Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Phoronix informuje o projektu NVIDIE a Utažské university pro akceleraci Linuxu na GPU. Cílem výzkumného projektu KGPU tak je umožnit, aby jádro přistupovalo k GPU (přes CUDA) jako výpočetnímu koprocesoru a převedlo na něj některé náročné funkce a také zvýšilo paralelizaci. Prvním výsledkem je implementace AES.
Tiskni
Sdílej:
Důvěřujete binárnímu firmwaru vašeho pevného disku?
Ne, ale co nadělám
Důvěřujete binárnímu firmwaru vašeho síťového adaptéru
Ne, ale co nadělám
Důvěřujete binárnímu mikrokódu vašeho CPU?
Ne, ale co nadělám
Důvěřujete vašemu binárnímu BIOSu?
Ne, ale co nadělám
Jde jen o nalezení té hranice. Extrémismus, že binární bloby (btw, krásné slovní spojení) jsou fuj a tečka, téměř nelze v naší realitě konzistentně dodržovat.
Přeci jen bych viděl jeden malý rozdíl. Všechny výše zmíněné bloby člověk ve 1) většině případů nemění (jsou v HW už předinstalovány), 2) velká část z nich běží mimo hostitelský systém (třeba v nějakém koprocesoru). Ano, vím, BIOS a CPU... Ale s něčím se začít musí. Navíc kromě bezpečnosti to má i další rozměr a tím je udržovatelnost, která je u binárních blobů výrazně horší...
To budou vždycky už z principu. Prostě se binárním blobům nedá důvěřovat. Tečka.Pochybuju, že pročítáte všechny zdrojáky vašeho gentoo, i jen zběžně (a zběžně byste stejně možná backdoor neodhalii...). Samozřejmě, ani neuvažuju o možnosti, že byste věřil distribučním balíčkům ;)
)
).
*Informaci, ne hmotu, takže se nemusí řešit nejen rozličné zákony zachování, ale ani žádné dědečkovraždy
Informace není energie. Informace je zobrazení uspořádání hmotného systému do třeba množiny přirozených čísel. To, na co se „spotřebovává“ energie při práci počítače, je tepelná ztráta při změně informace (třetí termodynamický zákon). Rozebrané to je třeba u problému tzv. Maxwellova démona.
Ale jinak pravda je, že jinak než hmotou informaci přenášet neumíme.