Byla vydána verze 3.11 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Řešena je řada bezpečnostních chyb.
Byl vydán Mozilla Firefox 64.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na stránce věnované vývojářům. Nejnovější verze tohoto webového prohlížeče přináší například ovládání více panelů, nebo správce úloh, který lze otevřít v nabídce Firefoxu > Více > Správce úloh, nebo napsáním about:performance do adresního řádku.
Národní CSIRT České republiky publikoval článek Jak optimalizovat TLS na webovém serveru Nginx a generování wildcard certifikátu od Let’s Encrypt.
Po 3 měsících vývoje od vydání verze 14 byla vydána nová stabilní verze 15 open source systému Nextcloud, forku ownCloudu, umožňujícího provoz vlastního cloudového úložiště. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Pro vyzkoušení Nextcloudu je k dispozici demo.
Počítačová hra Doom slaví 25 let. Společností id Software ji vydala 10. prosince 1993. Zahrát si ji lze například na Internet Archive.
Nakladatelství Raspberry Pi vydalo 244 stránkového průvodce pro úplné začátečníky s jednodeskovým počítačem Raspberry Pi The Official Raspberry Pi Beginner’s Guide (pdf). Programování ve visuálním programovacím jazyce Scratch je věnována nová příručka Code Club Book of Scratch Volume 1 (pdf). Vydáno bylo také třetí číslo časopisu věnovaného počítačovým hrám Wireframe (pdf).
U příležitosti oslav jednoho roku prací na debianím balíčku, vyšlo GPXSee 7.0. Nová verze přináší zejména podporu vektorových map (Mapbox PBF) pomocí nově vzniklého Qt pluginu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch (seznam podporovaných zařízení), oznámila vydání nové verze Ubuntu Touch OTA-6. Zdůrazněna jsou například vylepšení webového prohlížeče Morph.
Richard Hughes na svém blogu informuje, že se společnost AMI (American Megatrends Incorporated), největší dodavatel firmwarů a BIOSů (AMIBIOS, Aptio, ...), zapojila do projektu LVFS (Linux Vendor Firmware Service). Seznam projektem podporovaných zařízení by se měl tedy časem rozšířit.
Nadace pro svobodný software (FSF) informuje, že seznam doporučených svobodných distribucí GNU/Linuxu byl rozšířen o distribuci Hyperbola GNU/Linux-libre. Hyperbola vychází z Arch Linuxu a na rozdíl od něj splňuje požadovaná kritéria.
V seriálu se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian, Ubuntu nebo odvozené distribuce.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
