Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
karta Radeon 9250 ( RV280 )To je na bugzillu. Tahle karta je podporovaná v distribucích roky.
distribuce Ubuntu 7.04
jadro 2.6.17 generic
Xorg 7.2
instalace grafiku nerozezná správně a nastaví X-ka s driverem vesa
Takže z různých příspěvků sem pochopil krom překompilování kernelu a ovladačů při od Ati.Vyřiďte autorům těchto příspěvků, ať jdou do kouta a dají si tam pár facek :(
Jaký je rozdíl mezi moduly ati, radeon ,fglrx atd... , lépe řečeno jinak co od kterého očekávat?Fglrx je closed source ovladač od ATI, který tyhle staré karty nepodporuje. Radeon a ati je jedno a totéž (respektive ovladač "radeon" je podmnožina ovladačů "ati").
Jak je nutné doplnit ID grafiky?Nijak. Tohle musí fungovat out of the box. Pokud jste nejřív manuálně laboroval s fglrx, je pravděpodobné, že jste něco rozvrtal. Použijte ovladač "radeon" a podívejete se do logu, proč to nenahodí dri.
ChipID 0x5964 nebo ChipID 0x5961 nevím který je konkretně 9250.
Ahoj,
řešil jsem stejný problém a jediné funkční řešení je toto:
Tady jsou sekce týkající se ATI z xorg.conf
Section "Module" Load "i2c" Load "bitmap" Load "ddc" Load "dri" Load "extmod" Load "freetype" Load "glx" Load "int10" Load "vbe" EndSection
Section "Device" Identifier "ATI Technologies Inc RV280 [Radeon 9200]" Driver "ati" BusID "PCI:1:0:0" EndSection
Section "DRI" Mode 0666 EndSection
Podařilo se mi rozjet i 3D desktop, ale ten jsem hned odinstaloval.
Mám ATI 9250 a Ubuntu 7.04 i386
Také jsem potřeboval TV-out na Radeonu 9250 a vyřešil jsem to nákupem Nvidie za litr. Protože: 1. Open source driver ati vzniklý reverse engineeringem pokud vím neumí TV-out.To se týká novějších karet (které podporuje fglrx). U 9250 chodí i tv-out.
No, no nemusíte se hnedka tak čertit, grafika nefunguje u mne, ne u Vás.Já se nečertím, jenom mi připadá, že tady mluvím úplně do prázdna. Proč tam prostě nedáte ten radeon driver a nepodíváte se do logu jak jsem psal hned v prvním příspěvku? Evidentně je celý problém v tom, že zbytečnými pokusy s fglrx jste si umazal nějaké knihovny od DRI a teď to DRI kvůli tomu nejede.
Z jakého zdroje jste vycházel?Z praxe.
Jak říkám většina zaručený postupů selhala. Podle mne se naráží na konflikt verzí, které často nevědomky autor neuvádí.Zaručený postup je uvedený výše. Pokud jste si něco umazal, tak to uveďte do původního stavu. Děláte si to složitější, než to je.
Škoda, že různé návody mohou být zavádějící a nekompletní nebo spíš ne vždy upozorňují na všechny důležité aspekty. V návodech by mělo v tom případe upozorněno s jakou verzí kernelu a xorg to počítá. Případně že podpora je pouze pro karty xxxx a atd. Holt někde to je, někde ne.S tou verzí máte pravdu. Určitě by bylo dobré psát do jakéhokoliv návodu, od jaké verze kernelu/xorg to funguje. Pak hrozí nebezpečí, že někdo postupuje podle x let starého návodu a kompiluje půl sytnému, přestože podporu má dávno v distribci. Je proto dobré se držet oficiálních dokumentací, jako například tady nebo si napsat man radeon (koukám taky pěkně zastaralý, nicméně pro tuto kartu dostatečný).
Bohužel stále nemohu přijít na to proč instalátor tam cpe vesa, a ati ani radeon nemají aktivované DRIOpakuji, že "ati" a "radeon" jsou v tomto případě jedno a totéž. Prostě tam napište "radeon" namísto "vesa" restartněte xorg a podívejte se do xorg.0.log, co je špatně. Práce na 5 minut. Buď bude problém přímo tam (chybějící jaderný modul, agpgrat nebo tak něco) nebo až při spouštění aplikací a po to vypadá na chybějící knihovny (například proto, že je fglrx přemázne svými nebo si přenastaví cesty jinam). Je tu samozřejmě i nepatrná šance, že máte opravdu co do činění s nějakou vzácnou a nestandardní verzí téhle karty, což se dá poměrně lehce vyvrátit pomocí nějakého livecd (knoppix např).
Tiskni
Sdílej: