Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
S níže popsaným postupem jsem strávil krušné chvilky, takže rád ostatním od problému pomůžu.
V následujícím textu předpokládám, že na je na počítači nainstalován (Open)SUSE 10.0 s alespoň minimálním X Window systémem a C/C++ vývojovými nástroji, a že se chystáme instalovat 10g release 2. Dále předpokládám znalost základních termínů Oracle.
Samotný DB server není potřeba, pokud existuje možnost připojení na nějaký síťový. Já si jej ale pro jistotu stejně instaluji.
Nejprve stáhneme a nainstalujeme tzv. orarun balík (běhové prostředí Oracle) ze staršího SUSE Linux Enterprise Serveru.
Jako root instalujeme pomocí
rpm -ivh --nodeps orarun-1.8-109.15.i586.rpm
a stále jako root zůstáváme.
Přes YaST nainstalujeme libaio a libaio-devel balíky (asynchronní IO, hlavně nesplést s libao). YaST zde vypíše pestrobarevné varování o nesplněných závislostech s pdksh a xshared, ale to nevadí, klidně je ignorujme, protože to je pozůstatek SLESu.
Orarun nám mimo jiné vytvořil nového uživatele oracle a skupinu
oinstall, pod kterými vše poběží. Uživatel oracle je ale vypnutý, takže
musíme buď proklikat YaST (Bezpečnost a uživatelé - Správce uživatelů),
anebo editujeme login shell v /etc/passwd
a nastavíme
heslo.
V /etc/profile.d/oracle.sh
editujeme proměnnou ORACLE_HOME
na $ORACLE_BASE/product/10gR2
a zvolíme ORACLE_SID
.
Dále spustíme /usr/sbin/rcoracle start
, což nastaví parametry linuxového jádra na Oraclu příjemné. Také zde ignorujme varovná hlášení o nenastavené proměnné ORACLE_HOME
- nastaví se posléze.
Pak opustíme roota a přihlásíme se do X uživatele oracle. Z webu Oracle
stažený zip balík (10201_database_linux32.zip) rozbalíme a pustíme se
do nejjednoduššího hacku v dějinách databází - v souboru
database/install/oraparam.ini
do seznamu "Certified Versions"
připíšeme SuSE-10 (a to i přesto, že třeba používáme OpenSUSE). Tuto
editaci lze obejít parametrem -ignoresysprereqs
při instalaci,
ale to jsem se jednak dozvěděl až později, a druhak je to takové bez
šťávy.
A teď už nic nebrání tomu, abychom spustili runInstaller
,
který nás provede celou instalací (ano, je to v grafice, protože máme na
instalaci málo času a nervů). Manuálně musíme provést kontrolu
"Product-Specific Prerequisites Checks?", protože instalátor opět nenajde
SUSE 10. V závěru ještě musíme pod rootem spustit skripty
/opt/oracle/oraInventory/orainstRoot.sh
a
/opt/oracle/product/10gR2/root.sh
, k čemuž nás ovšem vyzve
dialogové okénko. Nyní by už měl být server dostupný včetně nastavených
tnsnames a listeneru, o čemž se přesvědčíme např. programem
tnsping
.
Pokud chceme spouštět Oracle automaticky při startu, editujeme v souboru
/etc/sysconfig/oracle
proměnnou START_ORACLE_DB
na "yes", to samé s listenerem apod. Můžeme také použít dobrodiní YaSTu
(Systém - Editor souborů /etc/sysconfig - Productivity - Databases -
Oracle). Na svém pracovním stroji mám nastavení následující: V
/etc/sysconfig/oracle
mám start Oracle a příslušenství
povolen, přičemž službu nespouštím v žádném runlevelu, anžto je to potvora
nenažraná. Lokální DB server si spouštím podle potřeby přes
/etc/init.d/oracle start
.
