Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Filesystem XFS je určen pro servery zálohované UPSkou. Používá odloženou alokaci, což sice zrychluje práci,ale při výpadku můžete příjít o data. (Žurnálování vám v tomto případě nepomůže). Tazatel evidentně trvá na spolehlivosti, takže XFS vyloučil správně.
Používá odloženou alokaci, což sice zrychluje práci, ale při výpadku můžete příjít o data.
Pravděpodobně si pletete odloženou alokaci a write-back cache (kterou Linux používá nejen u XFS). Odložená alokace ani nezrychluje práci (nepočítáme-li za "zrychlení práce" to, že snižuje míru fragmentace), ani nezvyšuje riziko ztráty dat při nekorektním ukončení systému.
Nepletu si nic. Toto je citace z Příručky správce systému SuSE 9.1 :
S XFS je spojena funkce delayed alokace. XFS při alokaci dělí proces na dvě části. Transakce jsou uloženy v RAM a je pro ně rezervována předpokládaná velikost prostoru. XFS nerozhoduje, kde přesně busou data uložena. (Bloky souborového systému). Toto rozhodnutí je odloženo na poslední možnou chvíli. Některá data se tak vůbec nedostanou na disk, protože dřív, než se XFS rozhodne o jejich uložení, zastarají. Tímto způsobem je zvyšován výkon při zápisu a redukována fragmentace souborového systému.Vzhledem ke strategii delayed alokace je však XFS mnohem náchylnější ke ztrátám dat při pádu systému než jiné souborové systémy.
Nesouhlasím s vámi. V takovém případě by delayed alokace byla zbytečná a nepřinesla by vůbec žádný efekt. Cožpak jiné filesystémy alokují prostor na disku už při zápisu do cache? Pokud vím, běžně se přenášejí data na disk po uplynutí nějaké prodlevy. Proces je tedy řízený časem. Z popisovaného (i když velmi hrubého) chování filesystému XFS ovšem plyne, že transakce jsou uchovány v RAM až do dosažení určité velikosti a teprve pak jsou přenášena na disk. Přenos je tedy řízen obsazením nějakého předem alokovaného prostoru v RAM a mezi změnou a fyzickým zápisem může tedy uplynout i značná doba. Jen tak lze vysvětlit zmínku o zastarání dat, která se už na disk nedostanou. Navíc - se zoufalými dotazy ohledně poškození filesystému XFS po pádu systému jsme se v této poradně už setkali. O nasazení XFS bych vážně uvažoval na databázovém serveru, zálohovaném UPS. Ale jaký efekt přinese na desktopu mimo zvýšené riziko? Jde snad o závody formule 1?
Cožpak jiné filesystémy alokují prostor na disku už při zápisu do cache?
Ano, přesně tak.
Omlouvám se. Implicitně jsem nepředpokládal, že by administrátor čerpal informace z přehledů na wiki nebo pokládal takový dotaz a tak mi uniklo, že se týká specielně serveru. Pak souhlasím, že XFS je vhodným kandidátem.
Řečnická otázka: Proč dopadne každý benchmark jinak?
Odpověď: Protože výsledky závisí na
specifických vlastnostech konkrétního disku — otáčky, přístupová doba, umístění oddílu na plotnách.
nastavení parametrů příslušného souborového systému.
rychlosti procesoru a sběrnic.
Proto už notnou dobu benchmarky nečtu ani nedělám. Takovýhle dotaz je sice dobrý námět na na flamewar, ale ne, děkuji, nezúčastním se.
Používal jsem reiserfs 3.6, ext2 a ext3. V prvním případě byly výsledky na rychlých strojích znatelně lepší než u ext3, ale na pomalém stroji byl reiserfs možná i dvojnásobně horší. Na serveru jsem měl vždy ext3, protože jeho nástroje pro kontrolu a opravu souborového systému se mi (subjektivně) zdály lepší než u reiserfs. Nikdy jsem nevyzkoušel JFS a XFS.
Od doby, kdy jsem si do notebooku koupil nový harddisk, který má 7200 otáček za minutu, používám výhradně reiser4. Funguje mi bez problémů. Žádné benchmarky jsem nedělal ani nehledal.
Nezajímá mě vůbec, jestli souborový systém X není náhodou o 10% lepší v disciplíně Y a o 10% horší v disciplíně Z. Především proto, že na mém hardwaru to může být přesně naopak.
Takže doporučuji jediné: Vytvořit na svém serveru a na svém disku vždy stejně velký a stejně umístěný souborový systém příslušného typu a pak na něm spustit nějaký benchmark. Jedině pak budou výsledky benchmarku opravdu použitelné pro daný systém. (Aspoň do další verze kernelu...)
Ad 1.: to sice nejspíš ne, ale taková vlastnost je u unixových filesystémů spíše netypická
Ad 2.: nejsem si jistý, co přesně míníte výrazem "nepodporuje", ale unicode názvy fungují stejně dobře jako třeba na ext3 nebo Reiserfs:
mike@unicorn:/srv/http/kk> ls -l celkem 0 -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 사무 응용프로그램 -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:10 příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 Εφαρμογές Γραφείου -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 オフィス・アプリケーション
Ad 3.: takovou utilitou AFAIK nedisponuje žádný linuxový filesystém; pouze u XFS je případné ruční obnovení smazaného souboru těžší než jinde (a často nemožné)
Tiskni Sdílej: