Dotaz: Dilema s právy. ACL ano či ne?

[prava]

Hezké ráno! Mám problém s oprávněními k adresářům. Řeším následující situaci:

 

adresar1     adresar2     adresar3

user1:adr    user2:adr    user3:adr

 

Dejme tomu že mám 3 adresáře(v reálu jich bude až 1000), které vlastní 3 různí uživatele se stejnou skupinou + jednoho uživatele, který má přístup do všech adresářů(admin se skupinou admin, ale má členství ve skupině adr). Problém je, že user1 může prohlížet adresar2 i adresar3 a naopak.. Je to vyřešit? Potřebuju, aby uživatel admin viděl do všech adresářů, ale user1-3 si do nich vzájemně neviděli.

Odpovědi

[Mullah]

Zdravim,

 

Necitim sa kompetentny odpovedat na otazku "ACL ano, ci nie", ale tento problem sa da vyriesit aj bez ACL,

tak ze sa pre adresare nastavi skupina 'admin', cize:

 

adresar1           adresar2            adreasar3

user1:admin      user2:admin      user3:admin

 

No a samozrejme prava rwxr-x---

 

Dobrunoc ;)

[pht]

jiste, jde to vyresit i bez acl, ale proc si to komplikovat, kdyz to muzu pomoci acl nastavit presne tak, jak je zadano, bez nejakych haxu pres skupiny.

[Heron]

Asi nepřekvapí, že budu obhajovat použítí ACL. Tento problém je pro ně jako dělaný. Přidělte práva pro jednotlivé uživatele, vlastníkem daného adresáře se už pak nemusíte moc zabývat. Osobně to často řeším tak, že vlastníka nechám na rootovi (společné adresáře stejně vytvářím jako root), a pak si pomocí acl přidám práva jaká potřebuji. Mám jistotu, že uživatelé se dostanou pouze tam kam mají (vlastník a vlastnící skupina je root:root s právy 750, takže pokud explicitně neuvedu acl pro uživatele, tak se tam nikdo nedostane).

Asi acl ovládáte, ale i tak si udělám reklamu na článek .

[kuka]

Pri pouziti standardnich unixovych prav je jistota, ze se kazdy dostane jen tam kam ma, minimalne stejna jako pri pouziti ACL. Tak, jak byl problem popsan, je jeho reseni trivialni, jak nekdo uvadi nize. ACL je v tomto pripade kanon na vrabce, ale samozrejme pouzit se na to da.

[pht]

Na ACL neni nic kanonazniho. Je to stejne jednoduchy system jako normalni prava. Naopak pomoci normalnich prav se to musi krute znasilnovat pomoci setgid, viz vlekla diskuse nize. Navic kvuli umask nemusi platit ze se pak kazdy "dostane kam ma".

[Heron]

Tak jak píše pht. Opravdu nemám rád, když se vymýšlejí různé zamotance dalších bitů (v tomto případě setguid) a skupin s různými členy. Standardních práv užít lze, ale je otázkou, jak bude celé řešení přehledné.

[Filip Jirsák]

S klasickými unixovými právy se to vyřeší tak, že každý adresář bude mít jako vlastníka příslušného uživatele, a jako skupinu jinou skupinu, jejímž členem bude pouze admin. Unixové pojetí práv je takové, že nesmíte na skupinách šetřit – každá role by měla mít svou skupinu a uživatelé pak vystupují ve spoustě různých rolí.

[prava]

Popravdě ACL bych nastavit dokázal. Dříve jsem je používal, ale nějak si to nezískalo moje sympatie. Byly různé problémy při zálohování atd. Nevím jak přesně myslíte to "jejímž členem bude pouze admin"? Nějak takto?:

 

adresar1                    adresar2

uzivatel1:skupina1   uzivatel2:skupina2

 

A uživatel admin bude mít členství ve skupinách skupina1 a skupina2

 

Takto je to myšleno?

[Filip Jirsák]

Stačilo by i pro všechny adresáře použít jednu skupinu admin. A adresáři nastavit SGID bit, aby nové soubory a adresáře dědily skupinu od nadřazeného adresáře. Přes ACL to ale bude snazší, tam nemusíte přemýšlet o tom, kdo má jakou roli, a nastavíte práva rovnou konkrétním uživatelům nebo skupinám. Podle mne by dnes s ACL neměl být problém. Záleží na tom, jak budete chtít řešit práva v celém systému – pokud by tohle bylo jediné využití ACL a můžete to vyřešit i klasickými právy, může být zbytečné se o ACL starat. Pokud naopak využijete ACL i jinde, není důvod ho tady nepoužít také.

[prava]

Tohle by bylo právě jediné využití acl v systému. Jednu skupinu pro adresáře přeci použít nemohu. To by user1 viděl to co je v adresari2 atd. Vlastníkem konkrétních adresářů jsou různí uživatelé a ty kdyby byli v jedné skupině, tak by navzájem viděli obsah všech adresářů, kde by byla stejná skupina. Nemám pravdu?

[Filip Jirsák]

V té skupině admin by byl pouze admin, nikdo jiný. Tj. vlastníci adresářů (user1 atd.) by s adresářem mohli pracovat na základě práv vlastníka, členové skupiny admin na základě práv skupiny – ale v té skupině admin by byli jenom ti, kteří mají vidět všechny adresáře, tj. asi jen uživatel admin. SGID bit pak zajistí, že nově vytvořené soubory a adresáře zdědí jako skupinu admin a ne primární skupinu uživatele user1 apod.

[prava]

Jasně. Takže i když by měl user1 primární skupinu admin, tak by nemohl do jiných adresářů, protože vlastně není fyzicky součástní té skupiny ne?

 

tj.

adresar1 user1:admin drwxr-x---, adresar2 user2:admin drwxr-x---

user1 nevidí do adresar2, user2 nevidí do adresar1

user admin uvidí do obou, pokud bude mít členství ve skupině admin.

 

Na co má tedy v linuxu vliv primární skupina když na takovéhle věci ne?

[hysterix]

Co proboha pro vas znamena, ze "by měl user1 primární skupinu admin" a zaroven "vlastně není fyzicky součástní té skupiny" ?

[Filip Jirsák]

Ne. Pokud user1 bude mít primární skupinu admin, je její součástí a do jiných adresářů se dostane. Já ale celou dobu píšu o tom, že user1 nebude členem skupiny admin.

adresar1 user1:admin drwxr-s---
adresar2 user2:admin drwxr-s---

Pokud user1 ani user2 nebudou členy skupiny admin, neuvidí si navzájem do adresářů.

Na co má tedy v linuxu vliv primární skupina když na takovéhle věci ne?

Uživatel je členem primární skupiny jako kterékoli jiné skupiny. Pouze pokud se vytváří nějaký nový objekt (např. soubor), který má vlastníka a skupinu, je potřeba nějak vybrat, která z těch mnoha skupin, jichž je daný uživatel členem, se zvolí jako ta vlastnická skupina – no a k tomu je právě ta primární skupina, protože se zvolí ta. SGID bit na adresáři tuhle vlastnost přebije, tzn. pokud má adresář pro skupinu nastaveno právo s a někdo v něm vytvoří soubor či podadresář, nenastaví se tomu vytvořenému souboru nebo podadresáři primární skupina uživatele, ale zdědí se skupina nadřazeného adresáře.

$getent passwd user1
user1:x:1000:1000:/home/user1:/bin/zsh
$groups
wheel audio cdrom video usb users portage user1 vmware
$mkdir test
$chgrp usb test
$ls -l
drwxr-xr-x 10 user1 usb       4096 20. pro 18.52 test/
$touch test/1
$chmod g+s test
$touch test/2
$ls -l test
-rw-r--r-- 10 user1 user1        0 20. pro 18.52 1
-rw-r--r-- 10 user1 usb          0 20. pro 18.52 2

[prava]

Teď jsem teprve pochopil, co jste myslel. Jde o to, jestli se to dá aplikovat i u home adresářů, když skupina u adresáře nebude odpovídat primární skupině uživatele.

[Filip Jirsák]

Ano, dá. Jak už jsem psal, primární skupina se u souborů a adresářů použije jedině v případě, kdy vytvoříte nový soubor nebo adresář – v ostatních případech se primární skupina a ostatní skupiny nerozlišují.

[prava]

Už to funguje jak jsem chtěl. Děkuju za rady.