Opět pod uživatelem oracle
rozbalíme stažený balík
(10201_client_linux32.zip), ve vzniklém instalačním adresáři provedeme výše
popsanou úpravu client/install/oraparam.ini
, čímž obejdeme
kontrolu podporovaných verzí operačního systému, a v X spustíme instalátor.
Protože instalujeme vývojářské prostředí, nezvolíme tzv. instantního
klienta (tj. minimální běhové prostředí klientských aplikací), ale
vybereme software pro DBA nebo vývojáře.
Do .profile
si přidáme Oracle proměnné, abychom mohli
spouštět patřičné programy, a třeba se dostali k tnsnames.
# oracle vecirek
export ORACLE_HOME=/opt/oracle/product/10gR2
export PATH=$PATH:$ORACLE_HOME/bin
Oracle také neregistruje své knihovny v ld.so.conf
. Proto
si v /etc/ld.so.conf.d/
vytvořím soubor
oracle.conf
, který bude automaticky vložen při načtení
linkeru. Do něj napíšu /opt/oracle/product/10gR2/lib
a zavolám
ldconfig
.
sqlplus
je určitě šikovný nástroj, ale my, jako správní
pojídači koláčů, raději sáhneme po něčem, co je pro vývoj šikovnější, co
nám například pomůže s laděním SQL nebo monitoringem databáze. V linuxovém
světě nemáme na výběr, musí nám vyhovovat TOra a TOra pro SUSE v RPM neexistuje a TOra
naneštěstí používá hodně nestandardní způsob překladu ze zdrojových
kódů...
Protože si nechceme zahnojit systém a protože nechceme číst dlouhé manuály balení do RPM, použijeme kompilaci do domácího adresáře vývojáře, toho času do mého. V systému musíme mít pochopitelně nainstalovány tzv. devel RPM balíky Qt qt3-devel a o něco méně pochopitelně qt3-devel-tools. Stažený balík (tora-1.3.18.tar.gz) rozbalíme a vezmeme tyto pečlivě odladěné configure parametry. Protože SUSE a protože Tora.
./configure \
--prefix=/home/pvanek/tora-bin\
--without-kde\
--with-qt-dir=/usr/lib/qt3\
--with-qt-includes=/usr/lib/qt3/include\
--with-qt-libraries=/usr/lib/qt3/lib\
--with-static-oracle
Autor nemá nic proti KDE, sám jej používá, ale nechtělo se mu instalovat
kde-devel balíky. Bez parametru --with-static-oracle
nebude
dostupná Oracle komponenta (to je ten SUSE důvod). Ostatní cesty ke
knihovnám a hlavičkovým souborům si na koleně vyráběný configure skript sám
nenajde.
Psaní větších bloků PL/SQL příkazů je pro někoho pohodlnější v tomto editoru. Existuje do něj řada modulů, které spolupracují s databázovým serverem. Já si vybral oracle.vim, ze kterého v podstatě používám prosté spouštění obsahu souboru jako sqlplus skriptů, a nasazuji tím editované package apod. (Pikantní je zejména to, že gVim používám pouze ve Windows.)
Jádrem konfigurace je úprava procedury SelectDatabase()
,
kde lze definovat často používaná připojení v poměrně srozumitelné if
podmínce.
EM je správcovský nástroj spouštěný jako webová aplikace na vlastním web serveru.
Před spuštěním musíme nastavit identifikátor databáze, kterou chceme
pomocí EM prohlížet, např.:export ORACLE_SID=s0test
a
jako uživatel oracle zavoláme /opt/oracle/product/10gR2/bin/emctl
start dbconsole
. Výpisy spouštění EM nám řeknou, že je vše dostupné
webovým prohlížečem na adrese
http://pvanek.clance.local:1158/em/console
.
Pozor - některé funkce EM nelze provozovat v Konqueroru, takže se spuštění Firefoxu nevyhneme.
Veselé SQLení...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
/boot/grub/menu.lst
? Je to taky soubor, stejně jako knihovny X? Je! A je svou existencí nebezpečný nebo je v něm bezpečnostní díra???