Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Filesystem XFS je určen pro servery zálohované UPSkou. Používá odloženou alokaci, což sice zrychluje práci,ale při výpadku můžete příjít o data. (Žurnálování vám v tomto případě nepomůže). Tazatel evidentně trvá na spolehlivosti, takže XFS vyloučil správně.
Používá odloženou alokaci, což sice zrychluje práci, ale při výpadku můžete příjít o data.
Pravděpodobně si pletete odloženou alokaci a write-back cache (kterou Linux používá nejen u XFS). Odložená alokace ani nezrychluje práci (nepočítáme-li za "zrychlení práce" to, že snižuje míru fragmentace), ani nezvyšuje riziko ztráty dat při nekorektním ukončení systému.
Nepletu si nic. Toto je citace z Příručky správce systému SuSE 9.1 :
S XFS je spojena funkce delayed alokace. XFS při alokaci dělí proces na dvě části. Transakce jsou uloženy v RAM a je pro ně rezervována předpokládaná velikost prostoru. XFS nerozhoduje, kde přesně busou data uložena. (Bloky souborového systému). Toto rozhodnutí je odloženo na poslední možnou chvíli. Některá data se tak vůbec nedostanou na disk, protože dřív, než se XFS rozhodne o jejich uložení, zastarají. Tímto způsobem je zvyšován výkon při zápisu a redukována fragmentace souborového systému.Vzhledem ke strategii delayed alokace je však XFS mnohem náchylnější ke ztrátám dat při pádu systému než jiné souborové systémy.
Nesouhlasím s vámi. V takovém případě by delayed alokace byla zbytečná a nepřinesla by vůbec žádný efekt. Cožpak jiné filesystémy alokují prostor na disku už při zápisu do cache? Pokud vím, běžně se přenášejí data na disk po uplynutí nějaké prodlevy. Proces je tedy řízený časem. Z popisovaného (i když velmi hrubého) chování filesystému XFS ovšem plyne, že transakce jsou uchovány v RAM až do dosažení určité velikosti a teprve pak jsou přenášena na disk. Přenos je tedy řízen obsazením nějakého předem alokovaného prostoru v RAM a mezi změnou a fyzickým zápisem může tedy uplynout i značná doba. Jen tak lze vysvětlit zmínku o zastarání dat, která se už na disk nedostanou. Navíc - se zoufalými dotazy ohledně poškození filesystému XFS po pádu systému jsme se v této poradně už setkali. O nasazení XFS bych vážně uvažoval na databázovém serveru, zálohovaném UPS. Ale jaký efekt přinese na desktopu mimo zvýšené riziko? Jde snad o závody formule 1?
a popravde z osobnich zkusenosti bych ja nesel do Reiseru
. Na desktop prinese v porovnani s reiserem urcite spolehlivost.
Vami popisovane problemy jsem nepozoroval ani pred lety kdyz jsme intenzivne testovali XFS pred nasazenim do ostreho provozu na prvni server. Vyrvat kabel ze zdi byla bezna vec (zamerne) a svete div se, k zadnym ztratam dat nedochazelo. Naopak diky Reiseru a EXT3 jsem mel jiz hodne prace (hledat zalohy a obnovovat to co v nich nebylo) takze na nic jineho nez na /TMP bych je nepouzil a to uz radeji EXT2 at tam nestrasi zurnalovani.
Ono pomale mazani na XFS se Vam muze jednou hodit, "rm -rf /" na rychlem FS to je neco
.
K puvodnimu dotazu: neni lepsi zalohovat, nez resit moznosti obnovy dat pomoci nejakych utilit?
Cožpak jiné filesystémy alokují prostor na disku už při zápisu do cache?
Ano, přesně tak.
Omlouvám se. Implicitně jsem nepředpokládal, že by administrátor čerpal informace z přehledů na wiki nebo pokládal takový dotaz a tak mi uniklo, že se týká specielně serveru. Pak souhlasím, že XFS je vhodným kandidátem.
Řečnická otázka: Proč dopadne každý benchmark jinak?
Odpověď: Protože výsledky závisí na
specifických vlastnostech konkrétního disku — otáčky, přístupová doba, umístění oddílu na plotnách.
nastavení parametrů příslušného souborového systému.
rychlosti procesoru a sběrnic.
Proto už notnou dobu benchmarky nečtu ani nedělám. Takovýhle dotaz je sice dobrý námět na na flamewar, ale ne, děkuji, nezúčastním se.
Používal jsem reiserfs 3.6, ext2 a ext3. V prvním případě byly výsledky na rychlých strojích znatelně lepší než u ext3, ale na pomalém stroji byl reiserfs možná i dvojnásobně horší. Na serveru jsem měl vždy ext3, protože jeho nástroje pro kontrolu a opravu souborového systému se mi (subjektivně) zdály lepší než u reiserfs. Nikdy jsem nevyzkoušel JFS a XFS.
Od doby, kdy jsem si do notebooku koupil nový harddisk, který má 7200 otáček za minutu, používám výhradně reiser4. Funguje mi bez problémů. Žádné benchmarky jsem nedělal ani nehledal.
Nezajímá mě vůbec, jestli souborový systém X není náhodou o 10% lepší v disciplíně Y a o 10% horší v disciplíně Z. Především proto, že na mém hardwaru to může být přesně naopak.
Takže doporučuji jediné: Vytvořit na svém serveru a na svém disku vždy stejně velký a stejně umístěný souborový systém příslušného typu a pak na něm spustit nějaký benchmark. Jedině pak budou výsledky benchmarku opravdu použitelné pro daný systém. (Aspoň do další verze kernelu...)
Ad 1.: to sice nejspíš ne, ale taková vlastnost je u unixových filesystémů spíše netypická
Ad 2.: nejsem si jistý, co přesně míníte výrazem "nepodporuje", ale unicode názvy fungují stejně dobře jako třeba na ext3 nebo Reiserfs:
mike@unicorn:/srv/http/kk> ls -l celkem 0 -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 사무 응용프로그램 -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:10 příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 Εφαρμογές Γραφείου -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 オフィス・アプリケーション
Ad 3.: takovou utilitou AFAIK nedisponuje žádný linuxový filesystém; pouze u XFS je případné ruční obnovení smazaného souboru těžší než jinde (a často nemožné)
3. Kazdy administrator serveru ma disponovat zalohovacim zarizenim
Tiskni
Sdílej: