D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Většina lidí, tedy hlavně hráčů, se snaží ušetřit na ceně procesoru, grafické karty nebo pamětí. Ztracený výkon se potom snaží dohnat přetaktováním těchto komponent. To, že se mi to nelíbí, zde nechci rozpitvávat. Naopak se zaměřím na opačný problém - podtaktování.
Důvod mám jednoduchý. Dosažení maximální životnosti komponent. To se může hodit například na serveru skládaném z vlastních komponent, kde nikdy nemůžete zaručit bezvadný stav (hlavně mechanických částí, jako jsou ventilátory nebo pevné disky), a tak jim můžete alespon ulehčit. Snížení frekvence procesoru nám dá méně vyzářeného tepla, tím nižší teplotu ve skříni a následně s lepším chlazením i menší opotřebení komponent. Samozřejmě to není všespásná metoda, ale pouze jedna z dalších pomůcek.
Pro majitele notebooků je důvodem také spotřeba elektrické energie, která s frekvencí procesoru narůstá, takže lze několik desítek minut přidat výdrži na baterie. Přece jen pro psaní textu nebo úklid na pevném disku není třeba takt 2.5 GHz. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pokud právě nekompiluji updaty systému (emerge systém v Gentoo Linuxu), tak bohatě vystačím s taktem 1,20 GHz, tedy polovičním. Vzhledem k dnešním výkonům procesorů je i při mé normální práci (desktop KDE a spuštěné aplikace Quanta Plus BE, Mozilla Firefox, Kmail, server Apache a LDAP a Pure-ftpd a databáze MySQL a PostgeSQL) výkon plně dostačující. A jak můžete sami posoudit, jedná se o plnohodnotné pracovní prostředí včetně spuštěných serverových aplikací.
Dalším důvodem může být šetření energií u PC postaveného pouze jako router, kde je výkon někdy až přemrštěný. Samozřejmě zůstává otázka, zda obsahuje podporovaný procesor.
Podařilo se mi najít pouze jedinou informaci o spotřebě energie v závislosti na frekvenci. Protože se mi na stránkách Intelu nepodařilo najít žádné relevantní informace k desktopové verzi procesoru Pentium 4, použil jsem informace o procesoru Pentium 4 M (mobilní verze), kde je frekvence ovládaná automaticky. Proto nebudou uvedená data přesně odpovídat, ale pro představu myslím postačí.
Procesor Pentium 4 M s pracovní frekvencí 2 GHz má tedy spotřebu 32 W. Při zpomalení na 1,2 GHz má odběr už jen 20,8 W. Tím jsme ušetřili třetinu spotřebované energie.
Nyní budu pracovat podle předpokladu, že poměr snížení frekvence ke snížení spotřeby u procesoru Pentium 4 M je podobný jako u ostatních procesorů.
Tedy např. procesor AMD 64 3400+ pracující na frekvenci 2200 MHz má udávanou spotřebu 89 W. Pokud tedy snížíme jeho takt na 1,32 GHz, pak by měla spotřeba klesnout na přibližně 58 W.
Protože však nemám k dispozici křivku závislosti frekvence na odběru (která jistě nebude lineární), další hodnoty lze pouze odhadovat. Pokud ji někdo má, bylo by zajímavé podělit se o ni s ostatními v diskuzi.
Většinou se dá nastavit nižší frekvence i v BIOSu, což platí hlavně o procesorech Athlon. To je sice také možné, ale vzdáleně na tom pak už nic nezměníte. Navíc pokles bývá poměrně výrazný. Proto jsem hledal, zda existuje softwarové řešení. A světe div se: existuje a je velmi elegantní.
CPUSpeedy je script psaný v Pythonu. Umožnuje změnu pracovní frekvence procesoru v mezích možností jednotlivých procesorů, takže se nejedná o žádné praktiky ohrožující záruku.
CPUSpeedy pracuje s pomocí ovladače jádra CPUFreq. Takže ten musí být zkompilován. Také z toho vyplývá, že CPUSpeedy podporuje jen ty procesory, které jsou podporovány ovladačem CPUFreq.
Práce se skriptem je jednoduchá. Nabízí měnit frekvenci procesoru buď numerickou hodnotou následovanou mezerou a MHz/GHz, nebo hodnotami min, low, med, high, max.
Pro výpis možných frekvencí použijeme:
#cpuspeedy -f
|
Ve výpisu zjistíme podporované hodnoty a jejich jmenné ekvivalenty, nebo dostaneme chybové hlášení, že není možné přistoupit k ovladači CPUFreq.
Další nastavení je opravdu triviální:
#cpuspeedy med
|
Nastaví v mém případě 1.50 GHz.
Můžeme si zjistit aktuální frekvenci parametrem -s.
# cpuspeedy -s
|
Obnoví maximální frekvenci procesoru (v mém případě 2.4 Ghz).
Pro uživatele grafických prostředí existuje gtk nadstavba nazvaná gtk-cpuspeedy. Její použití je ještě jednodušší. Zvolení pracovní frekvence proběhne pouhým zaškrtnutím dané volby. Jak je vidět na obrázku, tak nenabízí všechny možné pracovní frekvence, ale jen pět základních.
CPUSpeedy je elegantní forma ovládání rychlosti CPU. Doufám, že si tento "anti-tuning" oblíbíte stejně jako já.
Jak samotné CPUSpeedy tak i grafickou nastavbu vytvořil Gabriele Giorgetti. Domovstou stránku projektu naleznete na stránce: http://cpuspeedy.sourceforge.net
Asi nebudu sám, koho napadlo, že by se dalo řešit automatické zpomalování a zrychlování podle zatížení procesoru. A protože ani vy čtenáři, ani já jsem nebyl první, i na to existují hotová řešení. Ale o těch až příště.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Takže to že projdou všechny testy ještě neznamená že je to vše OK a na to abych zvednul výkon o 1% mě to přetaktování nestojí.
No a CPU si kupuji vždy to než je tam ten velkej cenovej skok - samozřejmě že se nevyplatí kupovat uplné novinky kde je přemrštěná cena.
PS. I AMD 300Mhz jsem přetaktoval bez problémů na 490Mhz a i jádro šlo přeložit a fungovalo, ale proč to dělat a skracovat si životnost CPU i když je pravda že za rok je to CPU zastaralé ale je to moje domácí PC a nemám na to abych každý rok kupoval nový.
Jo, co z toho, prosímtě, máš ?
Až na kódování Ogg vorbisů a kompilaci větších programů nejsem schopen rozeznat rozdíl mezi 1GHz celeronem a 2.8GHz Pentiem...
a treba UT2004 s 32boty tam je kazdy Hz dobry.
3) Koduju video z DVD do XviD
4) Pouzivam KDE a mam rad eye candy
Mam jeste pokracovat?
Zdálo se mi, že čas ušetřený při kompilacích mi nestojí za riziko jejich chybovosti a z toho vyplývající nestability sytému. Stabilitu procesoru jsem měl otestovanou pomocí mprime souvislým, týden dlouhým, testem.
.
20.7.2004 12:49
Valoun | skóre: 30
| blog: Psavec
| Středočeský kraj
to ovsem pocitate s tim, ze to uchladite viz to "že (za jinak nezměněných okolností)" a tim padem se nezmeni vlastnosti materialu. clanek nevypada jako laboratorni zprava to proto aby ho nekdo vubec cetl, takze se nema smysl o tom hadat...
20.7.2004 14:50
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
20.7.2004 12:44
Valoun | skóre: 30
| blog: Psavec
| Středočeský kraj
Jinak pokud se zdroj nevypne ze sítě (tj nevypadne těch 3V co napájí MB aby se dal zdroj zapnout) Tak vše funguje OK.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
23.7.2004 13:40
20.7.2004 09:02
$ cat /usr/local/bin/cpu
#!/bin/sh
hight () {
echo performance > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor && \
echo 0 > /proc/acpi/processor/CPU/throttling && \
echo "Nastavuji na vyssi vykon"
}
low () {
echo powersave > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor && \
echo 4 > /proc/acpi/processor/CPU/throttling && \
echo "Nastavuji na nizssi spotrebu"
}
[ "$1" == "s" ] && {
FREQ=`egrep "cpu MHz" /proc/cpuinfo | gawk '{print $4}' | gawk -F . '{print $1}'`
[ "${FREQ}" -le "1000" ] && hight || low
}
[ "$1" == "start" ] && {
AC=`cat /proc/acpi/ac_adapter/AC/state | gawk '{print $2}'`
[ "off-line" == "$AC" ] && low || hight
}
staci pak napsat jen cpu s a prepne se to do druhe frekvence(bud 600MHz nebo 1400, zalezi co bylo prave nastaveno)
do rc.local jsem si zaradil cpu start kterej nastavi frekvenci podle toho jesli startuju na baterku nebo ne.
taky jsem si nastavil acpid kterej reaguje na vyndani a zandani napajeni do booka
komplet popis je na t41.zdenda.com
ACPI Processor P-States driver, ale při pokusu o jeho zavedení mě přivítá chybová hláška:
FATAL: Error inserting acpi (/lib/modules/\ 2.6.7-gentoo-r8/kernel/arch/i386/kernel/cpu/\ cpufreq/acpi.ko): No such deviceByl někdo úspěšnější?
Přesto ale děkuji.
. Nize pridavam vypis po zadani prikazu cpuspeedy -f. Nevite nekdo, co s tim? Oba soubory (/usr/sbin/cpuspeedy i /usr/lib/cpuspeedy/pycpufreq.py) jsou tam, kde maji byt. Jinak se jedna o verzi 0.3.0. Diky za rady.
# /usr/sbin/cpuspeedy -f (Ten vetrak dela podstatne mensi hluk ). Pokud se nekomu povedlo to na athlonu rozbehat, uvitam jakou koliv radu, nepohrdnu ani konfigurakem jadra. Muzete klidne posilat maila na odposlech@post.cz.
Dekuji Dumi