Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
1) Vlasto, původním povoláním jsi učitel češtiny a němčiny. Jak jsi přičichl k počítačům a Linuxu? Jakou roli v tom hrálo abclinuxu.cz?
První setkání s počítačem bylo v páté třídě, kdy jsem stál frontu na nějakou hru, dlouho nahrávanou z kazety, a nakonec se na mě nedostalo. Bylo to velmi traumatizující. :-)
Později na gymplu jsem se nějak nechal přemluvit a vzal ty věci na milost. No a tak to začalo - do školy vlakem o šesti a zpátky v pět večer. To trvalo do maturity. V té době už jsem věděl, že webové stránky můžu dělat i líp, v jakémsi jednoduchém dynamickém jazyce, a že bych si to mohl i vyzkoušet na svém počítači, ne až přímo na serveru. Tušil jsem, že existuje jakýsi Linux, ve kterém to jde pomocí Apache. Nakonec jsem se k tomu nedostal, neměl jsem přístup k žádnému zdroji. To až na univerzitě, kde jsem donutil správce učebny, aby mi půjčil CD s "tím Linuxem". Byl to Red Hat tuším 5.2 a po víkendu jsem mu ho rychle vracel zpátky, bylo třeba rychle obnovit Windows a psát seminárky.
Nakonec jsem si, jsa pevně rozhodnut, že už prostě musím začít, koupil v knihkupectví Red Hat 6.2, pověstnou knížečku, kterou vydal Computer Press. Z ní jsem pochopil to, co u té 5.2 bez příručky a návodu nešlo. Po několika reinstalacích mi jely i Windows a Red Hat. Moc se mi nelíbil, ale na druhou stranu to bylo velké lákadlo. Následovaly sedmičkové verze, u osmičky jsem skončil. V nějakém shopu na webu jsem si koupil Slackware 8 a protože už jsem byl velký umělec, napsal jsem do abclinuxu.cz, že mám článek. A tam byl nějaký Robert, se kterým jsme se o článku pohádali.
Abíčko mi pak poskytlo možnost, že jsem se učil nové věci a vydělal si pár stovek, které člověk potřebuje, zejména když studuje. Je to model, který mi velmi vyhovoval, a proto jsem ho intenzívně využíval. Časem jsem k Abíčku přilnul, nabídl více pomoci a začal se o celé dění více zajímat. V roce 2003 přestal tehdejší tvůrce PDF Abíčka s abclinuxu.cz spolupracovat a já jsem (si) řekl, že sazbu v TeXu bych zvládl. K TeXu jsem se dostal přes LaTeX na univerzitě, opět náhodou.
Shrnuto: Abíčku vděčím za možnost seberealizace - čili za hodně.
2) LinuxEXPRES je z obsahového hlediska do velké míry tvoje dítko. Čekal jsi takový vývoj (a lákal tě?), nebo jsi to zprvu bral jen jako pomoc s korekturami?
Koncept časopisu stanovil na počátku hlavně Lukáš Zapletal, v poslední době mám opravdu hlavní slovo já. Vývoj jsem čekal, ale některé věci jdou stále příliš pomalu, ve svých očekáváních už jsem mnohem dál, ale realita jaksi pokulhává.
V době, kdy jsem se začal o LinuxEXPRES zajímat, byl ještě dítko. S Lukášem jsme měli společné zkušenosti z předchozího působení a věděli jsme, že jsme sehraní. Takže jsem to už nebral jen jako výpomoc s korekturami, to ostatně trvalo jen krátkou dobu, zajímalo mě to víc a víc, takže jsem chtěl vymýšlet nové věci, psát články a věnovat se i obsahu. A začal jsem mu do toho kecat. :-)
3) Už se přetřásalo tisíckrát, jestli je český linuxový trh dostatečně široký pro tištěné médium. LinuxEXPRES ukazuje, že místo tu bylo. Plánujete rozšíření? Jedním z častých stesků (potenciálních) čtenářů je malý rozsah časopisu. Kdy začne LE vycházet s rovnou lepenou vazbou?
Přesně to říkám taky. Nedávno jsem dokončil prázdninové dvojčíslo, které má 88 stran textu. Dělalo se to úžasně, bude to trochu silnější vydání než běžně, ale je to bohužel zatím jenom výjimka. Výroba jakéhokoliv vydání stojí peníze, které je potřeba vydělat tím, že to číslo vyrobíme a prodáme v "ohromném" nákladu (stěžejní je inzerce, předplatné). Jenomže čtenář si řekne, že je to moc drahé a má to málo stran, takže si nic nekoupí. Inzerent neuvidí žádnou odezvu a bude náklady na inzerci považovat za vyhozené peníze. Příště už si inzerci nezaplatí a nám se vrátí draze vyrobený a neprodaný materiál. Pokud peníze nevyděláme, nemůžeme rozšiřovat.
