Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Samozrejme, pokud bych v C++ udelal new() na kazdy objekt zvlast, budu mit stejnou spotrebu jako javovsky vector, ale proc bych to delal kdyz mam STL vector?Muzu se zeptat, cemu pripisujete vetsi spotrebu pameti? Je to vetsi rezii datovych objektu nebo tim, ze u Javy lezi v pameti pomerne dost mrtvolek?
Java je ve vyuzivani pameti naprosto neefektivni...Zalezi jak na co. JRE samozrejme uz umi recyklovat objekty a podobne finty. Nekdy se GC muze i hodit a urychluje beh aplikace - zejmena jeji ukonceni. Proste to co jste napsal neplati vzdy. Urcite neni zcela spravne vytvoret hloupe 50 tisic objektu. Jak jste podotknul, neni to vhodne ani pro C++, natoz pro Javu. A uz vubec nechapu, co se snazite resit pomoci kontejneru Vector, ktery je pochopitelne i v Jave. Jestli myslite nejakou linou inicializaci, tak tim se nic neresi. Nerelevantni je tvrzeni, ze se (Java) proste neda srovnavat s aplikacemi, kde se vytvori statisice objektu. Java je objektove orientovany jazyk, proste se v ni vytvari tisice, desetitisice i statisice objektu. To je proste tak. A ze i velike programy jsou dnes napsany v Jave (nejen CAD, hry nebo databaze) je myslim kazdemu jasne. Doporucil bych Vam nejakou knihu o optimalizaci Javy, nez zacnete "srovnavat". Zacit muzete manualovou strankou JRE, protoze staci napriklad jen par parametru (nastavit spravne HEAP) a ejhle -- neswapuje to. A kdyz mate zkusene programatory, kteri vedi, jak programovat (v Jave), muzete se pustit bez starosti i do nejakeho CADu.
Ad: STL Vector versus Java Vector: U STL vectoru vyuziti pameti rovna se velikost objektu * pocet objektu (+-). U Java vectoru kazdy objekt se alokuje zvlast takze je to stejne (jak jsem uz psal) jako kdyby STL udelal pro kazdy objekt new(). V praxi to znamena mnohonasobne vyssi vyuziti pameti.Prominte, ale stale tomu nerozumim. Mohl byste to vysvetlit podrobneji nebo me odkazat na relevantni zdroje? Uplne presne si uz nevybavujju, jak funguje STL Vector, ale z Vaseho prispevku predpokladam, ze pri vzniku instance Vectoru alokuje jiz nejaky prostor a v nem vytvori nekolik (napr 50) instanci pozadoveneho objektu. Ale to znamena, ze jsou objekty ve Vectoru ulozeny hodnotou a to s sebou nese jiste problemy pri pridavani. Druhou moznosti, jak si drzet objekty ve vektoru, je pamatovat si na ne odkazy. To s sebou nese jistou pametovou rezii: tak 2B na odkaz + nejaka mala rezie, ktera bude po rozpocitani na jednotlive prvky vektoru asi tak desetina bitu (nebo min, zalezi na poctu prvku a implementaci). Stale tu ale nevidim souvislost pametove narocnosti s vytvarenim objektu pojednom vs. en bloc. Muzete mi to prosim objasnit? Jinak s Vami souhlasim, ze mit aplikaci s 50 * 10^3 objektu je celkem normalni. V takovych aplikacich je vsak relativne malo typu objektu. V tom pripade je mozne tyto objekty recyklovat misto mazat a znovu vytvaret. Jiste je to prace navic (pokud to jiz nepodporuje VM), a v tom pripade je na zvazeni, zda je pracnejsi obejit se bez vymozenosti Javy nebo muset delat v Jave vlastni recyklaci. Co se tyce poctu programu typu GIS, CAD, ale i office napsanych v jave: myslim, si, ze Java je z pohledu techto programu velmi mlada -- v tom smyslu, ze zacala byt pro tyto ucely pouzitelna teprve pote, co tyto programy meli za sebou jiz nekolik uspesnych komercnich verzich (a jsou tedy napsany napr. v C). Firma, ktera vyrabi takovyto software pak musi nutne zvazit, jestli ji prepsani programu do Javy prinese vic vyhod nez nevyhod. Znamena to totiz, ze se nejakou dobu nebudou pridavat nove funkce, ze je potreba preskolit programatory, kteri pomerne dlouho dobu nebudou mit v Jave takovou vykonnost jako v C, prijmout nove programatory misto tech, co firmu kvuli jave opustili, a zaskolit je ve firemnim know-how. Prepracovat/koupit podpurne a vyvojove nastroje. A co je ze vseho nejhorsi, ze prepisovanim se nutne zavlecou nove chyby, ktere bude nutne odstranit. Osobne se tedy domnivam, ze prevedeni komercne uspesneho a rozsireneho programu z jednoho programovaciho jazyka do druheho se pohybuje na hranici pricetnosti. Proto IMHO mame tak malo programu v Jave.
Tiskni
Sdílej: