3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Je tahle distribuce skutecne pouze pro mentalne retardovane jedince, co neumeji pouzit spravce balicku, nebo co ma tohle pocinani presne za smysl?Jsou to skutečně pouze mentálně retardovaní jedinci, co nedokážou pochopit, že systém by měli bastlit vývojáři a nikoliv uživatelé, nebo co má tohle mektání přesně za smysl?
Eh? Jakoze uzivatel je nesvepravny zoufalec, co neumi odinstalovat Gnome a nainstalovat misto toho KDE/XFCE/Fluxbox nebo cokoliv jinehoJediný důvod, proč by to měl uživatel dělat? Proč by si měl instalovat něco, co vůbec nechce, aby si to mohl odinstalovat a nakonec nainstalovat to, co chce? Proč by si to měl všechno ladit sám a hlídat, jestli má základní věci, co k desktopu potřebuje? Aby před ťulumy jako jste vy nevypadal jako "nesvéprávný zoufalec"? Ubuntu tímhle stylem vydávání mutací jedné distribuce nakonec všechny ostatní převálcuje, protože u těch vznikají skutečné forky, často jen tak na koleně a bez zázemí (kontaktu) s vývojáři základního distra. Ostatně, takto dopadne asi Debian, jehož uživatelská přívětivost defaultní instalace (Etch + GNOME) je tak 3 roky pozadu za Ubuntu. Zákonitě se tedy stal jakýmsi "polotovarem", základem, sice kvalitním, ale přece jen základem, na němž se teprve postaví aktuálně uživatelsky přívětivý systém = Ubuntu. Schválně jsem si nainstaloval vedle sebe Debian Etch a Ubuntu 7.04beta(!), abych ten rozdíl viděl na vlastní oči. A je tam, ať už je to dáno tím, že v stable Debianu je poněkud zastaralý software, což je v téhle oblasti, kdy se zejména uživatelská přívětivost zlepšuje každý měsíc, dost znát.
Ehm, teď jsi trochu ujel, při přechodu z Ubuntu Edgy na Edgyho se verze software měnili jenom velmi mírně a vesměs mi z toho vyšel lépe Debian (Feisty v té době mělo první alfaverzi).Já bych si konečně rád přečetl někde solidní výpověď, čímže je Debian oproti Ubuntu tak nadřazený, protože jako uživatel, který si oba nejnovější produkty právě nainstaloval, mám opačný dojem. Tedy že Ubuntu nabízí vnitřnosti Debianu + uživatelský komfort, např. při instalaci ovladačů grafické karty anebo třeba SCIM. Nabídnout dnes OOo 2.04a anebo 2.2 je např. rozdíl i ve funkčnosti. A s Debianem jako skladištěm komponentů pro Ubuntu jsem si to nevymyslel, to asi před rokem varoval Joey Hess (vývojář Debianu). Mám dojem takhle zvenčí, že situace se od té doby spíše utvrdila než změnila.
Ovšem ty setinkové verze neměly takový zásadní význam. Je možné, že ve Feisty je novější software, ale nezapomeň, že srovnávat beta distribuce, která vychází každého půl roku s Debian stable je hodně nefér.Srovnávat nejnovější nabízený produkt s druhým nejnovějším produktem - pokud vyjdou v rozmezí jednoho měsíce, to je snad dost fér. Samozřejmě beru, že lze instalovat unstable, ačkoliv před lidé z Debianu varují:
Tuto distribuci provozují v zásadě vývojáři a dobrodruzi, kteří rádi žijí na samé hranici (jak nejčerstvějšího software, tak také nejnovějších a neočekávaných problémů).Postupně se pokusím z Etch upgradovat aspoň na aktuální testing a uvidíme. Mám ale zatím dojem, že pro běžného uživatele nemá Debian příliš, co by mohl nabídnout oproti Ubuntu skutečně navíc, když opominu situaci, kdy bych byl na Debian už dlouho zvyklý (což nejsem). O co je lepší Debian Unstable než Ubuntu s pravidelnými upgrady? Někdo z debianistů se znalostí Ubuntu by o tom mohl napsat trochu hlubší článek....
No, já si té verze OpenOffice ani nevšiml. Testing je skoro totožný s Edgy, přece je to pár dní, co Etch vyšel jako stable. Je to prostě tak, že typický uživatel Debianu ocení verzi jádra .18 spíš (edgy mělo .17), než novější verzi OOo. Nevidím na tom nic špatného a nevím, kde jsi v mém příspěvku vzal nějakou nadřazenost Debianu.Verze GNOME si ovšem člověk všimne
Já sice od Ubuntu přešel na Debian, ale při mém stylu práce jsou obě distra tak nerozlišitelná, že nevím, co bych měl porovnávat. Jo Debian má javu6 v unstable, kdežto v Ubuntu je v dapper backports, nebo ve feisty.To by bylo právě zajímavé povídání do blogu nebo do článku proč vlastně.
Docela rád bych viděl, pokud by se ubuntí uživatelské úpravy (třeba v KDE) dostávaly v nějaké formě zpět do Debianu. Myslím, že na tom by nakonec vydělaly obě strany, ale o Debian jako takový strach nemám.A nemáte dojem, že tady je problém spíše v (komunitě vývojářů) Debianu? Ti sice vytýkají Ubuntu (implicitně) "nekvalitu" a "že samo sebe dobře prodává"... ale s tou nekvalitou to nezní moc věrohodně (když zohledníme "mládí" Ubuntu) a dobrou reklamou propaguje Ubuntu vlastně i Debian.
Bohuzel, jsou to skutecne pouze retardovani jedinci, kteri cumi pouze na reklamu a kdyz nekdo zacne dostatecne hlasite vykrikovat, ze "jedine *buntu", tak po nem sahnou, protoze "to rika hodne lidi" (podobny pripad uz tu mame, ze?:))Ačkoliv jste anonymní troll, k vaší smůle mám teď chuť na vaše vyřvávání odpovědět
Opravdu se ti zda HOOOOOODNE SLOZITY pri prvnim prihlaseni pres GDM (zrejme i KDM) kliknout navic ctyrikrat (klik "Zmenit oknenni manager", klik "vybrat Fluxbox", klik "OK") a pak jeste jednou klik "Nastavit jako vychozi manazer"???Především se mi zdá hóóódně nesmyslný si tam nedřív všechen ten křáp instalovat, když chci používat jen jedno desktopové prostředí. Totéž se týká stylu stahovat si všechna CD a teprve potom si vybírat, co vlastně budu chtít nainstalovat. Vybrat si můžu takto předem - a světe div se, i když pak zatoužím po nějakém jiném, tak si ho prostě doinstaluji později.
Pokud se ti tohle zda opravdu hodne slozity, ze to musi delat pouze vyvojar, tak te teda opravdu lituju a zrejme ani ten fluxbox pro tebe neni a radeji zustan u Ubuntu v defaultni konfiguraci, nebo jeste lepsi, nech si vsechno naservirovat od vyvojaru M$, at si nemusis vubec nic vybirat.Nemusí to dělat "pouze vývojář", ale není důvod, proč by to dělat nemohl a proč by to musel dělat uživatel. Vždyť já si přece takto pohodlně vyberu: vyladěný desktop s jakým prostředím chci. A že Fluxbox v defaultní konfiguraci není zrovna jednoduché upravit pro běžné uživatele, to je právě o důvod víc k tomu, aby to dělal někdo znalý, tedy kompletně integroval Fluxbox do použitelného desktopu. Nakonec vy jste to, kdo chce někomu bránit, aby vytvářel vlastní podobu operačního systému, což je právě výhoda OSS, a nejradši byste jednoho molocha "Linux", který by si každý uživatel musel z dostupných zdrojů po samostudiu dobastlit ke kompletnímu desktopu samostatnou instalací programů třetí strany? To se podobá přístupu MS o hodně víc.
Jinak IMO vyber vychoziho managera by slo resit jednou jednoduchou otazkou navic v instalacnim programu "Ktery okenni manager chcete pouzivat? vychozi=gnome, vyber=kde, fluxbox, windowmaker ...".A jak se od toho liší, když si tuto otázku zodpovíte jako svéprávný jedinec sám a rovnou si stáhnete patřičné instalační CD se zvoleným prostředím? Že by skutečně mírou svéprávnosti?
Ale to by pak neslo neslo rict, ze Ubuntu je tak skvely, ze vznika tolik ruznych dister na nem zalozenych. I Knoppix to dokaze resit a to je LiveCD a nerekl bych, ze je o moc slozitejsi misto klepnuti do Entru na psat "knoppix desktop=fluxbox".Není prostě důvod instalovat si všechno, abych si pak mohl vybrat, co chci používat. Kromě toho, tohle můžete klidně udělat, nainstalovat si Ubuntu a pak všechna prostředí a manažery, co se vám zlíbí. Akorát si je budete muset sám doladit... Tak kde máte problém? Kdo vám v čem brání? Kdo vám v čem ubližuje?
Ikdyz taky by to slo udelat lip-1.CD instalacni s obecnym zakladem, 2.CD treba to KDE, 3.CD EDU, 4.CD Science, 5.CD games, 6.CD minimalistic window managers ... a proste by si clovek natahal CD, ktery bych chtel a pak instaloval jenom to, co by chtel, ale proste Ubuntu, ne Ubuntu, Kubuntu, Edubuntu, BlaBuntu, BleBuntu, BloBuntu ...Zatímco teď si člověk stáhne jedno CD, který chce, a pak si instaluje jen to, co chce. Že ano. Vy si ale evidentně chcete ta CD natahat všechny, abyste měl podtácky...
Nebo je moc slozity pro uzivatele pri instalaci vymenovat CD? Mozna jsem holt ze stary skoly, pouzival jsem jeste diskety a instalace Win3.11 z disket bylo zuzo:)Škoda pro tento portál a všechny jeho návštěvníky, že jste mentálně na úrovni instalace Win 3.11 z disket zůstal a pokoušíte se z této úrovně posuzovat Linux
Především se mi zdá hóóódně nesmyslný si tam nedřív všechen ten křáp instalovat, když chci používat jen jedno desktopové prostředí.No, možná by nebylo od věci mít dvě CD, jedno s Ubuntu a druhé se všemi ostatními metabalíky (kubuntu, xubuntu, edubuntu, fluxbuntu). I když, já instaloval přes netinst a žádné křápy, které jsem nechtěl jsem si neinstaloval
No, možná by nebylo od věci mít dvě CD, jedno s Ubuntu a druhé se všemi ostatními metabalíky (kubuntu, xubuntu, edubuntu, fluxbuntu).Ale proč 2, když stačí pro každé prostředí jedno, z něhož každého lze navíc instalovat pouze "základ"
aptitude
je zbytečné? Nemusí to dělat "pouze vývojář", ale není důvod, proč by to dělat nemohl a proč by to musel dělat uživatel. Vždyť já si přece takto pohodlně vyberu: vyladěný desktop s jakým prostředím chci. A že Fluxbox v defaultní konfiguraci není zrovna jednoduché upravit pro běžné uživatele, to je právě o důvod víc k tomu, aby to dělal někdo znalý, tedy kompletně integroval Fluxbox do použitelného desktopu.Co chces kde vyladovat? Hadej odkud se ta vyladena konfigurace bere - aaaano spravne z balicku, ze kterych se Fluxbox nainstaluje. Opravdu skvely duvod vydat dalsi *buntu. Protoze uzivatel neumi nainstalovat balicek.
Co chces kde vyladovat? Hadej odkud se ta vyladena konfigurace bere - aaaano spravne z balicku, ze kterych se Fluxbox nainstaluje. Opravdu skvely duvod vydat dalsi *buntu. Protoze uzivatel neumi nainstalovat balicek.Například Xubuntu není totožné s Ubuntu + XFCE, neboť programy se dají např. kompilovat bez závislosti na GNOME atd. Ale hlavně jste zapomněl odpovědět na otázku, proč by měl uživatel instalovat X, jen proto, aby to mohl zase odinstalovat a nainstalovat si Y. A můžete přidat i důvod, proč je pro vás takový problém, když si uživatel (administrátor) vybere své prostředí už před instalací a ne až po instalaci z nějakého menu. A taky ještě zkuste definovat, v čem nynější styl odvozených distribucí s centrální správou balíčků uživatele omezuje. Jestli teda nechcete jen trollovat jako dosud.
Ale hlavně jste zapomněl odpovědět na otázku, proč by měl uživatel instalovat X, jen proto, aby to mohl zase odinstalovat a nainstalovat si Y.Ale on by nikdo nemusel instalovat X a pak ho zase odinstalovat, kdyby se nekdo z *buntu vyvojaru konecne zamyslel a zacal delat normalni release media, ktera nejsou zakousnuta do jednoho jedineho DE/WM. To uz bylo davno vymysleno a davno to funguje na spouste jinych distribuci (zaskrtni KDE/Gnome/XFCE/Fluxbox/...). Nechapu proc by to nemohlo fungovat tady misto plytvani casem na vyrobu specialnich instalacnich medii pro kazde prostredi zvlast. Co je na tom k nepochopeni?
Protože ne každý instaluje ze sítě a to zaškrtnutí té volby je jeden krok navíc a pak by se nedalo onanovat nad minimálním počtu kroků při instalaci.Právě že ne každý instaluje ze sítě, a tak proč stahovat nebo kupovat jen jedno CD, když si každý může stáhnout i 2 nebo 3...
Ale on by nikdo nemusel instalovat X a pak ho zase odinstalovat, kdyby se nekdo z *buntu vyvojaru konecne zamyslel a zacal delat normalni release media, ktera nejsou zakousnuta do jednoho jedineho DE/WM.Myslíte stáhnout si alternativní CD a nainstalovat jen základ bez grafického prostředí? Anebo vám vadí, že je jedno prostředí předvybráno (v Debianu např. je taky předvybráno GNOME, stačí zvolit variantu Standard+Stolní počítač - tam se to dokonce z instalátoru ani nedozvíte, jaké prostředí vám naservíruje)?
To uz bylo davno vymysleno a davno to funguje na spouste jinych distribuci (zaskrtni KDE/Gnome/XFCE/Fluxbox/...).Ale je to vlastně hodně zvláštní, teprve se v průběhu instalace rozhodovat, bez okamžitě dosažitelných informací, jaké prostředí člověk chce. Tomuto stylu dávám spíše minus, protože se hodí jen pro velmi zkušené uživatele, a i pro ty jsou tam ty druhé volby (a jejich přítomnost na instalačním médiu) zbytečné. Naposledy jsem tento způsob měl možnost testovat v SUSE a vysvětlení rozdílů mezi KDE a GNOME je opravdu "obsažné"... O hodně snazší a logičtější je předem se informovat a pak si rovnou vybrat patřičné instalační médium.
Nechapu proc by to nemohlo fungovat tady misto plytvani casem na vyrobu specialnich instalacnich medii pro kazde prostredi zvlast.Namísto aby jednou za půl roku "plýtvalo časem" pár vývojářů, kteří vědí co a jak, raději byste nechal plýtvat časem milióny jednotlivých uživatelů. Děláte, jako byste ten vami preferovaný styl, tj. nainstalovat si Ubuntu a doinstalovat ostatní prostředí (abyste si mohl vybírat z menu), provozovat nemohl - opak je pravdou. Když to tak chcete, můžete to klidně udělat. Takže prskáte a "plýtváte časem" úplně zbytečně.
Co je na tom k nepochopeni?Říkejte si před zrcadlem
Opravdu nechapu, co je tak "hodne zvlastniho" na univerzalnim instalacnim mediu, kde si vyberu co chci za prostredi. Na to fakt musim byt velmi zkuseny uzivatel, ne-li linuxovy guru a programator kernelu. Za druhou stranu zacinam plne chapat vyroky o GUI fasistech apod.; Gnome a distribuce jako *buntu delaji z uzivatele nesvepravneho idiota, a vyvojari *buntu patrne asi onanuji nad kazdou carkou ve vyctu *buntu 'distribuci'. Vazne smysluplne pocinani.To uz bylo davno vymysleno a davno to funguje na spouste jinych distribuci (zaskrtni KDE/Gnome/XFCE/Fluxbox/...).Ale je to vlastně hodně zvláštní, teprve se v průběhu instalace rozhodovat, bez okamžitě dosažitelných informací, jaké prostředí člověk chce. Tomuto stylu dávám spíše minus, protože se hodí jen pro velmi zkušené uživatele, a i pro ty jsou tam ty druhé volby (a jejich přítomnost na instalačním médiu) zbytečné. Naposledy jsem tento způsob měl možnost testovat v SUSE a vysvětlení rozdílů mezi KDE a GNOME je opravdu "obsažné"... O hodně snazší a logičtější je předem se informovat a pak si rovnou vybrat patřičné instalační médium.
Opravdu nechapu, co je tak "hodne zvlastniho" na univerzalnim instalacnim mediu, kde si vyberu co chci za prostredi. Na to fakt musim byt velmi zkuseny uzivatel, ne-li linuxovy guru a programator kernelu.Zvláštního je na něm to, že je zpravidla větší než se vejde na 1 CD. Například. Zvláštního je také to, že kromě toho, co chci, je na takovém univerzálním médiu zbytečná spousta věcí, které nechci.
Za druhou stranu zacinam plne chapat vyroky o GUI fasistech apod.; Gnome a distribuce jako *buntu delaji z uzivatele nesvepravneho idiota, a vyvojari *buntu patrne asi onanuji nad kazdou carkou ve vyctu *buntu 'distribuci'. Vazne smysluplne pocinani.Ale vy jste zde zástupcem toho "jediného správného" přístupu. Vám nestačí, že si můžete nainstalovat jedno Ubuntu a všechny desktopy si tam prostě doinstalovat. Kromě toho, že svůj názor nedokážete podepřít racionálními argumenty, tak vám děsně vadí, že si někdo může vybrat už před instalací, co si chce nainstalovat. Vám děsně vadí, že různé varianty jedné distribuce mají svoje vlastní webové stránky, kde se soustřeďují na specifickou problematiku toho kterého prostředí. Ale hlavně vám asi děsně vadí, že někdo něco dělá navzdory vašim názorům a má a bude s tím mít úspěch
Kromě toho, že svůj názor nedokážete podepřít racionálními argumentySamozrejme. To, ze spravce balicku muze nainstalovat cokoliv, aniz by bylo potreba vytvaret pseudodistribuce pro kazde upsouknuti v oblasti desktopovych prostredi, ktere kdo kdy vydal, to neni racionalni argument. Pochopitelne uzivatel je naprosty dement, takze je nutne navic vydavat taky Edubuntu, Ubuntu Christian Edition, Gnubuntu a spoustu dalsich, jelikoz lidi si proste neumeji nainstalovat balicek. No, vidim ze dalsi debata postrada jakykoliv smysl, takze koncim se soudruzskym pozdravem:
o par hodin neskor, miestna nudaplaz, maly cernosko: "Co!?! (WTF - pozn. prekl.) Taka velka politik a taka mala BUNTU ?!?"
Samozrejme. To, ze spravce balicku muze nainstalovat cokoliv, aniz by bylo potreba vytvaret pseudodistribuce pro kazde upsouknuti v oblasti desktopovych prostredi, ktere kdo kdy vydal, to neni racionalni argument. Pochopitelne uzivatel je naprosty dement, takze je nutne navic vydavat taky Edubuntu, Ubuntu Christian Edition, Gnubuntu a spoustu dalsich, jelikoz lidi si proste neumeji nainstalovat balicek.Není to racionální argument, protože existence odnoží nijak funkci správce balíčků základní distribuce neomezuje. Můžete si samostatně bastlit jak je libo. Kubuntu, Edubuntu, Xubuntu etc. jsou totiž nabídkou navíc, snahou nabídnout "na klíč" zvolené řešení - a jak je vidět, jde o nabídkou žádanou.
Tiskni
Sdílej: