abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×

dnes 11:11 | Nasazení Linuxu

Před dvěma týdny se skupina fail0verflow (Blog, Twitter, GitHub) pochlubila, že se jim podařilo dostat Linux na herní konzoli Nintendo Switch. O víkendu bylo Twitteru zveřejněno další video. Povedlo se jim na Nintendo Switch rozchodit KDE Plasmu [reddit].

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
dnes 05:55 | Komunita

Byla vydána vývojová verze 3.2 softwaru Wine (Wikipedie), tj. softwaru, který vytváří aplikační rozhraní umožňující chod aplikací pro Microsoft Windows také pod GNU/Linuxem. Z novinek lze zdůraznit například podporu HID gamepadů. Aktuální stabilní verze Wine je 3.0, viz verzování. Nejistá je budoucnost testovací větve Wine Staging s řadou experimentálních vlastností. Současní vývojáři na ni již nemají čas. Alexandre Julliard, vedoucí projektu Wine, otevřel v diskusním listu wine-devel diskusi o její budoucnosti.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
včera 16:55 | Komunita

Do 22. března se lze přihlásit do dalšího kola programu Outreachy (Wikipedie), jehož cílem je přitáhnout do světa svobodného a otevřeného softwaru lidi ze skupin, jež jsou ve světě svobodného a otevřeného softwaru málo zastoupeny. Za 3 měsíce práce, od 14. května do 14. srpna 2018, v participujících organizacích lze vydělat 5 500 USD.

Ladislav Hagara | Komentářů: 6
17.2. 15:44 | Komunita

Nadace The Document Foundation (TDF) zastřešující vývoj svobodného kancelářského balíku LibreOffice dnes slaví 6 let od svého oficiálního vzniku. Nadace byla představena 28. září 2010. Formálně ale byla založena až 17. února 2012. Poslední lednový den byl vydán LibreOffice 6.0. Dle zveřejněných statistik byl za dva týdny stažen již cca milionkrát.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
17.2. 04:44 | Bezpečnostní upozornění

CSIRT.CZ upozorňuje, že byla vydána nová verze 1.2.3 svobodného routovacího démona Quagga (Wikipedie) přinášející několik bezpečnostních záplat. Při nejhorší variantě může dojít až k ovládnutí běžícího procesu, mezi dalšími možnostmi je únik informací z běžícího procesu nebo odepření služby DoS. Konkrétní zranitelnosti mají následující ID CVE-2018-5378, CVE-2018-5379, CVE-2018-5380 a CVE-2018-5381.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
17.2. 00:22 | Pozvánky

V sobota 7. dubna proběhne v Brně na FIT VUT nekomerční konference Security Session '18 věnovaná novinkám a aktuálním problémům v oblasti bezpečnosti mobilních a informačních technologií. Organizátoři vyhlásili CFP. Návrhy přednášek a workshopů lze zaslat do 4. března. Spuštěna byla registrace.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
16.2. 23:55 | Nová verze

Byla vydána verze 1.10 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdůraznit lze vylepšené cachování buildů.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
15.2. 22:55 | Komunita

V sobotu 21. dubna proběhne v Bratislavě na Fakultě informatiky a informačních technologií STU konference Bratislava OpenCamp 2018. Organizátoři vyhlásili CFP. Návrhy přednášek a workshopů lze zaslat do 10. března. Spuštěna byla registrace.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
15.2. 21:22 | Nová verze

Byla vydána verze 1.24 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Z novinek vývojáři zdůrazňují nový nástroj rustfmt pro reformátování zdrojových kódů dle požadovaného programovacího stylu a inkrementální překlad. Více v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust By Example.

Ladislav Hagara | Komentářů: 7
15.2. 13:00 | Komunita

Desktopovému týmu Ubuntu by se hodilo více informací o desktopech uživatelů Ubuntu. V diskusním listu ubuntu-devel byl k diskusi předložen návrh řešení a seznam odesílaných informací. Ve výchozím stavu by mělo být odesílaní informací povoleno. Uživatel by měl mít možnost odesílaní kdykoli jednoduše zakázat [reddit].

Ladislav Hagara | Komentářů: 22
Který webový vyhledávač používáte nejčastěji?
 (2%)
 (27%)
 (62%)
 (2%)
 (3%)
 (1%)
 (1%)
 (1%)
Celkem 361 hlasů
 Komentářů: 34, poslední 14.2. 18:44
    Rozcestník

    Síťové protokoly

    Rodina protokolů TCP/IP, kterou dnes používáme k realizaci naprosté většiny síťové komunikace, byla navržena na přelomu 70. a 80. let s cílem vytvořit robustnější model síťové komunikace, který by byl schopen se do určité míry vypořádat i s výpadky částí sítě. Základní (a v té době celkem revoluční) myšlenkou je packet switching (přepínání paketů): data nejsou posílána jako souvislý proud (stream), ale po samostatných blocích (paketech), a jednotlivé uzly sítě samy rozhodují, kudy budou pakety dále posílat.

    V praxi je tato myšlenka realizována sadou protokolů, implementujících potřebné funkce. Protokoly obvykle rozdělujeme do několika úrovní (vrstev). Místo abstraktního ISO/OSI modelu, který pracuje se sedmi vrstvami, při výkladu TCP/IP většinou používáme zjednodušený pětivrstvý model (některé protokoly v TCP/IP modelu zastávají funkci více vrstev ISO/OSI modelu).

    Vrstvám odpovídají ve struktuře paketu hlavičky jednotlivých protokolů. Základem paketu je blok aplikačních dat (podle okolností může mít ale i nulovou délku), před který postupně jednotlivé protokoly přidávají (v pořadí vrstev shora dolů) hlavičky se svými informacemi. Tyto hlavičky jsou pak moduly příslušných protokolů v opačném pořadí odebírány na straně příjemce.

    Aplikační vrstva

    Nejvýše je aplikační vrstva, tak označujeme data aplikačních protokolů jednotlivých síťových služeb. Takových protokolů existuje obrovské množství, z nejznámějších uveďme např. HTTP, SMTP, FTP, NTP. Z pohledu TCP/IP se jedná o data, která je třeba přenést k cílovému příjemci. O to se starají nižší vrstvy.

    Fyzická vrstva

    Nejníže je v modelu vrstva fyzická. Na rozdíl od vyšších vrstev se nejedná o softwarovou vrstvu (protokol), tímto označením rozumíme konkrétní fyzické médium, které používáme k přenosu dat. Příkladem může být např. twisted pair (kroucená dvoulinka) kabeláž ve většině lokálních ethernetových sítí, koaxiální kabel, optické vlákno nebo telefonní linka. Médium ale nemusí být hmotné - např. v případě bezdrátových sítí v mikrovlnném pásmu (wi-fi, breezenet) nebo optických pojítek.

    Linková vrstva

    Nejníže ze softwarových vrstev je linková vrstva. Jedná se o nejnižší komunikační protokol, sloužící k přenášení dat po fyzickém médiu. Tento protokol je většinou úzce svázán s konkrétní volbou média, ale tato korespondence nemusí být 1:1, např. ethernet bývá v praxi implementován nejen na twisted-pair kabeláži, ale můžeme se setkat s jeho implementacemi pomocí koaxiálního kabelu nebo naopak optických vláken. Jiným příkladem protokolu linkové vrstvy je PPP, protokol používaný k realizaci vytáčeného připojení (dial-up) nebo propojení počítačů přes sériovou linku. Podstatnou vlastností protokolů linkové vrstvy je skutečnost, že řeší pouze komunikaci mezi uzly, které jsou přímo spojeny (odtud i název).

    Síťová vrstva

    Globální adresaci a směrování má na starosti vrstva síťová, v praxi realizovaná téměř výhradně protokolem IP (vyskytujícím se ve dvou verzích, IPv4 a IPv6). Zatímco i u protokolů linkové vrstvy existují adresy a např. v případě ethernetových MAC adres jsou (nebo by aspoň měly být) dokonce globálně jednoznačné, nelze je použít ke směrování paketů, protože z takových adres nelze poznat, kde cíl hledat. Adresy protokolu IP (IP adresy) jsou ale přidělovány hierarchicky tak, že delegace jednotlivých rozsahů odpovídá topologii sítě. Z cílové IP adresy lze proto určit, kudy máme paket dále poslat, tedy alespoň následujícího prostředníka (hop) po cestě. Kromě této své základní funkce řeší protokol IP ještě některé další, např. fragmentaci (rozdělení příliš dlouhých paketů na několik kratších) nebo označení paketů podle typu provozu (ToS - type of service).

