Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Společnost Valve sponzoruje a společnost Collabora portuje RADV (open source Vulkan ovladač pro AMD GPU z projektu Mesa) na Windows.
Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
V serveru mám celkem 4 pevné disky a nad nimi vytvořený jeden BTRFS filesystém s RAID1. Disky mám umístěné v šuplících, kde každý má vlastní kontrolku aktivity a všiml jsem si, že jeden disk je evidentně aktivnější než ty zbývající (při zápisu to je, jakoby jedna kopie se ukládala na tento, a druhá rozkládala na zbytek). Jedná se o ten nejnověji přidaný, s nejvyšším devid. Pole jsem však po jeho přidání vybalancoval, tím by to být nemělo. Disky jsou všechny téměř stejné (3x WD Red 3TB a 1x WD Green 3TB) co do výkonu.
Zajímá mně - je tohle chování normální?
nmon, kde je to vidět také, byť možná méně.
sudo btrfs filesystem usage -T -H /srv
[sudo] heslo pro paul:
Overall:
Device size: 12.00TB
Device allocated: 7.80TB
Device unallocated: 4.20TB
Device missing: 0.00B
Used: 7.74TB
Free (estimated): 2.13TB (min: 2.13TB)
Data ratio: 2.00
Metadata ratio: 2.00
Global reserve: 536.87MB (used: 0.00B)
Data Metadata System
Id Path RAID1 RAID1 RAID1 Unallocated
-- --------- ------ -------- -------- -----------
5 /dev/sdb1 1.95TB 4.29GB - 1.05TB
6 /dev/sdc1 1.95TB 4.29GB 33.55MB 1.05TB
4 /dev/sdd1 1.95TB 3.22GB 33.55MB 1.05TB
2 /dev/sde1 1.95TB 1.07GB - 1.05TB
-- --------- ------ -------- -------- -----------
Total 3.89TB 6.44GB 33.55MB 4.20TB
Used 3.87TB 4.57GB 557.06kB
Na Btrfs neexistuje nic takového jako RAID1 přes 4 disky. Popsaná konfigurace se tedy — pochopitelně — chová celkem nepředvídatelně z hlediska výkonu. Z hlediska redundance ustojí maximálně výpadek jednoho disku, nikoliv výpadek 3 disků, jak by člověk čekal.
Jediný skutečný RAID1 přes víc než 2 disky má ZFS.
Ale no tak, zase nějaký anonym — odhadem asi patnáctiletý, podle stylu projevu — žvaní nesmysly.
ABCLinuxu klasika.
Tak jo. Tak teď ještě ten tvůj „zázrak boží“ najdi ve zdrojácích a ne pouze ve svých snech. :-P
Nevím, o jaké „sračce“ mluvíš — a ty sám to taky nevíš; jenom kvákáš nesmysly. ZFS i Btrfs jsou na Linuxu už skoro desetiletí plně funkční a prověřená řešení se spoustou „produkčních“ nasazení. Když nevíš, o čem žvaníš, nežvaň.
Jediné, co konzistentně tvrdím: Dělat „RAID1“ na víc než 2 discích v Btrfs je kravina, protože tam rozhodně nebude očekávaná redundance (mělo by to ustát výpadek N–1 z N disků, což ale nebude ten případ) a z hlediska výkonu to taky bude hodně pokulhávat za očekáváním. (Kdo si nemyslí, že to má ustát výpadek N–1 z N disků, ať už raději nemyslí vůbec; myšlení mu zjevně nejde.)
Jednou bude Btrfs správně podporovat RAID1 přes víc než 2 disky, ale dnes to nebude. Prskající anonymní žvanilové realitu nijak nezmění.
jaký počet disků má Btrfs RAID1 vlastně v obliběLibovolný. Je důležité zachovat dostatek volného místa, aby mohl vypadnout ten největší disk a byl prostor pro rozprostření dat na ostatní device (tj fakt není dobrý nápad mít 6TB + 6*1TB a mít na něm 5.5TB dat. Fungovat to bude až do výpadku toho 6TB disku, na ty zbývající 3TB (6*1TB v R1) se ty data už fakt nevlezou - ale lze to zkonvertovat zpět na single). Nehledě na to, že výkon půjde do kytek, protože veškerý zápis půjde na ten 6TB disk a libovolný z těch ostatních disků. Takže rozumný počet rozumně stejně velkých disků a pamatovat na dostatek volného místa, aby největší z disků mohl případně odejít. Já provozuju r1 obvykle na šesti nebo osmi diskách (protože je to nejčastější počet portů na běžných deskách) a velikost disků je většinou stejná kromě období zvětšování. To odeberu starý disk a nahradím ho větším. Takže tam jsou chvíli disky o dvou velikostech, ale kapacita postupně jen roste, takže místo pro případné výpadky je o to větší.
.
Jinak fakt nechápu, co je na tom tak těžkého k pochopení. Já nevím, mě od prvního setkání s BTRFS někdy v tom roce 2010 přišlo zcela přirozené, že jeho pojetí raidu1 znamená, že datové bloky budou vždy na dvou různých device. A to už jen z toho důvodu, že btrfs od počátku v režimu raid1 umožňuje mít libovolný počet libovolně velkých disků. Jak si někteří za takového stavu představují, že data budou mirrorována na všechny disky, fakt netuším. A přes to se to pořád v diskusích těch 9 let objevuje. Z toho všeho, co btrfs umí a dělá, je přece jasné, že to tak být nemůže.
Jinak btrfs umožňuje přesně to, co jsi psal. Režim raid1, když dochází místo, přidám disk, když je nějaký disk na umření, tak jej odeberu. Dostupné místo neustále kolísá (na to je potřeba myslel a nervat to nesmyslně na 100%) a je to tak přirozené. Dělám to tak na btrfs už těch 9 let.
Apropos, raid1 pro 3 a vic disku v klasickym pojeti je vylozene teoretickej koncept.Ano a tohle mě třeba (příjemně) překvapilo u ZFS, kdy v mirror vdev lze mít více než dva disky, takže mirrory expanduju přidáním dvou dalších disků a potom ty dva malé původní odeberu. Je to takové malé bezvýznamné plus pro zfs, protože jinak je to docela zabetonovanej stav. Až do loňska nešlo odebírat vdevy, nejdou konvertovat apod.
Tohle je prostě zásadní a všeobecně rozšířené nepochopení základních definic kolem RAID1. Ne, RAID1 přes víc než 2 disky neznamená náhodné dvě repliky nějak kdovíkde. RAID1 přes N disků znamená odolnost proti výpadku N–1 disků (alespoň tedy v případě čtení; pro mě za mě ať to klidně zakáže zápisy, když to nedokáže v tu chvíli zaručit jejich požadovanou redundanci).
Takhle^^^ to chápe každý klasický SAS RAID řadič. Zapojím tam 12 disků, udělám na nich RAID1, bude tam 12 replik těch dat. Proč je tohle (pro některé) tak strašně těžké pochopit?
Jak jsem psal výše, Btrfs je bezva a myslím si, že mé sympatie k Btrfs jsou na ABCLinuxu celkem dobře známé. Jen ten RAID1 na Btrfs přes víc disků … ehm, ne. Pro víc disků než dva jsou (i přímo v Btrfs) lepší RAID režimy.
Pak má Btrfs taky ještě další problém: neumí omezit velikost stripe na určitý počet disků. Takže když budu mít RAID5 na 4 discích, bude to fungovat obstojně, ale když budu mít RAID5 na 40 discích, bude to celkem problém. I tohle má ZFS dávno (správně) vyřešené a i tohle je feature, která zatím v Btrfs citelně chybí.