Zanedlouho oslaví časopis dva roky od svého vzniku. Myslím si, že pokrok je naprosto očividný a velmi zřetelný a že se jedná o kvalitní titul. Alespoň celá redakce pracuje s maximálním nasazením a rozhodně je pro nás důležitý každý čtenář (a abonent ;-)). Ale pokud nás lidé nebudou kupovat, nemá cenu reptat v diskuzích, že jsme předražení - to jsou prostě ekonomické principy. Také je třeba brát v potaz, že LinuxEXPRES je velmi úzce profilovaný odborný časopis a že z něho asi v dohledné době Computer neuděláme. Ale to neznamená, že by to nebylo mým cílem - naopak. Spolupracujeme s časopisem Jak na počítač, serverem Česká škola, nedávno začala vycházet linuxová stránka v Chipu, kterou máme taky na starosti. Snažíme se prostě dostat Linux, kam to jen jde.
Abych se vrátil k otázce: LinuxEXPRES bude mít rovnou lepenou vazbu jako Linux Journal, Linux User a další magazíny tehdy, až bude mít tisícihlavou rozšiřující se čtenářskou základnu a firmy se budou předhánět, aby v něm inzerovaly. Ten problém prostě není u nás.
4) Jak si práce šéfredaktora rozumí s plným úvazkem na střední škole? Zvládáš/stíháš to snadno, tak akorát nebo vůbec? Kde se vidíš za rok?
Když odečtu jisté ústupky vlastnímu pohodlí, přičtu dlouhé večery pod lampou a radikální změnu v životě, zvládám to dobře. Není s tím problém. Dlouho mi trvalo, než jsem se naučil pracovat s vlastním časem. Ale teď to myslím zvládám dobře a tyto dvě činnosti se dotýkají pouze v tom, že sleduju portál Česká škola a vybírám pro něj články, které oblast vzdělávání a Linuxu spojují.
Za rok? Vážná otázka, na kterou už dlouho hledám odpověď. Nevím. Možná půjdu prodávat korálky nebo obléknu oranžovou vestu. Tam se podle mě člověk tolik nestresuje jako ve škole. Každopádně se chci LinuxEXPRESu věnovat nadále.
5) LE před časem zavedl elektronické předplatné. Myslíte, že máte poctivé čtenáře, kteří PDF nerozesílají emailem všem kamarádům? A kdyby, vadilo by vám to?
Elektronické předplatné je model, se kterým jsme přišli na českém trhu jako první, okamžitě po nás totéž nabídl Chip. Rozhodně je to úspěšný model prodeje. Já sám bych tomu byl býval nevěřil, ale ono to funguje - hodně lidí si rádo čte na monitoru (hodně lidí samozřejmě ne). Takže my jim poskytujeme časopis za velmi příjemnou cenu (podle mě až moc příjemnou).
Nevím, jestli lidé posílají pdfka kamarádům a samozřejmě to ovlivnit nemůžeme. Pochopitelně nám to vadí, viz odpověď výše ohledně financování. Každé vydání, ze kterého se nám nevrátí očekávaná částka, je pro nás ztráta, to je jasné. A časopis se nedá dělat bez peněz, ale to snad nemusím vysvětlovat.
Jak jsem už řekl, částka 349 Kč/459 Sk s DPH za roční elektronické předplatné je podle mého tak nízká, že si ji může dovolit každý, a to včetně studentů. Jak se to obvykle přepočítává? Na piva, pizzy, útratu za večer v hospodě nebo kredit? ;-)
Jsem přesvědčený o tom, že čtenář, kterému se na časopise něco nelíbí, najde odezvu. Nasloucháme námětům, kritice a zlepšovacím návrhům. A někdy mě i mrzí, že ta odezva není tak hojná, jak bych si přál.
6) Předpokládám, že LE zpracováváš na linuxovém stroji. Jak je to ale u vás ve škole? Angažuješ se nějak v prosazování open source programů nebo přímo Linuxu?
Doma mám samozřejmě jenom Linux, už dlouho. Ve škole jsou klasicky linuxové servery a Samba, dál nemám přehled. Ve škole nic neprosazuji, už mě to dávno přešlo. Nemám k tomu motivaci ani pozici.
Linux se snažím prosazovat tak, že se podílím na přípravě nejlepšího českého linuxového magazínu. ;-) Trochu jsem pomáhal při organizaci olomoucké konference LinuXchange, právě se připravuje letošní ročník pod názvem OpenChange.
7) Určitě sledujete linuxové časopisy ze zahraničí. Udělej si tedy reklamu a řekni, čím je LinuxEXPRES unikátní. Co máte - a jiní ne?
