Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
)
V Javě jsem dělal jednu semestrální práci a od té doby ji nesnáším. Je to nechutně neohrabany jazyk a spousta jednoduchých věcí se v něm dělá nechutně složitě.Nechci se vás nějak dotknout nebo vyvolat flame, ale mám pocit, že jste Javu buď nepochopil, a nebo jí používal k něčemu, k čemu vůbec není určená (ale to by muselo být nějaké funkionální programování nebo něco takového). Java je IMHO velmi produktivní jazyk, u mě vítězí i přehledností a srozumitelností – když se podívám na zdrojáky v C a v Javě, ten Javovský mi připadá prostě na pohled hezčí
no na programování to není. Člověk si tam nevychutná spousty roztomilých konstrukcí, ale pro začátek a na výuku si myslím, že není špatný. Na web je asi nejlepší PHPtak to byl vtip, ze? PHP je mozna rozsirene, a vyznam tohoto slova ma daleko od nejlepsi. Python je spickovy jazyk pro vyvoj webu a alespon ma poradnou implementaci OOP, ne jak PHP, do ktereho je to naroubovane, jak mrkev do sekvoje. Poradna implementace vlaken se taky hodi, kdyz clovek dela neco vetsiho. Pro vyvoj velkych veci uz se vyplati i tu Javu, resp. JSP naucit. Sam ale Javu nemam rad pro jeji neprehlednost a prilisnou dogmaticnost a tak me Python zcela pohltil.
Já znám Windows XP Home a Windows XP Professional, případně Windows 2003 Server (v různých edicích), ale Windows Zdarma Edition jsem ještě neviděl...
public class test {
public static void main(String args[]) {
System.out.println("Test");
}
}
To mam ulozeno v souboru test.java
Program zkompiluju do bytecodu a vznikne mi soubor test.class
Potom jsem si precetl o jar, a v souboru manifest musi byt vudeno Main-Class: nazev_tridy
Muj manifest vypadal nasledovne..
Main-Class: test
Odradkoval jsem, jak bylo napsano v manualu.
Potom jsem chtel udelat jar pomoci:
jar cmf Manifest program.jar *.class
Vse probehlo v poradku, ale kdyz se pokusim program spustit (tedka ve win) tak mi JVM Launcher napise:
Could not find the main class. Program will exit.
Jedine co jsem z toho pochopil je, ze nemuze najit main() a ze problem bude nejspise v urceni Main-Class. Zkousel jsem tam napsat uz snad vsechno (i test.class), ale stale nic. Chybi mi tam neco?
Manifest-Version: 1.0 Main-Class: cz.zah.TestProgramkde Main-Class je plné jméno třídy bez přípony class. Tato třída musí mít metodu main , která se spustí.
Manifest-Version: 0.2.2 Created-By: 1.4.2 (Sun Microsystems Inc.) Main-Class: projekt
Java je interpretovany jazyk (akorat misto textu je spousten bytecode) a tudis na spousteni potrebujes JRE. Existuji i kompilery, ale to bych ti nedoporucoval.No, to je hodně nepřesné. Jednak téměř všechny interpretované jazyky používají bytecode (mezi výjimky patří shell a prastarý BASIC). Druhak moderní VM (JVM=Java, CLI=.NET) používají již mnoho let JIT (Just-In-Time compiler).
o co v jave bezi jsou knihovny, API - beans, strusts, JNDI, JDBC a atadatd, to jsou mista kde je java pekelne vymakana. pokud neplanujes nejaky vetsi projekt tak z javy uvidis jen preslozitenou a neohrabanou syntaxi. python se mi vtakovem pripade zda byti tak nejak jednodussi a elegantnejsi.
Tiskni
Sdílej: