V Linuxu byla nalezena bezpečnostní chyba CVE-2019-8912. Jedná se o vážnou (CVSS v3.0: 9.8) bezpečnostní chybu typu CWE-416: Use After Free v crypto/af_alg.c. Chyba byla nalezena pomocí detektoru chyb při práci s pamětí KASAN (Kernel Address Sanitizer).
Mozilla.cz informuje, že další vydání SeaMonkey se zdrží. Infrastruktura projektu SeaMonkey prochází mnoha změnami. Důvodem je požadavek na nezávislost na infrastruktuře Firefoxu do konce roku, protože jeho vývoj nebude SeaMonkey následovat ve stejném tempu a rozdíly jsou moc veliké. Bohužel se při těchto přesunech nepodařilo udržet vše ve funkčním stavu a tak není možné sestavovat a vydávat nové verze SeaMonkey.
V Drupalu byla nalezena vysoce kritická zranitelnost PSA-2019-02-19. Podrobnosti a opravy 8.5.x a 8.6.x budou zveřejněny dnes mezi 19:00 a 23:00.
Mozilla.cz informuje o stavu češtiny v projektu Common Voice. Projekt Common Voice sbírá hlasová data, na základě kterých bude možné trénovat modely a software pro rozpoznávání řeči. Aktuálně je nutné rozšířit počet vět v datové sadě a alespoň 5 tisíc vět musí být ručně ověřených několika lidmi.
Byla vydána nová vývojová verze datového formátu a souvisejících nástrojů Relational pipes. Hlavní novinkou verze v0.10 je nástroj relpipe-tr-guile, který díky GNU Guile umožňuje filtrovat a transformovat relační data pomocí výrazů jazyka Scheme.
CSIRT.CZ upozorňuje na kritickou zranitelnost ve WordPressu umožňující vzdálené spuštění libovolného kódu. Prakticky se jedná o kombinací dvou různých zranitelností (Directory Traversal a Local File Inclusion), pro jejichž úspěšné zneužití musí útočník získat v rámci instance WordPressu alespoň oprávnění autora.
Po dvou a půl letech od vydání verze 5.0.0 byla oficiálně vydána nová major verze 6.0.0 správce digitálních fotografií a nově i videí digiKam (digiKam Software Collection). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení. Ke stažení je také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Do 2. dubna se lze přihlásit do dalšího kola programu Outreachy (Wikipedie), jehož cílem je přitáhnout do světa svobodného a otevřeného softwaru lidi ze skupin, jež jsou ve světě svobodného a otevřeného softwaru málo zastoupeny. Za 3 měsíce práce, od 20. května do 20. srpna 2019, v participujících organizacích lze vydělat 5 500 USD.
Byly zveřejněny informace o o bezpečnostní chybě CVE-2019-6454 ve správci systému a služeb systemd (PID 1). Běžný uživatel jej může shodit připravenou D-Bus zprávou. V upstreamu je chyba již opravena [reddit].
Byla vydána nová verze 2019.1 průběžně aktualizované linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek v changelogu. Vývojáři zdůrazňují Linux 4.19.13 a díky němu opětovnou podporu Banana Pi a Banana Pro, aktualizaci nástrojů jako theHarvester nebo DBeaver a Metasploit Framework ve verzi 5.0. Aktualizovat Kali Linux lze pomocí příkazů "apt update && apt -y full-upgrade".
V seriálu se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian, Ubuntu nebo odvozené distribuce.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
