Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Samotnemu se mi nikdy nepovedlo nic nainstalovat, pze jsem vzdycky vytuhnul na nejake zavislosti, kterou se mi nepovedlo vyresit (nejcasteji Gtk).Tak normalni v SUSE je instalovat pomoci spravce balicku YAST. Ve spojeni s nekolika pridanymi repozitari (zminovanymi casto i na abicku) byste nemel na nejake problemy se zavislostmi vubec narazit, resp. od toho je spravce balicku, aby je vyresil za vas de facto automaticky. Takze jako prvni bych mel tip: precist si k vasemu OS (SUSE) uzivatelskou dokumentaci a ridit se podle ni.
Evidentne Vas rozciluji zavislosti :-) Ze by Slackware? :-) Ja s nim zacinal, a taky jsem u nej zustal :-) Jeho balicky zavislosti neresi :-)
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;Jak pro koho, ja s nim zacinal. Mne Slackware neprivetivy ani nepripada, ba prave naopak. Ono zalezi co pod si pojmem "privetivost" predstavujete. Bud to bude balickovaci system, ktery resi zavislosti, a tedy Vas omezuje na balicky z repozitare k dane versi distribuce. Nebo zavislosti nejsou reseny a tak je Vam dana mnohem vetsi svoboda. Samozrejmne za cenu vlastniho vypoceneho sadla, ktere ztratite pri vlastnich kompilacich a rucnim dohledavani zavislosti. Je na Vas co jste ochoten investovat. Bud uprednostnujete pohodli balickovaciho systemu, nebo sahnete po svobode umoznujici pouzivat dostatecne aktualni software.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;
<rejp>Jinak mi nedá, než si rýpnout. Proč bych měl řešit něco, co za mě normálně řeší můj distributor (závislosti)?</rejp>
A svobodu používat dostatečně aktuální software mám v hromadě distribucí, to vůbec není výsada Slackware. Mimo to srovnáním třeba repository Archu (+ AUR) a repository Slackware vítězí naprosto jiná distribuce, než tebou upřednostňovaná.
<rejp>Jinak mi nedá, než si rýpnout. Proč bych měl řešit něco, co za mě normálně řeší můj distributor (závislosti)?</rejp><rejp2>Treba proto, ze se mi chce? ;)</rejp2>
--nodeps rozjedu všude, kdyby se mi náhodou zastesklo po ručním řešení závislostí. Ale tady prostě nemám jinou možnost (swaret a spol mi nikdy nepřišli dostatečně spolehlivé), než že je musím řešit ručně. A já je řešit nechci (lenochu
).
Neurazite. Asi narazite na me ustavicne vnucovani Slackware. Podivejte se na moji paticku, myslim ze jsem jasny pripad :-)
Jako velka cast Linux-useru jsem nejdrive mnohokrat zazil modrou smrt :-( Potom byl Monkey Linux (t.j. Slackware) nainstallovany na FAT. Potom nasledoval Damn Small Linux ve versi asi 0.7neco (t.j. Knoppix resp. Debian). Pak prisla moje Velka laska - Slackware ve versi 10.0 :-) Potom jsem na zkousku nainstalloval a lehce pricuchnul k Debianu, napodobne i Free BSD. Ale opravdu vazne jsem se zabyval jen Slackwarem. Klikaci distribuce jsem nezkousel, protoze mi muj milasek s P200 ani nechce dovolit nainstallovat :-) Zkousel jsem uspesne kompilovat jadro, MPlayer, a spoustu vseho mozneho.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;
(apt-get install DEBIAN
). Jen tak mimochodem, proč ne FreeBSD? Příjde mi, že Slack s ním také má lecos společného...ale bohužel já jsem zatím na FreeBSD moc čas neměl, ale napravím to
J
Free BSD jsem opustil, predevsim proto ze v te dobe kdy jsem ho zkousel, obsahovalo XFree 4.neco a nejak se to nemelo rado s moji S3. Kompilovat XOrg v neznamem Free BSD se mi dvakrat nechtelo, u mne by to byl porod (P200MHz/RAM 64MB). A taky proto ze Free BSD ma take jakesi reseni zavislosti, nebo si to pletu s Debianem? Docela mne zralo, ze pri installaci XFree to na sebe nabalilo vsechny mozne fonty a pod. Samozrejme installator mi umoznil to nepotrebne neinstallovat, to jde ale snad v kazde distribuci. Jediny Slackware za mne nic nehlida a to u mne rozhodlo. Proste se v tom rad stouram :-) Free BSD v nejnovejsi versi obsahuje uz XOrg, takze mozna nekdy az bude vetsi disk, zacnu tu "starou dobrou rachejtli Slackware" povadet. Ted ale ne, zatim to funkuje jak ma a ja nemam duvod proc to trapit.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;
J
). Teď jsem zjistil, že je slapt-get, který se mi moc začal líbit, akorát mi to nějak s ním nejde...buď to má v repozitory žalostně málo softu nebo nevím...? J
.
J
. A že se mu za 4 roky existence nepovedlo předehnat úctyhodný Debian v počtu balíků, na tom bych opravdu neviděl nic zvláštního.
J
J
PS: Skype je, fonty jsou, to ostatní neznám, nevím, ale pochybuju, že ne. Je jen třeba mít v pořádku sources.list
U kompilace OO2 je napsáno, že agresivní CFLAGS nezkousne. Ale to není problém Gentoo, ale OpenOffice.
Pokud něco jde přeložit (a funguje to) bez optimalizace, ale ne s maximální optimalizací, pak bych chybu hledal v první řadě v překladači a teprve potom ve zdrojáku aplikace.
Na chybu v GCC bych nesazel...
To je otázka zkušeností. Vzhledem k tomu, kolik různých verzí GCC už mi padalo při překladu Firebirda na internal compiler error (téměř všechny, teprve 4.0.2 se zdá fungovat bez komplikací), dívám se na to trochu jinak…
-O2 (jde přeložit, ale nefunguje správně)
.
Na bugs.gentoo.org je obří metabug, kde to všechno je popsaný. ICE on valid code a tak podobně. GCC 4.2 by měla většinu těch problémů vyřešit. Přesto raději ještě srabsky používám 3.4.6.
2_0_Release, tak s 4.0.2 ji po úpravě pár řádků bez problémů přeložím, ale s trojkovými verzemi bez šance, tedy přinejmenším ne s -O3. Možná jsem ale měl zdůraznit, že jde o C++, ne klasické C.
tak nemáš problém.
apt-get install DEBIAN
Ale na desktop dej Ubuntu, je aktuálnější a nemusíš být pořád na testingu - vychází co půlrok nové a je pěkně doladěné. Tedy mezi ním a Debianem v principu rozdíl není, ale v té aktualitě ano - Debian testing je cca jako Ubuntu stable. BTW ale teď už bych rovnou stáhnul betu Dappera, nejsou s ním ani moc problémy a je to hodně velký krok vpřed...J
Pak jsem přešel na Slackware a bylo to. Spoustu balíčků používám z jiných systémů (převod rpm do tgz, což jsou balíčky Slackware) a jsem spokojen.
Tiskni
Sdílej: