Byla vydána verze 1.0 svobodné multiplatformní závodní hry SuperTuxKart (STK). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Zdůraznit lze především víceuživatelský mód umožňující hrát hru po síti. Videoprezentace nejnovější verze na YouTube.
Ke zhlédnutí jsou videozáznamy grafických rozhraní telefonů, zatím jenom vývojových desek, Librem 5 a PinePhone. Librem 5 za 649 dolarů by měl být aktuálně k dispozici ve třetím čtvrtletí 2019. Při spuštění kampaně se mluvilo o lednu 2019. PinePhone za 150 dolarů by měl být odesílán ve čtvrtém čtvrtletí 2019.
Po dvou měsících vývoje od vydání verze 6.0.0 byla oficiálně vydána nová verze 6.1.0 správce digitálních fotografií a nově i videí digiKam (digiKam Software Collection, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení. Vývojáři zdůrazňují nové API pro rozšíření DPlugins nahrazující KIPI. Ke stažení je také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Byla vydána verze 1.16.0, tj. první stabilní verze nové řady 1.16, multiplatformního multimediálního frameworku GStreamer (Wikipedie). Z novinek lze zdůraznit vylepšení podpory WebRTC nebo AV1. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Po více než 3 letech od vydání verze 1.3.0 byla vydána nová stabilní verze 1.4 multimediálního přehrávače MPlayer (Wikipedie). Nejnovější verze přináší kompatibilitu s verzí 4.1 a také s aktuální vývojovou verzí multiplatformní multimediální knihovny FFmpeg (Wikipedie).
Mozilla oznámila, že projekt Things byl přejmenován na WebThings. Nové jméno by mělo zdůraznit, že se nejedná pouze o projekt IoT (Internet věcí), ale o WoT (Web věcí). Současně byla vydána WebThings Gateway (GitHub) ve verzi 0.8 pro Raspberry Pi.
Byl vydán balík KDE Aplikace ve verzi 19.04. Shrnuje práce za poslední čtyři měsíce: opravy chyb, mj. ve správci souborů Dolphin, prohlížeči dokumentů (nejen PDF) Okular nebo prohlížeči obrázků Gwenview – tyto dostaly např. lepší podporu dotykových obrazovek. Významného přepracování se dočkal editor videa Kdenlive.
Byla vydána verze 19.04 linuxové distribuce Ubuntu a oficiálních odnoží Ubuntu Budgie, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio a Xubuntu. Kódový název Ubuntu 19.04 je Disco Dingo. Přehled novinek a odkazy ke stažení v poznámkách k vydání. Ubuntu 19.04 bude podporováno 9 měsíců, tj. do ledna 2020.
Byla vydána verze 8.0 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2019-6111 v scp. Přidána byla experimentální podpora výměny klíčů, která je odolná vůči kvantovým počítačům (Streamlined NTRU Prime 4591^761 a X25519). Výchozí délka nově generovaných RSA klíčů je 3072 bitů.
Zend Framework, open source objektově orientovaný webový aplikační framework implementovaný v PHP, byl předán neziskovému technologickému konsorciu Linux Foundation. Framework se pod novým názvem Laminas v průběhu několika měsíců stane oficiálním projektem konsorcia.
V seriálu se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian, Ubuntu nebo odvozené distribuce.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
