Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
V téměř každé linuxové distribuci je možné najít v nabídce balíčků program TeX. Je to letitý interpretr, který čte texty dokumentů, rozumí poměrně neobvyklému jazyku na řízení sazby a vytváří typografické výstupy ve formátu PDF (dříve byl používán formát DVI). Cílem tohoto seriálu je seznámit čtenáře s rozsáhlými možnostmi tohoto programu.
Seriál o TeXu uzavřu povídáním o nepatrnostech. Typografie ctí několik zásad, mezi které patří především zásada nepřekážet mezi informací a čtenářem, tedy jinými slovy čtenáře nerušit. Součástí toho je také respektování starých tradic. Dá se říci, že typografie je na této úrovni dobře udělaná, pokud si jí čtenář nevšimne. Zmíním tedy především takové nepatrnosti, které nejlépe vypadají, když nejsou vidět.
Jsou případy, kdy je účelné k vytvoření sazby kromě TeXu zapojit další program, který s TeXem spolupracuje. V tomto díle seriálu si ukážeme typické případy takové kooperace, zejména zmíníme tvorbu rejstříku a seznamu literatury.
Matematici po staletí využívají plochu papíru k zaznamenání svých abstraktních myšlenek daleko kreativněji, než poskytuje běžná textová sazba: používají větší množství abeced, velikostí, značné množství speciálních značek. Vzájemné umístění znaků na papíře není vždy jen na jediném řádku. Sazárny účtovaly matematickou sazbu podle centimetru čtverečního (na rozdíl od počtu znaků v textu) a tato sazba byla drahá. Na památku toho ji ve zdrojovém textu TeXu vyznačujeme pomocí dolarů.
Dnes si ukážeme základní vlastnosti boxů v TeXu. Práce s boxy je v závěru ilustrována příkladem, ve kterém programátor maker navrhuje design jedné složitější stránky knihy.
Rámcově si ukážeme, jak TeX sestavuje sazbu do řádků a stránek. Popis algoritmů v tomto článku si klade za cíl nabídnout čtenáři v krátkém textu celkový přehled bez nároku na přesnost. Další informace zájemce snadno dohledá například v TeXbooku naruby, kde je výklad dané problematiky rozprostřen na stovkách stránek a je přesný a úplný.
V minulém díle seriálu jsme si ukázali, že TeX se nebojí grafiky, dokonce naopak: pomocí TeXových maker lze grafiku řídit. Toto téma dnes uzavřeme podrobně komentovaným příkladem, kterým vytvoříme karetní hru Set. Příklad ilustruje nejen použití grafiky, ale také vnitřní fungování TeXu a práci s boxy a makry.
Sazba textu společně s grafikou vytvářejí jednotný vizuální celek. Je tedy
potřebné při tvorbě sazby mít pod kontrolou i tvorbu a umisťování
grafických prvků. O TeXu se můžete na mnoha místech dočíst, že grafiku svými
nástroji neřeší, že tento problém pouze postupuje prostřednictvím příkazu
\special tiskovým ovladačům. Je to pravda jen částečně a dnes si
o tom řekneme více.
V linuxových distribucích je TeX zpřístupněn nejčastěji prostřednictvím balíčku TeXlive. To je také název distribuce, tentokrát TeXové, která běží i pod dalšími operačními systémy a počítačovými architekturami. Ta zanechá po své instalaci na disku kupu rozličných souborů. Účelem tohoto dílu seriálu bude udělat v tom rámcový přehled. Principy popsané pro TeXlive platí víceméně i pro jiné TeXové distribuce.
Na konci 90. let ustoupily fonty generované Metafontem do pozadí a nejčastěji se i v TeXu používaly fonty Type1 (formát od Adobe). Vedle toho stály fonty formátu TrueType od Microsoftu, které ale měly pro obtahy implementovány jen kvadratické spliny na rozdíl od kubických a často byly postiženy nevhodnou implementací. DTP svět se jim tedy vyhýbal obloukem, případně před tiskem prováděl konverze, což fontům taky nepomohlo k lepší reputaci.
Stejně jako potřebujeme cihly pro stavbu baráku, neobejdeme se bez fontů při přípravě sazby. Můžeme použít cihly kvalitní i méně kvalitní a podle toho dopadne stavba. Můžeme taky použít cihly různých technologií, což ovlivní naše pohodlí při stavbě, ale nakonec to ve výsledku nemusí být vidět. O tom, jak přistupuje TeX ke svým „cihlám sazby“, si povíme v tomto a příštím díle seriálu.
Makrojazyk TeXu nabízí poměrně neobvyklý způsob programování. Předvedeme si základy tohoto jazyka na příkladu – generování jednoduchého HTML souboru. Toto řešení používám při pořizování textu seriálu o TeXu pro abclinuxu.cz. Nečekejte tedy univerzálnost, je to řešení na míru jedné konkrétní potřeby. Ovšem univerzální je nástroj, kterým to je udělané – makrojazyk TeXu.
U tak složitého systému, jakým je TeX, se občas bohužel stane, že ne vše funguje jak má. V takovém případě uživatelům asi nepostačí jen znalost autorského značkování a musejí se zanořit poněkud do hloubky mezi nánosy všeho možného, co přinesla dlouholetá historie TeXu. V tomto díle seriálu si ukážeme, jak TeX přistupoval a přistupuje ke kódování znaků textových fontů. Aspoň rámcový přehled v této problematice se jistě vyplatí.
Předvedeme jednoduchý a typický dokument s odkazy, poznámkami, generovaným obsahem, obrázkem, tabulkou a vzorcem vytvořený třemi způsoby: pomocí CSplainu+OPmac, pomocí XeLaTeXu a pomocí ConTeXtu. Kromě toho si mohou čtenáři tohoto dílu trochu zasoutěžit, ovšem ceny nejsou vypsány žádné.
Učiníme-li první procházku po TeXové distribuci, záhy narazíme na pojmy LaTeX, AMSTeX, eTeX, pdfTeX, encTeX, ConTeXt, LuaTeX, XeTeX, XeLaTeX a mnohé další. V krátkosti si tyto pojmy vysvětlíme.
V téměř každé linuxové distribuci je možné najít v nabídce balíčků program TeX. Je to letitý interpretr, který čte texty dokumentů, rozumí poměrně neobvyklému jazyku na řízení sazby a vytváří typografické výstupy ve formátu PDF (dříve byl používán formát DVI). Cílem tohoto seriálu je seznámit čtenáře s rozsáhlými možnostmi tohoto programu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz