Je mozne opustit nasi planetu jen treba 100 km/h rychlosti? (diskuse)

[doubleZ]

Mno myslím že ne

[JiK]

ale samozdrejmne ano, co treba orbitalni vytah, tam se kabinka s nakladem muze pohybovat temer nekonecne pomalu a na orbit se dostane.

[doubleZ]

njn ;), tak jsem si to myslel špatně , děkuji, to je fakt, dneska mi to nemyslí.

[jirka]

Za předpokladu, že máš nekonečně dlouhý lano Zajímalo by mě jinak, za co tak pevného v kosmu by se dalo to lano uchytit,abys tím nedostal po kebuli

[Marián Kyral]

Arthur C. Clarke - Rajské fontány

[trekker.dk]

Aneb za nic - stačí odstředivá síla

[AJAX]

Myslím si, že upevniť lano v kozmickom priestore je možné, za predpokladu že sa dá vyrobiť v obrovskéj dlžke a dopravit ho na obežnú dráhu.Na konci by bolo treba upevniť závažie v neake hmotnosti, ale podmienkou by bolo to , aby protiváha bola umiestnena mimo gravitačného pola zeme a druhý koniec dostatočne upevnený k Zemi.Váha vesmírneho víťahu by bola najväčšia na Zemi a po začatí stúpania smerom na obežnú dráhu by sa mala iba zmenšovať. Je to teoria, ktorá by v budúcnosti mohla fungovať, a 2 až 3 dnové výlety na obežnú dráhu výťahom by boli možné.

[Mikos]

Říká ti něco geostacionární oběžná dráha? Tak tam bys měl vesmírnou stanici, odkud by se to lano táhlo. Samozřejmě by ale bylo nutné lano táhnout i nějakou část na druhou stranu (směrem do vesmíru) de facto jako protiváhu.

A takovým pevným materiálem z kterého by to lano mohlo být vyrobeno jsou různé uhlíkové nanotrubičky, atp. NASA už o takovém výtahu do vesmíru reálně do budoucna uvažuje, protože by to velmi citelně snížilo cenu vynášení nákladů na orbitu.

[JiK]

spravne hujere :) A ja pomaham zkoumat prave ty uhlikove nanotrubice a jejich kompozity

[vencour]

To ummístění je v nějakých bodech, mam pocit, že Lagrangeovy se jim říká, okolo Země mají být tři - kde je těleso v rovnováze a nepadá ani do Země ani do Slunce?

[jozka]

To je sice hezky, ale tady se jedna o nehybnost vuci ROTUJICI planete, nikoli vuci OBIHAJICI planete.

[vencour]

No, já mam pocit, že podstatný je, že v těch bodech je výslednice působících sil nulová, ne?

[jozka]

Ja to pochopil jako reakci na tohle:

Zajímalo by mě jinak, za co tak pevného v kosmu by se dalo to lano uchytit,abys tím nedostal po kebuli

V pripade vytahu jsou L-body nanic, protoze tam potrebujeme pevny bod vuci rotujici Zemi, jinak by Zeme zafungovala jako rumpal ))

Ona taky ta stalost neni az tak extra, treba Jupiter, se svou velkou pritazlivosti si tam je schopen po kratkou dobu vydrzovat hromadu smeti, ale je to otazka let az staleti - ve vesmirnem meritku okamzik.

[AJAX]

Zareagujem na stalosť bodu ukotvenia vo vesmíre. Je známe, že dnes už vrtné plošiny dokážu na mori pomocou satelitov zostať stabilne stáť na jednom mieste s odchylkou par centimetrov i pri vlnobití 30 m vĺn. Tak isto by mohla fungovať stanica ukotvená k zemi. Jej pohyb voči zami by sa musel prvotne pomocou motorov vyrovnať na rýchlosť 0 km/h. Stal by sa stacionárnym bodom, ktorý by kontrolovali počítače. V podstate je to možné, a verím že NASA to v priebehu 20 rokov dokáže.

[AJAX]

Predstav si jednoduchý príklad, ktorý Ti pomože pochopiť nehybnosť voči rotujúcej planete a nie voči obiehajúcej. Hod kladivom. Športovec pri hode kladivom roztočí železnú gulu na konci oceľového lana a v určitej rýchlosti sa točí okolo vlastnej osi. Ale vtedy je gula na konci lana voči stredu otáčania, teda voči športovcovi rovná 0 km/h. Ale športovec rotuje po určitej dráhe.Pokiaľ by kladivo nemusel odhodiť a vydržal by sa točiť istý čas t , tak by rotáciou opísal kružnicu, istú trajektoriu. To znamená, že teleso, teda gula zavesená na lane je v pohybe voči tretiemu telesu ale nie voči druhemu. OK?

[jirka]

Tohle je sice teoreticky možné, ale nedovedu si to představit v reálu. Lano několik tisíc kilometrů dlouhé, našponované tak, aby odstředivá síla té kosmické lodi, která ho drží, byla vždycky o něco větší, než síla přitažlivosti lodi k zemi + síla přitažlivosti samotného lana k zemi + nákladu. Chtěl bych vidět, které lano by tohle vydrželo. Aby bylo pevnější, musí být tlustší --> větší hmotnost lana --> požadavek na větší pevnost, aby samo sebe uneslo... Někde musí existovat hranice, přes kterou se nelze dostat, navíc lidé v té lodi by si připadali jak na centrifuze,pakliže by to vůbec přežili, protože odstředivá síla, která by měla vyvážit sílu přitažlivosti země-lano, by byla neskutečně vysoká.

[JiK]

nemas pravdu, uz dnes mame ulikove nanotuby, tedy material s pevnosti o 3 rady vyssi nez nejlepsi oceli, na napinani se pouzije protivaha, nejen vaha lana, problem je, ze takovy system bude brzdit rotaci zeme (zakony zachovani) az o 1 sekundu za 10.000 let.

pro vice informaci zkus hledat trebas na Wikipedii Space Elevator

[Max]

Dnes jsem zrovinka toto probirali ve skole :) , lano zhotovene z nynejsi nejpevnejsi oceli muze byt maximalne dlouhe asi cca 100km, aby uneslo samo sebe, myslim, ze je jasne, ze tloustka lana neni dulezita. Ucitel nam take tvrdil, ze na Zemi nejni mat.(ani vyvinuty), co by toto(vysneny vytah do vesmiru) vydrzel. Nevim, cemu mam verit, nanotuby neznam (kupodivu :) ) a anglicky take neumim, takze ... :-/
Zdar Max

[zde]

Dnes jsem zrovinka toto probirali ve skole :)

A já pořád kde se lidi ty bludy učí. A ejhle- ve škole!

lano zhotovene z nynejsi nejpevnejsi oceli muze byt maximalne dlouhe asi cca 100km, aby uneslo samo sebe

Libovolné lano unese samo sebe do libovolné výšky, pokud budeme průběžně zvyšovat jeho průřez. Nad zemí bude tenké jako vlas, na GSO bude nést celou váhu, a bude proto velmi silné. Jde to spočítat ale není to úplně jednoduchá trojčlenka, protože GSO je ve výšce 35900 km, gravitační zrychlení klesá se čtvercem vzdálenosti od středu země, zatímco odstředivé zrychlení roste lineárně.

myslim, ze je jasne, ze tloustka lana neni dulezita.

Pokud by byla tloušťka konstantní tak důležitá není. Ale konstantní tloušťka lana je pro tyto účely velmi nevhodná. Divím se že to váš fyzikář neví.

Ucitel nam take tvrdil, ze na Zemi nejni mat.(ani vyvinuty), co by toto(vysneny vytah do vesmiru) vydrzel.

Učitel je blb. Jde to postavit třeba i z vařenejch špaget, ovšem na horním konci dojdeš k astronomické tloušťce. Čím pevnější materiál, tím efektivněji by to šlo realizovat- toť vše.

[Max]

Diky za vysvetleni ...

"Učitel je blb"

Jinak asi neni, rekl bych, ze jsem ho mozna pochopil trochu jinak, mame delat malou ulohu z fyziky (asi mala semestralni pracicka) a zadal nam nekolik uloh s tim, ze si mame nejakou vybrat, ke kazde neco povedel. U teto konkretne rekl, co jsem popsal vyse(bavili jsme se o lanu a vsichni mysleli lano a ne "valec") a pak dodal, aby jsme tuto problematiku zpracovali a navrhli reseni, takze to 100% vi (a ja jsem znej udelal bl** :-/, takze se mu omlouvam :) ).
Zdar Max
PS:vzhledem k peknym prispevkum si asi vyberu ulohu s vytahem do vesmiru :)

[AJAX]

Zdravim. Máš obavu o váhu lana? Samozrejmä že určite vaha bude značná, ale je tu i možnosť /teoretická/ vyrobiť lano v kozme. Zriadiť stanicu, fabriku, a pomaly lano spúšťat k zemi.Lano na báze uhlíkových vlákien je jednoznačne priorita.

[Worm-cv]

Výtah se bude v určité výšce pohybovat 1.kosmickou rychlosti. Stejně jako lano. Ale ne směrem od země, ale směrem od východu na západ. Na povrchu země se taky pohybujeme určitou rychlosti vůči středu. Boční síle u vesmírného výtahu se říká coriolisova síla. Konec lana se bude pohybovat větší než 2.kosmickou rychlostí. Nebo se pletu?

[Abraxis]

Kratce: Je.

Dlouze: Je. Beres-li rychlost vuci stredu Zeme, tak se proste staci vzdalit do vzdalenosti, kdy prevladnou gravitacni vlivy ostatnich teles slunecni soustavy (Mesic, Slunce apod.) a pak uz vypnes jen motor.

[anon123]

Proc se teda tak nadsene mluvi o prvni kosmicke rychlosti?

Ja vzdy chapal prvni kosmickou rychlost jako rychlost nutnou k tomu, aby kdyz vystrelim projektyl touto rychlost z povrchu zeme tak uz se nevrati

Otec me trosku vyvedl z miry, kdyz po dohadech oznamil, ze kazde teleso, ktere chce opustit gravitacni prostor zeme musi mit nejmene kosmickou rychlost. Ja s tim nesouhlasim. Myslim, ze kdyz poletim jen 500 km/h, tak vyletim take na obeznou drahu, ale za delsi cas. Je to proto, protoze me porad neco pohani, kdezto projectyl musi tu rychlost mit, protoze pohon nema.

Mohl by to nekdo upresnit? Nejsem fyzik

[Abraxis]

No, ja to spis nechapu s tou 1. kosmickou rychlosti - AFAIK se jedna o 11 Km/s - nechapu ale, vuci jakemu bodu (stredu zeme? nebo "mista startu"? v jakem smeru)

Pro VELMI zjednodusenou predstavu - predstavi si, ze proste doletis 100 Km/h "po primce" az tesne ke Slunci - gravitace Zeme te proste nemuze stahnout z5. Takze mozne to je

[trekker.dk]

První kosmická je cca 7,9km/s. 11,2km/s je 2.kosmická

[rastos]

Pravdu mate tak trochu obaja. Prva kozmická, je okamžitá rýchlosť, ktorú musíš telesu udeliť aby opustilo Zem. Tú rýchlosť udelíš na povrchu Zeme. Vplyvom graviačnej sily, bude dochádzať k zápornému zrýchlenu - teda rýchlosť bude klesať (hovoríme o prípade, kedy na teleso nepôsobí žiadna ďalšia sila poháňajúca ho ďalej od Zeme). Keď rýchlosť klesne vplyvom negatívneho zrýchlenia na nulu, tak to teleso bude už tak ďaleko od Zeme, že nespadne na zem. V praxi na raketu počas štartu neustále pôsobí sila - pohoné motory, resp. v prípade výťahu je to motor, ktorý ten výťah ťahá hore. Preto môžu Zem opustiť aj bez toho aby dosiahli 1. kozmickú.

[anon123]

Ted jsem te nepochopil. Takze mam pravdu ja. Otec mluvil o vozidle ci plavidle , ktere ma vlastni pohon. Takze se napr. na mesic da vyletet 500 km/h? Moc to nechapu s tim negativnim zrychlenim.

[Ondrej]

asi takhle - 1. kosm. rychlost potrebujes, pokud by jsi nemel vlastni motor. Proste kdyby te nekdo vystrelil jak kamen z praku, tak na dosazeni orbitu budes potrebovat min. 1.KR. Ale jakmile budes mit vlastni pohonnou jednotku, klidne muzes na mesic doletet rychlosti 500km/h. Ale bude to na dloooouho.

[Käyttäjä 11133]

Ad negativní zrychlení jelikož jdeš proti působení síly, která je způsobena gravitačním zrychlením, tak se bude ta síla odečítat oproti té, kterou budeš ty (jeho pohon) tomu tělesu udělovat chápeš? takže to bude F=Fudelena-Fg. Proč tu sakra není povolená značka <sub>?

[vencour]

Ono je to stejné jako když zrychluješ na dokonale hladké silnici a na ošklivě hrbolaté = když máš větší tření, tak to tření (valivé?) působí proti směru pohybu: Stejně tak tady je gravitační zrychlení orientované proti směru pohybu, drží to těleso u Země. (látka gymnázia, asi 1. ročník?)

[anon123]

Kazdy nestuduje na gymnaziu.

[vencour]

Ok, tak Fyzika I na VŠ

[anon123]

Kazdy nestuduje fyziku na VS

[vencour]

ale MĚL by

[AJAX]

Tvrdíš, že Zem je možné opustiť i bežnou rýchlosťou, trebárs 500 km/hod? Ja si myslím, /nie tvrdím/,že k tomu aby sa teleso dostalo na obežnú dráhu nebude stačiť takáto rýchlosť. Kozmická rýchlosť je daná , resp. odvodená od existujúcich veličín. Treba uvažovať o tom, že zem obklopuje atmosféra, ktorá chráni Zem pred vysiatim ovzdušia našej planety do kozmického priestoru. Ak by bolo také jednoduché ju opustiť tak by bolo i jednoduché do nej vstúpiť. To znamená , že meteority narážajúce do nej sú odrážané vo väčšine spať do kozmu a taktiež raketa iba vystrelená vertikálne by sa o nu rozbila a explodovala. Na opustenie atmosféry treba aby s horyzontálnou čiarou Zeme raketa zvierala , neviem presne či 4 alebo 7 stupnov. Ale takto to neako je a rýchlosť rakety musí presiahnúť 1.kozmickú.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Ja bych rad videl to zarizeni, co opousti Zemi 1. kosmickou.

[anon123]

A jakou asi leti raketoplan???

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

No 1. kosmickou vuci stredu Zeme urcite NE!

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Ale abych ti odpovedel. Je to uplne jedno jakou stoupa rychlosti. DUlezite je, aby dosahl prislusnou rychlost obehu Zeme s ohledem na vysku nad planetou. Tzn. aby byly v roznovaze odstrediva a gravitacni sila. Ale to je o necem jinem. 1. kosmickou rychlost vuci stredu Zeme potrebuje k opusteni gravitacniho pole Zeme jen teleso, ktere nema vlastni pohon (navic se jedna o rychlost ve vakuu, atmosfera s tim pekne zatoci). Postupne totiz jak stoupa tuto rychlost ztraci, ale jak slabne gravitacni pole Zeme stale mu jeste zbyva dostatecna rychlost k jeho uplnemu opusteni. Let o 1 m/s nizsi rychlosti a spadnes zpatky. Opakuji ... teleso bez vlastniho pohonu.

[skonciljsem]

Samozřejmě že ne vůči středu Země. Letí první kosmickou dokola, vůči středu nulovou. První kosmickou lze přiblížit takhle:

Za 1 s spadne těleso o 5 m (zhruba, poblíž Země). Poletíš-li po tečné dráze takovou rychlostí, aby ses od planety o těch 5 m vzdálil, letíš 1. kosmickou. Zkus si to přepočítat, obvod Země je cca 40k km. Já to tadu vyčíslovat nebudu, v geometrii jsem byl vždycky slabý.

[Hrabosh]

Jen pockej, az si seridim ventily a karburator....

Z.

[Dalibor Smolík]

To není takový problém. Já jsem jednou zapil zelí kysaným mlékem a letěl jsem také 1. kosmickou. A dokonce jsem to stihl.

[vencour]

Ono je rozdíl rychlost a zrychlení, u 1. kosmické je to snad 7.9 km/s. Jak autor prispevku pise o 100km/hod, tak k tomu by mel pripocitat i gravitacni zrychleni - tak jako treba u zminovaneho vytahu, protoze tam je uz rychlost vzdalujiciho se telesa od zeme "nadmerecna", pridana, kdyz se mam pohybovat VZDALUJICI se rychlosti od Zeme, musim mit rychlost (zrychleni) o to gravitacni zrychleni vetsi.

[Dag]

A kolik by ten nevyčerpatelný zdroj energie vážil? Nejlepší je to asi rovnou zkusit.

[VícNežNic]

Copak se ti tu nelíbí?

[anon123]

Planuju cestu na Mars v Mercedes Benz

[Dag]

Zásobu muziky, nějaký hry. Ono to bude touhle rychlostí trvat asi docela dlouho.
Další možnost vymyslel můj syn, když s dozvěděl že země se točí kolem slunce -- stačí se zastavit a země odeletí sama!
Pak ještě lze prostě dojít na ten kraj zeměplochy, zavřít oči a skočit.

[VícNežNic]

To vyjde nastejno. Tady nebo na Marsu…

[klassik]

Jaja komunisti sou stejne vsude

[anon123]

Vznikaji mi tedy dve otazky:

Jakour rychlost potrebuju abych se dostal na vyssi obeznou drahu okolo 400km? Muzu tam vyletet rychlosti 500km/h?

Jakou rychlost potrebuju abych tam zustal?

[Käyttäjä 11133]

Ano půjde tam doletět rychlostí 5km/h, ale jakou rychlost potřebuješ k tomu aby si tam zůstal nevím, ale výslednice sil musí být nulová.

[anon123]

Tak proc ty volove se snazi a takovou vysokou rychlost. Mensi rychlost mensi spotreba Neco mi na tom nehraje.

Doporucite nejakou literaturu. Nejlepe v anglictine.

[jm]

Doporucite nejakou literaturu. Nejlepe v anglictine.

O kousek niz

[anon123]

Jsem rikal v anglictine, ne v cinstine

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Obavam se, ze tobe zadna literatura nepomuze :-/

[Käyttäjä 11133]

Sorry překlep, ale pokud se budeš opravdu neustále pohybovat rychlostí 5km/h od povrchu země tak opustíš její gravitační pole. Takže rychlost 5km/h stačí. Teda pokud se nepletu.

[wake]

nizka konstantni rychlost je draha, protoze palis palivo na prekonani g (gravitacni zrychleni). raketa, ktere jejiz motory maji tah prave g*m (kde m je hmotnost rakety) visi ve konstantni vysce nad povrchem, s obrovskou spotrebou paliva. cim rychleji se tam (na orbit) dostanes, tim kratsi dobu musis prekonavat g => tim mene paliva ti padne na prekonavani g. samozrejme, ze dosazeni vysokych rychlosti => vysokeho dopredneho zrychleni => vysokych tahu je take palivove narocne (130 po dalnici vypada z hlediska spotreby l/km jinak nez 200 po dalnici), takze kazda raketa je kompromisem mezi "dolet tam co nejrychlejc, at na to proklate g nespalime tolik uhli" a "let co nejpomalejc, abysme to nemuseli tak kalit a nespalili tolik uhli".

[klassik]

nejlepsi spotreba je pri 90 km/h s petistupnovou prevodovkou

[jm]

Zkus si to spocitat

[anon123]

Jeste doplnim. Da se udrzet rychlost 500km/h s motory, ktere ma space shuttle a doletet tam? Samozrejme nekonecno paliva.

[Käyttäjä 11133]

Nekonečně paliva má také nekonečnou hmotnost

[anon123]

Jasne, nekonecne paliva, ale stejna hmotnost jako space shuttle. Proste me zajima, proc musi dosahovat take rychlosti. Proc tam treba nedoleti boing. Ten by mel paliva dost, kdyz doleti treba 7000km, ale rikaji, ze nema takovou silu motoru. Takze ta rychlost tam musi mit vliv. Rychlost nebo sila moturu. Bud mam vetsi rychlost, nebo silnejsi motor.

[vencour]

Co já vim, tak použité motory v Boeingu mají své limity, nedávají v daných výškách již potřebný tah? Dolet 7000km se přece udává v nějaké výšce, čím vyšší výška, tím vyšší spotřeba, ne?

O rychlosti se mluví proto, že udělí impuls a díky setrvačnosti se dostane těleso do vesmíru.

[anon123]

Abych to upresnil.

Bud mam slaby motor a proto musim vyvinout urcitou rychlost co nejblize k povrchu zemi. Pak v urcite vysse kde je vzduch ridsi nepotrebuju silu motoru, protoze mam rychlost.

Nebo budu mit silny motor a pak nepotrebuju takovou rychlost, protoze ten motor me udrzi i v ridkem vzduchu.

Nebo kecam nesmysly

[ZS-Man]

Tak hlavne Boeing+jakekoliv jine letadlo ma motory od toho, aby mu daly dostatecnou doprednou rychlost a tim aby na nosnych plochach mohl vzniknout dostatecny vztlak. jesli si to boeing namiri kolmo vzhuru, tak bude hodne rychle pokracovat kolmo dolu No a kdyz teda bude pomalu stoupat, tak mu v par tisicich metrech dojde vzduch(ne do motoru, ale ten kolem kridel) a opet pokracuje dolu.

[Heron]

Ve větší výšce je menší odpor vzduchu, ale taky méně kyslíku. A pokud vím, tak dopravní letadla mají jen palivo, ne okysličovadlo (na rozdíl od raketoplánů).

[Adrin]

Letadla mají tu výhodu, že si vlastně plavou na vzduchu a šetří energii. Kombinace, kdy letadlo vynese vesmírný vehikl do dostatečné výšky a pak ho nechá stoupat nezávisle, by mělo být energeticky méně náročné, než takový kolmý start.

Pokud jde o rychlost kolmých startů, řekl bych že hlavní je dosáhnout stratosféry a tam – právě tam – dosáhnout první kosmickou rychlost (skoro – není to na povrchu planety, je to výš a tudíž by měla stačit rychlost menší) – prostě jde o to, že se raketa dostane na orbitu a začne rotovat kolem Země. Odstředivá síla se vyrovná s přitažlivou a raketa jaksi visí nad planetou. Tam samozřejmě stále existuje gravitační síla Země, ale díky rychlosti, kterou má loď na své dráze, nepadá dolů.

Nad podobnými otázkami je dobré se zamyslet, ale nesmí se to přehánět. Přesto jsou zajímavé. Například proč jsou astronauti na kosmických stanicích na oběžné dráze ve stavu beztíže, přestože tam stále působí poměrně silná gravitační síla Země [viz. výše]. Je Slunce opravdu v místě, kde se nám jeví, když k nám sluneční paprsky putují osm minut (nebo kolik)? Proč přichází příliv a odliv dvakrát za den? A podobně …

[jm]

Nepochybne ano. Na zaklade nepravdive/nemozne hypotezy je mozne tvrdit cokoliv.

[AJAX]

Jednoducha odpoved na tvoju otázku: Na opustenie zeme sa potrebuješ pohybovať rýchlosťou 7,912 km/s alebo 28483,20 km/hod. Na odputanie sa od gravitačného pola Slnka potrebuješ 13,4 km/s alebo 48240 km/hod. Dobré, že?

[raziel]

Pri odmysleni nekonecneho mnozstva paliva (pri tej hmotnosti by si si nosil zem stale zo sebou :), alebo nieco este horsie), odpoved znie Ano. Ak sa pohybujes vyslednou rychlostou 100km/h, tak to znamena ze vynakladas silu(energiu, skreckov) F1 nato aby si prekonal zemsku pritazlivost + silu F2 nato aby si dosiahol rychlost 100km/h. (ak by si takyto vyslednu silu pouzil napr na mesiaci isiel by si rychlejsie (asi 6x))

btw. kozmicka rychlost sa pocita bez sily F2, ( t.j. bez pohonu)

[diverman]

K tomu stavu beztíže:
Je to jen relativní pojem, který musíte vždycky k něčemu vztáhnout. Na oběžné dráze má kosmonaut stav beztíže vzhledem ke kosmické lodi.
Když se zavřete do veliké krabice a vyhodí Vás v ní z letadla, tak sice bude krabice padat dolů, ale vy se uvnitř budete vznášet.

[Petr]

Jen tak na okraj: stav beztize neexistuje. To co se nim oznacuje je jenom aproximace, ktera se k nemu priblizuje.

Zeptej se odborniku

[Adrin]

Stoprocentně :) Blecha přitahuje slona asi tolik jako slon blechu, ale přesto se přitahují.