Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
...... nicméně SUSE 10.2, Mandriva 2007 nový Ububtu, Kubuntu, fungovat na tom notebooku by mělo všechno
)
Debian se dá nastavit jen pomocí textových souborů, což by vám nemuselo vyhovovat.Nie je pravda. Nejako som si rozhadzal na notebooku fedoru a zacal som kvoli tomu experimentovat s debianom. Momentalne ho mam na stolnom kompe, k plnej spokojnosti si klikam v KDE nastaveniach. Jedine veci, ktore som zatial editoval v textakoch, bolo pridanie riadku do
/etc/apt/sources.list a editacia mojho .bashrc. Pritom v synapticu ide urcite nastavit aj ten paskage source pomocou nejakeho klikatka...
Som skor zvedavy, nakolko bude debian podporovat moj notebook. Skusil som live CD ubuntu, a v tom mi (konecne) isla automaticky wifina aj zvukovka. Dokonca funguju FN+ tlacitka.
Viac ma ale taha k debianu, cez vikend asi poinstalujem a vyskusam na notase najprv ten. Som z neho fakt nadseny, na stolnom ide vsetko ako po masle. Jediny problem bol, ked som z notasu presiesol vlastnu aplikaciu a nesla spustit. Nastastie mi svitlo a prekompiloval som ju bez prepinacov pre merom procesor :) a uz ide aj ta.
Jak už psali výše, jádro rozhoduje, co bude podporováno, s tím souvisí i ony ovladače a třeba alsa - podpora zvuku. Můžeš když tak nabootovat "nějakej" linux a dát sem výpis lspci? Ať vidíme, o čem mluvíš ... co potřebuješ.
To je v pořádku ... poradíme, vše víme a když ne, víme, co dělat 
Pro diagnostiku se používá třeba lshw, lspci, dmidecode, když máte nějaké instalačky nebo live distribuce, tak na nich něco z toho bývá, spustíte daný program, uvidíte nějaký výpis a podle něj víte, co asi tak máte shánět za ovladače.
Zkuste se to porozhlídnout v sekci hardware - uvidíte tam dost příkladů.
Funguje všechno až na webkameru a čtečku paměťových karet. Ale ani jsem se nesnažil to nějak rozcházet.
1. Nějak mi uniká význam instalace tisíce a jedné distribuce.
2. Ubuntu je počeštěné velmi dobře. Pokud po instalaci něco česky není, stačí jenom pár kliknutí v nastavení systému, nebo:
sudo apt-get install language-pack-cs language-pack-gnome-cs language-support-cs
3. Pokud bych měl někomu doporučit jednoduchou distribuci, řeknu mu ať si hodí korunou mezi Kubuntu a Mandriva One KDE. KDE se mi sice moc nelíbí, ale aplikace jako např. K3b a "jednolitost" prostředí mi příjdou jako celkem zajímavý argument. Jediné, co KDE chybí je Gimp, takže zůstávám jinde... 
Rozhodnutí je podmíněno manuálemA co takhle manualove Wiki, nebo Eng. http://ubuntuguide.org/wiki/Ubuntu:Feisty (preklad se pry pripravuje)
nazev_toho_programu a mel by se spustit.
locate
Pred jeho pouzitim je nutne vytvorit databazu nazvov: updatedb (treba rootovske prava)
V pripade instalacie dalsieho SW je dobre znovu updatnut databazu rovnakym sposobom.
Podle stupně zabezpečení je možná přístup roota na přihlášení v konzoli zakázaný?
Ubuntu se chova uplne jinak a je mi to neprijemny.No nevim spis je to problem vyberu pracovniho prostredi - Gnome vs. KDE. Tebou zminovana Mandriva a OpenSuse pouziva jako vychozi prostredi KDE, Ubuntu je vychozi Gnome. (s KDE je Kubuntu) - jinak jestli je to KDE v Mandrive, OpenSuse, Kubuntu, nebo napr. FreeBSD, tak se chova +- stejne - na distribuci nezalezi.
...Nejvíce mě to táhne k SuSe ale trochu mi vadí, že pro něj nejsou manuály jako k Mandrivě...Nechci nějak mystifikovat, ale k SuSE vždycky bývala tištěná knížka (respektive knížky 3), možná už to tak není, ale bývalo to ke krabicové verzi, která se musela kupovat. Milda
Tiskni
Sdílej: