Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
nejvíce mě zajímají názory, které jsou jen tak mezi lidmi...Slack je...
Pro newbie jednoznacne neco grafickeho...
No nevim. Ted jsem instaloval kámošovi na notebook Mandrake a měl jsem z něj pocit špatně fungujících Windows.(Říkám pocit = neříkám, že to tak je.) Asi sem zdeformovanej z Gentoo :o)
Myslím, že člověk může začínat i s distribucí jako Debian nebo Slackware. Moje první distribuce byl RedHat a díky všudypřítomné grafice a různým klikacím konfiguračním nástrojům sem se neustále snažil "přiohnout" zvyky z Windows. Tudy ale cesta nevedla a proto mě RedHat od Linuxu odradil.
Pak jsem zkusil Debian a až tam jsem se naučil používat Linux k běžným věcem...
Z.H.
Opravdu jste skálopevně přesvědčen, že je nezbytné šířit tu fámy bez reálného základu? Ty tři distribuce jsou velmi podobné jak svou funkčností, tak i tou "komerčností"…

. Slackware byl první Linux který se mě povedlo nainstalovat funkční a zůstal jsem u něj přestože jsem zkusil i ostatní distra. Prostě to chce zkusit a uvidíš jestli Ti sedne.
.
.
Jinak Slackware můžu opravdu doporučit, je to fajn distribuce, ale poněkud náročná na údržbu, pokud chceš používat něco jiného, než dělá Patrik.
Jinak výchozí dokumentaci o Slacku lze nalézt zde, příp. starší verzi ale v češtině zde.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`-nodaemon, aby šly dát do /etc/inittab, když se ale nepoužije, můžou jít klidně do /etc/rc.d/.... V Debianu se to tak myslím dělá.
/dev/hands, protože Slackware 10.0 byl můj první a mě to fungovalo správně
.
Veľmi nepríjemná vec pre nových uživateľov....Jak pro koho. Pokud někdo neví, co to jsou závislosti mezi balíky, protože ve Windows se závislosti moc neřeší (pokud ano, tak nesystematicky => bordel), nebude mu tento "zlepšovák" většiny distribucí chybět. Některé závislosti bývají stejně poněkud zbytečné.
--nodeps a --force, jestli si dobře pamatuju. Ty ostatní mají jistě něco podobnýho.
A proč bych tu knihovnu měl hledat sám, když to za mě může udělat systém správy balíčků.Například kvůli větší kontrole nad tím, co se do systému nainstaluje.
Praktické zkušenosti se SUSE(rpm), Debianem(?debian package manager?) a FreeBSD(ports) mě nadlouho odradily od systému automatického řešení závislostí. Např. balík fetchmailu vyžadoval Tk a ten celá XFree86 a ty dalších cca 10 balíčků a vše jen kvůli tomu, že byl přibalen jeden nepodstatný GUI konfigurátor.
Na začátku je to pohodlí vs. flexibilita, ale pokud už je systém nainstalován s veškerým potřebným sw a pouze se aktualizuje, původní výhoda automatických závislostí se podstatně snižuje.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`
Já neviním princip závislostí mezi balíčky, pouze jsem uvedl konrétní zkušenosti z praxe. Sám uvádíš, že to jsou celkem časté případy. Manuální řešení závislostí mi umožní obejít "chyby" správce balíčku. Chyby v uvozovkách, protože někdy je to chtěná vlastnost, ale bohužel jenom baliče a omezené skupiny uživatelů. Např. do balíčku KDE SDK uvede závislost na mostrum TeX, protože si myslí, že to patří ke standardním nástrojům tvorby dokumentace, ale někdo(já) tuto zbytnost prostě instalovat nechce.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`Např. do balíčku KDE SDK uvede závislost na mostrum TeX, protože si myslí, že to patří ke standardním nástrojům tvorby dokumentace,Coz bych hodnotil jako chybu, nebot zavislost snad ma resit pouze zavislosti, ktere jsou k programu bezpodminecne nutne.
Neskusal som este 10.2 ale predpokladam,ze stale vyzera takto
jak je systém složitý na ovládání,
Co konkretne tym myslis?
mountování ntfs odílu,
Read only podpora pre NTFS je vo vanilla jadre, ktore Slack pouziva. Myslim, ze v krajnom pripade mozes potrebovat urobit "modprobe ntfs".
podpora hardware.
Podporovane je to, co je podporovane vanilla jadrom. (ak potrebujes viac, budes potrebovat nainstalovat ovladac - co moze ale nemusi byt zlozite).
problém je v tom, že Slack je primárně distribuován s jádry 2.4, tudíš jsou tyto funkce na nic, pokud si někdo nevytvoří vlastní jádro 2.6.x. K výběru distra: Slack můžu jednoduše jen doporučit, taky jsem na něm začínal a když jsem po 2 měsících testoval SuSe, zvedal se mi žaludek
Ještě do teď se směju kamarádům, co bez YASTu nezvládnou ani nastavit IP adresu
Kdo chce jen alternativu windows a GNU/Linux ho jako takový nezajímá, měl by používat nějaké distro ala wokna (FC,MDK,SuSE), ale kdo chce vědět jak to vlastně funguje a naučit se něco co může uplatnit ne jen na jedné distribuci, Slack je pro něj jasná volba
Azureus už mi dotahuje Ubuntu 5.10, takže uvidíme o co mě Slack ochudil nebo obohatil
Pro slacka to platilo ještě relativně nedávno.A pro Gentoo dodnes.
, skompilovat vlasnte jadro, obsluhovat demonov, nastavovat siet, konfiguraky a proste vsetko okolo toho. A myslim si, ze TO JE TO CARO LINUXU
)))WAAAAVVVVV odchadzam tam, kde len idu len ti, ktori to poznaju. JA
Tiskni
Sdílej: