Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
Operátor O2 má opět problémy. Jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb dal všem zákazníkům poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství.
Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Samozrejme, pokud bych v C++ udelal new() na kazdy objekt zvlast, budu mit stejnou spotrebu jako javovsky vector, ale proc bych to delal kdyz mam STL vector?Muzu se zeptat, cemu pripisujete vetsi spotrebu pameti? Je to vetsi rezii datovych objektu nebo tim, ze u Javy lezi v pameti pomerne dost mrtvolek?
Java je ve vyuzivani pameti naprosto neefektivni...Zalezi jak na co. JRE samozrejme uz umi recyklovat objekty a podobne finty. Nekdy se GC muze i hodit a urychluje beh aplikace - zejmena jeji ukonceni. Proste to co jste napsal neplati vzdy. Urcite neni zcela spravne vytvoret hloupe 50 tisic objektu. Jak jste podotknul, neni to vhodne ani pro C++, natoz pro Javu. A uz vubec nechapu, co se snazite resit pomoci kontejneru Vector, ktery je pochopitelne i v Jave. Jestli myslite nejakou linou inicializaci, tak tim se nic neresi. Nerelevantni je tvrzeni, ze se (Java) proste neda srovnavat s aplikacemi, kde se vytvori statisice objektu. Java je objektove orientovany jazyk, proste se v ni vytvari tisice, desetitisice i statisice objektu. To je proste tak. A ze i velike programy jsou dnes napsany v Jave (nejen CAD, hry nebo databaze) je myslim kazdemu jasne. Doporucil bych Vam nejakou knihu o optimalizaci Javy, nez zacnete "srovnavat". Zacit muzete manualovou strankou JRE, protoze staci napriklad jen par parametru (nastavit spravne HEAP) a ejhle -- neswapuje to. A kdyz mate zkusene programatory, kteri vedi, jak programovat (v Jave), muzete se pustit bez starosti i do nejakeho CADu.
Ad: STL Vector versus Java Vector: U STL vectoru vyuziti pameti rovna se velikost objektu * pocet objektu (+-). U Java vectoru kazdy objekt se alokuje zvlast takze je to stejne (jak jsem uz psal) jako kdyby STL udelal pro kazdy objekt new(). V praxi to znamena mnohonasobne vyssi vyuziti pameti.Prominte, ale stale tomu nerozumim. Mohl byste to vysvetlit podrobneji nebo me odkazat na relevantni zdroje? Uplne presne si uz nevybavujju, jak funguje STL Vector, ale z Vaseho prispevku predpokladam, ze pri vzniku instance Vectoru alokuje jiz nejaky prostor a v nem vytvori nekolik (napr 50) instanci pozadoveneho objektu. Ale to znamena, ze jsou objekty ve Vectoru ulozeny hodnotou a to s sebou nese jiste problemy pri pridavani. Druhou moznosti, jak si drzet objekty ve vektoru, je pamatovat si na ne odkazy. To s sebou nese jistou pametovou rezii: tak 2B na odkaz + nejaka mala rezie, ktera bude po rozpocitani na jednotlive prvky vektoru asi tak desetina bitu (nebo min, zalezi na poctu prvku a implementaci). Stale tu ale nevidim souvislost pametove narocnosti s vytvarenim objektu pojednom vs. en bloc. Muzete mi to prosim objasnit? Jinak s Vami souhlasim, ze mit aplikaci s 50 * 10^3 objektu je celkem normalni. V takovych aplikacich je vsak relativne malo typu objektu. V tom pripade je mozne tyto objekty recyklovat misto mazat a znovu vytvaret. Jiste je to prace navic (pokud to jiz nepodporuje VM), a v tom pripade je na zvazeni, zda je pracnejsi obejit se bez vymozenosti Javy nebo muset delat v Jave vlastni recyklaci. Co se tyce poctu programu typu GIS, CAD, ale i office napsanych v jave: myslim, si, ze Java je z pohledu techto programu velmi mlada -- v tom smyslu, ze zacala byt pro tyto ucely pouzitelna teprve pote, co tyto programy meli za sebou jiz nekolik uspesnych komercnich verzich (a jsou tedy napsany napr. v C). Firma, ktera vyrabi takovyto software pak musi nutne zvazit, jestli ji prepsani programu do Javy prinese vic vyhod nez nevyhod. Znamena to totiz, ze se nejakou dobu nebudou pridavat nove funkce, ze je potreba preskolit programatory, kteri pomerne dlouho dobu nebudou mit v Jave takovou vykonnost jako v C, prijmout nove programatory misto tech, co firmu kvuli jave opustili, a zaskolit je ve firemnim know-how. Prepracovat/koupit podpurne a vyvojove nastroje. A co je ze vseho nejhorsi, ze prepisovanim se nutne zavlecou nove chyby, ktere bude nutne odstranit. Osobne se tedy domnivam, ze prevedeni komercne uspesneho a rozsireneho programu z jednoho programovaciho jazyka do druheho se pohybuje na hranici pricetnosti. Proto IMHO mame tak malo programu v Jave.
Tiskni
Sdílej: