Byly zveřejněny videozáznamy přednášek z konference LinuxDays 2019, která proběhla 5. a 6. října v Praze. Odkazy na videa společně s prezentacemi naleznete v programu, případně můžete jít rovnou na stránku video. Záznamy pořizovalo Audiovizuální centrum SiliconHill.
Bylo vydáno OpenBSD 6.6. Opět bez oficiální písně. Z novinek lze zmínit například sysupgrade(8).
Vyšla nová verze monitorovacího řešení Centreon 19.10.0. Novinek je spousta (realtime API, podpora JIRA, vylepšený systém notifikací...), ale těmi nejdůležitějšími je pro mnohé uživatele podpora nové verze rrdtool 1.7.x a php 7.2. Systém tak půjde bez problémů provozovat na jiných distribucích než CentOS 7. Kompletní přehled novinek v seznamu změn. Předpřipravená appliance i samotné části jsou k dispozici na oficiálních stránkách.
Dnes vyjde Ubuntu 19.10 s kódovým názvem Eoan Ermine. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Ubuntu 20.04 LTS bude Focal Fossa.
Padesátiny Unixu lze oslavit také hrou The Unix Game aneb na unixové roury pomocí Scratche.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender oznámili, že nejnovějším firemním sponzorem Blenderu je společnost Adidas. Jedná se o úroveň Corporate Silver, tj. 12 tisíc eur ročně.
V září proběhla každoroční konference Akademy komunity KDE. Nyní jsou záznamy přednášek dostupné online. Témata se dotýkají aplikací a knihoven KDE, jejich adaptaci pro různá speciální použití (vestavěná zařízení či rozšířená realita) i obecně vývoje a distribuce softwaru.
Mozilla.cz informuje o vylepšování vlastních about: stránek Firefoxu, konkrétně o odstraňování volání funkce eval() z těchto stránek. Tyto stránky mají přístup k interním součástem Firefoxu, ale protože jsou napsané v HTML a JavaScriptu, mohou být cílem podobných útoků jako webové stránky zobrazované v prohlížeči (např. vložení cizího kódu nebo obsahu), jen s potenciálně závažnějším dopadem. Pokud by se někomu skutečně povedlo kód do
… více »Uživatel GitHubu joeycastillo představil The Open Book Project, jehož cílem je vytvořit open-source čtečku elektronických knih. Projekt se zatím nachází v rané fázi vývoje, už nyní ale obsahuje použitelný návrh hardware prototypu „Feather Wing“, jehož cílem má být ověření konceptu na 4,2palcovém displeji. Tento koncept je postaven na kitu Adafruit Feather M4 Express, který ovládá hlavní desku s displeji a tlačítky. Po úspěšném ověření
… více »Byla vydána verze 5.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
V seriálu se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian, Ubuntu nebo odvozené distribuce.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
