Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Fluxbox je malý, rychlý a nenáročný správce oken.
Vychází z Blackboxu. Mezi stěžejní vlastnosti patří vysoká konfigurovatelnost, možnost seskupovat okna, přepínání pracovních ploch pomocí kolečka myši, podpora virtuálních ploch a plynulého přetahování oken mezi nimi, podpora dockapps (viz článek Mé oblíbené dockapps), podpora témat vzhledu, pozadí pracovní plochy, klávesových zkratek, podpora KDE a GNOME (takže například ikonifikace do upozorňovací oblasti funguje i ve Fluxboxu). Toto prostředí je ideální pro všechny, jimž KDE nebo GNOME přijdou moc přeplácaná, nebo jsou na jejich počítači pomalá.
Za nastavením Fluxboxu stojí tři soubory, které se nachází v domovském adresáři uživatele v podadresáři .fluxbox – menu, keys, init. V těchto souborech je možné nastavit úplně vše, od základního fungovaní (init), klavesových zkratek (keys), až po menu (menu). Tyto soubory lze editovat ručně, nebo pomocí utility zvané FluxConf. FluxConf se skladá ze tří částí: FluxConf, FluxMenu, FluxKeys. Pomocí FluxConfu lze nastavovat nejdůležitější vlastnosti Fluxboxu bez ruční editace init, například kde se mají zobrazovat slity, definovat cesty ke stylům, či k nastavení menu apod. FluxMenu je pro rychlé nastavení menu, položek, seznamu a spoustěčů programů. FluxKeys slouží k nastavení klávesových zkratek ve Fluxboxu. Protože se init a keys načítají jen při startu, musí se po provedení změn Fluxbox restartovat. Změny v menu se projeví hned.
V domovském adresáři uživatele jsou ještě další konfigurační soubory, a to apps a startup. První slouží k uložení vlastností oken spouštěných programů, mj. velikosti, pozice. Na rozdíl od jiných fluxboxových konfiguráků se nedá editovat při běžícím Fluxboxu, protože si uchovává nastavení v operační paměti. Zadávání parametrů do apps se děje pohodlně přes menu okna – zapamatovat…, ovšem třeba odstranění nepotřebných položek se musí udělat ručně. Soubor startup zase provede spuštění zadaných příkazů při startu Fluxboxu (třeba wmxmms, nějaký modem-applet, gkrellm, xscreensaver – ten se musí jinak spouštět z menu). Pozor je třeba dát na to, že startup je skript, musí mít práva ke spuštění. Soubor startup se edituje pouze ručně.
| Prostředí: | X Window System |
| Licence: | OSS kompatibilní |
| Domovská stránka: | http://www.fluxbox.org/ (964×) |
| Adresa ke stažení: | http://www.fluxbox.org/download/ |
| Počet uživatelů: | |
Dokument vytvořil: Käyttäjä 11133, 18.7.2006 13:40 | Poslední úprava: Brilantní modř, 17.8.2020 11:18 | Další přispěvatelé: Fluttershy, yay!, pushkin | Historie změn | Zobrazeno: 30550×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz