Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Byla vydána lednová aktualizace aneb nová verze 1.109 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.109 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu modulárního otevřeného handheldu Mecha Comet s Linuxem.
V nedávno zveřejněné kolekci dokumentů souvisejících s kontroverzním finančníkem a kuplířem Jeffrey Epsteinem se překvapivě objevil i referenční manuál unixového shellu Bash, jedná se o verzi manuálu z roku 2005. Aktuální vydání si lze stáhnout ze stránek GNU.
The Document Foundation oznámila vydání nové verze 26.2 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs). Vypíchnout lze podporu formátu Markdown.
Co se děje ve zprávách, ví asi každý - válka sem, clo tam, demonstrace na jednu i druhou stranu a bastlíř už má pocit, že se snad ani nic jiného neděje. To by však byl velký omyl a Virtuální Bastlírna je zde jako každý měsíc, aby vytáhla na světlo světa události ze světa vědy a techniky. Připojte se tedy nezávaznému povídání Strahovského MacGyvera! Co se tam bude probírat? PCBWay začalo dělat průhledné plošňáky, MARS končí s výrobou skříněk, FEL
… více »Většina lidí, tedy hlavně hráčů, se snaží ušetřit na ceně procesoru, grafické karty nebo pamětí. Ztracený výkon se potom snaží dohnat přetaktováním těchto komponent. To, že se mi to nelíbí, zde nechci rozpitvávat. Naopak se zaměřím na opačný problém - podtaktování.
Důvod mám jednoduchý. Dosažení maximální životnosti komponent. To se může hodit například na serveru skládaném z vlastních komponent, kde nikdy nemůžete zaručit bezvadný stav (hlavně mechanických částí, jako jsou ventilátory nebo pevné disky), a tak jim můžete alespon ulehčit. Snížení frekvence procesoru nám dá méně vyzářeného tepla, tím nižší teplotu ve skříni a následně s lepším chlazením i menší opotřebení komponent. Samozřejmě to není všespásná metoda, ale pouze jedna z dalších pomůcek.
Pro majitele notebooků je důvodem také spotřeba elektrické energie, která s frekvencí procesoru narůstá, takže lze několik desítek minut přidat výdrži na baterie. Přece jen pro psaní textu nebo úklid na pevném disku není třeba takt 2.5 GHz. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pokud právě nekompiluji updaty systému (emerge systém v Gentoo Linuxu), tak bohatě vystačím s taktem 1,20 GHz, tedy polovičním. Vzhledem k dnešním výkonům procesorů je i při mé normální práci (desktop KDE a spuštěné aplikace Quanta Plus BE, Mozilla Firefox, Kmail, server Apache a LDAP a Pure-ftpd a databáze MySQL a PostgeSQL) výkon plně dostačující. A jak můžete sami posoudit, jedná se o plnohodnotné pracovní prostředí včetně spuštěných serverových aplikací.
Dalším důvodem může být šetření energií u PC postaveného pouze jako router, kde je výkon někdy až přemrštěný. Samozřejmě zůstává otázka, zda obsahuje podporovaný procesor.
Podařilo se mi najít pouze jedinou informaci o spotřebě energie v závislosti na frekvenci. Protože se mi na stránkách Intelu nepodařilo najít žádné relevantní informace k desktopové verzi procesoru Pentium 4, použil jsem informace o procesoru Pentium 4 M (mobilní verze), kde je frekvence ovládaná automaticky. Proto nebudou uvedená data přesně odpovídat, ale pro představu myslím postačí.
Procesor Pentium 4 M s pracovní frekvencí 2 GHz má tedy spotřebu 32 W. Při zpomalení na 1,2 GHz má odběr už jen 20,8 W. Tím jsme ušetřili třetinu spotřebované energie.
Nyní budu pracovat podle předpokladu, že poměr snížení frekvence ke snížení spotřeby u procesoru Pentium 4 M je podobný jako u ostatních procesorů.
Tedy např. procesor AMD 64 3400+ pracující na frekvenci 2200 MHz má udávanou spotřebu 89 W. Pokud tedy snížíme jeho takt na 1,32 GHz, pak by měla spotřeba klesnout na přibližně 58 W.
Protože však nemám k dispozici křivku závislosti frekvence na odběru (která jistě nebude lineární), další hodnoty lze pouze odhadovat. Pokud ji někdo má, bylo by zajímavé podělit se o ni s ostatními v diskuzi.
Většinou se dá nastavit nižší frekvence i v BIOSu, což platí hlavně o procesorech Athlon. To je sice také možné, ale vzdáleně na tom pak už nic nezměníte. Navíc pokles bývá poměrně výrazný. Proto jsem hledal, zda existuje softwarové řešení. A světe div se: existuje a je velmi elegantní.
CPUSpeedy je script psaný v Pythonu. Umožnuje změnu pracovní frekvence procesoru v mezích možností jednotlivých procesorů, takže se nejedná o žádné praktiky ohrožující záruku.
CPUSpeedy pracuje s pomocí ovladače jádra CPUFreq. Takže ten musí být zkompilován. Také z toho vyplývá, že CPUSpeedy podporuje jen ty procesory, které jsou podporovány ovladačem CPUFreq.
Práce se skriptem je jednoduchá. Nabízí měnit frekvenci procesoru buď numerickou hodnotou následovanou mezerou a MHz/GHz, nebo hodnotami min, low, med, high, max.
Pro výpis možných frekvencí použijeme:
#cpuspeedy -f
|
Ve výpisu zjistíme podporované hodnoty a jejich jmenné ekvivalenty, nebo dostaneme chybové hlášení, že není možné přistoupit k ovladači CPUFreq.
Další nastavení je opravdu triviální:
#cpuspeedy med
|
Nastaví v mém případě 1.50 GHz.
Můžeme si zjistit aktuální frekvenci parametrem -s.
# cpuspeedy -s
|
Obnoví maximální frekvenci procesoru (v mém případě 2.4 Ghz).
Pro uživatele grafických prostředí existuje gtk nadstavba nazvaná gtk-cpuspeedy. Její použití je ještě jednodušší. Zvolení pracovní frekvence proběhne pouhým zaškrtnutím dané volby. Jak je vidět na obrázku, tak nenabízí všechny možné pracovní frekvence, ale jen pět základních.
CPUSpeedy je elegantní forma ovládání rychlosti CPU. Doufám, že si tento "anti-tuning" oblíbíte stejně jako já.
Jak samotné CPUSpeedy tak i grafickou nastavbu vytvořil Gabriele Giorgetti. Domovstou stránku projektu naleznete na stránce: http://cpuspeedy.sourceforge.net
Asi nebudu sám, koho napadlo, že by se dalo řešit automatické zpomalování a zrychlování podle zatížení procesoru. A protože ani vy čtenáři, ani já jsem nebyl první, i na to existují hotová řešení. Ale o těch až příště.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Takže to že projdou všechny testy ještě neznamená že je to vše OK a na to abych zvednul výkon o 1% mě to přetaktování nestojí.
No a CPU si kupuji vždy to než je tam ten velkej cenovej skok - samozřejmě že se nevyplatí kupovat uplné novinky kde je přemrštěná cena.
PS. I AMD 300Mhz jsem přetaktoval bez problémů na 490Mhz a i jádro šlo přeložit a fungovalo, ale proč to dělat a skracovat si životnost CPU i když je pravda že za rok je to CPU zastaralé ale je to moje domácí PC a nemám na to abych každý rok kupoval nový.
Jo, co z toho, prosímtě, máš ?
Až na kódování Ogg vorbisů a kompilaci větších programů nejsem schopen rozeznat rozdíl mezi 1GHz celeronem a 2.8GHz Pentiem...
a treba UT2004 s 32boty tam je kazdy Hz dobry.
3) Koduju video z DVD do XviD
4) Pouzivam KDE a mam rad eye candy
Mam jeste pokracovat?
Zdálo se mi, že čas ušetřený při kompilacích mi nestojí za riziko jejich chybovosti a z toho vyplývající nestability sytému. Stabilitu procesoru jsem měl otestovanou pomocí mprime souvislým, týden dlouhým, testem.
.
20.7.2004 12:49
Valoun | skóre: 30
| blog: Psavec
| Středočeský kraj
to ovsem pocitate s tim, ze to uchladite viz to "že (za jinak nezměněných okolností)" a tim padem se nezmeni vlastnosti materialu. clanek nevypada jako laboratorni zprava to proto aby ho nekdo vubec cetl, takze se nema smysl o tom hadat...
20.7.2004 14:50
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
20.7.2004 12:44
Valoun | skóre: 30
| blog: Psavec
| Středočeský kraj
Jinak pokud se zdroj nevypne ze sítě (tj nevypadne těch 3V co napájí MB aby se dal zdroj zapnout) Tak vše funguje OK.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
23.7.2004 13:40
20.7.2004 09:02
$ cat /usr/local/bin/cpu
#!/bin/sh
hight () {
echo performance > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor && \
echo 0 > /proc/acpi/processor/CPU/throttling && \
echo "Nastavuji na vyssi vykon"
}
low () {
echo powersave > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor && \
echo 4 > /proc/acpi/processor/CPU/throttling && \
echo "Nastavuji na nizssi spotrebu"
}
[ "$1" == "s" ] && {
FREQ=`egrep "cpu MHz" /proc/cpuinfo | gawk '{print $4}' | gawk -F . '{print $1}'`
[ "${FREQ}" -le "1000" ] && hight || low
}
[ "$1" == "start" ] && {
AC=`cat /proc/acpi/ac_adapter/AC/state | gawk '{print $2}'`
[ "off-line" == "$AC" ] && low || hight
}
staci pak napsat jen cpu s a prepne se to do druhe frekvence(bud 600MHz nebo 1400, zalezi co bylo prave nastaveno)
do rc.local jsem si zaradil cpu start kterej nastavi frekvenci podle toho jesli startuju na baterku nebo ne.
taky jsem si nastavil acpid kterej reaguje na vyndani a zandani napajeni do booka
komplet popis je na t41.zdenda.com
ACPI Processor P-States driver, ale při pokusu o jeho zavedení mě přivítá chybová hláška:
FATAL: Error inserting acpi (/lib/modules/\ 2.6.7-gentoo-r8/kernel/arch/i386/kernel/cpu/\ cpufreq/acpi.ko): No such deviceByl někdo úspěšnější?
Přesto ale děkuji.
. Nize pridavam vypis po zadani prikazu cpuspeedy -f. Nevite nekdo, co s tim? Oba soubory (/usr/sbin/cpuspeedy i /usr/lib/cpuspeedy/pycpufreq.py) jsou tam, kde maji byt. Jinak se jedna o verzi 0.3.0. Diky za rady.
# /usr/sbin/cpuspeedy -f (Ten vetrak dela podstatne mensi hluk ). Pokud se nekomu povedlo to na athlonu rozbehat, uvitam jakou koliv radu, nepohrdnu ani konfigurakem jadra. Muzete klidne posilat maila na odposlech@post.cz.
Dekuji Dumi