Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Existují však i celé distribuce snažící se využít poptávky po „Windows like“ Linuxu. Např. dnes již neaktivní distribuce Linspire, Linux XP a Vixta. S Vixtou jsem měl tu čest ještě před jejím přechodem na KDE 4, upuštěním od původních cílů a následným přejmenováním na Open Xange, takže se krátce zmíním i o ní. Zaměřit bych se však chtěl na velmi povedenou distribuci Zorin OS, jejíž komunita i vývoj je stále aktivní.
Vixta byla jedním z příkladů čísi ke zdárnému konci nedotažené myšlenky. A už z názvu bylo jasné, odkud tato myšlenka vzešla. Windows Vista. Z uvítací obrazovky to bylo jasné „o něco méně“, z přihlašovací obrazovky už vůbec a na pracovní ploše člověk nevěděl, jestli se má smát nebo brečet. Sám nevím, zda jsem tehdy nenarazil na nějakou testovací verzi, vzhledem k mixu Vist a XP to možná nevěděl ani sám autor. Krátce poté přišlo KDE 4 a konec Vixty.
Zorin je naštěstí od Vixty diametrálně odlišný. Nekopíruje detaily náhodně vybrané tu a tam, vypůjčuje si pouze dva nejtypičtější rysy pracovní plochy Windows – panel a nabídku Start. Zbytek systému je laděn do elegantní formy Windows podobné, avšak ne „imitující“. Jedinou vadou na kráse je fakt, že Zorin OS není samostatnou distribucí. K Ubuntu 11.04, které je za touto „náhradou Windows“ skryto, nepřidává žádný vlastní repozitář. Tedy nejenže je na Ubuntu založen, ono to stále Ubuntu je. Pouze v jedné ze svých mnoha barevných variací.
Jak bylo docíleno podobnosti s Windows, je jasné na první pohled. GnoMenu a DockbarX. Po instalaci proprietárních ovladačů grafické karty se dočkáte i akcelerovaného desktopu. Compiz i DocbarX jsou již předpřipravené, po instalaci ovladačů netřeba nic konfigurovat. Snad kromě případného povypínání některých efektů. Např. efekt zavření okna je doslova otravný. Ačkoli co člověk, to názor.
Dalším zdrojem inspirace Zorinu je projekt Elementary OS. Z něj si Zorin vypůjčil nejen motiv vzhledu a dekorace oken, ale i předělávku Nautilu, Nautilus-Elementary. Z toho nakonec v rámci projektu Elementary vznikl nový správce souborů Marlin. Zajímavá aplikace je Internet Browser manager, jakási linuxová obdoba Ballot Screenu, který musí po intervenci Evropské komise nabízet Windows. Snad je to jen můj případ, ale instalace alternativního prohlížeče skrze tuto aplikaci selhala v polovině případů. Pro nováčky dost možná důvod zjistit si, co že to jsou ti správci balíčků. Uživatelé, kteří si ne a ne odvyknout starých dobrých Windows XP, určitě ocení nástroj zvaný Look Changer. Na pár kliknutí si můžete zvolit, jestli má váš systém, respektive panel, napodobovat Windows XP, 7 nebo klasické GNOME. Pak zbývá se již jen odhlásit a znovu se přihlásit.
Pro hráče a vyznavače „Windows-only“ softwaru je Zorin vybaven sestavou Wine a jeho pomocníků. Pro náročnější je obsažena i aplikace pro komplexní nastavení systému Ubuntu Tweak. Kromě výše zmíněného obsahuje Zorin OS obvyklou sbírku softwaru, jako je Empathy, Evolution, LibreOffice, Banshee, Totem, Brasero a podobně. Z řady vybočuje snad jen zálohovací nástroj Déjà Dup a video editor OpenShot, přičemž ty jsou v obvyklé sadě softwaru od Ubuntu 11.10.
Podobnosti s Windows nekončí u vzhledu. I Zorin OS je dostupný ve více edicích.
Všechny Premium verze Zorin OS obsahují tzv. „Premium software“. Tím by měly být vylepšené verze programů Internet Browser manager a Look Changer, ve spojení s dodatečnými motivy vzhledu á la Windows Vista, 2000 a Mac OS X a bonusovými aplikacemi, jako je Splash Screen Manager a Background Plus (animované pozadí plochy video).
Během několikatýdenního používání Zorin OS jsem nenarazil na žádný závažný problém, objevilo se ale pár momentů, kdy systém zkrátka nedělal, co měl, na první pokus. Pokud jsem ale svou snahu opakoval, nakonec se vše povedlo. Jednou z těchto „nepříjemností“ byla už lokalizace čerstvé instalace systému. Přestože jsem češtinu požadoval po instalátoru, hotový systém přesto „hovořil“ jen anglicky. Pokusil jsem se tedy lokalizovat pomocí příslušné aplikace, ta však při prvních dvou pokusech skončila chybovým hlášením. Tři pokusy byly občas potřeba i ke změně stylu 7/XP/GNOME. Jednou se systému nechtělo měnit vzhled natolik, že jsem změnu ze stylu 7 na XP musel provést oklikou přes styl GNOME. Problémem se ukázalo i připnutí spouštěče na panel skrze GnoMenu. Kdykoli jsem „pravým myšem“ vyvolal nabídku, GnoMenu se uzavřelo a nabídka zmizela dříve, než bylo možno cokoli potvrdit. Řešením může být jak dočasné použití klasických nabídek GNOME, tak připnutí spouštěče bežící aplikace pomocí DockbarX.
Zorin OS nepřináší žádné převratné novinky, nenabízí nic natolik významného, aby na sebe strhl pozornost většího množství stávajících uživatelů Linuxu, ale o to se ani nesnaží. Nejvíce z něj bude těžit přesně ta skupina uživatelů, na kterou Zorin OS primárně míří. Tedy nováčci. Ti, kteří ho použijí jen jako mezistupeň na své cestě k některé z náročnějších distribucí, nebo ti, kteří se nesnaží nijak hluboce poznat Linux a hledají jen jednoduchý, „pohledný“ a rychlý operační systém s velkým množstvím dostupných aplikací.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
28.10.2011 03:29
Michal Makovec | skóre: 22
| Prostějov
.
No dobře, abych nebyl zlý, ty 'skiny' (jinak se to snad nazvat nedá) mi přijdou jako nedodělek, autor se na tom očividně snaží akorát vytřískat prachy (nabízí placené verze obsahující sw který je běžne dostupný zdarma (nepočítám nějaké pitomé ulitky) - samozřejmě, má na to právo ;]) a hlavně to poslední co vadí nějakému nasazování linuxu je vzhled (a už vůbec ne vzhled windows - cpát někomu linux s tvrzením, že jsou to taková lepší windows je nejhorší možná lež).
Navíc tyhle bastly mohou být mnohem více na škodu proto, že kdyby si uživatel nainstaloval nějakou odladěnou distribuci, tak by tam výchozí věci měly snad chodit dobře (tím myslím nějaká konzistentnost vzhledu / ovládání, funkčnost nabídek, rozhraní, menu a nevím čeho). Pokud to ale přeplácne touhle věcí, tak bych se nedivil (a on konec článku tomu docela nahrává), že se semtam něco rozbije, na něco nejde kliknout, něco nefunguje... a celý systém působí jako parodie (no ono se není čemu divit, linux kopírující windows bude vždy parodií na windows, ničím jiným, proto to doporučuju nezkoušet).
Jestli je tato 'zajímavost' hodná článku radši nebudu řešit, nechci nikomu brát motivaci a navíc co se nelíbí mně se může líbit někomu jinému . Ale jako varování co si radši neinstalovat proč ne 
.
) a "nebrblali", že je to jiné než to na co byli zvyklí a že to funguje jinak.
28.10.2011 13:01
Migi | skóre: 59
| blog: Mig_Alley
Jinak zřejmě důkaz, že když se chce, všechno jde.
28.10.2011 14:18
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
28.10.2011 21:25
Petr Maleček | skóre: 29
| Plzeň - Bolevec
.
29.10.2011 15:03
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Keď prišiel po dlhšej dobe, paničky si to veľmi chválili a že je to ďaleko lepšie ako Linux
.
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