Sorry jako, jakkoliv mám rád Btrfs, malinko mě začínají (slušně řečeno) znepokojovat někteří nekritičtí fanboys. Je potřeba se rozhlédnout kolem, jak funguje RAID jinde, v jiných FS, v různých implementacích mimo FS atd. Btrfs má své nedostatky. Get over it! (Jedním dechem dodávám, že nepochybuju o tom, že nedostatky Btrfs budou jednoho dne minulost. Ale dnes to nebude.)
Tohle je prostě zásadní a všeobecně rozšířené nepochopení základních definic kolem RAID1.Proto jsem psal: jeho pojetí raidu1. Jestli se chcete hádat o slovíčka, tak si to klidně nazývejte Raid1e nebo Raid1btrfs. Každopádně, každý admin by měl vědět, jakým způsobem jeho zvolený systém ukládá data a jakou poskytuje redundanci. U Btrfs je to poměrně jasné už od počátku.
Jen ten RAID1 na Btrfs přes víc disků … ehm, ne.No mě by se např. líbila volitelná redundance. Abych si mohl zvolit, že chci mít data třeba ve třech kopiích na různých device. Tj místo názvů "raid" by při mkfs byl parametr určující, kolik kopií dat se má ukládat.
Get over it!No já s tím problém nemám, myslím si, že z mých textů je poměrně jasné, že si dovedu představit a přeji si lepší FS (už samozřejmě rozprostřený na více nodů na síti apod.).
Tohle je prostě zásadní a všeobecně rozšířené nepochopení základních definic kolem RAID1.To není nepochopení základních definic. To je prostě tím, že když se podíváte na běžné příklady, všude se uvádí, jak vypadá RAID 1 na dvou discích. Když dojde na víc disků, málokdo hledá definice RAIDů, ale prostě použije ten název, který zná. Upřímně řečeno, ona ta definice RAID 1 je divná – RAID (kromě RAID 0) se řeší obvykle kvůli riziku selhání disku, takže každého jako první zajímá, kolik disků může selhat, aby to pole ještě ustálo. Všechny běžné stupně RAID mají počet disků jako konstantu (RAID6 dva disky, ostatní jeden disk), jediný RAID 1 s tou „správnou“ definicí je výjimka, protože ustojí výpadek n-1 disků. Ta „špatná“ definice RAID 1 (tedy RAID 1E) akorát dává RAID 1 do řady s ostatními RAIDy, kdy je počet disků, které mohou vypadnout, konstantní (1).
Ale no tak, anonyme, ty ses nám nějak rozdurdil a rozohnil.
Upřímně, mě až tolik nezajímá, co přesně jsi dělal s tuxem v pětašedesátym, vážně ne, a raději to vůbec nechci vědět.
Věřím, že to bylo příjemné.
RAID1 je mirroring. RAID1 přes víc než 2 disky má být mirroring přes víc než 2 disky. Takhle tomu "rozumí" asi tak všechny hardwarové rádoby-RAID řadiče. Takže není úplně jasné, nad čím se tolik rozčiluješ.
RAID1 v ZFS přes N disků je N replik na N discích. Hotovo.
RAID1 v Btrfs přes N disků jsou 2 repliky na N discích s výkonnostními problémy. Ooops, maličko fail.
Jinak jestli se někdo (mylně) domnívá, že tohle jsem mínil jako flamebait proti Btrfs, nejspíš by bylo dobré (čistě pro připomenutí) poznamenat, že Btrfs používám na všech svých strojích od roku 2010 a od roku 2015 mám spoustu svých dat na Btrfs RAID5 a RAID6 polích. Asi tedy nebudu někdo, kdo by byl proti Btrfs a/nebo kdo by se bál nějakého bububu ohledně RAID5 potíží.
Btrfs je super. RAID1 přes víc než 2 disky v Btrfs není super. Takhle jednoduché to je. Jestli mám 4 disky a chci na tom něco jako RAID1, dám si tam RAID10. Což bych asi nechtěl a dal bych si tam raději RAID5, i když někteří zlí jazykové mají pořád z RAID5 na Btrfs hrůzu.
Tiskni
Sdílej: