O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Omlouvám se za to, že můj komentář je spíš osobní a offtopicTak pro mě to naopak byl nejlepší komentář k tomuto tématu.Tahle politika přehlížení KUbuntu se mi nelíbí
. Ale dokazuje to to, co jsem si myslel. Je to holt nechtěný K bratříček Ubuntu.
Akorát Novell se s tímhle netají.Přesně to jsem chtě napsat. Nejen Novell. Podobný vývojový a ocbhodní vztah/model/strategii mají i Fedora - Red Hat, Freespire - Linspire, Mandriva - Mandriva Corporate... a další. Tyto si však na nic nehrají a dávají to nejlepší, co mohou zdarma, ale vůbec se netváří, že lidé dostanou to samé jako v těch profesionálních enterprise edicích, tak jako to maskuje Canonical s Ubuntu.
takže preferuji ta distra, která jsou stejně odladěná jak zdarma bez podpory, tak placeně s podporouNepřipadá ti to jako protimluv? Respektive, z čeho se tak asi platí vývoj té zadarmo verze a jak budou nastavené priority pro řešení problémů? Která verze dostane v libovolné společnosti přednost? I Canonical musí z něčeho žít a to, že se jim nechce do KDE je logické rozhodnutí, protože jim to nepřinese absolutně nic navíc v enterprise nasazení Ubuntu a to je pro ně alfa a omega. Mezi ním, RH a Novellem není rozdíl, snad až na to, že se tváří, že tomu tak není.
Výhodu vidím v tom, že Canonical prostě nemůže vydávat opravy chyb jen v Enterprise verzi za peníze, on je prostě musí dostat do toho samého Ubuntu, které si může Franta stáhnout a nainstalovat naprosto bez poplatku.Problém je v tom, že si uživatelé stěžují na to, že Canonical na řadu docela vážných chyb nevydává opravy vůbec nebo s velkým zpožděním. Nevšiml jsem si, že by třeba openSUSE, Fedora, Mandriva a další nezískávaly opravy, leckdy i po delší dobu a na vyšší počet balíků než v případě Ubuntu.
Takže v tomto případě je "free" verze naprosto stejná (ergo stejně odladěná) jako "Enterprise" verze. To u Red Hatu nebo SuSE nenastane.A to je moc dobře, když zvláště když ty bezplatné verze (Fedora, SUSE, Mandriva...) mývají poslední dobou vyšší kvalitu než Ubuntu a v případě placených variant ta dotaženost jde ještě dál.
Takže v tomto případě je "free" verze naprosto stejná (ergo stejně odladěná) jako "Enterprise" verze. To u Red Hatu nebo SuSE nenastane.Hlavní rozdíl mezi enterprise verzí a volně dostupnou je v testování a době podpory. Máš nějaký odkaz, který by mohl potvrdit, že se chyby v OpenSuse a Fedoře nějak ignorují? Ono to ani nedává smysl, protože pokud je chyba tam, bude pravděpodobně i v SLES, RHEL.
(jak si sám přiznal). Takže tak.
Pamatuju si doby, kdy byl úspěch, když člověku v Xkách chodilo kolečko na myši. Nebo když člověk mohl používat diakritiku, když si otevřel wordowský dokument a nebylo to úplně rozsypané.Já jsem se po instalaci MS Office 2007 v práci vrátil zase do bodu, kdy jsem spokojen, když se mi podaří wordovský dokument (ve Wordu 2007) otevřít. Nějak mi to GUI inspirované ovládáním automatické pračky připadá nepřehledné.
... moc oprav souvisejících s funkčností a stabilitou nepřinesly.Pekny link - neco takoveho jsem hledal - diky
>> Mám tu dva desktopy na 7.04 a rozmýšlím, jestli už 7.10 odstálo a ty nejhorší bugy jsou fixlé.Ja mam (mel) problemy dva Jeden je opraven - Fax utility not adding files to job. A druhy je natolik specificky, ze v Launchpadu ani neni uveden - podle hledani na internetu se vyskytuje velmi ojedinele nezavisle na distribuci. Jinak OK - na 3 PC
Tiskni
Sdílej: