Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
V běžné distribuci Linuxu naleznete stovky, nebo tisíce programů, které můžete použít. Nikdo není schopen si pamatovat, co přesně každý z nich dělá a jaké jsou všechny jeho parametry. Proto existuje dokumentace, do níž může člověk nahlédnout.
Jsou standardní dokumentací. Pravděpodobně každý zkušenější uživatel se nejprve podívá sem. Ke čtení dokumentace slouží příkaz man
. Manuálové stránky mají ustálenou strukturu, například upravený výpis man cp
:
CP(1) CP(1) NAME cp - copy files and directories SYNOPSIS cp [options] file path cp [options] file... directory DESCRIPTION cp copies files (or, optionally, directories). You can either copy one file to a given destination, or copy arbitrarily many files to a desti- nation directory. ENVIRONMENT The variables LANG, LC_ALL, LC_COLLATE, LC_CTYPE and LC_MESSAGES have the usual meaning. For the GNU version, the variables SIM- PLE_BACKUP_SUFFIX and VERSION_CONTROL control backup file naming, as described above. SEE ALSO mv(1)
První řádek označuje jméno příkazu (cp
) a číslo sekce manuálových stránek. V části NAME
(název) se dozvíte stručný popis činnosti programu. V tomto případě, že příkaz cp
kopíruje soubory a adresáře. Zajímavější je část SYNOPSYS
(stručný přehled), která označuje povinné a nepovinné parametry příkazu. Všechno v hranatých závorkách je nepovinné. Je nutné zadat buďto soubor a cestu, kam se zkopíruje, nebo více souborů a nakonec adresář, kam se soubory zkopírují. Část DESCRIPTION
(popis) obsahuje podrobnější slovní popis funkce programu. V části ENVIRONMENT
(prostředí) se dozvíte, které systémové proměnné ovlivňují běh tohoto programu. Užitečná je funkce SEE ALSO
(vizte též), v níž se dozvíte o ostatních podobných programech.
Pokud chcete zobrazit informace k danému tématu, napište man -k jmeno_tematu
, třeba informace o PostScriptu zobrazíte pomocí man -k ps
.
Ovládání vychází ze stejných principů jako editor vi. Prohlížeč manuálových stránek reaguje mimo jiné na následující klávesy:
q
... ukončení prohlížení manuálové stránky,/hledaný_text
... vyhledávání zadané fráze v aktuální manuálové stránce,n
... další výskyt hledané fráze.Formát manuálových stránek je nevhodný pro rozsáhlou dokumentaci, která je pro některé programy nutná. Lidé z GNU proto zavedli formát info, který se prohlíží stejnojmenným programem. Info stránky jsou rozsáhlejší, strukturované a podporují hypertextové odkazy. Spousta manuálových stránek obsahuje upozornění, že více toho je na info stránce programu.
Existuje více prohlížečů manuálových stránek, než klasický man
:
Program Konqueror, který je součástí prostředí KDE, umožňuje prohlížení manuálových stránek v grafickém prostředí. Zadejte do adresního řádku #příkaz
, nebo man:/příkaz
a můžete prohlížet dokumentaci stejně komfortně, jako na webu. V sekci SEE ALSO
dokonce najdete hypertextové odkazy na další manuálové stránky. Úplně stejně funguje i čtení GNU info stránek přes info:/příkaz
.
Pokud vám víc vyhovuje prostředí konzole, ale standardní bílý text manu
se vám zdá nepřehledný, můžete si manuálové stránky obarvit. A to buď náhradou standartního zobrazovače less
za most
, nebo konfigurací barviček pro samotný less
.
Velká část balíků nese také (někdy bohužel pouze) i jinou dokumentaci, než manuály a info stránky. Tato dokumentace se ve většině distribucí zpravidla nalezne v /usr/share/doc
, popř. /usr/local/share/doc
. Zde se povětšinou objeví dokumentace v prostém textu, HTML a občas i PDF.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:49 | Poslední úprava: Nicky726, 26.2.2009 22:06 | Další přispěvatelé: simma, David Watzke | Historie změn | Zobrazeno: 12181×
Tiskni Sdílej: