Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Ahoj, až asi 3 roky používám Gentoo, už mě ale přstává bavit ručně kompilovat kernel, řešit problémy při instalaci, překompilovávat aplikace protože nemám nějaký useflag atp. Chtěl bych tedy přejít na jinou distribuci která bude prostě fungovat.
Potřebuji :
Aby to přehrávalo média (po poslednim updatu na mě Gnome player vybafnul že nepřehraje mp3 a už mě fakt nebaví to řešit)
Cryptoroot - Ano, jsem paranoidní
Aby to kamarádilo s Lenovo T60 - ATI X1400
Nabízí se :
Ubuntu - Neni to už moc pro BFU ?
Debian - Rád bych se s nim zkamarádil, běží to na hodně serverech
CentOS - Hodně běží na "entrprajs soljůšn" - mohlo by se hodit
Když to řeknu hnusně tak shánim Widle s tučňákem ve znaku :D
Díky za Vaše zkušenosti a doporučení
Taky jsem dlooooouho jel na Gentoo (a na serverech a jednom desktopu porad zustava), ale na notebooku a dalsich dvou desktopech mam arch. Cryptovanej root by nemnel byt problem, sam mam na jednom desktopu na LVMku root, takze sifrovani navic by urcite proslo. Pokud nevis o Archu nic blizsiho, je to svym zpusobem dost podobne Gentoo. Balicky jsou sice binarni, ale vsecdhno je takove 'ciste'. Pokud potrebujes neco preloit s jinymi zavislostmi, nebo ti chybi podpora neceho, Arch ma pkgbuildy. Je to neco podobneho jako ebuild
Navic mi prijde, ze je Arch obecne sviznejsi nez Gentoo (ale to mohlo byt zrejme zpusobeno nevhodnymi kombinacemi USE flagu, coz nepopiram).
Ubuntu mam pro případ nouze, je pro mne až moc BFU-ready ... to jsou takový widle s tučňákem ve znaku. Debian neznam. Pro CentOS je méně balíčků než pro Gentoo ... občas je harakiri do něj něco dostat. Mam pocit, že iotop nebo latencytop jsem nenašel, od htopu jen někde nepodepsaný rpmko. CentOS má snad jako jedinej v sobě ještě kde 3.5.
Tak si kup Windows 7 a dej si tam tapetu s tučňákem.Když to řeknu hnusně tak shánim Widle s tučňákem ve znaku :D
Díky za Vaše zkušenosti a doporučení
nedělám si iluze, že s jiným distrem by to bylo jiné, protože pravděpodobnost že nějaké distro bude "prostě fungovat" a to tak že tam nebudu chtít nic měnit neboť vše bude dokonalé a takové, jaké si to představuji a chci je rovna nulePřesně tak. Taky jsem několikrát jevil zaječí úmysly a chtěl utéct od Gentoo k "just works" distribuci (Arch, Debian, Mandriva, OpenSUSE). Vždycky jsem se pokorně vrátil, protože patlání se systémem kvůli funkčnosti mi neubylo, naopak bylo všechno snad ještě problematičtější resp. velmi podobné (Arch).
Občas je ta možnost volby asi obtěžující, že se musíš rozhodovat, co kde bude, co povolíš v konfigurákách, porovnávat, kde se co děje a tak.
Potřebuji : Aby to přehrávalo média (po poslednim updatu na mě Gnome player vybafnul že nepřehraje mp3 a už mě fakt nebaví to řešit) Cryptoroot - Ano, jsem paranoidní Aby to kamarádilo s Lenovo T60 - ATI X1400 Nabízí se : Ubuntu - Neni to už moc pro BFU ? Debian - Rád bych se s nim zkamarádil, běží to na hodně serverech CentOS - Hodně běží na "entrprajs soljůšn" - mohlo by se hoditUbuntu / Debian - pro člověka Linuxu znalého už je to asi jedno, když už, tak bych asi volil spíš Debian než Ubuntu ... důvod je spíše optický - Debian je velká jednotná distribuce, zatímco Ubuntu je roztříštěné na ty ztřeštěné deriváty a Ubuntu z Debianu stejně čerpá balíky CentOS - dlooouho jsem o něm uvažoval, ale asi bych ho spíš nedoporučil. Má sice hromadu věcí z RHEL, ale hlavně si z něj nese nevýhodu dnes již zastaralého software - stačí kouknout do repozitářů: kernel 2.6.18, X.org 7.1, KDE 3.5.4... Pro notebook dost nevhodné. Dalším problémem je ta grafika - X1400 má už ukončenou podporu a otevřený ovladač zatím nemá nic moc pověst, takže je třeba volit "distribuci rozumného stáří" - dostatečně novou na to, aby měla relativní novinky, ale přitom dostatečně starou na to, aby na ní běhaly Catalysty 9.3. Na tohle se mi osvědčila openSUSE 11.1 - úspěšně mi na ní tyto Catalysty běhají, multimédia nejsou problém přes Packmanův repozitář a za pomoci BuildService lze získat řadu bleeding-edge aplikací. Vřele doporučuji!
radeon, byla hroozně pomalá. Prakticky se dá říct, že jediné, co se mi na ní líbilo bylo to, že v updatech se objevovaly nové verze software, nikoliv pouze opravy jako u openSUSE.
Tiskni
Sdílej: