abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
eParkomat, startup z ČR, postoupil mezi finalisty evropského akcelerátoru ChallengeUp!
Robot na pivo mu otevřel dveře k opravdovému byznysu
Internet věcí: Propojený svět? Už se to blíží...
včera 11:00 | Bezpečnostní upozornění

Greg Kroah-Hartman vydal nová vanilla linuxová jádra 4.6.3, 4.4.14 a 3.14.73. Řešeny jsou mimo jiné dva bezpečnostní problémy CVE-2016-4997 (lokální eskalace práv) a CVE-2016-4998 (přístup do paměti mimo hranice alokované paměti) [reddit].

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 11:00 | Komunita

Byla vydána verze 2.5.2-1 linuxového prostředí pro operační systémy Windows Cygwin (Wikipedie). Z novinek lze zmínit přelicencování knihovny Cygwin z GPLv3 na LGPLv3. Podrobnosti na blogu společnosti Red Hat [reddit].

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
24.6. 16:16 | Nová verze

Eclipse Foundation oznámila vydání nové verze vývojového prostředí Eclipse. Eclipse 4.6 s kódovým označením Neon vychází rok po vydání verze 4.5 s kódovým označením Mars (zprávička) a přináší celou řadu novinek. Jejich představení také na YouTube.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
24.6. 10:38 | Nová verze

Vyšel oVirt 4.0, open source virtualizační rozhraní pro KVM. Novinek je opravdu hodně, namátkou třeba vylepšená live migrace, nový administrační portál (Cockpit), vylepšená práce s libvirt obrazy, podpora Atomic guest OS, vylepšené API (vylepšený výkon + přibylo sdk pro ruby), hotplug SR-IOV vNIC u spuštěné VM. Kompletní seznam změn viz : release notes.

Max | Komentářů: 0
24.6. 00:11 | Nová verze

Po 8 měsících od vydání verze 4.6 byla vydána verze 4.7 virtualizačního softwaru Xen. Z novinek lze zmínit například Live Patching. Podrobnosti v poznámkách k vydání, přehledu nových vlastností a porovnání s předchozími verzemi.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
23.6. 21:00 | Komunita

Otevřená certifikační autorita Let's Encrypt informuje, že musí bránit název Let's Encrypt. Comodo Group se snaží registrovat ochranné známky Let’s Encrypt, Let’s Encrypt With Comodo a Comodo Let’s Encrypt. Žádosti byly podány v říjnu 2015. Certifikační autorita Let's Encrypt byla představena v listopadu 2014 (zprávička).

Ladislav Hagara | Komentářů: 5
23.6. 18:48 | Zajímavý článek

HackerBoards.com (ještě nedávno LinuxGizmos.com) zveřejnil výsledky čtenářské ankety o nejoblíbenější jednodeskový počítač (SBC) v roce 2016. Letos se vybíralo z 81 jednodeskových počítačů (pdf) (vloni to bylo 53, předloni 32). Nejoblíbenějšími jednodeskovými počítači v letošním roce jsou Raspberry Pi 3 Model B, Odroid-C2 a BeagleBone Black.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
23.6. 17:06 | Zajímavý projekt

Indiegogo kampaň na rozšiřující desku pro použití Raspberry Pi v průmyslových aplikacích - Monarco HAT - se blíží ke konci. Vybralo se zatím 92 % z cílových 10 000 EUR a do konce zbývají už jen 4 dny. … více »

VSi | Komentářů: 1
23.6. 13:53 | Zajímavý projekt

Jedním z cílů otevřené certifikační autority Let's Encrypt je zcela nahradit HTTP protokolem HTTPS. V příspěvku na blogu autority je hodnocen dosavadní stav. Při spuštění veřejné bety v prosinci 2015 (zprávička) bylo pomocí HTTPS stahováno 39,5 % webových stránek (měřeno pomocí Firefox Telemetry). Dnes je to 45 %. Certifikační autorita Let's Encrypt vydala od prosince více než 5 milionů certifikátů. Aktivních je 3,8 milionu certifikátů. Chráněno pomocí Let's Encrypt je více než 7 milionů unikátních domén.

Ladislav Hagara | Komentářů: 12
23.6. 00:11 | Komunita

Mozilla na svém blogu informuje, že z fondu Mission Partners, jenž je součásti programu Mozilla Open Source Support (MOSS), bylo uvolněno 385 000 dolarů. Tyto peníze byly rozděleny mezi 8 projektů: Tor, Tails, Caddy, Mio, DNSSEC/DANE Chain Stapling, Godot Engine, PeARS a NVDA.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
Jaký poměr stran pracovní plochy (příp. složené z více monitorů) preferujete?
 (7%)
 (13%)
 (52%)
 (20%)
 (4%)
 (2%)
 (1%)
Celkem 521 hlasů
 Komentářů: 30, poslední 11.6. 16:07
    Rozcestník
    Reklama

    Balíčky pro Debian - 11 (repozitáře a upload do distribuce)

    16. 10. 2008 | Michal Čihař | Návody | 4195×

    Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.

    Obsah

    Vlastní repozitář

    link

    Na vytvoření jednoduchého repozitáře existuje nespočet nástrojů. Pro účely tohoto článku jsem zvolil reprepro, protože nabízí jednoduché rozhraní a přesto poskytuje velmi mnoho funkcí.

    Pro začátek si vytvoříme adresář, kde budeme chtít, aby reprepro pracovalo:

    $ mkdir reprepro
    $ cd reprepro
    

    Dále potřebujeme adresář pro nastavení:

    $ mkdir conf

    Minimálně musíme říci, jaké distribuce budeme v repozitáři mít, vytvoříme tedy conf/distributions (tato ukázka obsahuje jenom jednu distribuci, ale můžeme jich použít, kolik jen chceme):

    Origin: Stojan Jakotyč
    Label: Unofficial Packages
    Suite: unstable
    Codename: sid
    Architectures: i386 amd64 source
    Components: main contrib non-free
    Description: My playground
    

    Nyní již reprepro můžeme normálně používat. Pokud jsme použili v konfiguraci distribucí Suite, můžeme si třeba nechat vygenerovat symbolické odkazy na kódová jména:

    $ reprepro -b . createsymlinks

    Přidání balíčku

    link

    Parametr -b určuje cestu k pracovnímu stromu reprepro, v tomto případě je to tedy aktuální adresář. Jak vidíme, reprepro už si nijak nestěžuje, takže můžeme přidat první balíček do repozitáře:

    $ reprepro -b . include unstable /tmp/ukolovnik_1.0-4_i386.changes 
    Exporting indices...
    

    Když se nyní podíváme do pracovního adresáře, zjistíme, že se vytvořilo několik nových adresářů a souborů. Struktura je podobná jako na jakémkoliv mirroru Debianu - tedy adresář pool obsahuje vlastní balíčky, kdežto dists seznamy balíčků pro dané distribuce. Dále si reprepro vytvoří adresář db, kde jsou uloženy jeho interní informace o repozitáři a balíčcích.

    Ručně přidávat balíčky je ale dost práce, tak je určitě lepší tento proces zautomatizovat. Podporu už pro to reprepro má, stačí mu v souboru conf/incoming říci, odkud si balíčky brát:

    Name: incoming
    IncomingDir: /tmp/reprepro/incoming
    TempDir: /tmp/reprepro/tmp
    Allow: unstable>sid
    Default: sid
    

    První řádek určuje jméno této fronty, můžeme použít cokoliv. Druhý adresář, kde se fronta nachází, a třetí místo, kam se mohou odkládat dočasné soubory. Parametry Allow a Default určují pravidla pro nahrávání balíčků. Zde tedy balíček určený pro unstable skončí v distribuci sid a všechny ostatní také v distribuci sid. Zpracování pak spustíme následujícím příkazem, případně ho můžeme dát do cronu a nechat frontu zpracovávat automaticky:

    $ reprepro -b . processincoming incoming
    Exporting indices...
    Deleting files no longer referenced...
    

    Generování indexů

    link

    Pokud Debian používáte již nějakou chvíli, asi víte, že program apt-file umí vyhledávat v seznamech souborů nenainstalovaných balíčků. Aby to ovšem fungovalo, musí být v repozitáři seznam souborů v balíčcích (soubor Contents). Program reprepro umí generovat i tento seznam, stačí zapnout tuto volbu v conf/distributions. Když už budeme v tomto souboru něco měnit, můžeme ještě zapnout bz2 kompresi pro všechny seznamy:

    DebIndices: Packages Release . .gz .bz2
    DscIndices: Sources Release . .gz .bz2
    Contents: . .gz .bz2
    

    Balíček do distribuce

    link

    Pokud máme pocit, že by se balíček mohl hodit i někomu dalšímu, tak je dobré ho dostat do distribuce. Jakékoliv nové balíčky musejí před přijetím projít frontou nových balíčků, kde čekají na to, až je správce ftp repozitáře zkontrolují a přijmou do distribuce. Po této kontrole už není nahrávání nových verzí omezeno.

    Než se však pokusíme dostat náš výtvor do distribuce, měl by být balíček v co nejlepším stavu, abychom ušetřili práci sobě i dalším lidem, kteří se s balíčkem budou muset poprat. Pro základní kontrolu poslouží lintian popsaný dříve v seriálu, ale nemalou pozornost bychom měli věnovat také licencím jednotlivých souborů a jejich popisu v debian/copyright.

    Když si myslíme, že máme vše správně, můžeme pokročit k nahrávání. Jako naprostý nováček máme možnost jen si nechat balíček nějakým vývojářem nahrát do distribuce. Tomuto se říká sponzorování a sponzor je zodpovědný za kvalitu balíčku, přestože se o něj stará někdo jiný. Poté, co získáme dostatek zkušeností, je možné se pokusit postoupit na vyšší úroveň a stát se Debian maintanerem, kdy už můžeme nahrávat svoje balíčky samostatně. Další možností k růstu je Debian developer, kdy již můžeme do distribuce nahrávat cokoliv (samozřejmě při dodržování daných pravidel).

    Sponzorování

    link

    Jak již jsem napsal dříve, sponzorování balíčku je zpočátku jediný způsob, jak dostat balíček do distribuce. Nejtěžším úkolem je (hned po vytvoření bezvadného balíčku) nalezení vývojáře, který bude ochotný balíček zkontrolovat a nahrát do distribuce. Pro tento účel nám poslouží server http://mentors.debian.net, kam balíčky pro sponzory můžeme nahrávat, a mailing list debian-mentors, na kterém se pokusíme nalézt sponzora.

    Lidí hledajících sponzora pro svůj balíček je hodně a čas vývojářů je omezený, takže je nutné zaujmout a dobře odvést svojí práci. Pokud se snažíme do distribuce dostat stopadesátý editor, tak určitě budeme mít mnohem těžší pozici, než při práci s nějakým zajímavým nástrojem nebo hrou. Snažte se proto při psaní mailu myslet na to, že musíte někoho zaujmout a uvést všechny relevantní informace, které by sponzor mohl potřebovat (na stránkách mentors.debian.net si můžete zkopírovat šablonu, která bude všechny potřebné informace obsahovat).

    V prvních balíčcích budou obvykle snadno dohledatelné chyby, takže když má někdo k našemu balíčku připomínky, jedná se většinou o dobře míněné rady; snažte se jimi řídit. Nicméně se nebojte diskutovat o případných alternativních řešeních, nikdo není neomylný. Většina sponzorů má seznam věcí, které kontrolují, jeden z nich je například Checklist for sponsored packages. Občas nebývá od věci si takový seznam projít ještě před předhozením balíčku na mailing list a jeho veřejným pranýřováním :-).

    Pokud už se s nějakým sponzorem dohodneme na jednom balíčku, obvykle bývá i přístupnější nahrávání našich dalších balíčků, ale nemusí to být pravidlem.

    Práce v týmu

    link

    V současné době je poměrně velká část balíčků spravována v týmech. Jedná se o poměrně snadnou možnost, jak spravovat balíček bez toho, aby se člověk musel stát Debian maintainerem nebo developerem nebo musel složitě shánět sponsora, protože se v týmu snáze najde nějaký Debian developer, který balíček nahraje. Jinak se jedná o stejný případ jako sponzorování.

    Debian maintainer

    link

    Pokud už máme za sebou nějakou práci na sponzorovaném balíčku, můžeme zkusit za tento balíček kompletně převzít zodpovědnost a stát se Debian maintainerem. Když se jím staneme, můžeme nahrávat svoje balíčky, které sponzor nahraje do distribuce s nastaveným příznakem DM-Upload-Allowed. Informace o tom, jak se stát Debian maintainerem, najdeme na wiki.debian.org/Maintainers.

    Debian developer

    link

    Jako Debian developer už můžeme nahrávat do distribuce cokoliv a musíme tedy splnit o něco přísnější podmínky. Nicméně tento postup je jasně definovaný a při troše štěstí není problém ho celý absolvovat během půl roku.

    Nejčtenější články posledního měsíce

    HW novinky: Apple integruje GPU do monitorů
    HW novinky: tak už i Kingston nabízí levná SSD s TLC čipy
    HW novinky: Verbatim uvedl 100GB BDXL média MDISC s životností 1000 let

    Nejkomentovanější články posledního měsíce

    HW novinky: Verbatim uvedl 100GB BDXL média MDISC s životností 1000 let
    HW novinky: Apple integruje GPU do monitorů
    Jaderné noviny - 19. 5. 2016: Začleňovací okno 4.7 je otevřeno, 1. část
      všechny statistiky »

    Seriál Balíčky pro Debian (dílů: 12)

    Balíčky pro Debian - 1 (úvod) (první díl)
    <—« Balíčky pro Debian - 10 (speciální balíčky)
    »—> Balíčky pro Debian - 12 (závěr aneb co se jinam nevešlo)
    Balíčky pro Debian - 12 (závěr aneb co se jinam nevešlo) (poslední díl)

    Související články

    Na co se často ptáme: Balíčkovací systémy
    Seriál: Instalace softwaru v Linuxu
    Seriál: Gentoo ebuild
    Seriál: Rukověť baliče RPM
    Seriál: Balíčkovací systém Arch Linuxu
    Smart Package Manager - instalujeme chytře
    Zdroje balíčkov pre Ubuntu
    Balíčkovací systém Mandrake Linuxu
    Balíčkovací systém Gentoo Linuxu

    Odkazy a zdroje

    Návod pro začínajícího balíčkáře
    Příručka vývojáře
    Zásady Debianu
    Dokumentace pro vývojáře

    Další články z této rubriky

    Filtrujme čtivé texty z Projektu Gutenberg 6
    Filtrujme čtivé texty z Projektu Gutenberg 5
    Filtrujme čtivé texty z Projektu Gutenberg 4
    Filtrujme čtivé texty z Projektu Gutenberg 3
    Filtrujme čtivé texty z Projektu Gutenberg 2
           

    Hodnocení: 100 %

            špatnédobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    Joseph avatar 16.10.2008 12:35 Joseph | skóre: 7 | blog: No_bullshiting_please | Ba'aretz
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky pro Debian - 11 (repozitáře a upload do distribuce)
    velmi pekny serial. vdaka.
    אם אין אני לי, מי לי; וכשאני לעצמי, מה אני; ואם לא עכשיו, אימתי.(פרקי אבות, פרק א, משנה יד
    ISSN 1214-1267  
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.