelné kurzy Pure Data v ateliéru Veroniky Bromové na pražské AVU.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: