Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
Samba, svobodná implementace síťového protokolu SMB/CIFS, byla vydána ve verzích 4.24.5, 4.23.10 a 4.22.11. Řešeno je 6 zranitelností.
Přední technologické společnosti (Adobe, Cadence, Capital One, Cisco, Cloudera, Cloudflare, Cognition, CrowdStrike, Databricks, Dell Technologies, DoorDash, Elastic, HPE, Hugging Face, IBM, LangChain, Linux Foundation, Microsoft, NAVER, NetApp, Nous Research, NVIDIA, OpenClaw, Palantir, Palo Alto Networks, Red Hat, Reflection AI, Salesforce, SAP, ServiceNow, Siemens, SK Telecom, Snowflake, SpacexAI, Synopsys, Thinking
… více »Krabix.cz je online 3D konfigurátor krabiček pro 3D tisk s exportem do STL. Běží přímo v prohlížeči. Nic se neposílá na server.
Nadace Open Home Foundation spustila veřejnou preview verzi komunitní databáze zařízení pro Home Assistant. Má fungovat jako „Wikipedie pro chytrá zařízení".
Na stránce nového panelu Firefoxu přibudou nové widgety. Například denně aktualizována interaktivní křížovka.
PGSimCity (GitHub) je webová 3D vizualizace vnitřního fungování databázového systému PostgreSQL v podobě města. Vytvořena pomocí umělé inteligence.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.0 a 24.04-1.4. Nová verze 24.04-2.0 již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-64600 pojmenované RefluXFS (technické detaily) v XFS. Je tam již od verze Linuxu 4.11, tj. rok 2017. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel může editovat libovolný soubor, například klidně zrušit rootovské heslo v /etc/passwd. Videoukázka na Vimeo. V upstreamu je zranitelnost opravena.
Z několika dobrých důvodů mám na / ext3. Reiserfs mám jen na /var, ten se přece jen mění o poznání častěji. Ale už k vůli divnému přístupu Hanse Raisera bych ho jako hlavní filesystem nedal.
PS: Nechce vyjít v LinuxExpressu seriál o filesystémech?
Já v tom problém rozhodně nemám. To, jaký člověk je, neurčuje, jak kvalitní může psát software...
/usr/portage, /home, /opt (kde mám hlavně filmy a muziku) i na root a nestěžuju si...
The disadvantage of noatime is the last access time is not modified on files. For most things this will not matter, but there are some build scripts when compiling your own source that may depend on that particular time so it is worth being aware of.Jak mám rozumnět tomuto? Závislosti se přeci podle časové značky čtení souboru neřídí...
Nejhustší je teda Real-time preempt, ale to nVidia jen tak neustojí....
Jaký máte názor na TIMER_FREQUENCY=1000 Hz?Moje zkušenost s 1000 Hz (zkoušel jsem to v Linuxu i NetBSD, se stejným výsledkem) je ta, že ukazatel vytížení procesoru při běžných úkonech ukazuje několikanásobně vyšší hodnoty. Třeba obyčejné držení klávesy v nějakém programu - se 100 Hz je při něm vytížení procesoru 0 procent, s 1000Hz je to 20 procent. Jiní lidé třeba popisují několikanásobně vyšší vytížení procesoru při používání multimediálních aplikací (což myslím přímo nějaký vývojář kernelu připustil jako možný artefakt vyšší frekvence). Jinak jsem s 1000 Hz nějakou dramatickou změnu v rychlosti nebo odezvě na desktopu nezaznamenal, takže to vzhledem k té vysoké "režii" nemám důvod používat.
CONFIG_HZ_1000=y CONFIG_HZ=1000Default je 250. O tom, proc a jak scheduler preferuje IO procesy, si muzete precist treba v Understanding the Linux 2.6.8.1 CPU Scheduler.
Tak to je hustý.
# xfs_info /
meta-data=/ isize=256 agcount=16, agsize=378945 blks
= sectsz=512
data = bsize=4096 blocks=6063120, imaxpct=25
= sunit=0 swidth=0 blks, unwritten=1
naming =version 2 bsize=4096
log =internal bsize=4096 blocks=2960, version=1
= sectsz=512 sunit=0 blks
realtime =none extsz=65536 blocks=0, rtextents=0
Co to ma za vyznam, to je snad min, nez 4k - bude to tedy pomalejsi, ne?
cat /sys/block/sda/queue/scheduler
a aktuálně používaný scheduler bude v hranatých závorkách.
Můžeš vybrat různé schedulery pro různé disky, např. příkazem
echo cfq > /sys/block/sdb/queue/scheduler
Jestli chceš použít cfq jako výchozí scheduler pro všechny disky, přidej jádru volbu elevator=cfq
Zatim jsem měl nastavené ...
$ cat /sys/block/hda/queue/scheduler noop [anticipatory] deadline cfq
Mam v noťasu 1.5GB paměti a výkon disku (Toshiba 40GB/5400RPM)je
hdparm -tT /dev/hda /dev/hda: Timing cached reads: 1072 MB in 2.00 seconds = 536.07 MB/sec Timing buffered disk reads: 92 MB in 3.05 seconds = 30.14 MB/sec
/dev/hda: Timing cached reads: 1628 MB in 2.00 seconds = 814.13 MB/sec Timing buffered disk reads: 88 MB in 3.01 seconds = 29.27 MB/sec60GB/5400 ot Hitachi a 738 MB RAM
Tiskni
Sdílej: