Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Ahoj, až asi 3 roky používám Gentoo, už mě ale přstává bavit ručně kompilovat kernel, řešit problémy při instalaci, překompilovávat aplikace protože nemám nějaký useflag atp. Chtěl bych tedy přejít na jinou distribuci která bude prostě fungovat.
Potřebuji :
Aby to přehrávalo média (po poslednim updatu na mě Gnome player vybafnul že nepřehraje mp3 a už mě fakt nebaví to řešit)
Cryptoroot - Ano, jsem paranoidní
Aby to kamarádilo s Lenovo T60 - ATI X1400
Nabízí se :
Ubuntu - Neni to už moc pro BFU ?
Debian - Rád bych se s nim zkamarádil, běží to na hodně serverech
CentOS - Hodně běží na "entrprajs soljůšn" - mohlo by se hodit
Když to řeknu hnusně tak shánim Widle s tučňákem ve znaku :D
Díky za Vaše zkušenosti a doporučení
Taky jsem dlooooouho jel na Gentoo (a na serverech a jednom desktopu porad zustava), ale na notebooku a dalsich dvou desktopech mam arch. Cryptovanej root by nemnel byt problem, sam mam na jednom desktopu na LVMku root, takze sifrovani navic by urcite proslo. Pokud nevis o Archu nic blizsiho, je to svym zpusobem dost podobne Gentoo. Balicky jsou sice binarni, ale vsecdhno je takove 'ciste'. Pokud potrebujes neco preloit s jinymi zavislostmi, nebo ti chybi podpora neceho, Arch ma pkgbuildy. Je to neco podobneho jako ebuild
Navic mi prijde, ze je Arch obecne sviznejsi nez Gentoo (ale to mohlo byt zrejme zpusobeno nevhodnymi kombinacemi USE flagu, coz nepopiram).
Ubuntu mam pro případ nouze, je pro mne až moc BFU-ready ... to jsou takový widle s tučňákem ve znaku. Debian neznam. Pro CentOS je méně balíčků než pro Gentoo ... občas je harakiri do něj něco dostat. Mam pocit, že iotop nebo latencytop jsem nenašel, od htopu jen někde nepodepsaný rpmko. CentOS má snad jako jedinej v sobě ještě kde 3.5.
Tak si kup Windows 7 a dej si tam tapetu s tučňákem.Když to řeknu hnusně tak shánim Widle s tučňákem ve znaku :D
Díky za Vaše zkušenosti a doporučení
nedělám si iluze, že s jiným distrem by to bylo jiné, protože pravděpodobnost že nějaké distro bude "prostě fungovat" a to tak že tam nebudu chtít nic měnit neboť vše bude dokonalé a takové, jaké si to představuji a chci je rovna nulePřesně tak. Taky jsem několikrát jevil zaječí úmysly a chtěl utéct od Gentoo k "just works" distribuci (Arch, Debian, Mandriva, OpenSUSE). Vždycky jsem se pokorně vrátil, protože patlání se systémem kvůli funkčnosti mi neubylo, naopak bylo všechno snad ještě problematičtější resp. velmi podobné (Arch).
Občas je ta možnost volby asi obtěžující, že se musíš rozhodovat, co kde bude, co povolíš v konfigurákách, porovnávat, kde se co děje a tak.
Potřebuji : Aby to přehrávalo média (po poslednim updatu na mě Gnome player vybafnul že nepřehraje mp3 a už mě fakt nebaví to řešit) Cryptoroot - Ano, jsem paranoidní Aby to kamarádilo s Lenovo T60 - ATI X1400 Nabízí se : Ubuntu - Neni to už moc pro BFU ? Debian - Rád bych se s nim zkamarádil, běží to na hodně serverech CentOS - Hodně běží na "entrprajs soljůšn" - mohlo by se hoditUbuntu / Debian - pro člověka Linuxu znalého už je to asi jedno, když už, tak bych asi volil spíš Debian než Ubuntu ... důvod je spíše optický - Debian je velká jednotná distribuce, zatímco Ubuntu je roztříštěné na ty ztřeštěné deriváty a Ubuntu z Debianu stejně čerpá balíky CentOS - dlooouho jsem o něm uvažoval, ale asi bych ho spíš nedoporučil. Má sice hromadu věcí z RHEL, ale hlavně si z něj nese nevýhodu dnes již zastaralého software - stačí kouknout do repozitářů: kernel 2.6.18, X.org 7.1, KDE 3.5.4... Pro notebook dost nevhodné. Dalším problémem je ta grafika - X1400 má už ukončenou podporu a otevřený ovladač zatím nemá nic moc pověst, takže je třeba volit "distribuci rozumného stáří" - dostatečně novou na to, aby měla relativní novinky, ale přitom dostatečně starou na to, aby na ní běhaly Catalysty 9.3. Na tohle se mi osvědčila openSUSE 11.1 - úspěšně mi na ní tyto Catalysty běhají, multimédia nejsou problém přes Packmanův repozitář a za pomoci BuildService lze získat řadu bleeding-edge aplikací. Vřele doporučuji!
radeon, byla hroozně pomalá. Prakticky se dá říct, že jediné, co se mi na ní líbilo bylo to, že v updatech se objevovaly nové verze software, nikoliv pouze opravy jako u openSUSE.
Tiskni
Sdílej: