Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
To už tu bylo před asi měsícem, ne?
Nebo používat HTTPS… Třeba Facebook ho máJde v https připojeným facebooku chat na stránce? Mě ne, dole místo lišty s chatem je ikona výstražného trojúhelníku s popiskem "Chat není na této stránce povolen.", jinak v http verzi chat je funkční. Nefunkčnost chatu na stránce mi ale nevadí, mám na to v Pidginu XMPP účet facebooku s luxusem libnotify a lokální historií
V jiném článku se píše o jedné z možností ochrany.Základní možnost ochrany: pokud server neumožňuje SSL, nebudu se tam přihlašovat v internetové kavárně (nebo pravděpodobněji: nebudu se tam přihlašovat vůbec)
Ale ten HTTP tunnel by měl vypadat jako kdyby někdo lezl po webu a vyplňoval do formulářů různá data. Jediný rozdíl je ve kvantitě.No, on takový html formulář s vyplněnými hlavičkami ostatních protokolů je také dost podezřelý :)
No, stejně nechápu jednu věc a sice, proč naprostá většina webů nemění "session-id" po každém kliknutí?Spoustu věcí by to rozbilo, například prohlížení v tabech.
Podle IP by server neměl rozlišovat nikdy, IP adresa se může měnit.Tak teoreticky se ta IP nebude měnit tak často, takže když se právoplatný uživatel bude muset přihlásit při změně, nebude to pro něj tak velká zátěž. Čistě prakticky tu máme GPRS a spol., kde se IP mění dokonce snad podle toho, s jakou BTS si telefon povídá (jistě to nevim, ale rozhodně se mění často)
Hlavní problém je, že se pro autentizaci používají cookie, když přitom protokol HTTP má definovánu bezpečnou metodu autentizace (HTTP DIGEST).Protokol HTTP se dá zašifrovat pomocí SSL a kdyby lidi nezdržovali s přechodem na IPv6, nebylo by potřeba řešit nic jiného.
Tak teoreticky se ta IP nebude měnit tak často, takže když se právoplatný uživatel bude muset přihlásit při změně, nebude to pro něj tak velká zátěž. Čistě prakticky tu máme GPRS a spol., kde se IP mění dokonce snad podle toho, s jakou BTS si telefon povídá (jistě to nevim, ale rozhodně se mění často)Tak BTS se může při pohybu v autobuse nebo vlaku měnit třeba každou půlminutu. Ale podle mě když už se mění, tak by se měla měnit s opuštěním svazku buněk řízených jedním BSC, ale o GSM toho zas tak moc nevím. Nicméně i tak to může být klidně každých pět minut. Takže proč znepříjemňovat uživateli život, když je efekt na bezpečnost nulový? To je jak s těmi aplikačními firewally, změnou hesla každé dva měsíce nebo zakazováním přihlášení na roota - když to tak otravuje, tak to určitě musí zvyšovat bezpečnost, ne snad?
Proč by se o tom oběť měla dozvědět?Protože jí prohlížeč zařve, že se změnil certifikát protistrany, ne?
Tiskni
Sdílej: