Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
Autopackage poskytuje definovaný způsob instalace a odinstalace softwaru. Umožňuje lokální instalaci do domovského adresáře, přičemž nezaručuje, že to bude možné pro jakýkoliv software. Součástí jsou podpůrné nástroje pro vytváření, instalaci a mazání balíčků v podobě knihovny shellových skriptů. Stejně tak i autopackage balíček je v podstatě shellový skript, který je generován výše zmíněnými nástroji. Díky tomu může být kontrola nejrůznějších závislostí komplikovaná, ovšem standardní knihovna poskytuje nástroje, které postačují pro většinu případů. Vzhledem k těmto problémům jsou však závislosti omezeny na název souboru nebo knihovny.
Tak trochu se soubory .autopackage podobají balíčkům ve Slackware, protože nedefinují žádný vlastní repozitář ani složitý systém závislostí. Všechno potřebné je obsaženo ve vlastním balíčku a pokud náhodou závisí na jiném, obsahuje URL, z něhož si jej stáhne a automaticky nainstaluje. Reverzní závislosti řešeny nejsou, takže pokud někdo ten druhý odinstaluje, první balíček přestane správně pracovat.
Zatím je k dispozici několik desítek balíčků. Komunita kolem autopackage má ovšem mnoho sporů s distributory. Největší odpor vyvolává nedodržování FHS ze strany týmu autopackage, jejichž balíčky se instalují přímo do /usr
a mohou tak ovlivňovat stávající systém správy balíčků. Argumentem vývojářů autopackage je, že mnoho distribucí /usr/local
nepodporuje správně (především nastavené cesty).
Buď jak buď, tato situace nepomáhá nikomu. Nejrozumnějším řešením by bylo tlačit na zmíněné distributory, aby podporu pro /usr/local
přidali do svého výchozího nastavení, nebo prostě připravit skripty, které nastavení upraví. Současný stav, při kterém může instalace balíku pomocí autopackage narušit stávající systém, je špatný. V plánu je podpora pro automatický update systému, který umožní povyšovat verze aplikací stejně komfortně jako u stávajících balíčkovacích systémů.
Vývojáři poskytují grafické uživatelské rozhraní (GTK+ i Qt), takže z hlediska uživatele se jedná (respektive by se mělo jednat, viz dále zkušenosti) o jednoduchou záležitost. Ovšem uvnitř systému existuje několik nedostatků. Ten první s adresářem /usr
byl již zmíněn. Dalším problémem je, že se jedná o kombinaci skriptu a binárky, která se přímo spustí. Přes možnosti podepisování balíčků se jedná o potenciálně velmi rizikovou záležitost a mnoho tvůrců (zejména bezpečnostních aplikací) nebude chtít touto formou svůj software poskytovat, resp. mnoho administrátorů nebude chtít podobným způsobem instalovat. Posledním problémem je řešení závislostí pomocí shellu a s tím spojená malá škálovatelnost takového řešení. Navíc není možné dělat závislosti na virtuální balíčky (což souvisí s neexistující konvencí pro jejich pojmenování).
Binárky produkované pomocí autopackage jsou přemístitelné (relocatable), k čemuž si vývojáři napsali vlastní aplikaci zvanou BinReloc. Problémem je, že klasické binárky nebývají přenositelné, ale při kompilaci se jim nastaví cesty. Win32 API obsahuje funkci GetModuleFilename()
, jejíž ekvivalent v unixech neexistuje. BinReloc je malý kód v jazyce C, který existuje ve dvou verzích: v čistém C a variantě, která má API ekvivalentní s glib. Kód se staticky slinkuje s programem nebo knihovnou, je od té chvíle možné v kódu volat funkce jako br_find_exe()
a podobně. Makro ENABLE_BINRELOC
zapíná jeho podporu. Od dubna 2004 je v knihovnách KDE třída KStandardDirs
, která pro apliKace poskytuje stejnou funkčnost.
Projekt nabízí další podpůrné nástroje. Protože autoři tvrdí, že je API funkcí dlopen()/dlsym()
přiliš složité, nabízejí relaytool, který při překladu vygeneruje pahýl knihovny nutný pro "oblbnutí linkeru". Nebo wrapper nad překladačem gcc apgcc, který mimo jiné řeší i problém rozdílného C++ ABI v gcc verze 3.2 a 3.4. Další nástroj je scandeps, který rekurzivně prohledává adresář a pro všechny EFL binárky hledá závislosti.
Nejprve je nutné do systému nainstalovat autopackage. Je to docela potíž, protože na webu projektu nějaký pořádný návod chybí. Začne se stažením archívu s poslední verzí, jeho rozbalením a spuštěním skriptu install. O tento krok se snažily samotné autopackage balíčky, ale ani jednou proces nedotáhly do konce. Pozor, je nutné být uživatel root; skript se sice tváří, že instalace proběhla pod běžným uživatelem úspěšně, ale nevěřte mu! Navíc nabídne i možnost instalace Gtk+ rozhraní. Ovšem zase ukazuje, že se mu nedá věřit, protože hláška
Unable to download, skipping installation of graphical interface...
po úspěšném stažení, rozbalení a nakopírování příslušných souborů nevypadá příliš dobře. To, co je důležitější, je fakt, že nás seznámí s jistým příkazem (package remove autopackage-gtk
), což je příkaz pro odinstalaci. Příkaz package je tedy obdoba apt
u pro tento systém.
V sekci HOWTO INSTALL je podrobný návod, jak balíček nainstalovat. Aby byla situace spravedlivá, jal jsem se instalovat Qt frontend pro autopackage (abych nebyl osočen z upřednostňování jednoho toolkitu).
Prohlížeč po kliknutí nabídne jeho uložení:
ovšem v prostředí KDE není definována aplikace pro soubory .package (autopackage-launcher-gtk
).
Zobrazí se tedy okno s dotazem, zda chceme instalovat, a po chvilce i nezbytný dialog pro zadání hesla roota.
Nakonec se objeví okno s nápisem Succesful. Ovšem i zde mě systém vypekl. Skutečně netuším, z jakého důvodu software vypisuje přesně obrácené hlášky, než by odpovídaly situaci, protože se Qt frontend vůbec nenainstaloval.
Nezbytná byla konzolová instalace pomocí příkazů:
wget http://ftp.sunsite.dk/projects/autopackage/1.2/autopackage-qt-1.2.package package install autopackage-qt-1.2.package
Potěšující může být automatická instalace do menu desktopového prostředí:
A zde jsou grafické manažery v Gtk+:
a v Qt verzi:
Dalším pánem na holení byl program Inkscape, ovšem situace se opakovala. Navíc se instalací Qt frontendu nejen zrušila asociace, ale Qt alternativa k autopackage-launcher-gtk prostě není. Vše proto vyřešila ruční instalace v konzoli. Ovšem konzolová verze pokaždé zobrazí grafické okno s dotazem na heslo roota, přes které se mi nepodařilo nikdy projít. Nakonec mě zachránil příkaz su -c
.
Nakonec se podařilo Inkscape v pořádku nainstalovat i spustit. Ovšem grafické nástroje opět nezklamaly - když už (ne)fungují podivně, tak alespoň důsledně. Qt verze se zasekla na nápisu Please wait while the application you selected is removed.... Teprve po zavření tohoto okna se objevil dialog pro zadání hesla a nakonec se spustil i odinstalační proces. Gtk+ verze mi sice ten dialog zobrazila správně, ale po zadání hesla se nestalo nic. Proto jsem se vrátil k osvědčené konzoli a vše odstranil ručně pomocí
autopackage remove autopackage-qt autopackage-gtk
Horší to bylo s vyčištěním systému od samotného autopackage, protože autoři s tím evidentně nepočítají. Nakonec tedy pomohlo ruční smazání příkazem
rm -rf /etc/autopackage /usr/share/autopackage \ /usr/libexec/autopackage /usr/bin/package
Z výsledků Autopackage jsem docela rozpačitý. Na jednu stranu fungující příkaz package
, který poskytuje známé rozhraní pro správu balíčků, a pár technických fines, které tvůrci systému implementovali. Na straně druhé zmatená dokumentace, podivné grafické nadstavby, zásahy do vlastního systému, ... Systém rozhodně potřebuje dozrát a získat větší stabilitu, ovšem otázkou zůstává, jako moc se administrátoři (a distributoři) dokáží smířit s tím, že je .autopackage
skript běžící s právy roota a navíc zasahuje do adresářové struktury, která by měla být hájemstvím balíčkovacího systému.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
1. bud mam sve distro, kde je vse a funguje to jak ma
2. nebo nemam sve distro a pouzivam Slackware a pod a RESIM vse SAM
Ostatni je paskvil ...