    Některé důležité problémy ale protokol IP záměrně neřeší. Například adresování v IP hlavičce je pouze na úroveň konkrétního uzlu sítě, ale neumožňuje adresovat konkrétní proces. Nelze tak (podle IP hlavičky) např. rozlišit paket určený webovému serveru od paketu pro SMTP klienta. Dalším problémem může být skutečnost, že jednotlivé IP pakety jsou posílány a zpracovávány zcela samostatně a nelze poznat, zda dva pakety patří do téhož datového toku. Protokol IP také neřeší otázku ztracených paketů (nelze detekovat, zda se některé pakety neztratily) ani pořadí paketů (pakety mohou do cíle dorazit v opačném pořadí, než v jakém byly odeslány). U některých typů komunikace nemusí být tato skutečnost na závadu, tam, kde ano, musíme tyto problémy řešit na úrovni vrstvy transportní a aplikační.

    Transportní vrstva

    Nejpoužívanějšími protokoly transportní vrstvy jsou dnes UDP a TCP. UDP (User Datagram Protocol) lze chápat jako minimalistický transportní protokol, zavádějící pouze pojem portu, který lze chápat jako adresu konkrétního procesu (přesněji socketu) v rámci cílového uzlu. UDP je ale stále bezstavový protokol (nelze tady mluvit v pravém slova smyslu o spojení), neřeší otázku ztracených paketů ani jejich pořadí. Přesto se často používá pro svou jednoduchost a nižší režii, a to zejména tam, kde tyto otázky řešit nepotřebujeme.

    Opačný přístup je reprezentován protokolem TCP (Transmission Control Protocol). Ten naopak zavádí spojení mezi dvěma porty na koncových uzlech. Z pohledu klientské aplikace se takové spojení chová podobně jako roura pro komunikaci mezi dvěma procesy (ale na rozdíl od roury je TCP spojení obousměrné), je zaručeno, že posloupnost bytů (stream), kterou jedna strana odešle, dostane ve stejné podobě druhá strana. Protokol TCP se stará o detekci a opakované odeslání ztracených dat, stejně jako o přerovnání dat z paketů, které dojdou ve špatném pořadí. TCP tak poskytuje aplikační vrstvě poměrně vysokou míru komfortu, většina komunikace proto dnes používá jako transportní protokol TCP. Nevýhodou ale může být vyšší režie a relativně pomalá reakce na výpadky, proto se pro některé účely (např. většina DNS dotazů nebo VoIP) dává přednost UDP.

    ICMP

    Ze struktury vrstev se trochu vymyká protokol ICMP (Internet Control Message Protocol). Pakety (message) tohoto protokolu jsou přenášeny přímo prostřednictvím IP protokolu, ICMP ale nelze považovat za transportní protokol, protože neslouží k přenášení aplikačních dat. Tento protokol slouží k diagnostickým a servisním účelům. Příkladem aplikací ICMP jsou zprávy o nedoručitelnosti paketu (destination unreachable), pakety generované příkazem echo (ICMP echo a echo reply) nebo některé servisní typy zpráv (redirect).

    Velikost paketů

    Maximální (teoretická) velikost IP paketu je 65535 B, ale limitujícím faktorem je většinou linková vrstva. Protože většina paketů aspoň jednou projde přes ethernet (nebo jeho ekvivalent), bývá většinou velikost paketů volena podle jeho limitu (1536 B), odtud nejobvyklejší hodnota 1500 B. To je ale samozřejmě pouze maximální hodnota, pakety často bývají i výrazně kratší, zejména u interaktivních aplikací. Hlavičky IP a TCP mají velikost 20-60 B (obvyklejší jsou hodnoty u dolní hranice), UDP a ICMP hlavičky mají 8 B, ethernetová hlavička 14 B (navíc 2 B na konci paketu kontrolní součet).

    Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 12:12 | Poslední úprava: Michal Kubeček, 18.3.2009 00:04 | Další přispěvatelé: Nicky726, Michal Kubeček | Historie změn | Zobrazeno: 14793×

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.