Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 5.0.0. Nově je oficiálně podporován Linux ARM64/AArch64. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byla vydána verze 10 dnes již multiplatformního open source frameworku .NET (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu Microsoftu. Další informace v poznámkách k vydání na GitHubu nebo v přednáškách na právě probíhající konferenci .NET Conf 2025.
Rodina hardwaru služby Steam se začátkem roku 2026 rozroste. Steam Deck doplní nový Steam Controller, herní PC Steam Machine se SteamOS s KDE Plasmou a bezdrátový VR headset s vlastními ovladači Steam Frame.
Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Existují však i celé distribuce snažící se využít poptávky po „Windows like“ Linuxu. Např. dnes již neaktivní distribuce Linspire, Linux XP a Vixta. S Vixtou jsem měl tu čest ještě před jejím přechodem na KDE 4, upuštěním od původních cílů a následným přejmenováním na Open Xange, takže se krátce zmíním i o ní. Zaměřit bych se však chtěl na velmi povedenou distribuci Zorin OS, jejíž komunita i vývoj je stále aktivní.
Vixta byla jedním z příkladů čísi ke zdárnému konci nedotažené myšlenky. A už z názvu bylo jasné, odkud tato myšlenka vzešla. Windows Vista. Z uvítací obrazovky to bylo jasné „o něco méně“, z přihlašovací obrazovky už vůbec a na pracovní ploše člověk nevěděl, jestli se má smát nebo brečet. Sám nevím, zda jsem tehdy nenarazil na nějakou testovací verzi, vzhledem k mixu Vist a XP to možná nevěděl ani sám autor. Krátce poté přišlo KDE 4 a konec Vixty.
Zorin je naštěstí od Vixty diametrálně odlišný. Nekopíruje detaily náhodně vybrané tu a tam, vypůjčuje si pouze dva nejtypičtější rysy pracovní plochy Windows – panel a nabídku Start. Zbytek systému je laděn do elegantní formy Windows podobné, avšak ne „imitující“. Jedinou vadou na kráse je fakt, že Zorin OS není samostatnou distribucí. K Ubuntu 11.04, které je za touto „náhradou Windows“ skryto, nepřidává žádný vlastní repozitář. Tedy nejenže je na Ubuntu založen, ono to stále Ubuntu je. Pouze v jedné ze svých mnoha barevných variací.
Jak bylo docíleno podobnosti s Windows, je jasné na první pohled. GnoMenu a DockbarX. Po instalaci proprietárních ovladačů grafické karty se dočkáte i akcelerovaného desktopu. Compiz i DocbarX jsou již předpřipravené, po instalaci ovladačů netřeba nic konfigurovat. Snad kromě případného povypínání některých efektů. Např. efekt zavření okna je doslova otravný. Ačkoli co člověk, to názor.
Dalším zdrojem inspirace Zorinu je projekt Elementary OS. Z něj si Zorin vypůjčil nejen motiv vzhledu a dekorace oken, ale i předělávku Nautilu, Nautilus-Elementary. Z toho nakonec v rámci projektu Elementary vznikl nový správce souborů Marlin. Zajímavá aplikace je Internet Browser manager, jakási linuxová obdoba Ballot Screenu, který musí po intervenci Evropské komise nabízet Windows. Snad je to jen můj případ, ale instalace alternativního prohlížeče skrze tuto aplikaci selhala v polovině případů. Pro nováčky dost možná důvod zjistit si, co že to jsou ti správci balíčků. Uživatelé, kteří si ne a ne odvyknout starých dobrých Windows XP, určitě ocení nástroj zvaný Look Changer. Na pár kliknutí si můžete zvolit, jestli má váš systém, respektive panel, napodobovat Windows XP, 7 nebo klasické GNOME. Pak zbývá se již jen odhlásit a znovu se přihlásit.
Pro hráče a vyznavače „Windows-only“ softwaru je Zorin vybaven sestavou Wine a jeho pomocníků. Pro náročnější je obsažena i aplikace pro komplexní nastavení systému Ubuntu Tweak. Kromě výše zmíněného obsahuje Zorin OS obvyklou sbírku softwaru, jako je Empathy, Evolution, LibreOffice, Banshee, Totem, Brasero a podobně. Z řady vybočuje snad jen zálohovací nástroj Déjà Dup a video editor OpenShot, přičemž ty jsou v obvyklé sadě softwaru od Ubuntu 11.10.
Podobnosti s Windows nekončí u vzhledu. I Zorin OS je dostupný ve více edicích.
Všechny Premium verze Zorin OS obsahují tzv. „Premium software“. Tím by měly být vylepšené verze programů Internet Browser manager a Look Changer, ve spojení s dodatečnými motivy vzhledu á la Windows Vista, 2000 a Mac OS X a bonusovými aplikacemi, jako je Splash Screen Manager a Background Plus (animované pozadí plochy video).
Během několikatýdenního používání Zorin OS jsem nenarazil na žádný závažný problém, objevilo se ale pár momentů, kdy systém zkrátka nedělal, co měl, na první pokus. Pokud jsem ale svou snahu opakoval, nakonec se vše povedlo. Jednou z těchto „nepříjemností“ byla už lokalizace čerstvé instalace systému. Přestože jsem češtinu požadoval po instalátoru, hotový systém přesto „hovořil“ jen anglicky. Pokusil jsem se tedy lokalizovat pomocí příslušné aplikace, ta však při prvních dvou pokusech skončila chybovým hlášením. Tři pokusy byly občas potřeba i ke změně stylu 7/XP/GNOME. Jednou se systému nechtělo měnit vzhled natolik, že jsem změnu ze stylu 7 na XP musel provést oklikou přes styl GNOME. Problémem se ukázalo i připnutí spouštěče na panel skrze GnoMenu. Kdykoli jsem „pravým myšem“ vyvolal nabídku, GnoMenu se uzavřelo a nabídka zmizela dříve, než bylo možno cokoli potvrdit. Řešením může být jak dočasné použití klasických nabídek GNOME, tak připnutí spouštěče bežící aplikace pomocí DockbarX.
Zorin OS nepřináší žádné převratné novinky, nenabízí nic natolik významného, aby na sebe strhl pozornost většího množství stávajících uživatelů Linuxu, ale o to se ani nesnaží. Nejvíce z něj bude těžit přesně ta skupina uživatelů, na kterou Zorin OS primárně míří. Tedy nováčci. Ti, kteří ho použijí jen jako mezistupeň na své cestě k některé z náročnějších distribucí, nebo ti, kteří se nesnaží nijak hluboce poznat Linux a hledají jen jednoduchý, „pohledný“ a rychlý operační systém s velkým množstvím dostupných aplikací.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
No dobře, abych nebyl zlý, ty 'skiny' (jinak se to snad nazvat nedá) mi přijdou jako nedodělek, autor se na tom očividně snaží akorát vytřískat prachy (nabízí placené verze obsahující sw který je běžne dostupný zdarma (nepočítám nějaké pitomé ulitky) - samozřejmě, má na to právo ;]) a hlavně to poslední co vadí nějakému nasazování linuxu je vzhled (a už vůbec ne vzhled windows - cpát někomu linux s tvrzením, že jsou to taková lepší windows je nejhorší možná lež).
Navíc tyhle bastly mohou být mnohem více na škodu proto, že kdyby si uživatel nainstaloval nějakou odladěnou distribuci, tak by tam výchozí věci měly snad chodit dobře (tím myslím nějaká konzistentnost vzhledu / ovládání, funkčnost nabídek, rozhraní, menu a nevím čeho). Pokud to ale přeplácne touhle věcí, tak bych se nedivil (a on konec článku tomu docela nahrává), že se semtam něco rozbije, na něco nejde kliknout, něco nefunguje... a celý systém působí jako parodie (no ono se není čemu divit, linux kopírující windows bude vždy parodií na windows, ničím jiným, proto to doporučuju nezkoušet).
Jestli je tato 'zajímavost' hodná článku radši nebudu řešit, nechci nikomu brát motivaci a navíc co se nelíbí mně se může líbit někomu jinému
. Ale jako varování co si radši neinstalovat proč ne
.
) a "nebrblali", že je to jiné než to na co byli zvyklí a že to funguje jinak.
Jinak zřejmě důkaz, že když se chce, všechno jde.
.
Keď prišiel po dlhšej dobe, paničky si to veľmi chválili a že je to ďaleko lepšie ako Linux
.
.