Jsme spjatí s českým prostředím. Přinášíme případové studie, které se týkají skutečných českých firem a institucí, což doufám působí motivačně. Již zmiňované elektronické předplatné také není nic běžného. Samozřejmě máme také vynikající autory, což je ale nutný předpoklad. V neposlední řadě máme také web, na kterém pravidelně vycházejí starší články s licencí GNU FDL, takže články lze přetiskovat či jinak použít. To myslím není běžné - my jsme se rozhodli podporovat tak rozvoj Linuxu.
8) A teď naopak. Co mají jiní - a vy ne? Co bys chtěl zlepšit, přidat nebo naopak odstranit, aby byl LinuxEXPRES lepší?
Co mají jiní a my ne? Nic konkrétního mě nenapadá. Zlepšovat lze pořád a snažíme se o to. Asi nejdůležitější věc, která mě napadá, je popis řešení úkonů. Takže nepřinášet (jen) obecné informativní recenze, ale návody. Takže po autorech nechci, aby psali recenzi programu pro grabování CD, ale aby tu činnost názorně popsali.
Nadále chci zlepšovat design, např. používáním obrazových podkladů a informačních boxů. S úspěchem využíváme Wikipedii, hlavně při psaní poznámek na okraj a při vysvětlování zkratek a termínů.
9) Řekni upřímně: předplatil by sis LE jako učitel, který sem tam napíše článek na abclinuxu.cz?
Jednoznačně ano. I kdybych nikam nepsal.
10) A nakonec: Vim nebo Emacs? GNOME nebo KDE? Brunetky nebo blondýnky? A jak vypadá tvůj pracovní stůl?
Ani Vim ani Emacs. Tady mám problém, pořád jsem si nevybral ten svůj editor - nedit pomalu umírá, nemluvě o jeho nepoužitelnosti v případě kopírování textu v "našem" kódování. Emacs mě ani nenapadl, vim mě nebere.
Často jsem přemýšlel, jestli budu používat KDE, nebo GNOME. Na desktopu to bylo KDE, pak jsem si koupil notebook, kam přišlo Ubuntu s GNOME. A to mi asi vyhovuje víc. Ale používám všechny možné aplikace, např. KOrganizer a Firefox, Gaim a Quanta Plus atakdále. Nehodlám ani jedno z prostředí pomlouvat, zamlouvá se mi obojí - podle potřeby si vyberu program a celkem neřeším, jestli je K, nebo G. Ale je fakt, že vyšší míra kooperace programů a knihoven by věci prospěla.
V případě dívek mi barva vlasů připadá do jisté míry celkem podružná. Vždyť jde o duši. :-D
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Když selžou všechny pokusy uvést zařízení do provozu, je dobré přečíst si návod.
LinuxEXPRES do každé rodiny, i dvakrát.Tak toto mě pobavilo. Anyway: Jde asi o to, že u papírového média je míra půjčování daná tím, že pořád existuje jenom jedna koupená kopie. Tradičně si časopis nekupuju proto, abych podpořil vydavatele, ale abych se něco dočetl. Proto se člověk přirozeně snaží půjčit časopis co nejvíc lidem, aby byly náklady (cena za informace) co nejnižší. To je zase pohled čtenáře. Chápu, že u projktů typu LE je podpora vydyvytele asi důležitější, než když si chci koupit noviny...
Na tom nevidím nic špatného. Jednou LN a jednou třeba HN nebo něco jiného.
Jen pro pořádek: v příspěvku, na který reagujete, se psalo "dvoje stejné noviny".
Takze jsem si zase precetl, ze za vsechno mohou ctenari , ty mohou za to, ze to kupuje malo lidi, ze to neni zname, ze se to na malem meste neda sehnat.
Tenhle casopis neznam, neb jsem ho v ZADNE trafice nikdy nevidel, jak si mam vyzkouset ho precist?
Chtel jsem tou ironii naznacit, ze bez poradne financni investice na zacatku se neda docilit nejake masovejsi znamosti jakehokoliv casopisu.
Vydavat casopis podle mne neni LEVNA zalezitost, rozhodne ne kolenova, to jest delana na kolene. Zajimalo by mne, kolik procent uvodni investice jste investovali do reklamy a kolik to asi je radove korun, staci napsat v radu set tisic
Jinak ocenuji, ze dokazete rici uprimne, jak to je. Ale pokud cekate, ze obycejni uzivatele vas budou sami vyhledavat, jste lehce mimo. Urcite jste se na zacatku vcitili do obycejnych uzivatelu a rekli jste si, jaka by mela byt motivace vas casopis koupit v dobe, kdy si vetsinu informaci mohu najit zdarma na internetu.
Ciste pragmaticky, kolik penez mi usetri, kdyz si ho koupim? Treba v praci administratora linuxovych serveru? Tohle je spise recnicka otazka, ale ukaze, jak asi vetsina lidi uvazuje.