Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
V seriálu se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian, Ubuntu nebo odvozené distribuce.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz