Byla vydána nová verze 1.26 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Představení novinek také na YouTube.
Po více než 3 měsících vývoje od vydání verze 2.12.0 byla vydána nová verze 3.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 169 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 300 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn. Proč verze 3.0.0 a ne 2.13.0? Není to kvůli triskaidekafobii. QEMU letos v březnu slavilo 15 let od oznámení verze 0.1 a to je dle vývojářů dobrý důvod pro novou major verzi. Vývojáři mají v plánu zvyšovat major verzi jednou ročně, vždy s prvním vydáním v daném roce.
Intel potvrdil (INTEL-SA-00161) další bezpečnostní problém ve svých procesorech. Problém byl pojmenován L1 Terminal Fault aneb L1TF. Popis problému přímo od Intelu na YouTube. Jedná se o CVE-2018-3615 (SGX), CVE-2018-3620 (OS/SMM) a CVE-2018-3646 (VMM). Další informace na stránce Foreshadow nebo přímo v dnešním commitu do Linuxu.
Po více než 4 letech bylo vydáno RFC 8446 popisující verzi 1.3 protokolu TLS (Transport Layer Security). Popis novinek i historie TLS například v příspěvku na blogu Cloudflare.
V roce 1998 uvedla společnost Tiger Electronics na trh elektronickou hračku, malého chlupatého tvora s velkýma ušima, Furby. Furby patřil k nejžádanějším hračkám. Během tří let se jich prodalo více než 40 milionů. Furby již tenkrát reagoval na světlo, zvuk, polohu, doteky a přítomnost dalších Furby. Sám mluvil a pohyboval se. Firmware uvnitř simuloval postupný vývoj a učení. Zdrojový kód tohoto firmwaru byl zveřejněn na Internet Archive [Hacker News].
Australská společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 15 svého proprietárního softwaru pro editování videa a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Představení nových vlastností na YouTube. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 299 dolarů. Před rokem to bylo 995 dolarů.
Cílem projektu DXVK bylo vytvořit vrstvu kompatibility mezi Direct3D 11 a Vulkanem a začlenění této vrstvy do Wine. Direct3D 10 nad Vulkanem bylo možné řešit mezikrokem pomocí vrstvy DXUP překládající Direct3D 10 na Direct3D 11. Vývojáři DXVK se rozhodli přímo podporovat Direct3D 10. Podpora byla začleněna do hlavní větve na GitHubu.
Vyšla verze 3.10 přehrávače Audacious. Přináší oprav chyb a drobná vylepšení seznamů skladeb, vyhledávání či ikonek. Zároveň pokračují práce na novém uživatelském rozhraní využívajícím Qt namísto GTK+ – nejsou však hotovy, proto je vydání 3.10 pojmenováno „Not Quite There Yet“; až bude proces u konce, vyjde Audacious 4.
Linus Torvalds vydal Linux 4.18. Více o vývojovém cyklu v Jaderných novinách: začleňovací okno [1] a [2], statistiky. Finální přehled změn je k mání na webu Linux Kernel Newbies.
Srpnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná ve čtvrtek 16. 8. 2018 od 19:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát jsou tématem srazu databáze. Prezentaci svého projektu si pro nás připravil Standa Dzik. Dále bude prostor, abychom probrali nápady na využití IoT a sítě The Things Network, případně další témata.
V seriálu se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian, Ubuntu nebo odvozené distribuce.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
