Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
jak spustim skript v konzoli ?
Pokud se skript jmenuj třeba skript.sh, tak stačí:
chmod +x skript.sh ./skript.sh
Ten první je nutné provést jen na počátku -- nastaví se tím příznak spustitelnosti souboru.
Ještě bych dodal, že skript můžeš spustit taky takhle:
# Budu předpokládat, že máš tento skript: /cesta/skript.sh # Spustíš ho taky takhle: source /cesta/skript.sh # nebo . /cesta/skript.sh
bash jmenoskriptu.sh.
Máte pravdu. Ale myslel jsem to dobře, protože u většiny shellových skriptů je jedno, jak je "spustíte".
noexec, když z toho pak chcete něco spouštět? :-)
sh ./skript. Jinou výhodu totiž v tom nevidím.
noexec? Nebo naopak: když se to mountuje s noexec, proč z toho pak chtít něco spouštět? Nemluvě o tom, že se na ten noexec stejně spolehnout nedá (nejen u skriptů).
sh by byl asi default, ale u jiných interpretrů by to výhoda byla.
./skript a sh ./skript, tak mu odpovím podle svého nejlepšího svědomí. Protože jinak mezi tím není žádný (myšleno viditelný, opravdu se nehodlám rýpat v tom, jak se skript volá) rozdíl není.
sh ./muj_spustitelny_soubor znamená, že se nejprve spustí sh (který je většinou jen symlink na bash, takže se spustí bash), a ten spustí ./muj_spustitelny_soubor. V ./muj_spustitelny_soubor je na začátku uvedeno, v čem (bash, python..) mají níže uvedené skripty běžet. Takže ve skutečnosti se bash spouští 2x.
Nemáte pravdu. Jednak si můžete snadno ověřit, že to tak není, jednak kdyby to tak bylo, muselo by se spouštění skriptu zacyklit (jak by ten druhý shell poznal, že je druhý a ne první?).
Ten soubor asi nemá příznak pro spouštění (chmod +x blbost by to mělo spravit).
ls -l tvoj_skript file tvoj_skript head tvoj_skript
chmod +x soubor.run ./soubor.run
Tiskni
Sdílej: